Josef ve spojení s Luhačovicemi: pramen svatého Josefa a paměť města

Luhačovice leží na Jižní Moravě, jižním směrem od města Zlín. Luhačovice jsou vyhledávaným lázeňským a rekreačním městem.

V Luhačovicích se jméno Josef nejvýrazněji pojí s pramenem svatého Josefa, nejmladším z místních minerálních pramenů. Luhačovice však připomínají také významné osobnosti, historické události, architekturu a pamětní místa, která vytvářejí charakter města.

Pramen svatého Josefa

V lázeňském městě Luhačovice najdete kromě dalších také pramen sv. Josefa. Jedná se o nejmladší z pramenů v tomto městě.

I když se první zachycení luhačovických minerálních pramenů datuje do II. poloviny 17. století - a dá se o nich tedy s jistou nadsázkou hovořit jako o barokní atrakci - patří pramen sv. Josefa mezi 16 místními prameny k vysloveným „benjamínkům“.

Byl totiž získán až z hlubinného vrtu, provedeného v roce 2000.

Jedná se však o pramen hojně navštěvovaný, což může být způsobeno i tím, že se nachází v těsné blízkosti zdejšího kostela, který původně také nesl jméno Ježíšova nevlastního otce a pravděpodobného otce jeho nevlastních sourozenců.

Jak pramen vznikl

Pramen sv. Josefa vznikl díky tomu, že po havárii kanalizačního sběrače v roce 1987 zesílila snaha o prozkoumání hlubších struktur luhačovického zřídelního území.

Po havárii kanalizačního sběrače (po které byly kontaminovány mělké zdroje vody jímané z hloubky do 10-15 m) ke které došlo v roce 1987, zesílilo úsilí o prozkoumání hlubších struktur luhačovického zřídelního území.

Bylo rozhodnuto, že budou provedeny tři průzkumné sondy do 400 - 500 m.

Byly naplánovány tři průzkumné sondy do hloubky 400 až 500 metrů, ale hned ta první z roku 1994 vedla ke změnám, označeným jako reálné ohrožení zřídelní základny a další průzkumné práce byly zastaveny.

První z nich - BJ 321 - byla situována nedaleko lázeňského domu Vepřek.

Vrtné práce začaly r. 1994.

V hloubce 173 m došlo k erupcím silně proplyněných minerálních vod, a tím ke změnám i na 93 m vzdáleném prameni Vladimír.

Stav byl charakterizován jako reálné ohrožení zřídelní základny.

Průzkumné práce byly zastaveny.

Nové vrtné práce byly zahájeny v roce 1997 z podnětu Léčebných lázní Luhačovice - Sanatoriua Miramare, s.r.o.

Získán byl pramen Jaroslava.

Proto nedaleké zařízení Miramare požádalo v roce 1999 o rekonstrukci nedokončeného hlubinného vrtu, označovaného jako BJ 321.

Totéž zdravotnické zařízení požádalo v roce 1999 o přebudování nedokončeného hlubinného vrtu BJ 321.

Rekonstrukce proběhla v letech 1999 - 2000.

Ta proběhla v letech 1999 až 2000 … a od té doby tu máme nový pramen, který dostal jméno pramen Sv.

Nový pramen dostal jméno pramen Sv. Josefa.

Voda, kašna a využití pramene

Pramen je pozoruhodný již svou kašnou, jejíž podobu navrhl Marek Trizuljak.

Z důvodu nízké mineralizace je jeho voda velmi vhodná nejen k pitné léčbě při onemocněních trávicího ústrojí a dýchacích cest, ale i k uhličitým koupelím.

Vydatnost pramene je - na Luhačovice neobvyklých - 30 litrů za minutu.

Originální je pramen sv. Josefa rovněž v tom, že jej v květnu roku 2000 během slavnostního otevírání vysvětil generální vikář Mons. A

Z pramene sv. Josefa je viditelný stok minerální vody přímo do nedalekého toku říčky Šťávnice.

A tak lze předpokládat, že všechny zdejší ryby, obojživelníci i např. kachny patří mezi živočichy neobvykle zdravé ...

Luhačovice jako lázeňské město

Při vyslovení slůvka Luhačovice si většina lidí v duchu představí jen ten překrásný areál lázní, ale vlastní město už ne.

Chyba, jeho centrum totiž tvoří od náměstí 28.října důstojný přechod k lázeňskému areálu a navíc od něj vede směrem k jihozápadnímu okraji Luhačovic 1 km dlouhá Masarykova ulice, která díky své výstavnosti tvoří jakousi hlavní městskou třídu.

Půvabné lázeňské město Luhačovice, rozkládající se v údolí Luhačovického potoka aneb říčky Šťávnice, na hranici Valašska a Slovácka, nabízí svým návštěvníkům i lázeňským hostům - mimo jiné - také množství zajímavých historických památek.

Město samotné je přitom možno rozdělit na část lázeňskou a část městskou.

Luhačovice jsou 4.největší lázně v ČR a největší na Moravě.

Jsou oblíbeným místem pro výlet, či víkendový pobyt v každé roční době.

Luhačovice patří do přechodového regionu na rozhraní Valašska a Slovácka.

Město Luhačovice leží v srdci Vizovických vrchů v nadm. výšce 253 m.

Luhačovice jsou obklopeny ze tří stran lesnatou kopcovitou krajinou.

Z jihu a východu je to podcelek Luhačovická vrchovina a od severu se začíná za Pozlovicemi zdvíhat výrazný hřeben podcelku Komonecké hornatiny.

K jihozápadu se od Luhačovic vlní pěkné údolí Šťávnice (Luhačovická dolina).

Historie Luhačovic

První stopy osídlení ze slovanského období jsou doloženy již v 7. a 8. století, což dosvědčují archeologické nálezy v Oboře u Luhačovic.

První zmínka o obci Luhačovice je z roku 1412 pod názvem Luhaczowicze.

V roce 1670 je uváděn název Luhacžowicz, 1751 Luhatchowitz, 1872 Luhatschowitz i Luhačovice.

V roce 1629 se Luhačovice nadlouho dostávají do rukou Serényiům.

Tradice města jsou spjaté s dlouhou činností lázní, které vznikly v dobách panství Serényiů.

Alžběta Serényiová nechala postavit kapli sv.

Jeden z nich, Ondřej Serényi, na konci 17. století nechal udělat první chemické rozbory zdejších minerálních vod.

Ty se už tehdy plnily do lahví a špeditéři je rozváželi po celém Rakousku.

Pily se i na císařském dvoře ve Vídni.

Od té doby oblíbenost "luhačovické vody" stále stoupala.

V roce 1902 MUDr. Veselý zakládá lázeňskou akciovou společnost.

„Obrovskou změnou lázně prošly na začátku 20. století, kdy sem přišel brněnský lékař František Veselý. Nová akciová společnost, která lázně začala provozovat, budovala pak Luhačovice záměrně jako lázně české.

Železniční spojení s okolním světem Luhačovice získaly v roce 1905.

Architektura Dušana Jurkoviče

Na počátku 20. století zde realizoval své stavby slovenský architekt Dušan Samuel Jurkovič.

Mnoha stavbám lázeňského areálu vtiskl svou charakteristickou tvář slovenský architekt Dušan Jurkovič.

„Za dobu jeho působení vzniklo ve městě celkem 15 staveb.

První a hlavní realizací byla přestavba bývalého empírového Janova domu na dnešní Jurkovičův dům,“ vypráví Blanka Petráková.

V roce 1902 nechal přestavět Janův dům, ústav, jehož činnost sahá až do roku 1790.

Původně klasicistní dům z 1. poloviny 19. století Dušan Jurkovič v roce 1902 zvýšil o hrázděné patro, nově zastřešil a dispozičně upravil.

V roce 1947 byl přejmenován na Jurkovičův dům.

Dalšími stavbami, které slavný architekt v moravských lázních vybudoval, jsou lázeňský hotel Jestřabí, Vodoléčebné a Sluneční lázně nebo Chaloupka.

V roce 1902 - rekonstrukce Kuchyňského domu arch.

V roce 1903 - postavena vila Jestřabí arch.

V roce 1904 - postaven Augustiniánský dům arch.

V roce 1906 - postavena Slovácká (dříve Slovenská) búda arch.

V roce 1906 - postavena vila Kancnýřka arch.

„Jejich jedinečnost dnes spočívá v tom, že nejsou v jednotném stylu, ale že naopak zakonzervovaly velkou řadu architektonických stylů od 19. až do 2. poloviny 20.

Další významné stavby a městská třída

Jednoznačnou dominantou lázeňského města Luhačovice je někdejší Palace Hotel Drtílek, který se dnes honosí již jen zkráceným, ale hrdým, jménem Palace.

Největší léčebný hotel, který můžete v Luhačovicích navštívit je dominanta lázní - hotel Palace.

Luhačovická kolonáda byla postavena v 2. polovině 40. let a jejím autorem je brněnský stavitel Oskar Poříska.

Hned vedle kolonády stojí nejstarší stavba v lázních - kaple svaté Alžběty.

„Zvon ve věžičce ohlašoval třikrát denně správný čas a kromě toho také ráno oznamoval začátek léčebných procedur a večer v šest hodin je zase ukončoval,“ doplňuje Blanka Petráková.

Jedna z mnoha pozoruhodných budov v centru lázeňského města Luhačovice se nachází těsně pod hlavní městskou dopravní tepnou, tedy Masarykovou ulicí.

Tímto objektem je vila Bellevue a její adresou je ulice U Šťávnice (č. 237).

Spolu s nedaleko se nacházejícími vilami Světlana a Haná se jedná o další krásnou secesní stavbu švýcarského stylu.

Dvě půvabné dominanty městského centra i hlavní luhačovické třídy - tedy Masarykovy ulice - mají dnes smůlu v tom, že jejich pozadí vysloveně hyzdí vila Jiřinka a stavba jakéhosi hotelového monstra.

V centru lázeňského města - Luhačovice se můžete ubytovat na Masarykově třídě v novém čtyřhvězdičkovém hotelovém komplexu Alexandria.

Moderní ubytování v jednom z oblíbených penzionů v centru lázní Luhačovic najdete v penzionu Monika, nacházející se na Masarykově třídě, vedle hotelu Alexandria.

Osobnosti spojené s Luhačovicemi

Zdaleka nelze vyjmenovat všechny významné osobnosti, které Luhačovice navštěvovaly, nebo zde žily.

Jména některých připomíná Stěna paměti na ulici Dr. Veselého, jiné nám připomínají názvy ulic, pomníky, pamětní desky i jejich díla.

Nejznámějším návštěvníkem byl známý hudební skladatel Leoš Janáček.

Luhačovice mu přímo učarovaly, byly pro něj místem odpočinku i inspirace, která se promítla v jeho dílech.

V letech 1903 - 1928 to byl hudební skladatel Leoš Janáček, který se sem rád vracel.

Do lázní rádi přijížděli i další skladatelé, dirigenti a pěvci, například Otakar Ostrčil, Josef Suk, Dr. Janko Blaho, Libuše Domanínská, Sylvie Kodetová.

V lázních pobývali spisovatelé bratří Mrštíkové, slovenský publicista a spisovatel Svetozár Hurban Vajanský, slovenský básník Pavol Országh Hviezdoslav, spisovatel Alois Jirásek, slovenský spisovatel a dramatik Martin Kukučín, básník a novinář Jiří Mahen, literární kritik František Xaver Šalda, básník Petr Bezruč, herečka Olga Scheinpflugová, básník Adolf Heyduk, historik umění Václav Vilém Štech, básník Josef Svatopluk Machar, spisovatel František Kožík a mnozí další.

Luhačovice také navštívili hudební skladatelé Josef Suk, Jaroslav Kvapil a Oskar Nedbal.

Krásné okolí upoutalo i malíře Antonína Slavíčka, Jožku Úprku a Bohumíra Jarońka.

Příjemné přírodní prostředí a neopakovatelná atmosféra se staly inspirací mnoha fotografů a malířů.

Někteří z nich se v Luhačovicích usadili natrvalo, jako Otto Otmar, impresionista František Pečinka a grafik Jiří Pacák.

Lázně Luhačovice učarovaly také prozaikovi Františku Kožíkovi, který je navštěvoval, léčil se zde, odpočíval i psal.

V lázeňském archívu našel fakta o Leoši Janáčkovi, podle kterých napsal román Po zarostlém chodníčku.

Zaujala jej i osobnost MUDr. Františka Veselého.

Pomník obětem druhé světové války

Lázeňské město Luhačovice je plné nádherných větších či menších památek.

Jako pocta obětem II. světové války byl již v létě 1945 postaven na náměstí 28. října před nynější budovou MěÚ pomník.

Slavnostně odhalen byl 2 měsíce po válce - 29.

Položení věnce, chvíle ticha - tak proběhl pietní akt a uctění památky obětí II. světové války dne 30. 4.

Pomník Obětem 2.

Umístění: Luhačovice, náměstí 28.

Na pamětní desce jsou uvedena jména:

• Jan Zatloukal, ředitel školy, čestný starosta tělovýchovné jednoty Sokol v Luhačovicích;
• MUDr. Frant. Šťastný, poručík 2. čsl. paradesantní brigády;
• Jan Klimák, hoteliér;
• Josef Králík, hoteliér.

Na desce je také uvedeno: „Zatčen gestapem. Buď vám vzorem v práci a v statečnosti.“

Josef a oběti okupace

První fašističtí vojáci se v Luhačovicích objevili 16. března roku 1939, kdy byl 15. 3. zřízenProtektorát Čechy a Morava.

Do klidných lázní přišlo asi 3 000 příslušníků Hitler-Jugend, kteří zabrali největší a nejkrásnější budovy a lázeňská zařízení ve městě.

Hotel Alexandria okupovali důstojníci wehrmachtu a příslušníci gestapa.

V říjnu 1941 byli zatčeni luhačovičtí kulturní pracovníci, učitel Josef Kristýnek, který byl zbaven funkce starosty, se z koncentračního tábora v Dachau posléze vrátil.

Jan Zatloukal, ředitel školy, čestný starosta tělových. jednoty Sokol, byl odvlečen do Osvětimi a tam dne 22. 7. 1942 umučen.

František Šťastný, poručík 2. čsl.. paradesantní brigády, byl surově umučen.

Na podzim 1942 byli zatčeni funkcionáři Sokola Josef Králík, hoteliér, a Jan Klimák, hoteliér.

Oba dva byli umučeni v koncentračním táboře Mauthausen.

V červnu 1943 byli odvezeni všichni luhačovičtí Židé a celkem 68 Romů bylo v transportech odvezeno do Osvětimi.

Někteří Romové se nechtěli smířit s trpným čekáním na smrt a pokusili se o útěk.

Jedním z těch, kdo se pokusili o nemožné, byl i Jaroslav Herák.

Dne 27. listopadu 1943 podnikl zoufalý pokus o útěk z tábora, při němž byl chycen.

Nezdolná touha po svobodě ho přiměla, aby se znovu pokusil o útěk a s několika dalšími vězni se proplížil ven z tábora kanalizací.

Dne 13. 10. 1944 havaroval na útěku pilot Josef Kužela.

Z tohoto důvodu byla celá jeho rodina (matka, žena a čtyři sestry) odvezena do Terezína, kde byla popravena.

Luhačovice byly osvobozeny 2. 5.

Při osvobozovacích bojích padlo na území Luhačovic a v okolí 5 rumunských vojáků, kteří mají pomník na místním hřbitově.

Pamětní místa v Luhačovicích

Pamětní deska Jana Zatloukala je umístěna v aule Městské knihovny a na jeho počest pojmenována ulice Zatloukalova.

Členům Sokola byla umístěna pamětní deska na budově sokolovny.

Rodina Kuželova má pomníček naproti zámecké zahrady.

A lázeňský pramen byl pojmenován po MUDr. Františku Šťastném, který byl prezidentem Československé republiky vyznamenán in memoriam Československým válečným křížem a Československou medailí za chrabrost, Dukelskou pamětní medailí a Pamětní medailí Slovenského národního povstání.

Pomník Obětem 2.

Umístění: Luhačovice, náměstí 28.

Trasa mezi náměstím 28. října, Masarykovou ulicí, lázeňským areálem a pramenem svatého Josefa umožňuje spojit poznávání města, lázeňské architektury, minerálních pramenů i paměti druhé světové války.

Příroda, přehrada a výletní trasy

Za severových. okrajem města byla v roce 1928 postavena na této říčce (také název Horní Olšava, Luhačovický potok) údolní přehrada.

Ta měla zabránit záplavám, později je využívána pro rekreaci.

Přehradní hráz z kamene a jílu je 22 m vysoká, v základech dlouhá 90 m a široká 74 m, v koruně 249 m dlouhá a 7 m iroká.

Plocha nádrže je 42 ha, délka 1,3 km, největší hloubka 14,8 m.

Okolní kopcovitá krajina je protkána tur. trasami, z nichž nejpestřejší a nejdelší je okruh Dušana Jurkoviče.

Celodenní výlet začíná na železničním nádraží (nebo na parkovišti).

Při letní procházce lázněmi Luhačovice jsme tentokrát navštívili Muzeum Luhačovického Zálesí, které letos v roce 2023 slaví své 105. výročí od založení.

Byli jsme na procházce v Luhačovicích a nemohli jsme si nechat ujít tuto doslova raritu - naučnou stezku na jedné zahradě.

Je to určitě nejkratší naučná stezka, jakou si můžete představit.

V lázňském městě Luhačovicích - vyhlášeném lázeńském a rekreačním místě je pěkná procházka po kolonádě.

Praktické orientační body

• Družstevní
• Hradisko
• Jurkovičova alej
• Masarykova
• náměstí 28.

Pokud se řekne Luhačovice, každý si představí malebné moravské lázničky a nezapomenutelné oplatky různých chutí.

Prodej lázeňských oplatků se poslední dobou stává fenoménem, který zachvátil mnohá místa České republiky.

tags: #josef #fjodor #luhacovice