Cesta z Hradce Králové do Černobylu vede přes Polsko a Ukrajinu. Nejrychlejší trasa z Česka vede přes Polsko.
Po polské dálnici A4 dojedete na polsko-ukrajinský hraniční přechod Korczowa-Krakowiec, odkud pak do Kyjeva můžete jet přes Lvov, Rovno a Žitomir.

Nejčastější trasa z Hradce Králové
Výchozím bodem je Hradec Králové, odkud trasa pokračuje přes Polsko směrem k dálnici A4. Po polské dálnici A4 dojedete na polsko-ukrajinský hraniční přechod Korczowa-Krakowiec.
Po překročení hranice vede cesta přes Lvov, Rovno a Žitomir do Kyjeva. Z Kyjeva se následně pokračuje do Černobylu a do Černobylské uzavřené zóny.
| Úsek cesty | Směr |
|---|---|
| Hradec Králové | výchozí bod |
| Polsko | polská dálnice A4 |
| Korczowa-Krakowiec | polsko-ukrajinský hraniční přechod |
| Lvov | první významný ukrajinský úsek |
| Rovno | pokračování směrem na Kyjev |
| Žitomir | trasa před Kyjevem |
| Kyjev | výchozí místo pro výlet do Černobylu |
Jak se dostat do Kyjeva
Z Česka do Kyjeva jezdí několik dopravců.
Přímí vlak z Česka do Kyjeva a zpět nejezdí, ale ze slovenských Košic ano.
Nejčastěji létáme z Pardubic a Prahy.
Pokud však máte blíže Bratislavu, či polské Katovice, tak můžete letět s nízkonákladovou společností WIZZ AIR.
Ubytování v Kyjevě před cestou do Černobylu
V Kyjevě je obrovské množství hotelů a to od těch opravdu levných, až po drahé a luxusní.
Jaký si nakonec vyberete, je jen na vás a vašich preferencích.
Pokud však můžeme nějaký hotel doporučit, tak dobré zkušenosti máme s hotelem Ukraine, který se nachází v samém centru Kyjeva, na náměstí Majdan Nezaležnosti.
Další námi ověřené hotely jsou třeba FireInn a hotel Express, které jsou od místa nástupu na naše výlety do Černobylu vzdálené několik minut chůze.
Černobylská uzavřená zóna
Černobylská uzavřená zóna vznikla v roce 1986 po evakuaci obyvatel z třicetikilometrové oblasti kolem Černobylské jaderné elektrárny.
Rozkládá se na ploše 2576,9 km2 a zahrnuje sever Vyšhorodského rajónu Kyjevské oblasti a část Žytomyrské oblasti až k hranici s Běloruskem.
Obecní rady v zóně ukončily svou činnost a oblast spravuje Státní agentura Ukrajiny pro správu uzavřené zóny, která je součástí Ministerstva ekologie a přírodních zdrojů Ukrajiny.
Přístup do zóny je regulován pravidly radiační bezpečnosti a režimem kontrolních stanovišť, přičemž je povinný doprovod průvodce.

Co lze při návštěvě vidět
Pojeďte s námi prozkoumat jedno z nejnetajemnějších míst na Zemi. Ukrajinský ČERNOBYL! Místo, kde došlo 26. dubna 1986 k jaderné havárii nepředstavitelných rozměrů.
Nejnavštěvovanějšími místy jsou města Černobyl a Pripjať, Černobylská jaderná elektrárna, radarová stanice Duga a Rudý les.
S námi na vlastní oči uvidíte Černobylskou jadernou elektrárnu s novým sarkofágem, který překryl v listopadu 2016 sarkofág původní a pod nímž se ukrývá celý havarovaný 4. blok.
Černobyl: Co se děje v zakázané zóně po téměř 40 letech?
Černobylská jaderná elektrárna
Černobylská jaderná elektrárna, která se nachází poblíž města Pripjať v Kyjevské oblasti, byla po 23 letech provozu v letech 1977 až 2000 odstavena a 15. prosince 2000 oficiálně ukončila výrobu elektřiny.
Výstavba elektrárny začala v roce 1970, první energetický blok byl spuštěn v roce 1977 a na začátku roku 1986 byla Černobylská jaderná elektrárna nejvýkonnější jadernou elektrárnou v evropské části Sovětského svazu.
Elektrárna leží 18 km od Černobylu, 16 km od hranice s Běloruskem a 110 km severně od Kyjeva na břehu řeky Pripjať.
Stanice se skládala z první a druhé etapy a výstavba třetí etapy, tedy energetických bloků č. 5 a č. 6, byla po havárii zastavena.
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Začátek výstavby | 1970 |
| Spuštění prvního bloku | 1977 |
| Ukončení výroby elektřiny | 15. prosince 2000 |
| Vzdálenost od Černobylu | 18 km |
| Vzdálenost od hranice s Běloruskem | 16 km |
| Vzdálenost od Kyjeva | 110 km |
| Projektovaná kapacita | 6000 MW |
| Výkon v době havárie | 4000 MW |
Havárie 26. dubna 1986
Nejhorší jaderná katastrofa na světě, výbuch čtvrtého bloku černobylského reaktoru, se stala 26. dubna 1986.
K havárii došlo během testu, který vedl ke zničení čtvrtého reaktoru a k rozsáhlé radioaktivní kontaminaci okolí.
Požár, který v prostorách reaktorové haly propukl, se hasičům nepodařilo uhasit a samovolně dohasl až v polovině května.
„Oblak z hořícího reaktoru rozptýlil nad velkou částí Evropy četné množství radioaktivních materiálů, zejména radionuklidy jódu a cesia,“ popsali odborníci ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).
Po havárii byla evakuována města Pripjať a Černobyl i třicetikilometrová zóna kolem elektrárny.
Jak se radioaktivní mrak šířil Evropou
Jak přesně se radioaktivní mrak z Černobylu šířil, zobrazuje například model francouzského Institutu pro ochranu před radiací a nukleární bezpečnost.
Z něj je patrné, jak kontaminovaný vzduch vanul nejprve z Ukrajiny směrem na severozápad a poté přes Pobaltí také na východ do Běloruska a Ruska.
Tři dny po katastrofě se dostal oblak nad Česko a na začátku května už se vznášel nad velkou částí Evropy.

Dopady v České republice
Radioaktivní mrak, který se po výbuchu jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu před čtyřiceti lety šířil i do Evropy, kontaminoval několik oblastí také v Česku.
Ukazuje to mapa, kterou zveřejnili zástupci Státního ústavu radiační ochrany na základě výsledků měření radiační situace po havárii.
Mapa vychází z analýzy tehdejšího Institutu hygieny a epidemiologie a zobrazuje přítomnost radionuklidu Cesium 137 v půdě.
Ta byla nejvyšší v pásu táhnoucím se od Plzeňského a Jihočeského kraje přes Středočeský kraj a Vysočinu až po Pardubický a Moravskoslezský kraj.
Silně zasažené bylo také Náchodsko a okolí Prahy.
Podle odborníků z Českého hydrometeorologického ústavu zvýšil přítomnost Cesia 137 v některých místech déšť, který se na Česko snášel mezi 30. dubnem a 9. květnem.
„Tehdy se nad naším územím nacházely kontaminované vzdušné masy z výbuchu. Nejvyšší úrovně byly často právě v místech, kde nejvíce pršelo,“ popsali meteorologové.
Radioaktivita a preventivní opatření
Na Ukrajině, v Bělorusku a Rusku po havárii výrazně přibylo případů rakoviny štítné žlázy u dětí mladších deseti let.
Celkem vědci odhadují, že s havárií souvisí asi čtyři tisíce úmrtí.
Číslo zahrnuje i padesát hasičů a dalších pracovníků, kteří dostali extrémní dávku záření a zemřeli krátce poté.
Ostatní úmrtí se týkají zvýšeného rizika rakoviny vyvolaného radiací, popsal SÚJB.
V Česku mířila preventivní opatření především na kontrolu potravin.
Nebezpečný mrak kontaminoval hlavně trávu a listovou zeleninu, přes kterou se dostala do těl krav, ovcí a dalšího dobytka.
Nejčastější cestou, kudy se radioaktivita po havárii dostávala k lidem, bylo mléko.
Bezpečnost návštěvy
Přístup do zóny je regulován pravidly radiační bezpečnosti a režimem kontrolních stanovišť, přičemž je povinný doprovod průvodce.
Bezpečí na 1. Můžete nám věřit.
Jedete do Černobylu s námi?