Hradec Králové–Černobyl: trasa, doprava a důležité informace k návštěvě

Cesta z Hradce Králové do Černobylu vede přes Polsko a Ukrajinu. Nejrychlejší trasa z Česka vede přes Polsko.

Po polské dálnici A4 dojedete na polsko-ukrajinský hraniční přechod Korczowa-Krakowiec, odkud pak do Kyjeva můžete jet přes Lvov, Rovno a Žitomir.

Mapa trasy Hradec Králové Černobyl přes Polsko

Nejčastější trasa z Hradce Králové

Výchozím bodem je Hradec Králové, odkud trasa pokračuje přes Polsko směrem k dálnici A4. Po polské dálnici A4 dojedete na polsko-ukrajinský hraniční přechod Korczowa-Krakowiec.

Po překročení hranice vede cesta přes Lvov, Rovno a Žitomir do Kyjeva. Z Kyjeva se následně pokračuje do Černobylu a do Černobylské uzavřené zóny.

Úsek cestySměr
Hradec Královévýchozí bod
Polskopolská dálnice A4
Korczowa-Krakowiecpolsko-ukrajinský hraniční přechod
Lvovprvní významný ukrajinský úsek
Rovnopokračování směrem na Kyjev
Žitomirtrasa před Kyjevem
Kyjevvýchozí místo pro výlet do Černobylu

Jak se dostat do Kyjeva

Z Česka do Kyjeva jezdí několik dopravců.

Přímí vlak z Česka do Kyjeva a zpět nejezdí, ale ze slovenských Košic ano.

Nejčastěji létáme z Pardubic a Prahy.

Pokud však máte blíže Bratislavu, či polské Katovice, tak můžete letět s nízkonákladovou společností WIZZ AIR.

Ubytování v Kyjevě před cestou do Černobylu

V Kyjevě je obrovské množství hotelů a to od těch opravdu levných, až po drahé a luxusní.

Jaký si nakonec vyberete, je jen na vás a vašich preferencích.

Pokud však můžeme nějaký hotel doporučit, tak dobré zkušenosti máme s hotelem Ukraine, který se nachází v samém centru Kyjeva, na náměstí Majdan Nezaležnosti.

Další námi ověřené hotely jsou třeba FireInn a hotel Express, které jsou od místa nástupu na naše výlety do Černobylu vzdálené několik minut chůze.

Černobylská uzavřená zóna

Černobylská uzavřená zóna vznikla v roce 1986 po evakuaci obyvatel z třicetikilometrové oblasti kolem Černobylské jaderné elektrárny.

Rozkládá se na ploše 2576,9 km2 a zahrnuje sever Vyšhorodského rajónu Kyjevské oblasti a část Žytomyrské oblasti až k hranici s Běloruskem.

Obecní rady v zóně ukončily svou činnost a oblast spravuje Státní agentura Ukrajiny pro správu uzavřené zóny, která je součástí Ministerstva ekologie a přírodních zdrojů Ukrajiny.

Přístup do zóny je regulován pravidly radiační bezpečnosti a režimem kontrolních stanovišť, přičemž je povinný doprovod průvodce.

Kontrolní stanoviště Černobylské uzavřené zóny

Co lze při návštěvě vidět

Pojeďte s námi prozkoumat jedno z nejne­tajemnějších míst na Zemi. Ukrajinský ČERNOBYL! Místo, kde došlo 26. dubna 1986 k jaderné havárii nepředstavitelných rozměrů.

Nejnavštěvovanějšími místy jsou města Černobyl a Pripjať, Černobylská jaderná elektrárna, radarová stanice Duga a Rudý les.

S námi na vlastní oči uvidíte Černobylskou jadernou elektrárnu s novým sarkofágem, který překryl v listopadu 2016 sarkofág původní a pod nímž se ukrývá celý havarovaný 4. blok.

Černobyl: Co se děje v zakázané zóně po téměř 40 letech?

Černobylská jaderná elektrárna

Černobylská jaderná elektrárna, která se nachází poblíž města Pripjať v Kyjevské oblasti, byla po 23 letech provozu v letech 1977 až 2000 odstavena a 15. prosince 2000 oficiálně ukončila výrobu elektřiny.

Výstavba elektrárny začala v roce 1970, první energetický blok byl spuštěn v roce 1977 a na začátku roku 1986 byla Černobylská jaderná elektrárna nejvýkonnější jadernou elektrárnou v evropské části Sovětského svazu.

Elektrárna leží 18 km od Černobylu, 16 km od hranice s Běloruskem a 110 km severně od Kyjeva na břehu řeky Pripjať.

Stanice se skládala z první a druhé etapy a výstavba třetí etapy, tedy energetických bloků č. 5 a č. 6, byla po havárii zastavena.

ÚdajHodnota
Začátek výstavby1970
Spuštění prvního bloku1977
Ukončení výroby elektřiny15. prosince 2000
Vzdálenost od Černobylu18 km
Vzdálenost od hranice s Běloruskem16 km
Vzdálenost od Kyjeva110 km
Projektovaná kapacita6000 MW
Výkon v době havárie4000 MW

Havárie 26. dubna 1986

Nejhorší jaderná katastrofa na světě, výbuch čtvrtého bloku černobylského reaktoru, se stala 26. dubna 1986.

K havárii došlo během testu, který vedl ke zničení čtvrtého reaktoru a k rozsáhlé radioaktivní kontaminaci okolí.

Požár, který v prostorách reaktorové haly propukl, se hasičům nepodařilo uhasit a samovolně dohasl až v polovině května.

„Oblak z hořícího reaktoru rozptýlil nad velkou částí Evropy četné množství radioaktivních materiálů, zejména radionuklidy jódu a cesia,“ popsali odborníci ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).

Po havárii byla evakuována města Pripjať a Černobyl i třicetikilometrová zóna kolem elektrárny.

Jak se radioaktivní mrak šířil Evropou

Jak přesně se radioaktivní mrak z Černobylu šířil, zobrazuje například model francouzského Institutu pro ochranu před radiací a nukleární bezpečnost.

Z něj je patrné, jak kontaminovaný vzduch vanul nejprve z Ukrajiny směrem na severozápad a poté přes Pobaltí také na východ do Běloruska a Ruska.

Tři dny po katastrofě se dostal oblak nad Česko a na začátku května už se vznášel nad velkou částí Evropy.

Mapa šíření radioaktivního mraku Evropou

Dopady v České republice

Radioaktivní mrak, který se po výbuchu jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu před čtyřiceti lety šířil i do Evropy, kontaminoval několik oblastí také v Česku.

Ukazuje to mapa, kterou zveřejnili zástupci Státního ústavu radiační ochrany na základě výsledků měření radiační situace po havárii.

Mapa vychází z analýzy tehdejšího Institutu hygieny a epidemiologie a zobrazuje přítomnost radionuklidu Cesium 137 v půdě.

Ta byla nejvyšší v pásu táhnoucím se od Plzeňského a Jihočeského kraje přes Středočeský kraj a Vysočinu až po Pardubický a Moravskoslezský kraj.

Silně zasažené bylo také Náchodsko a okolí Prahy.

Podle odborníků z Českého hydrometeorologického ústavu zvýšil přítomnost Cesia 137 v některých místech déšť, který se na Česko snášel mezi 30. dubnem a 9. květnem.

„Tehdy se nad naším územím nacházely kontaminované vzdušné masy z výbuchu. Nejvyšší úrovně byly často právě v místech, kde nejvíce pršelo,“ popsali meteorologové.

Radioaktivita a preventivní opatření

Na Ukrajině, v Bělorusku a Rusku po havárii výrazně přibylo případů rakoviny štítné žlázy u dětí mladších deseti let.

Celkem vědci odhadují, že s havárií souvisí asi čtyři tisíce úmrtí.

Číslo zahrnuje i padesát hasičů a dalších pracovníků, kteří dostali extrémní dávku záření a zemřeli krátce poté.

Ostatní úmrtí se týkají zvýšeného rizika rakoviny vyvolaného radiací, popsal SÚJB.

V Česku mířila preventivní opatření především na kontrolu potravin.

Nebezpečný mrak kontaminoval hlavně trávu a listovou zeleninu, přes kterou se dostala do těl krav, ovcí a dalšího dobytka.

Nejčastější cestou, kudy se radioaktivita po havárii dostávala k lidem, bylo mléko.

Bezpečnost návštěvy

Přístup do zóny je regulován pravidly radiační bezpečnosti a režimem kontrolních stanovišť, přičemž je povinný doprovod průvodce.

Bezpečí na 1. Můžete nám věřit.

Jedete do Černobylu s námi?

tags: #hradec #kralove #cernobyl #trasa