Na bájemi opředenou horu Velký Blaník můžete vystoupat z různých stran. Tato okružní trasa začíná nad Louňovicemi pod Blaníkem a není příliš náročná, dá se zvládnout i s dětmi.
Velký Blaník je 638 m vysoký vrch, cca 8 km na jih od Vlašimi. Je opředený pověstmi o blanických rytířích, jejich původ je prý snad dokonce v době Keltů.
Proč vyrazit právě na Velký Blaník
Hora Blaník je legendární český vrch. V těžkých chvílích naší historie byl vždy symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa.
Jedna z nejslavnějších českých hor, Velký Blaník, je opředena několika legendami. Ta nejznámější vypráví o spícím vojsku, které pod velením svatého Václava z hory vyrazí, až bude českému národu nejhůř.
Nejznámější pověst, kterou znají malí i velcí, říká, že uvnitř hory odpočívá vojsko, jehož patronem je sám sv. Václav. Pověst o blanických rytířích má mnoho podob. V té nejznámější spí v nitru hory Blaník rytíři sv. Václava a až bude českému národu nejhůře, vyjedou mu na pomoc.
Není však jedinou, která se k hoře váže. Uvnitř hory prý plyne čas jinak.
Blaníku, obývaném už Kelty, přineslo pozornost období českého národního obrození. O jeho všeobecnou známost se zasloužilo mnoho významných českých umělců.
Velký a Malý Blaník v chráněné krajině
Blaník netvoří o jeden, ale dva zalesněné skalnaté vrchy Velký Blaník (638 m. n. a Malý Blaník (564 m. n. m.).
Dominantou mikroregionu nacházejícím se jižně od Vlašimi jsou vrcholy Velký a Malý Blaník (638 m n. m. a 580 m n. m.).
Dne 29. prosince 1981 byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Blaník. Její rozloha je jen 40,31 km², je zároveň nejmenší CHKO naší republiky a přitom se může pochlubit nejednou zajímavostí.
CHKO Blaník je nejmenší chráněná krajinná oblast v Česku.
Rozkládá se v okolí Velkého a Malého Blaníku, turisty pod památnou horou Blaník láká pestrá mozaika lesů, polí a luk s malebnými vesnicemi a zrcadly rybníků. Na své si přijdou milovníci přírody i příběhů a legend.
Jižně od Prahy se rozkládá nejmenší chráněná krajinná oblast naší republiky - Blaník. Důvodem vzniku byla ochrana harmonické, vyvážené krajiny středních Čech, jejíž ústřední dominantou je právě tato památná hora.
Centrem oblasti je zalesněný masiv Velkého a Malého Blaníku, tvořený ortorulami. Ve vrcholových partiích Velkého a Malého Blaníku se zachovaly původní bučiny se smíšenými suťovými lesy, dnes chráněny jako přírodní rezervace.
Přirozenou osou oblasti je říčka Blanice, tekoucí z jihu na sever.
Skalní útvary tvořené ortorulami v okolí vrcholů jsou důsledkem mrazového zvětrávání v dobách ledových.
Historie osídlení Velkého Blaníku
Vrchol byl osídlen již v 5. století př. n. l., kdy zde v době halštatské bylo hradiště kruhového tvaru, lemované dvěma řadami kamenných valů. Jejich pozůstatky jsou stále patrné okolo vrcholu.
Velký Blaník byl osídlen již před začátkem našeho letopočtu. Lidé tzv. halštatskolaténské kultury zde vybudovali valy, tzv. oppidum, později tvrz.
Pozůstatky opevnění v podobě mohutných kamenných valů jsou v okolí vrcholu stále patrné. Později zde byla tvrz a dokonce snad i dřevěný hrad.
Hora Velký Blaník je dominantou svého okolí a proto byla vyhledávaným místem již v dávných dobách. V 5 st. př. n. l. zde bylo vybudováno hradiště. Později zde byla tvrz a pravděpodobně i hrad.
R. 1404 se konala první pouť na tuto horu.
R. 1871 se zde konaly tábory lidu za české státní právo.
V roce 1868 byl z hory vylomen jeden ze základních kamenů Národního divadla.
Odkaz na tuto událost připomíná také naučná stezka. K vidění je kopie základního kamene Národního divadla pocházejícího z Blaníku nebo socha rytíře.
Rozhledna ve tvaru husitské hlásky
Na vrcholu Velkého Blaníku se nachází dřevěná rozhledna ve tvaru husitské hlásky.
Již r. 1895 stála na vrcholu 20 m vysoká dřevěná otevřená rozhledna. Ta se zřítila r. 1936.
V roce 1941 Klub českých turistů místo ní postavil 30 metrů vysokou krytou rozhlednu.
Na Velkém Blaníku (638 m) byla v roce 1895 původně postavena 20 metrů vysoká otevřená věž. V roce 1941 Klub českých turistů místo ní postavil 30 metrů vysokou krytou rozhlednu.
Na Velkém Blaníku v nadmořské výšce 638 m se nachází dřevěná krytá věž vysoká 29,5 m. Součástí věže je výklenek, který se nazývá oltářní mensa.
Tím námaha nekončí, budete-li se chtít dostat až na vrchol ikonické rozhledny ve tvaru husitské hlásky, čeká vás ještě 107 schodů. Jejich zdolání vyžaduje trochu odvahy, žebříkové stupně vedoucí nahoru jsou dost příkré.
K vyhlídce rozhledny je zapotřebí vystoupat přes sto dřevěných schodů.
Výhled je ale impozantní - lze odsud vidět téměř polovinu Čech.
Je z ní vidět podstatná část Středočeské pahorkatiny, západní vrcholy Českomoravské vrchoviny, Posázaví a město Vlašim. Při hodně dobré viditelnosti jsou vidět na jihozápadě vrcholky Šumavy a na severozápadě Praha s vysílačem Cukrák.
Umožní vám výhled na Středočeskou pahorkatinu, část Českomoravské vrchoviny se Strážištěm, spatříte i Posázaví a město Vlašim a za ideální viditelnosti dohlédnete až na hlavní město a také na televizní vysílač Cukrák.
Z vrcholu Velkého Blaníka jsou krásné výhledy na všechny strany.
Okružní trasa z parkoviště Pod Velkým Blaníkem
Z parkoviště Pod Velkým Blaníkem se vydáte po červené turistické značce.
Pod rozhlednou, na silnici z Louňovic pod Blaníkem do Načeradce je parkoviště, odkud je to k rozhledně 1 km.
Auto necháme na placeném parkovišti u silnice č. 150, kilometr za Louňovicemi pod Blaníkem ve směru na Načeradec.
Přímo od parkoviště po červené turistické značce stoupáme na vrch Velký Blaník. Prvních 500 metrů je méně náročných, pak odbočíme doprava na prudký kopec.
Stoupání je zpočátku mírné, ale od místa, kde na vás ze země vykukuje obrovská kamenná hlava blanického rytíře, už se při výšlapu zadýcháte.
Stoupání na začátku usnadňují vybudované schody. Jediné prudší a kamenitější místo je kousek pod vrcholem Velkého Blaníku. A to jak během výstupu tak i během sestupu. Proto je v této části trasy dobré dát si při chůzi větší pozor.
Krátký výlet většinou po širokých cestách nebo lesních stezkách. Jen v horní části výstupu a sestupu z Velkého Blaníka je cesta více kamenitá. Výstup usnadňují i vybudované schody. Jinak je trasa bez komplikací.
Trasa je vhodná jak pro malé děti, tak i pro psy.
Na vrcholu se nachází dřevěná rozhledna, ze které je krásný výhled do dálky. Na rozhledně najdeme občerstvení i venkovní posezení.
Občerstvení se nachází v prostorech rozhledny na vrcholu Velkého Blaníku. Na rozledně na Velkém Blaníku je občerstvení, kde je možné doplnit energii. Vaří i párky v rohlíku atd.
Z vrcholu Velkého Blaníka sejdete po červené značce.
Dolů jdeme po červené značce, u dřevěného přístřešku (rozcestí Velký Blaník) z ní odbočíme vlevo na zelenou turistickou značku.
Kráčíme po pohodlné cestě převážně po rovině.
Po asi kilometru chůze od rozhledny narazíme na odbočku k Veřejové skále, od cesty vzdálené asi 100 metrů.
Veřejová skála a blaničtí rytíři
Zvolíte-li kratší okružní trasu, nesmíte cestou zpátky minout Veřejovou skálu - místo, kudy se prý podle legend vchází do hory za rytíři.
Na severozápadním úpatí hory Velký Blaník se nachází výrazný skalní útvar zvaný Veřejová skála.
Rozhledna vede poměrně nenáročná cesta z Louňovic, která k vrcholu Velkého Blaníku směřuje kolem Veřejové skály, kde ve spánku odpočívají pověstní rytíři a také kolem Slepičích skal.
Od rozcestníku nad Slepičí skálou vás k ní dovede zelená značka.
Odtud pochází kámen, který měl být základním kamenem Národního divadla, ale protože jeho rozměry byly pro tento účel nevyhovující, byl umístěn do nároží budovy bývalého pivovarského sklepa.
Naučná stezka S rytířem na Blaník
Přes vrchol legendární hory Velký Blaník vede naučná stezka.
Naučná stezka začíná u návštěvnického střediska Dům přírody Blaníku na úpatí Velkého Blaníku u Kondrace a vede přes vrchol Velkého Blaníku k parkovišti nad Louňovicemi pod Blaníkem společně s červenou turistickou značkou.
Stezka je dlouhá 4 km a na její trase je umístěno celkem 14 naučných zastavení a 17 hravých zastavení pro děti.
Přes vrchol vede červená turistická značka, která je totožná s naučnou stezkou S rytířem na Blaník. Ta je celkem dlouhá 4 km a je na ní 14 zastavení a dalších 17 dětských zastavení.
Na obou koncích stezky, tedy nad obcemi Kondrac a Louňovice pod Blaníkem, je možno parkovat s automobilem i autobusem.
Patronem a zároveň průvodcem po celé trase je Blanický rytíř. Seznamuje s přírodou Velkého Blaníku a okolí, s historií jeho osídlení či pověstí o blanických rytířích.
Dům přírody Blaníku u Kondrace
Výstupem na rozhlednu zajímavosti Velkého Blaníku nekončí.
Protáhněte si výlet z Blaníku po červené až směrem ke Kondraci, najdete tu Dům přírody Blaníku.
Expozice o přírodě a geologii Blaníku s interaktivní 3D mapou okolí, spousta hravých prvků pro děti i občerstvení s posezením uvnitř či venku potěší nejednoho poutníka.
Na své si přijdou milovníci přírody i příběhů a legend.
Z vrcholu pokračuje na rozcestí Na Výhledu, kde je Dům přírody s geologickou expozicí hornin Podblanicka, kde je zastávka autobusu a odkud dál pokračuje 2 km dlouhá naučná stezka Kondrac.
Ta končí v obci Kondrac na návsi u restaurace U Matoušků.
A nejen děti pobaví i zdejší atrakce - když u brnění blanického rytíře nahlédnete pod poklop do skály, uslyšíte oddechování a hlasy rytířů.
Svačinu si lze sníst v altánu u Domu přírody Blaníku, v patře (sále) Domu přírody Blaníku, u posezení u rozhledny na Velkém Blaníku.
Odbočka na Malý Blaník
Zbývají-li vám síly a čas, vyjděte si ještě na sousední Malý Blaník.
Společně s Velkým Blaníkem tvoří naši nejmenší chráněnou krajinou oblast.
Malý Blaník leží jihozápadně od svého velkého bratra. Jeho hřebenitý skalnatý vrchol se tyčí do výšky 564 m.n.m.
Od rozcestníku nad Louňovicemi pod Blaníkem si lze udělat kratší výšlap na Malý Blaník (1 km tam i zpět).
Výšlapu nebudete litovat. Kromě výhledu na Velký Blaník tady objevíte zříceninu kaple sv. Máří Magdaleny, v jejímž středu roste památný strom - mohutný smrk.
Na Malém Blaníku se nachází zřícenina kaple sv. Máří Magdaleny.
Kaple svaté Máří Magdaleny byla postavena v roce 1753, poutě se zde konaly ovšem již v první polovině 16. století. Od té doby zub času vykonal dílo zkázy.
Obrovský smrk, kterému se říká „Mnich“, roste uprostřed zříceniny kaple.
A jako odkaz na dávnou keltskou minulost najdete na dohled od kaple do skály zaseknuté Thorovo kladivo a o kus dál dřevěnou sochu keltského válečníka.
Hora Malý Blaník je již od pradávna spjat s Máří Magdalenou. Vůbec první zmínka o tomto poutu pochází z roku 1543, kdy na vlašimskou faru přišla žena z Kouřimi s žádostí o přenocování během svého putování za Máří Majdalenkou na Blaníku.
Příroda Velkého Blaníku
Při vrcholu se nachází několik druhů lesních porostů.
V převážné většině jsou to tzv. kyselé bučiny, menší zastoupení má zde jedle bělokorá a smrk ztepilý.
Půdy jsou zde kamenité s minimálním množstvím humusu a živin, proto zde rostou pouze byliny snášející chudší kyselé podloží jako jsou šťavel kyselý, pstroček dvoulistý nebo bika hajní.
V roklích nebo strmých svazích se vytvořily tzv. suťové lesy, kde je výskyt stromů i bylin bohatší.
Při vrcholu Velký Blaník přímo ze skalních štěrbin rostou za velmi nepříznivých podmínek borovice lesní.
Nalezneme zde i některé nenáročné byliny, lišejníky a mechy.
Na bohatších půdách v teplejších a nižších polohách můžeme vidět habry a duby.
Ve vrcholových starých bučinách vytesává dutiny datel černý.
Dalšími ptáky, jimž vyhovují vyšší lesnaté polohy, jsou holub doupňák a sova sýc rousný.
Ve smrkových porostech se vyskytuje drozd brávník, sýkora parukářka nebo kulíšek nejmenší.
Ve skalních polohách hnízdí výr velký.
Vzácná květena se vyskytuje na rašelinných a podmáčených loukách a na mokřadech při rybnících.
Ze savců jsou vzácní netopýři, křepelka polní, ledňáček říční či moták pochop.
Z obojživelníků zde má svůj domov mimo jiné blatnice skvrnitá či skokan ostronohý.
Doprava a možnosti parkování
K Blaníku je i dobré dopravní spojení.
Pojedete-li autem, můžete zaparkovat při silnici z Louňovic do Načeradce.
Pod rozhlednou, na silnici z Louňovic pod Blaníkem do Načeradce je parkoviště, odkud je to k rozhledně 1 km.
Autobus lze zdarma odstavit na náměstí v Louňovicích pod Blaníkem v prostoru před zámkem.
Z Louňovic vede k vrchu červená TZ.
Při cestě vlakem můžete využít spoj jedoucí z Benešova do Vlašimi, odkud pak vede na Blaník asi 8 km dlouhá značená cesta.
Z Načeradce pojedete směrem na Louňovice pod Blaníkem (cca 6 km). Blaník neminete; po 5 km zastavíte autem na parkovišti.
Na obou koncích naučné stezky, tedy nad obcemi Kondrac a Louňovice pod Blaníkem, je možno parkovat s automobilem i autobusem.
Co si vzít na celodenní výlet
- pevnou obuv, protože horní část výstupu a sestupu je více kamenitá;
- dostatek vody a svačinu;
- časovou rezervu na rozhlednu, Dům přírody Blaníku a Malý Blaník;
- opatrnost při zdolávání příkrých dřevěných schodů rozhledny;
- ohleduplnost k přírodě, zejména v chráněné krajinné oblasti.
Výlet je vhodný jak pro malé děti, tak i pro psy.
Rodinný výlet do přírody můžete spojit s hledáním kešek. Kraj blanických rytířů nabízí hned dvě geocachingové hry - Lesní poklady blanických rytířů a Kamenné poklady blanických rytířů.
Díky nim zjistíte, že poklady nemusí být zlaté nebo stříbrné, ale že tím nejcennějším pokladem je příroda.
Navíc se podíváte do lokalit, které zůstávají „běžným” turistům často skryté - do Roudného u Zvěstova, kdysi nejvýnosnějšího zlatodolu Rakouska-Uherska nebo za Velkým Mnichem, památným stromem, který roste uprostřed zříceniny kaple sv.
Při svých cestách, prosíme, buďte k přírodě ohleduplní.