Moskva se nepodobá žádnému jinému městu, které jste dosud měli tu čest poznat. Je moderní a plná neonů, zároveň však ukrývá historické poklady z carské epochy i připomínky sovětských časů.
Moskva je se svojí rozlohou přes 2500 kilometrů čtverečních a více než dvanácti miliony obyvatel zdaleka největším evropským městem. Svoje postavení si však Moskva musela během své historie několikrát tvrdě vybojovat a lidem se tu nežilo vždycky lehce. Dějiny ruské metropole jsou plné zvratů, revolucí a bojů. A zajedete-li se do Moskvy podívat dnes, narazíte při vašich toulkách městem na všechny různorodé střípky moskevské historie.
Ve městě, které má vyšší počet obyvatel než celá Česká republika, můžete zažít spoustu kontrastů. Prozkoumávejte ruskou historii v muzeích, obdivujte moderní čtvrti, bavte se v zábavních parcích a nakupujte v luxusních obchodech. Přinášíme vám tipy na místa, která stojí za to vidět v nejlidnatějším městě Ruska.
Moskva v historických souvislostech
Na počátku dnešní metropole byla malá tvrz. První dřevěné opevnění na místě dnešního Kremlu vybudoval ve 12. století kníže Jurij Dolgorukij a rok 1147 je považován za oficiální rok založení města.
Město se však začalo pomalu rozrůstat v řadě soustředěných kruhů kolem Kremlu tak, jako by vznikaly letokruhy obrovského stromu. Území Moskvy posléze dobyli a dlouhá desetiletí ovládali mongolští vládci a definitivně je porazil až Ivan IV. Hrozný, který se v polovině 16. století zasloužil o výrazné posílení ruského státu.
Nastala doba skutečného rozkvětu Moskvy. Kreml byl rozšiřován, vznikaly nové čtvrtě i četné státní instituce. Když uvidíte sluneční paprsky odrážející se od zlatých kupolí moskevských chrámů a vstoupíte do některého z nich, pocítíte posvátnou úctu a mrazení.
Zlaté moskevské období nicméně netrvalo nijak závratně dlouho. Petr I. Veliký na město zanevřel a přesunul své sídlo do Petrohradu, a tak Moskva ocitla tak trochu na druhé koleji.
Po první světové válce bylo obyvatelstvo vyčerpáno hladem a bídou a povstalo k nepokojům. Lenin a jeho revolucionáři této situace využili, chopili se moci a car i celá jeho rodina byli zavražděni.
Ve 20. letech 20. století vznikla v Moskvě silná umělecká skupina prosazující avantgardní malířství, experimentální divadlo a literaturu. Město bylo plné intelektuálního kvasu, jehož stopy se v něm do jisté míry zachovaly dodnes.
Stalin však veškeré avantgardě v roce 1934 učinil přítrž. Tzv. socialistický realismus se stal jediným oficiálně povoleným uměleckým směrem v Rusku. Podle generálního plánu přestavby Moskvy byly mnohé kostely zbořeny, středověké uličky vybourány a jiné ulice rozšířeny, aby se na nich mohly konat velkolepé průvody a vojenské přehlídky.
Když Sovětský svaz konečně padl, Moskva se závratnou rychlostí začala měnit v moderní a pulzující velkoměsto. Z Moskvy se stalo město kontrastů.
Kreml - nejvýznamnější historická památka Moskvy
Navštívit Moskvu a nepodívat se do Kremlu, to je jako byste v Moskvě ani nebyli. Právě zde - za vysokými červenými cihlovými zdmi, které ovšem ne vždy byly takto červené, protože od 18. do 20. století se natíraly na bílo - se jednalo o těch nejdůležitějších věcech a padala rozhodnutí, která svým významem postihovala celou zemi.
Kreml je oficiálním sídlem prezidenta Ruské federace, hlavním politickým, kulturním i duchovním centrem města a také nejstarší částí Moskvy. Rozprostírá se na Borovickém vrchu, kousek od místa, kde kdysi Neglinka vtékala do řeky Moskvy.
Pravděpodobně tu žili Slované již od 2. tisíciletí př. n. l. První malé opevnění tu vzniklo v 11. století a konečně z roku 1147 pochází první písemná zmínka o sídlu, které tu vybudoval Jurij Dolgorukij, legendární zakladatel Moskvy.
Postupem času z malé dřevěné usadby rostla stále mohutnější pevnost. Po sjednocení Ruska v polovině 15. století si vládnoucí car Ivan III. uvědomil, že jeho sídlo není hodné panovníka jeho významu.
V té době byly vápencové obvodové zdi v havarijním stavu. A jelikož sice ruští stavitelé byli schopni zdi spravit, nedokázali si poradit s náročnějšími projekty, pozval si car do Kremlu italské stavitele.
A rozhodně se na opevnění nešetřilo. Vznikly stěny ne z vápence, ale z neomítaných pálených cihel úctyhodných rozměrů: délka opevnění činí 2 235 m, výška se pohybuje mezi 8 a 19 m a šířka stěn je v rozmezí 3,5 až 6,5 m.
O kvalitě stavby se můžeme přesvědčit sami, vždyť stěny vydržely až do dnešních dnů. V 17. století byla k hradbám přidána většina věží. Celkově je jich dvacet. Ty, které se nacházejí na třech rozích trojúhelníkovitého Kremlu, jsou kulaté, ostatní hranaté.
Kreml je třikrát větší než Pražský hrad a je jedním z největších hradebních komplexů na světě. Jeho plocha dosahuje 28 hektarů.
Chrámové náměstí a kremelské chrámy
Uvnitř areálu stojí několik významných kostelů a chrámů. V chrámu Nanebevzetí Panny Marie probíhaly korunovace ruských carů, v Archandělském chrámu jsou zase pohřbení ruští panovníci a jejich manželky.
K pokladům Kremlu se řadí například zvon Car-kolokol, Car-puška v podobě velkého děla, ale i drobné chrámy. Je to Uspenský chrám, chrám Zvěstování Panny Marie, Archandělský chrám a Verchospasskij chrám.
Kromě kremelského paláce můžete vidět Zvonici Ivana Velikého a řadu dalších vládních budov.
Komplex Chrámového náměstí - někdy bývá označeno jako teritorium Kremlu - na tomto prohlídkovém okruhu uvidíte chrámy na Chrámovém náměstí. Zvenku uvidíte technické památky zvon car-kolokol a dělo car-puška a také zvonici Ivana Velikého.
Výběr prohlídkového okruhu závisí na vašich zájmech, osobně však doporučuji jako základ komplex Chrámového náměstí a pro ty, kteří se chtějí pokochat zlatem a luxusem nejvyšších vrstev společnosti, Oružejnuju palatu, zbrojnici, ve které rozhodně nenajdete jen zbraně.
Car Kolokol - největší zvon na světě
V komplexu můžete také vidět největší zvon světa, Car Kolokol, který váží kolem 200 tun a má v průměru 6,6 metrů.
Tento největší zvon na světě nikdo nikdy neslyšel. Ohromný zvon, vysoký 6 m, s průměrem 6 m a 60 cm a váhou 200 tun, měl být zavěšen ve zvonici Ivana Velikého.
Mistr zvonař Ivan Motorin se rozhodl odlít zvon rovnou v Kremlu. V roce 1735 zde vykopali velikou jámu o hloubce 10 m a odlili zvon.
Za dva roky, kdy byl zvon stále ještě v jámě, vypukl v Kremlu požár. Ten zachvátil i dřevěný kryt kolem zvonu. Oheň hasili vodou a prudkým ochlazením zvonu se z něho ulomil malinký střep o hmotnosti více než 11 tun.
Car-puška
Se svojí délkou 5,34 m, hmotností 40 tun a kalibrem 900 mm se jedná o největší dělo svého druhu na světě.
Stejně jako zvon, který nikdy nezazvonil, ani z car-pušky se prý nikdy nestřílelo. Pozdější analýzy však toto tvrzení popírají a argumentují, že dělo nese stopy minimálně po jednom výstřelu.
Car-puška byla vyrobena v Moskvě pro cara Fjodora I. Ivanoviče.
Historie Kremlu jako mocenského centra
Za Petra Velikého po přenesení hlavního města do Petrohradu význam Kremlu upadal. Moskevský Kreml znovuobjevila o několik desetiletí později Kateřina Veliká a přenesla sem alespoň část státní moci, moc soudní.
Veškerou moc do Kremlu přenesl až V. I. Lenin po Velké říjnové revoluci. Mnoho dlouho nepoužívaných budov bylo opraveno.
Kritická pro Kreml byla vláda Stalina, jelikož nechal několik chrámů uvnitř Kremlu zbourat, všechny carské symboly odstranit, zlaté orlice umístěné na kremelských věžích nahradit svítícími rudými až 3 m vysokými hvězdami a Kreml uzavřít veřejnosti.
Znovu se návštěvníkům otevřel už dva roky po Stalinově smrti v roce 1955 a později se z něj kromě sídla vlády stalo i muzeum.
Praktické informace k návštěvě Kremlu
Před plánovanou návštěvou moskevského Kremlu doporučuji navštívit internetové stránky Kremlu.
Doporučuji také počítat s časovou rezervou na zakoupení lístků do Kremlu, fronty někdy bývají až hodinové. Pokud ale budete mít štěstí, koupíte si lístky velice snadno a rychle.
Pokud se do Kremlu vydáte třeba při májových oslavách, počítejte s důkladnou prohlídkou ochranky.
Rudé náměstí - srdce Moskvy
Nebyla by to návštěva Moskvy, pokud byste si neprošli slavné a obrovské Rudé náměstí. Být v Moskvě a nebýt na Rudém náměstí snad ani nejde.
Za centrum celého Ruska je beze sporu považováno Rudé náměstí neboli Krasnaja Ploščaď. Rudé náměstí leží při východní straně Kremlu a odděluje ho od historické čtvrti Kitaj-Gorod.
Pro každého turistu je však téměř povinností podívat se na hlavní náměstí Moskvy, od roku 1991 zaneseného na Seznam světového dědictví UNESCO. Vždyť právě zde se odpradávna uskutečňovaly nejdůležitější historické události.
Rudé náměstí je lemované významnými budovami - zdí Kremlu, zmíněným mauzoleem V. I. Lenina, chrámem Vasila Blaženého, Státním historickým muzeem a obchodním domem.
Jednak zde býval trh, konaly se tu veřejné popravy, aby byly všem na očích, a vyhlašovala se odsud nejdůležitější carská rozhodnutí.
Po přenesení hlavního města do Petrohradu v roce 1712 význam Rudého náměstí opadl. Znovu nabyl své důležitosti v roce 1918 poté, co Moskva získala nazpět status hlavního města.
Od té doby se Rudé náměstí využívá k nejrůznějším účelům, třeba k vojenským přehlídkám při májových oslavách vítězství. Rudé náměstí zažilo i sovětskou slávu, po skončení 2. světové války zde byly páleny standardy poražené německé armády nebo v roce 1961 tu jásající davy vítaly Jurije Gagarina po jeho kosmickém triumfu.
V dnešní době tu probíhá spousta výstav a festivalů pod otevřeným nebem, v zimě si tu lidé mohou zabruslit na kluzišti, v únoru řádně oslavit masopust a v květnu zhlédnout tradiční májové oslavy.
Nejlépe se na Rudé náměstí dostaneme od stanice metra Ochotnyj rjad. Pokud se z metra správně vymotáte, dostanete se na Manéžní náměstí a před vámi se objeví červeno-fialová budova historického muzea.
Před ní sedí na koni maršál Georgij Žukov, jeden z nejlepších sovětských velitelů druhé světové války. A pokud zrovna náhodou nebude brána zavřená kovovou mříží, rozprostře se před vámi Rudé náměstí jako na dlani.
Chrám Vasila Blaženého
Pohádkový, barevný, pro někoho snad kýčovitý, ale bezesporu nejznámější chrám Moskvy má dva názvy: chrám Vasila Blaženého a Pokrovský chrám na rvu.
Nachází se na jižním okraji Rudého náměstí. Ikonické barevné cibulovité věže pravoslavného chrámu Vasila Blaženého jsou dominantou centrální Moskvy a jednou z hlavních památek tzv. byzantské architektury.
Byl postaven na příkaz Ivana Hrozného v letech 1555-60 jako připomínka vítězství nad Kazaňským a Astrachaňským chánem.
Podle jedné verze jsou jeho staviteli dvě osoby, Postnik a Barma, podle druhé se jedná pouze o jednoho člověka jménem Postnik Barma Jakovlev.
Legenda praví, že po dokončení chrámu dal Ivan stavitele oslepit, aby už nikdy nemohl postavit podobné dílo.
Architektura a symbolika chrámu
Devět kupolí, každá jinak vyzdobena, snad působí na první pohled chaotickým dojmem. Opak je pravdou a stačí se jen lépe podívat a uvidíme přesné geometrické uspořádání.
Základem je velký kříž, nad jehož každým koncem stojí jedna velká kaple s velkou kupolí. Velký kříž je protknutý malým křížem. Nad každým koncem malého kříže stojí pro změnu malá kaple s malou kupolí.
Čímž dostáváme osm kupolí, číslo, jež symbolizuje počet dní obléhání Kazaně.
Chrám má sice jen dvě patra, ale zato malinkých kapliček je uvnitř bezpočet. Ačkoliv zvenku působí dojmem velikého chrámu, zevnitř se vám bude zdát asi docela malý.
Chrám od začátku působil spíše jako památník než jako chrám, jelikož se v každé kapli prováděly bohoslužby jen jednou ročně, vždy na výročí svatého, jemuž byla zasvěcena ta konkrétní kaple.
Častěji tu bohoslužby ani nebylo možné konat, jelikož místnosti nebyly vytápěné.
Vasil Blažený
Vasil Blažený byl zvláštní postavou Moskvy 16. století. Opovrhoval společenskými normami, žil jako tulák, chodil bez bot a navíc se asi jako jediný nebál cara Ivana Hrozného a odvážil se mu říkat pravdu.
Ještě ke všemu za svoji troufalost nebyl o hlavu kratší, ale byl samotným carem ctěný. Dožil se úctyhodného věku 88 let a byl pochován u stěny Pokrovského chrámu. Později nad jeho hrobem postavili kapli.
Kazaňský chrám a památník Mininovi a Požarskému
Malinký červeno-bílý chrám se zlatou kupolí se nachází v severní části Rudého náměstí, mezi GUMem a historickým muzeem.
Velitel dobrovolnické armády, která vyhnala ze země Poláky, Požárský, nechal na svoje náklady na tomto místě postavit dřevěný chrám, který nazval Kazaňský, z vděčnosti kazaňské ikoně Boží Matky, hlavní válečné ikoně vojska Požárského a Minima.
Postupem času se z něj stal jeden z nejdůležitějších moskevských chrámů a procházel mnoha rekonstrukcemi. Byly k němu přistavovány a pak zase bourány zvonice, měněny ikonostasy a poslední rekonstrukcí prošel v letech 1925-1930 pod vedením architekta Petra Baranovského.
Přišla mračná třicátá léta a chrám byl zavřen, chvilku sloužil jako jídelna, potom jako sklad, načež byl v roce 1936 zbourán. A důvod? Překážel při májových oslavách.
Chrám, který zde vidíme dnes, je věrnou kopií původního.
Na tomto památníku z roku 1818 si můžeme přečíst nápis: Občanu Minimu a knězi Požárskému věnuje vděčné Rusko.
Zde se musíme vydat zpět do historie do roku 1612, kdy se odehrála krvavá bitva o svobodu země. Od září 1610 byla Moskva okupovaná polskými vojsky.
Na podzim 1611 byla velká část země na severozápadě v rukách nepřítele a ve zpustošeném hlavním městě Moskvě trvale sídlila polská vojenská posádka. Země upadala. Neměla centrální vládu, ani svoji armádu, ani prostředky na boj. Situace byla zoufalá.
V tom se odhodlal starosta Nižního Novgorodu Kuzma Minima a začal ze svého lidu formovat dobrovolnickou armádu. Vojsko se vydalo na cestu z Nižního Novgorodu.
Na čtyři měsíce se zastavilo v Jaroslavli, kde nabíralo na síle a odhodlání a v červnu 1612 se vydalo na Moskvu. 24. srpna tu proběhla hrozná, krvavá bitva. Osvobodit Kreml ještě chvíli trvalo, ale vyhladovělí Poláci se nakonec v říjnu vzdali.
Státní historické muzeum
Na východní straně Rudého náměstí stojí GUM a na severní GIM, tedy Gosudarstvennyj istoričeskij muzej, impozantní stavba státního historického muzea.
Místo, na kterém postavili muzeum, už také leccos pamatuje. Dříve tu stála lékárna, státní duma, magistrát, následně první moskevská univerzita a pak v roce 1872 dal car Alexandr II. postavit finančně nákladnou budovu muzea, jež mělo přehledně zobrazovat historii ruského národa.
Na výzdobách sálů se podíleli nejvýznamnější ruští umělci jako A. P. Popov, V. M. Vasnecov a později I. E. Repin nebo V. V. Serov.
Ve 39 sálech si mohou návštěvníci udělat představu o historii a kultuře ohromného národa od pradávna do začátku 20. století.
Jednotlivé místnosti jsou zasvěcené třeba prvním obyvatelům Rusi, tatarsko-mongolskému jhu, Ivanu Hroznému a jeho kruté době, rozdrobenosti země a jejímu sjednocení, pokroku doby Petra Velikého, osvícenému absolutismu Kateřiny II. Veliké, vítězství nad Napoleonem, zrušení nevolnictví nebo dobývání Sibiře.
Spousta exponátů byla získána ve 20. letech znárodněním majetku. V té době mělo muzeum ještě sloužit jako naučně-výzkumný ústav, po roce 1928 začalo být využíváno převážně k propagandě.
V současnosti je tu vystaveno okolo 22 tisíc předmětů ve dvou patrech na ploše 4 000 m². Abyste obešli všechny exponáty, musíte udělat více než 4 000 kroků, přičemž nachodíte přibližně 3 km.
Pokud si každý vystavený předmět budete prohlížet po dobu jedné minuty, budete na prohlídku potřebovat asi tak 360 hodin, a to zhlédnete pouhé 0,5 % muzejní sbírky.
Celkově vlastní historické muzeum 4,5 milionu exponátů. Jestliže opět budeme počítat s tím, že byste na jeden exponát věnovali pouhou minutu svého drahocenného času, vyšli byste z muzea až po osmi letech.
Leninovo mauzoleum
Mauzoleum V. I. Lenina patří mezi nejpopulárnější turistické atrakce Moskvy. Stojí se na něj dlouhé fronty, často přes celé Rudé náměstí až do Alexandrovského sadu.
Je to jediné „muzeum“ v Moskvě, kam se neplatí vstupné. Pouští se sem po skupinkách 20 lidí, přičemž používání fotoaparátů, videokamer nebo mobilních telefonů s fotoaparátem je zakázáno.
Ani chvilku postát zde lidem není dopřáno, v podstatě jen projdou mauzoleem a z patřičné vzdálenosti vidí odpočívajícího revolucionáře.
Ve své poslední vůli si přál být pochován v Petrohradě vedle své matky. Avšak mnoho vlivných lidí si přálo, aby jeho tělo zůstalo zachováno pro budoucí generace.
Už šest dní po jeho smrti, zemřel 21. 1. 1924, byl pochován v prozatímním dřevěném mauzoleu. Tělo nabalzamované jedním z předních ruských patologů zde během dvou měsíců zhlédlo přes 100 tisíc lidí.
Se stavbou mauzolea je spojeno jméno ruského architekta A. V. Suševa. Po dvou měsících bylo prvotní mauzoleum uzavřeno a začalo se se stavbou druhé verze. Ta už se podobala současnému mauzoleu, ale bylo ještě vyrobeno ze dřeva.
V roce 1929 se začala stavět současná budova z mramoru, žuly a dalších kamenů. Za jeden rok od otevření už Leninovo tělo zhlédlo přes 10 milionů lidí.
V 50. letech tu byl vystaven i Stalin, kterého pak během destalinizace pohřbili u kremelské zdi.
GUM - historický obchodní dům na Rudém náměstí
GUM je rozhodně jedno z nejznámějších a nejkrásnějších nákupních center na světě. Návštěvníky nadchne svými rozměry, luxusem a obdivuhodnou lehkostí a vzdušností.
Na východní straně Rudého náměstí stojí GUM. Ve třech obchodních pasážích o délce 250 m a o výšce několika pater se skrývá až 1 000 obchůdků.
Koupit si tu můžete ledacos - od kávy a rychlého občerstvení až po luxusní společenské oblečení, parfémy, a někdy dokonce i automobily. Můžete tu také zajít do kina nebo na historické toalety.
Už od nepaměti na místě GUMu stávalo tržiště, postupem času tady rostly malé obchodní domy a nové obchodní centrum tu bylo postaveno v letech 1890-93 podle projektu architekta Pomeranceva.
O výstavbu skleněné střechy se zasloužil Vladimir Šuchov, ruský architekt i vědec, který mimo jiné navrhl první naftové potrubí na světě.
Budova je postavena v pseudoruském stylu. Zajímavostí je, že ve 30. letech měl být GUM podle stalinských plánů zbořen a místo něj postaven národní komisariát těžkého průmyslu.
Budova však přežila a naopak se v roce 1953 dočkala zevrubné rekonstrukce, které se zúčastnili dělníci z celého Sovětského svazu.
Rekonstrukce proběhla v rekordním čase, a to za čtvrt roku od srpna do listopadu 1953. Poté zde bylo otevřeno tehdy největší obchodní centrum Sovětského svazu a dům dostal nový název GUM, gosudarstvennyj universalnyj magazín.
Katedrála Krista Spasitele
Tento chrám byl postaven v 19. století na památku vítězství nad Napoleonem, za komunistické éry však musel ustoupit plánovanému Paláci sovětů.
Poté, co Napoleon opustil Rusko, bylo roku 1812 rozhodnuto, že by se mělo poděkovat Kristu za příznivý vývoj událostí, a přes 40 let byl stavěn tento chrám.
Stalin jej ale v roce 1931 nechal srovnat se zemí s tím, že na jeho místě bude stát monumentální budova zvaná Palác sovětů.
Nakonec však byl v roce 2000 obnoven ve své původní podobě a dodnes je největším pravoslavným kostelem na světě.
Za vstup se neplatí. Nejbližší stanice metra: Kropotinskaya, červená linka 1.
Novoděvičí klášter a hřbitov
Novoděvičí klášter je největší ženský pravoslavný klášter v Moskvě s přilehlým hřbitovem a od roku 2004 je veden na seznamu kulturního dědictví UNESCO.
Novoděvičí nebo též Novopanenský klášter zpřístupňuje veřejnosti rozsáhlé prostory včetně 70 metrů vysoké klášterní Zvonice nebo komnaty, v nichž měla žít sestra Borise Godunova.
V interiérech se můžete kochat stálou výstavou ikon, obrazů, fresek a mozaik.
Klášter sídlí ve čtvrti Chamovniki poblíž olympijského komplexu Lužniki.
Kolomenskoje
Prostor lesoparku Kolomenskoje nacházející se asi 10 km od centra Moskvy sloužil od 13. století jako sídlo ruských carů.
Vzniklo zde tudíž mnoho památek v čele s Chrámem nanebevzetí dnes zapsaným na seznamu UNESCO.
V současnosti najdete v rozsáhlém parku až několik desítek historických budov i malých muzeí a je populárním místem pro Moskvany, kteří v parku tráví parné letní dny.
Treťjakovská galerie a literární památky
Nezanevřeli však na Moskvu slavní ruští spisovatelé. Dnes slavná jména připomínají ve městě muzea velkých literátů: Muzeum Alexandra Puškina, Lva Tolstého, Michaila Lermontova nebo Dostojevského.
V Moskvě je přes 400 muzeí, 60 univerzit, mnoho katedrál a nespočet kostelů.
Můžete navštívit vojenská muzea, pevnosti a rozsáhlou síť chodeb pod městem. A navštívit dům A. P. Čechova, Puškinův dům a usedlost Lva Tolstého.
V Muzeu literatury jsou k vidění první vydání děl těchto slavných autorů a mnoha dalších.
Největší a nejslavnější sbírky ruského výtvarného umění v průřezu celou historií sídlí v Treťjakovské galerii.
Její historie se datuje do roku 1856, kdy byla založena obchodníkem Pavlem Michajlovičem Treťjakovem.
Hlavní budova sídlí v Lavruškinově ulici necelý kilometr jižně od Rudého náměstí. Druhou významnou budovou je moderní stavba na břehu řeky Moskvy poblíž stanice metra Okťabrskaja, kde sídlí sbírky ruského moderního umění.
Velké divadlo
Jedna z nejslavnějších operních a baletních scén světa sídlí v moskevském Velkém divadle.
V budově sídlí soubor nepřerušovaně už od roku 1825 a divadelní představení můžete navštívit téměř každý den v týdnu.
Ve Velkém divadle se konaly premiéry baletu Louskáček a Labutí jezero.
Určitě doporučujeme vstupenky koupit online, většina představení bývá vyprodána několik dnů až týdnů dopředu.
Ostankinská televizní věž
Čtvrtá nejvyšší televizní věž se tyčí v severní části Moskvy do výšky 540 metrů a v době svého vybudování v roce 1967 byla dokonce nejvyšší samostatně stojící budovou na světě.
Navštívit můžete vyhlídkovou plošinu ve výšce 337 metrů, odkud je hlavně za tmy krásný pohled na nasvícenou Moskvu.
V roce 2000 ji díky zkratu elektroniky zachvátil požár, který způsobil i mírné naklonění špičky věže a následné obavy, zda-li věž vydrží.
VDNCH a Muzeum kosmonautiky
Písmena VDNCH představují zkratku pro „Výstavu úspěchů národního hospodářství“ a skrývá se pod nimi pompézní a mimořádně rozlehlý areál moskevského výstaviště.
Celý areál měří více než 3 km a v současnosti se zde konají různé komerční výstavy a akce, koncerty apod.
Rozsáhlý pohádkově vypadající komplex celý postavený v pseudo-byzantském stylu byl postaven teprve v roce 2007 a slouží jako vzdělávací a kulturní centrum.
V mnoha budovách najdete různá muzea tradičního ruského života, umění nebo architektury. Na náměstích můžete nakupovat na trzích a v nejrůznějších obchodech všeho druhu.
Mezi nejzajímavější moskevská muzea patří jedinečné Muzeum kosmonautiky, na které si vyhraďte minimálně hodinu čistého času.
Rozsáhlá expozice mapuje celý průřez ruského kosmického programu i s mnoha autentickými ukázkami a interaktivními místnostmi.
V Muzeu kosmonautiky uvidíte sovětské vesmírné lodě, dokumentární filmy a vybavení kosmonautů.
Prostranství před muzeem dominuje monumentální pomník rakety. Velkou podívanou je Muzeum kosmonautiky, kde se nachází socha rakety se svou výškou 99 metrů.
Arbat
V blízkosti Rudého náměstí stojí Tverská třída a Starý a Nový Arbat. V těchto místech najdete spoustu kaváren, obchodů a trhů.
Ulice Arbat je moskevským ekvivalentem třeba k pražské třídě Na Příkopě.
Přes kilometr dlouhá pěší zóna se táhne historickým centrem, najdete tu nepřeberné množství luxusních turistických restaurací, obchodů i atrakcí.
Další historické a kulturní památky
Lubjanka
Masivní budova ze žlutých cihel, lidově přezdívaná „Lubjanka“, mezi Moskvany vždy budila a vlastně stále budí jisté obavy.
Sídlila zde totiž obávaná tajná služba KGB a dodnes je Lubjanka velitelstvím její následnice, Federální bezpečnostní služby (FSB).
Donedávna bylo v přízemí budovy vyčleněno několik místností, které sloužily jako Muzeum KGB, v současnosti jsou však veřejnosti nepřístupné.
Park Pobědy
Park Pobědy, neboli Park Vítězství, je volnočasový areál vystavěný na počest druhé světové války.
Pomník Petra Velikého
Je to jeden z největších památníků světa se svou výškou 98 metrů - památník Petra Velikého.
Jedni ho milují, druzí nenávidí, když vytýkají jeho nevkusnou architekturu. Řeč je o gigantickém pomníku Petra Velikého, který shlíží na řeku Moskvu z 98 metrů vysokého ocelovo-bronzového korábu.
Pomník vznikl v roce 1997 na malém ostrůvku na řece Moskvě a je 8. nejvyšší sochou světa.
Lomonosovova univerzita
Významnou stavbou je Moskevská státní univerzita, odkud vzešla spousta fyziků a chemiků.
Největší a nejstarší ruská univerzita je známá především díky své hlavní budově nacházející se na Leninských polích a na červené lince metra.
Stavba se rychle stala jedním ze symbolů Moskvy a je typickou ukázkou tzv. socialistického realismu. Stala se například vzorem pro Hotel International v pražské Podbabě.
Park Zaryadye
Nejnovější moskevský park byl vybudován teprve v roce 2017 v blízkosti Rudého náměstí a rychle stal nejoblíbenějším odpočinkovým místem pro Moskvany i turisty.
Kromě rozsáhlých zelených ploch vhodných pro piknik parku dominuje hned několik architektonických skvostů: Koncertní hala pod skleněnou střechou, Ledová jeskyně, interaktivní výstava osidlování Dálného východu, a Plovoucí most.
Park Muzeon a industriální památky
Za návštěvu také stojí park soch Muzeon. Po pádu socialismu byly sochy oslavující režim odtahány sem a vzniklo tak jejich „pohřebiště“.
Bývalá čokoládovna Krasny Oktyabr je odrazem moderního trendu, kdy se staré industriální prostory mění na novodobá centra umění a společenského života.
Podobný vývoj potkal i Winzavod, starou stáčírnu vína, kde dnes lze nalézt věhlasné galerie, kavárny a obchody.
Historické stanice moskevského metra
Jednou z největších „atrakcí“ Moskvy je její metro. Stanice dvanácti linek jsou totiž architektonické skvosty.
Každá stanice je postavená v jiném stylu, především ty v centru města a v jeho okolí. Můžete se pohodlně a bezpečně přepravovat a u toho vidět socialistický realismus, secesi, bohatou zlatou výzdobu a mnoho dalších variant.
Budete si tak více než v městské hromadné dopravě připadat jako v galerii.
Pro přepravu po městě určitě volte metro, jezdí každé dvě minuty a dostanete se všude, zatímco v autě nebo taxíku byste stáli dlouhé hodiny v kolonách.
Asi nejvýstižnější obrázek o efektivnosti tohoto metra si uděláte, když vám řekneme, že to je druhé nejvytíženější metro na světě hned po Tokiu.
V Moskvě je propracovaný systém metra, který má celkem 12 linek, k čemuž si můžete připočíst ještě jednu okružní a jeden monorail.
Dále lze využívat tramvaje, trolejbusy a autobusy. V případě všech výše uvedených dopravních prostředků lze využívat pouze jediný typ jízdenky.
Moskva jako město parků a vyhlídek
Ve městě je přes 100 parků, proto je to jedno z nejzelenějších měst na světě.
Určitě navštivte také Gorky park u řeky. Jsou tam zábavní atrakce, horská dráha a ruské kolo.
Nejhezčí odpočinkovou zónou v Moskvě je park Vorobjovy Gory rozkládající se podél řeky Moskvy a na jednom z mála kopců ve městě.
Příjemná říční promenáda pro pěší i cyklisty stoupá na kopec, odkud se naskytne pěkný výhled na Moskvu.
Nově navíc můžete na Vorobjovy Gory dojet kromě metra i kabinkovou lanovkou od stadionu Lužniki.
Pokud se dostatečně nabažíte tamní architektury a památek Moskvy, můžete se v této ruské metropoli věnovat i mnohým dalším aktivitám.
Hned po návštěvě muzeí a galerií vyzkoušejte například projížďku po řece Moskvě. I z paluby lodi si vytvoříte velice zajímavý pohled na Moskvu a její skvosty.
Výlet za památkami Zlatého kruhu
O Zlatém prstenu okolo Moskvy už asi každý slyšel. Zlatý prsten však jako oficiální název vlastně neexistuje, pouze neoficiálně se tak nazývají nejvýznamnější památky severovýchodně od Moskvy.
Jedná se o mužské i ženské kláštery, chrámy, kremly, skanzeny lidové architektury, místa významných bitev či nejstarší stavby v celém širokém okolí.
Mezi nejznámější města Zlatého prstenu patří Sergiev Posad, Pereslavl-Zalesskij, Rostov Velikij, Jaroslav, Kostroma, Ivanovo, Suzdal, Vladimir a Alexandrov.
Sergiev Posad
Sergiev Posad leží přibližně 70 km severovýchodně od Moskvy. Do tohoto městečka Zlatého prstenu táhne turisty převážně komplex významného mužského pravoslavného kláštera.
Klášter Trojickosergievská lávra byl založen Sergejem Radoněžským už v roce 1337. Ve středověku hrál velice významnou roli v severovýchodní Rusi, byl oporou vlády, ale i obyčejných lidí.
V polovině 16. století byl klášter řádně opevněn, a to 1,5 km dlouhou kamennou zdí. Díky tomuto opevnění se klášteru podařilo ubránit při dlouhém obléhání polsko-litevské armády v letech 1608-1610.
Hned po revoluci roku 1917 také sovětská vláda klášter uzavřela a stalo se z něj muzeum. Během dalších let klášter utrpěl značné škody, klášterní zvony včetně 65 tun těžkého zvonu Car byly zničeny a mnoho vzácných klášterních sbírek bylo nenávratně ztraceno.
Lávra začala sloužit původním účelům již po druhé světové válce a dokonce byla až do roku 1983 sídlem moskevského patriarchy, než mu bylo dovoleno přesídlit se do Moskvy.
Z Moskvy se sem nejsnáze dostanete električkou, tedy příměstským vlakem, z Jaroslavského nádraží přibližně za hodinu a půl.
Suzdal
Suzdal se nachází přibližně 200 km severovýchodně od Moskvy a 26 km od Vladimiru.
Za prohlídku stojí centrum Suzdalu, suzdalský kreml se třemi kostely, pět klášterních komplexů, komplex staveb na Obchodním náměstí a spousta dalších kostelů rozesetých všude po městě.
Za návštěvu rozhodně stojí i skanzen lidové architektury. Ve skanzenu si můžete prohlédnout dřevěné stavby svezené sem ze širokého okolí pocházející většinou z 18. a 19. století.
Vladimir
Město Vladimir bylo podle všeho založeno Vladimírem. Stalo se tak v roce 1108 a oním zakladatelem byl Vladimír Monomach.
Nachází se tu chrám s velice vzácnými fragmenty fresek Andreje Rubljova z roku 1408. Jedná se o chrám Nanebevzetí Bohorodičky z let 1158-61.
Přibližně stejně starou památkou je tzv. Zlatá brána z roku 1164. Brána sloužila k obraně a také jako triumfální brána v tehdy nejbohatší části města.
K dalším památkám a místům, která stojí za zhlédnutí ve Vladimiru, patří chrám Pokrova na Něrli, spousta klášterů, Troický chrám, katolický kostel z konce 19. století, státní duma z počátku 20. století a několik muzeí.
Celkem pohodlně se do Vladimiru dostanete vlakem z Kurského nádraží.
Praktické cestování po Moskvě
Vzdálenost až 2 000 kilometrů z Prahy můžete ujet buď v autě, což bude celkem náročná cesta překračující dobu jízdy 24 hodin, nebo stejný čas strávíte ve vlaku.
Využít můžete také leteckou dopravu. V letadle strávíte necelé tři hodiny a budete na místě.
V Moskvě lze využívat tramvaje, trolejbusy a autobusy. Alternativou je speciální kartička označovaná jako Trojka.
Zakoupit můžete jednorázovou jízdenku za 55 RUB, jednodenní stojí 230 RUB a třídenní vyjde na 440 RUB.
Taxi služby jsou v Moskvě dražší. Specifickým dopravním prostředkem z olympijského stadionu na vrchol Vorobjovy gory je nová lanovka.
Kdy historické památky Moskvy navštívit
Dovolenou v Moskvě byste určitě měli plánovat s přihlédnutím k tamnímu počasí.
Léto je zde slunné a teploty překračují hodnoty 25 °C. Jenže právě přemíra turistů a horko bez dešťů způsobují, že Moskva bojuje s vyšší prašností, což může někomu vadit.
Pokud do takové skupiny cestovatelů patříte také, zapomeňte na červenec a srpen a vyrazte do Moskvy v měsících, jakými jsou květen, červen nebo naopak září a říjen.
Brzké jarní měsíce a pozdní podzim také asi nebudou ideální volbou, protože pak musíte počítat s výraznějšími dešťovými přeháňkami.
Jestliže chcete poznat opravdovou ruskou zimu, je prosinec, leden a únor tou ideální dobou pro návštěvu Moskvy.
V zimě si na Rudém náměstí lidé mohou zabruslit na kluzišti, v únoru řádně oslavit masopust a v květnu zhlédnout tradiční májové oslavy.
tags: #historicke #pamatky #moskvy