Zámek v Náměšti nad Oslavou, postavený na levém břehu řeky Oslavy, patří mezi významné doklady renesančního stavitelství na Moravě. Původní gotický hrad přeměnili na honosné renesanční sídlo Žerotínové.
Součástí areálu jsou budovy tzv. „Vlašského dvora“ v předzámčí, anglický park a malá francouzská zahrada. V roce 2001 byl areál zámku prohlášen Národní kulturní památkou.
Historie zámku od gotického hradu k renesančnímu sídlu
První zmínku o vsi Náměšti nad Oslavou obsahuje listina z roku 1234, která je padělkem z let 1267-1275. Podle ní byl svědkem jistý Budiš z Náměště, z rodu pánů z Lomnice, kteří vlastnili náměšťský hrad.
Dalšími majiteli hradu byli mezi lety 1399 a 1437 páni z Kravař, později Matěj Švamberk ze Skviřína (1437-1448), Znata z Prus a z Melic (1448-1455) a Ctibor Tovačovský z Cimburka (1455-1464).
Později přešly majetky do rukou Žerotínů, získali je svatbou Libuše z Lomnice s Bedřichem ze Žerotína. Původní hrad ze 13. stol. tak byl postupně proměněn v reprezentativní šlechtické sídlo.
Po bitvě na Bílé hoře byl roku 1628 Karel starší ze Žerotína nucen panství prodat císařskému generálu Albrechtu z Valdštejna, který majetky přenechal svobodnému pánovi Janu Křtiteli Verdovi z Verdenberka, jehož rodu patřily až do roku 1733.
V roce 1752 získal celé panství nejvyšší kancléř Českého království Bedřich Vilém z Haugvic. Rod Haugviců z Biskupic se zasloužil o ekonomický, hospodářský a hlavně kulturní rozvoj panství.
| Období | Událost |
|---|---|
| 13. století | Původní gotický hrad |
| 1399-1437 | Majiteli byli páni z Kravař |
| 1455-1464 | Majitelem byl Ctibor Tovačovský z Cimburka |
| 1628 | Karel starší ze Žerotína prodal panství Albrechtu z Valdštejna |
| 1752 | Panství získal Bedřich Vilém z Haugvic |
| 1945 | Zámek byl zkonfiskován |
| 1949 | Zámek byl zpřístupněn veřejnosti |
| 2001 | Zámek byl prohlášen národní kulturní památkou |
Haugvicové a hudební život na zámku
Zámek Náměšť nad Oslavou byl a stále je místem kulturního života. Od konce 18. století byl zámek hudebním centrem ve střední Evropě a to díky tehdejšímu majiteli zámku panu Haugwitzovi.
Zejména za Jindřicha Viléma III. (1770-1842), hudebního skladatele, jenž podporoval umění v Náměšti, vznikla zámecká kapela, čítající přes třicet instrumentalistů, 24 sboristů a 9 sólistů a barokní operní provoz.
V jiné dobové tradici se uvádí, že jeho „kapelu“ tvořilo přes 60 zpěváků a hudebníků. Své sloužící najímal totiž podle toho, zda uměli hrát na hudební nástroj.
Rozsah repertoáru a kvalita provedení byly na vynikající úrovni. Hrabě se přátelil s mnoha největšími osobnostmi tehdejší hudby, například s Christophem Willibaldem Gluckem, s nímž se seznámil v době svých studií.
Jeho hostem na zámku byl opakovaně také jeho přítel Antonio Salieri, který hraběti věnoval své Rekviem, které ve zdejší kapli mělo premiéru. Hraběti také dedikoval svou Gratulační kantátu a manželce Jindřicha Viléma, Žofii, vynikající harfenistce pak věnoval svou skladbu Scherzi armonici.
Také jejich syn Karel Vilém byl pozoruhodnou hudební osobností, avšak za jeho správy došlo k rozpuštění kapely. Dnes se na zámku koná několik hudebních festivalů a koncerty tu zní po celý rok.
Prezidentské sídlo po konfiskaci
Haugvicové drželi zámek s panstvím až do konce druhé světové války. V roce 1945 jej koupili Haugwitzové a zůstali tu až do roku 1945.
Tehdy byl zámek na základě tzv. Benešových dekretů zkonfiskován zemským národním výborem v Brně, aby se následně stal letním sídlem prezidenta republiky na Moravě.
Po válce byl zámek zabaven a stal se majetkem československého státu a do roku 1947 byl reprezentačním sídlem vlády. Prezident republiky, Dr. Edvard Beneš, zde pobyl jen krátce v letech 1946 a 1947.
Do roku 1948 pobýval Edvard Beneš v Náměšti pouze dvakrát. Prezident měl přání, aby místnosti nevyznívaly aristokraticky.
V rámci modernizace pak přibylo topení, elektrické rozvody a kuchyň. Bylo také nutné vybudovat sociální zařízení - jeho toaleta nahradila bývalou klenotnici Haugwitzů.
Zámek sloužil po konfiskaci v roce 1945 jako letní sídlo prezidenta republiky na Moravě, kde krátce pobýval Dr. Edvard Beneš.
Prohlídkové okruhy a zámecké interiéry
Interiéry zámku nabízejí unikátní expozice gobelínů, cenných obrazů či historického nábytku. V zámeckých interiérech jsou unikátní expozice gobelínů, historického nábytku, tapisérií, stolního a užitkového skla, porcelánu a rodinných fotografií.
Kromě prohlídky galerie jsou pro návštěvníky připraveny tři prohlídkové trasy, kde uvidíte zámecké interiéry, kapli s varhany a nejvzácnější kolekci gobelínů v Česku.
Zámek nabízí základní okruhy Reprezentační prostory a Apartmán hraběte Haugwitze. Tento prohlídkový okruh představuje zámeckou kapli, vnitřní arkádové nádvoří a reprezentační prostory I. poschodí včetně bývalé prezidentské pracovny.
Reprezentační prostory
Uvidíte reprezentační sály, nádhernou knihovnu s freskami na stropě a prezidentskou pracovnu, kde pobýval prezident Beneš.
Vnitřní nádvoří zaujme zdobenými renesančními arkádami. Knihovna je pozoruhodná bohatým knižním fondem i štukovou klenbou s ojedinělou freskovou výzdobou.
Zámecká kaple svatého Václava
Zámecká kaple je pozoruhodná svojí architekturou i barokním mobiliářem. Kaple patřily v aristokratických sídlech vždy k nejkrásnějším a nejreprezentativnějším prostorám.
Součástí zámku je kaple sv. Václava s barokním mobiliářem. Kaple sv. Václava je vybavená čtyřmi oltáři a kazatelnou v raně barokním slohu, mezi nimi jsou volně zavěšené další obrazy.
Hlavní oltář je zasvěcen sv. Václavu. Nachází se zde také oltář Panny Marie Pomocné s kopií renesanční madony Lucase Cranacha staršího z katedrály v Pasově.
Apartmán hraběte Haugwitze
Od roku 2013 je na zámku připravena nová prohlídková trasa - Apartmán hraběte Haugwitze. Trasa představí prostory bývalého bytu majitele panství a přiblíží životní styl na začátku 20. století.
Tento prohlídkový okruh představuje soukromý život majitele panství na počátku 20. století. Druhý okruh vám ukáže, jak žil zmíněný hrabě Haugwitz.
Trasa zahrnuje předpokoj, malou jídelnu, hudební salon, ložnici a pracovnu hraběte Jindřicha, klubový a kulečníkový salon.
Hraběcí apartmán je zařízen podle dochovaných archivních materiálů. Prostory zdobí stolní i užitkové sklo a porcelán, množství drobnějších předmětů osobního charakteru, například psací či kuřácké náčiní, rodinné fotografie, sportovní trofeje, ale také ložní prádlo s hraběcím erbem či vybavení koupelny.
K vidění je také nádherný kulečníkový stůl, který si Haugwitzové přivezli v 19. století z Ruska. V rámci prohlídek spatříte apartmán hraběte se všemi jeho místnostmi.
Královský a dětský apartmán
Takzvaný Královský apartmán tvořily prostory jižního a západního křídla horního poschodí zámku a v době posledních majitelů sloužily jako místnosti pro ubytování významných hostů rodiny Haugwitz.
Ve východním křídle stejného poschodí pak byl i dětský apartmán, který byl tvořen místnostmi pro děti posledních majitelů a jejich vychovatelek.
Třetí trasa nabídne dětský a královský apartmán, ve kterém však žádný král nebydlel. Zaujme vás i královský a dětský apartmán v nejvyšším patře (100 schodů).
Královský a dětský apartmán je přístupný pouze v červenci a srpnu o sobotách a nedělích a ve dnech státních svátků, na podzim o státních svátcích 28. září a 28. října.
Věnujte prosím pozornost uvedeným termínům prohlídek. Rezervace prohlídek je nutná.
Gobelíny, tapisérie a umělecká výzdoba
V roce 1949 byl zámek zpřístupněn veřejnosti a byla v něm instalována kolekce tapisérií.
Nejvzácnější kolekce gobelínů v Česku patří k hlavním důvodům, proč jsou interiéry zámku vyhledávané. V zámeckých interiérech jsou unikátní expozice gobelínů, historického nábytku, tapisérií, stolního a užitkového skla, porcelánu a rodinných fotografií.
V roce 2019 Národní památkový ústav zakoupil barokní tapisérii Pallas Athéna a Arachné ze 17. století.
Nádvoří, most a architektura areálu
Už vstupní most s bránou do zámku je nezapomenutelným zážitkem. Můžete se těšit na dvouramenné schodiště.
Pod zámkem vede přes Oslavu silniční barokní most. Nenechte si ho ujít. Je lemován sochařskou výzdobou Josefa Winterhaldera staršího ze 40. let 18. století.
Od roku 2016 proběhla rekonstrukce renesančních partií zámku: arkád na nádvoří, omítek a ostění oken, hodinové věže se vstupním portálem, sgrafit a vstupních vrat.
Do roku 2018 byly opraveny arkýře ve východním průčelí zámku a arkády na nádvoří. Pískovcové části se odlupují a odpadávají.
Náklady na rekonstrukci dosáhly 15 milionů korun. Investorem byly vždy Národní památkový ústav a Ministerstvo kultury ČR.
V roce 2017 následovala rekonstrukce arkýře, zámeckých arkád, ostění oken, dveří a omítek vstupního křídla zámku do stavu z let 1946-1947.
Ve vstupním křídle byly omítky navráceny do podoby z let 1946 a 1947. V roce 2020 pokračovala rekonstrukce fasádou zámku ve světle okrovém tónu, odhadnutá na 15 milionů Kč.
Také byly restaurovány sochy ze vstupního mostu. Následně byl most odvodněn a izolován.
V roce 2020 získal zámek ocenění Zlatá jeřabina - Cena Kraje Vysočina za kulturní počin roku 2020, získal 1. místo.
Park a okolí zámku
Při návštěvě památky vás překvapí rozlehlý, upravený anglický park. Rostou tu tři sta let staré stromy. Nejstarší je tisíciletý Žižkův dub.
Součástí parku jsou fontány. Tu největší obklopují sochařské prvky. Místo občerstvení se nabízí procházka anglickým parkem s výhledem na řeku Oslavu a město pod zámkem.
Komu by menší zámecký park nestačil, může se pokochat vzácnými dřevinami a daňky v přilehlé Kralické oboře.
Praktické informace k návštěvě
Zhruba 300 m od zámku se nachází dvě bezplatná parkoviště. U zámku jsou dvě parkoviště.
Vlaková stanice Náměšť nad Oslavou je vzdálena 1,8 km od zámku.
Občerstvení najdete ve městě, kde navštivte také Památník Bible kralické.
Věnujte prosím pozornost uvedeným termínům prohlídek. Rezervace prohlídek je nutná.
Výlet údolím Oslavy
Výchozím místem do údolí řeky Oslavy je Náměšť nad Oslavou - od vlakového nádraží vede červená turistická značka po levém břehu řeky.
Prochází kolem Vlasákovy hájenky, ze které začíná nejromantičtější část pochodu - peřejnatý úsek Divoké Oslavy s množstvím balvanů.
Cesta vede po skalách a za vyššího stavu vody je neprůchozí. Z údolí stoupá vrstevnicová stezka až ke zbytkům hradu Lamberk, jehož majitel Jan Sokol bojoval s Janem Žižkou u Grunwaldu proti řádu německých rytířů.
Cesta pak sestoupí dolů na tzv. „dlouhou“ Oslavu a vede dál až na Skřipinu, pak stoupá ke zbytkům hradu Kraví Hora.
Potom prudce sestoupí do údolí Chvojnice, přejde přes lávku na Senoradský mlýn a pokračuje na vyhlídku Panorama. V polovině stoupání je odbočka ke zbytkům Ketkovického hradu.