Hnutí Extinction Rebellion (XR) se přímými akcemi snaží přimět vlády, podniky a majitele automobilů, aby konali více a rychleji v zájmu životního prostředí. Celosvětové hnutí Rebelie proti vyhynutí plánovalo do konce roku akce v šedesáti městech od New Yorku po Indii.
Protesty se odehrávaly v několika evropských metropolích. Policisté v Londýně zatkli za více než týden už 276 lidí, kteří blokovali v centru města ulice a mosty. Někteří se připoutali k autům. V Amsterdamu policie odvážela demonstranty z centra města speciálně přistavenými autobusy. V noci na úterý byla situace v centru Berlína podle policie klidná.
Blokády Londýna a reakce policie
Policie v Londýně zatkla desítky demonstrantů, kteří na několika místech v centru Londýna blokovali dopravu ve snaze přinutit vládu k rázným krokům v boji proti klimatickým změnám. Blokády trvaly od pondělí. Od té doby se počet zadržených přehoupl přes 450.
Shromáždění od pondělka narušovala dopravu přes most Waterloo Bridge a na křižovatkách Oxford Circus, Piccadilly Circus a Marble Arch. Organizátoři ze skupiny Extinction Rebellion v nich chtěli pokračovat do konce měsíce a vzkazovali, že budou své aktivity eskalovat, pakliže vláda nevyslyší jejich požadavky.
Demonstranti v Londýně se snažili veřejnost oslovit plakáty s nápisem „Omlouváme se, že blokujeme silnici, ale situace je kritická“.
Podle zpravodajské agentury Press Association plánovali aktivisté v pátek protestovat i na nejrušnějším londýnském letišti Heathrow. Konaly se například protesty na menším letišti London City.
„Ačkoli respektujeme právo na nenásilný protest a souhlasíme, že je potřeba zakročit proti klimatické změně, nesouhlasíme s tím, aby se pasažérům narušovaly zasloužené dovolenkové plány s rodinami a kamarády,“ citoval deník Evening Standard mluvčí letiště.
Londýnská policie už v pondělí večer nařídila demonstrantům, aby své aktivity omezili na prostranství Marble Arch, a na dalších místech začala účastníky zatýkat. Waterloo Bridge a Oxford Circus přesto i ve čtvrtek zůstávaly pro automobily neprůjezdné. Podle médií policii komplikoval situaci také nedostatek volných cel.
Londýnská policie později zakázala další protesty členů ekologického hnutí Extinction Rebellion v britské metropoli. V prohlášení z pondělního večera podle BBC varovala, že kdo se demonstrací zúčastní od pondělních 22:00 SELČ, může být zatčen.
Aktivisté pak v prohlášení uvedli, že opustili londýnské Trafalgarské náměstí, které obsadili. „Mezinárodní vzpoura ale pokračuje,“ dodali. Policisté podle BBC přesto museli některé demonstranty, kteří se k náměstí přilepili, k odchodu donutit.
Od minulého pondělí se v Londýně uskutečnilo několik protestů, které měly původně trvat dva týdny.
Tři hlavní požadavky hnutí
Extinction Rebellion uspořádala blokády se třemi základními požadavky:
- nulové uhlíkové emise do roku 2025;
- zřízení občanského shromáždění pro nalezení řešení ekologických problémů;
- to, aby vláda říkala pravdu o klimatických změnách.
V dopise požádala hnutí o setkání britskou premiérku Theresu Mayovou. „Všichni musíme dělat vše, co je v našich silách, abychom ochránili a zlepšili prostředí, které jsme zdědili,“ napsala k videu britská premiérka, aniž se zmínila o aktuální sérii protestů.
| Požadavek XR | Obsah |
|---|---|
| Uhlíkové emise | nulové uhlíkové emise do roku 2025 |
| Občanské shromáždění | zřízení občanského shromáždění pro nalezení řešení ekologických problémů |
| Informování veřejnosti | aby vláda říkala pravdu o klimatických změnách |
Politická kontroverze a otázka apolitičnosti
Nedávno zaplnily titulky britských médií zprávy o nové vlně protestů hnutí Extinction Rebellion, jež přímými akcemi bojuje proti klimatické katastrofě. Jako obvykle místní bulvár i pravicoví komentátoři reagovali výkřiky o „marxistickém spiknutí“ a „zločincích ohrožujících náš způsob života“.
Kontroverzi se ale nové protesty nevyhnuly ani v levicových kruzích. Šlo především o reakce na dva incidenty: transparent vyvěšený během protestu, na němž stálo heslo „Socialismus, nebo vyhynutí“, a blokádu tiskáren pravicového mediálního magnáta Ruperta Murdocha na začátku září.
Depolitizace ekologických témat může vést ke klamnému zdání, že přechod k bezuhlíkové ekonomice je čistě technologickou otázkou, jejíž náklady a dopady poneseme všichni rovným dílem. I přes to, že ve většině dnešních debat ve Velké Británii o útlumu fosilního průmyslu zaznívají slova „spravedlivá proměna“ (just transition), mezi třemi hlavními požadavky britské XR tento bod chybí.
S tímto usilovně apolitickým přístupem je konzistentní i aktuální komunikace britského XR na sociálních sítích. Jistě můžeme diskutovat o výhodách a nevýhodách volby losem, faktem ale zůstává, že XR se svou komunikací konsistentně snaží zachovat odstup od jakýchkoliv myšlenkových proudů, jež by mohly být v aktuálním neoliberálním kontextu označeny jako „politické ideologie“.
Tím ale hrozí, že převládnou právě neoliberální představy o způsobech řešení klimatické krize: jistě jsme všichni slyšeli nekonečné obměny hesel jako „volba peněženkou“, „zelené investice“ nebo „ekologicky zodpovědný zákazník“.
Netvrdím, že by se se zastánci těchto řešení neměla vést debata - naopak, hnutí jako XR mají potenciál poskytnout platformu pro plodné výměny názorů. Jelikož má hnutí specifické cíle, uhlíkovou neutralitu do roku 2025 a ustanovení občanského sněmu, může veškeré interní debaty uchránit od identitářských nešvarů, kterými dnes bohužel trpí většina politických fór.
Prostředí pro vyrovnanou debatu se ale jeví jako čím dál tím vzdálenější abstrakce. Jak je možné vést férovou diskusi, když jsou určité názory automaticky odsuzovány jako ideologické?
Nechci zde vyobrazovat skupinu mladých socialistů mávajících vlajkou na demonstraci jako oběti. Obávám se ale, že tento problém je pouze symptomem zaujatosti politické debaty uvnitř XR. Pokud hnutí nezvládne dát prostor ani skupině mladých aktivistů reprezentujících interní názorovou nuanci, dává prostor těm, kteří to skutečně potřebují?
Blokáda Murdochových tiskáren a politické reakce
Dalo by se namítnout, že používání apolitického jazyka je potřebná taktika pro dnešní apolitickou dobu. Činy Extinction Rebellion, na rozdíl od jeho slov, ukazují, že hnutí má jasno, kdo by měl být za blížící se klimatickou katastrofu hnán k zodpovědnosti.
Blokáda tiskáren patřících Rupertu Murdochovi mluví sama za sebe. I když sobotní protest nebyl zaštítěn specifickým ideologickým rámcem, mířil efektivně na ty, kdo mají největší zájem o zachování statu quo jak z ekologického, tak z politického hlediska.
Pokud by měla být měřítkem úspěchu podrážděnost reakce pravicových politiků, jeví se blokáda jako jedna z vůbec nejúspěšnějších akcí v historii britské XR. Boris Johnson a ministryně vnitra Priti Patel se den po dni předháněli v emotivních vyjádřeních o „anarchii v ulicích“ a „organizovaném zločinu“ tak vytrvale, že pochyby o jejich snaze zavděčit se Murdochovu mediálnímu impériu mohl mít jen málokdo.
Ministr vnitra Sajid Javid řekl, že demonstranti nemají právo „působit utrpení milionům lidí, kteří se snaží pokračovat v každodenním životě“. Očekával, že policie bude postupovat rázně a využije „plnou sílu zákona“. „Nezákonné jednání nebude tolerováno,“ dodal.
Extinction Rebellion zase hlásí, že tisíce jejích stoupenců jsou připraveny nechat se zatknout. „Když nás budou pořád zatýkat, my se pořád budeme vracet, protože situace je naléhavá,“ řekl listu Evening Standard protestující, když jej na jedné z londýnských manifestací zatýkali.
Protesty v Berlíně a dalších městech
Na obou stranách Atlantiku chtěli aktivisté svými akcemi přimět vlády, podniky a v neposlední řadě majitele automobilů, aby konali více a rychleji v zájmu životního prostředí.
V noci na úterý byla situace v centru Berlína podle policie klidná. Protestní akce v evropských městech se přesto staly součástí širší mezinárodní mobilizace hnutí, které plánovalo do konce roku akce v šedesáti městech od New Yorku po Indii.
„Nejsme tu se zbraněmi, přišli jsme jako lidské bytosti,“ prohlásil Francois Loiseau, jeden z účastníků protestu v Paříži.
Rozšíření hnutí do Prahy
Mluvčí českého hnutí Rebelie proti vyhynutí Veronika Holcnerová řekla Aktuálně.cz, že Praha se k dalším evropským městům brzy připojí.
„Máme na sobotu připravenou první blokádu v Praze. Neřeknu vám samozřejmě místo. Ale budeme dělat i na Václavském náměstí legální akci s názvem Festival rebelie.“
Na dotaz, zda se neobává, že v Česku, které je spíše skeptické, veřejnost jejich protest přijme hůř než například v Německu nebo Francii, Holcnerová odpověděla, že hnutí vychází ze sociologických výzkumů, které zkoumají společenské změny napříč světem.
„Nemyslím, že by Česko zase bylo až tak výjimečné ve srovnání s jinými zeměmi.“
Podle ní česká pobočka počítala se zatýkáním. „V tuto chvíli máme zhruba čtyři stovky aktivních členů. Doufáme, že v Praze se v sobotu sejde na naši podporu několik stovek lidí.“
Další klimatické protesty a politické souvislosti
Jedna ze zakladatelek hnutí vyšplhala nad vchod do budovy na protest proti plánovanému projektu trati pro vysokorychlostní vlaky, který si podle kritiků vyžádá kácení lesů. Pak se snažila kladivem rozbít skleněnou výplň.
Aktivista Jan Rovenský z Greenpeace kritizoval volbu poslance ODS Jana Zahradníka členem uhelné komise, která má ukončení těžby naplánovat.
Starmerovo centristické tápání vrací zpět k otázce apolitických narativů. Přestože snaha vyhnout se ideologickým tématům za každou cenu může vést k nedostatku otevřené debaty, měli bychom si upřímně položit otázku, zda se XR nemůže bez ideologických témat obejít, případně zda bez nich nebude naopak spíš prosperovat.
Stálo by XR za to se přivazovat k potápějící se lodi britské levice, když její lídr dělá vše pro to, aby hnutí hodil přes palubu? Možná bychom se neměli ptát, co může XR udělat pro Labour Party, ale co může Labour Party udělat pro XR.
tags: #extinction #rebellion #blokada #londyna