Stařec a moře je novela amerického spisovatele Ernesta Hemingwaye, kterou napsal na Kubě roku 1951. Dílo bylo publikováno roku 1952 a stalo se vrcholným dílem autorovy tvorby.
Vypráví příběh o kubánském rybáři Santiagovi, který se vydává na moře rybařit, aby prolomil své dlouhé smolné období, kdy nechytil žádnou rybu. Na sklonku svých dní uloví největší rybu svého života, vrací se ale jen s kostrou ohlodanou žraloky.
Ernest Hemingway a jeho tvorba
Ernest Hemingway byl americký povídkář, novinář a autor románů.
Je představitelem „Ztracené generace“ a moderní světové literatury 1. poloviny 20. století.
V roce 1918 byl zraněn na italské frontě.
Po válce pracoval jako dopisovatel v Paříži.
Po 2. světové válce žil na Kubě.
V roce 1954 získal Nobelovu cenu za literaturu.
Trpěl depresemi, které vyústily v sebevraždu.
Jeho literárními postavami bývají nejčastěji muži, kteří vedou divoký a nebezpečný život, například lovci, toread oři a vojáci.
Hrdiny ve svých dílech stavěl do nebezpečí, kde poté prokazovali odvahu a čest.
Styl jeho psaní je velice strohý, zbavený všeho nadbytečného.
Jeho díla nemají citové zabarvení, často je celý obsah díla pouhým dialogem bez dalšího komentáře vypravěče.
Zařazení díla
| Literární druh | epika |
|---|---|
| Literární žánr | novela |
| Literární forma | próza |
| Literární směr | Ztracená generace, americká meziválečná próza, moderní světová literatura 1. poloviny 20. století |
| Rok napsání | 1951 |
| Rok vydání | 1952 |
| Doba a místo děje | Kuba, kubánská vesnice poblíž Havany a okolní moře; pravděpodobně 40. léta 20. století |
| Kompozice | chronologická, členěná pouze na odstavce |
| Forma vyprávění | er-forma |
Novela řeší problém lidského přesvědčení a nezdolnost lidské odhodlanosti.
Děj se odehrává ve vesnici poblíž Havany, asi v polovině 20. století, a to během 3 dnů.
Většina příběhu se odehrává na moři, kde stařec Santiago rybaří a zápasí s rybou.
Literární směr: Ztracená generace
V meziválečném období se prosazuje literární skupina takzvané „Ztracené generace“.
Ztracená generace byla generace 20. let 20. století, která byla ovlivněna 1. světovou válkou.
Tito autoři reflektují hrůzy 1. světové války.
Trpěli pocitem vykořistěnosti, ve světě byli ztracení, nebyli schopni žít v nových podmínkách a byli citově vyprahlí.
S válkou se pojí i obrovský rozvoj techniky, zlepšování zbrojení a vědy a techniky a objevilo se spoustu nových vynálezů.
Hemingway skutečnost zobrazoval ve svých dílech.
Hlavními postavami jeho děl jsou nejčastěji muži, kteří vedou nebezpečný způsob života, jsou to například vojáci, rybáři, lovci a toread oři.
Jeho postavy dokazují odvahu, čest a schopnost obstát v mezních situacích.
Téma, námět a hlavní myšlenka
Téma
Tématem je boj starce s rybou, život chudých rybářů a skutečnost, že smyslem života není zisk.
Námět
Námětem je souboj s rybou, překonání sebe sama a zápas s přírodou.
Do příběhu se propojuje víra a přátelství.
Hlavní myšlenka
Hlavní myšlenkou je ukázat neustálý boj člověka s přírodou.
Člověk by měl být vytrvalý a neměl by se vzdávat.
Novela je alegorickým příběhem o nezlomnosti lidské vůle, o neporazitelnosti lidského snažení a o vztahu člověka k přírodě a jiným tvorům.
Myšlenku díla vystihuje věta: „Člověka je možno zničit, ale ne porazit.“
Motivy
- koloběh lidského života;
- stáří a mládí;
- myšlenky a úvahy starce;
- moře;
- rybaření;
- smrt;
- silná vůle;
- víra v Boha;
- přátelství;
- boj člověka s přírodou.
Název díla
Název Stařec a moře vychází z hlavních prvků příběhu.
Stařec Santiago se vydává na moře, kde rybaří a zápasí s obrovskou rybou.
Označení „stařec“ zdůrazňuje jeho věk, zkušenost, osamělost i fyzickou vyčerpanost.
Moře představuje prostor zápasu, nebezpečí, svobody i lidské závislosti na přírodě.
Stručný obsah
Starý kubánský rybář Santiago už 84 dní neulovil žádnou rybu.
Přičítá to své smůle.
Chudý rybář Santiago už několik týdnů nechytil žádnou rybu.
Nemá žádné peníze, a tak jednou vyplouvá sám na oceán, poháněn představou, že se mu toho dne podaří chytit obrovskou rybu, kterou prodá za slušné peníze.
Po 80 dnech s ním přestane jezdit jeho učedník Manolin.
Důvodem je přání rodičů, aby chlapec odešel od starce a šel se učit na jinou a lepší loď.
Manolin chodí pomáhat Santiagovi s lovením ryb.
Přestože den na moři tráví chlapec na lodi s někým jiným, každé ráno a večer se o starého rybáře stará a pomáhá mu.
Často mu obstarává jídlo a noviny.
Santiago toho moc nemá, bydlí v chatrči s postelí, ale nikdy si nestěžuje.
Má rád baseball a obdivuje hráče Velkého DiMaggia, jehož otec byl také rybář.
Santiago se rozhodne vyjet na moře sám a všem ukázat, že ještě stále umí chytit rybu.
Jednoho dne se starý rybář rozhodne, že další den vypluje daleko na širé moře, aby ulovil něco pořádného.
Když už je daleko a nevidí žádnou loďku ani břeh, začne si připravovat loď a náčiní.
Vše dělá pečlivě, ve svém oboru se vyzná.
Vyzná se i v moři a rybách.
Podle slunce si dokáže odvodit, kolik je hodin a jak dlouhou dobu už na moři strávil.
Když spatří ptáka fregatku, ví, že poblíž ní by se měla vyskytovat velká ryba, a všímá si znamení přírody.
Najednou se mu poštěstí a na návnadu se chytí velká ryba - marlín modrý.
Je opravdu obrovská, takže ji nemůže vytáhnout do člunu, ale ryba táhne jeho člun za sebou na druhou stranu od pobřeží.
Několik dnů ho táhne na východ oceánem, daleko od pevniny.
Santiago vzpomíná na chlapce a jeho pomoc.
Udržuje sám sebe v bystrosti, nutí se do jídla a loví si další jídlo, protože ví, že bude potřebovat ještě hodně síly.
Namáčí si dlaně do vody, aby zjistil, jak rychle ryba loď táhne.
Rozhoduje se, že si odpočine, ale šňůru, na kterou je ryba chycená, nepouští a usíná i s ní.
Budí se s dřevěnou levou rukou.
S rukama má problémy už dlouho a také ho velmi bolí záda.
Když byl mladý, měl ruce silné a vybojoval si titul mistra v páce.
Pravou ruku měl silnou, ale levá ho odjakživa příliš neposlouchala.
Dřevění rukou představuje nebezpečí, až je bude obě potřebovat.
Snaží se ruku přesvědčit, aby spolupracovala.
„Hezky čekej, ruko. Dělám to pro tebe.“
Kdyby tak mohl nakrmit i toho marlína.
Vždyť je to jeho bratr.
Nechá se rybou táhnout dál a snaží se vytvořit odpor ponořenými pádly do vody.
Prosí Boha, aby mu pomohl, přestože sám o sobě prohlašuje, že není pobožný.
Přemýšlí, zda by jeho hrdina, baseballista Velký DiMaggio, zvládl chytit takhle velkou rybu.
Přemýšlí o všem kolem sebe.
Marlín začne vyskakovat na hladinu a stařec si uvědomí, že je ještě větší a krásnější, než si myslel.
Větší rybu nikdy neviděl.
Potom začne kroužit a rybář ví, že už je hodně unavený, protože kvůli návnadě zaseknuté v hubě už dva dny nic nejedl.
Přichází rybářova chvíle.
Rybář však také není v nejlepší kondici.
Bolí ho celé tělo, od provazu má pořezané ruce, dělá se mu černo před očima a obrací se mu žaludek.
Když je marlín dostatečně blízko člunu, střelí ho rybář harpunou.
Nad rybou zvítězí.
Do lodi se mu však nevejde, a tak ji musí uvázat k boku lodi.
Přemýšlí, kolik peněz mu ryba přinese a že se mu vrátí jeho rybářská prestiž a ostatní si z něj dál nebudou dělat legraci.
„Zbývá mi jediné: zachovat si jasnou mysl.“
Ruce svůj díl práce odvedly a člun plachtí dobře.
Marlín má tlamu zavřenou a ocasní ploutev kolmo, takže spolu poplují opravdu jako bratři.
Jenomže pak se mu zřejmě všechno trochu pomotá a začne přemítat, jestli se plaví on s rybou, nebo ryba s ním.
Kdyby ji táhl za sebou, bylo by to jasné.
A kdyby se nedůstojně válela na dně člunu, nebylo by o čem pochybovat.
Ale byla s ním svázaná a pluli bok po boku, a tak si řekl, ať ho tedy domů klidně veze ona.
Byla vlastně dobrák.
Večer se začnou objevovat žraloci, kteří ucítí ve vodě pach krve.
Objevují se postupně a rybář se proti nim snaží bojovat.
Přijde o harpunu a zlomí se mu i nůž, který si přivázal na konec vesla.
Čím více žraloků se postupně objevuje, tím méně z marlína rybáři zbývá.
Stařec ví, že s každým ukousnutým kouskem masa se stopa pro žraloky dělá větší a větší.
V noci vezme loďku proud a rybář ví, že přijde další žraločí útok.
„Takhle daleko jsem se neměl pouštět, rybo,“ řekl. „Kvůli tobě i kvůli sobě.“
Když připlouvá do zátoky, kde bydlí, přemýšlí nad svým zážitkem.
Uvědomuje si, že utrpěl drtivou porážku, ale neovlivní ho to nijak.
Vítr je rybářův přítel, řekne si v duchu, ale hned nato připustí, že ne vždycky.
Zrovna tak jako širé moře, které může být dobré i zlé.
Ale postel ne, napadne ho.
Ta je dobrá pokaždé.
Ta jediná, pomyslí si.
A bude báječná.
Když člověk ztratí úplně všechno, vlastně se mu uleví, i když ho nenapadlo, jak moc.
„A co tě vlastně porazilo?“ zeptá se sám sebe.
„Nic,“ řekne nahlas.
Když připlouvá na břeh, nechá loď, jak je, i s kostrou, a jde spát.
Je opravdu velmi unavený a při cestě domů musí několikrát odpočívat.
Ráno za ním hned jde chlapec a postará se o něj.
Je mu starce velmi líto a velmi pláče.
Ostatní rybáři ho litují, ale všichni musí vidět kostru obrovské ryby.
Stařec se vrací zpátky do vesnice pouze s rybí kostrou.
Charakteristika postav
Santiago
Stařec Santiago je odvážný kubánský rybář s pevnou vůlí.
Je samotář a bojuje až na pokraj života, aby se uživil.
Smysl života vidí v rybaření.
Je velmi vytrvalý a ovládá schopnost přetrpět každodenní stereotyp.
Santiago je sice starý, zato velmi silný člověk.
Je introvert a prostý člověk, který žije v souladu s přírodou.
Je starý, ale silný a vytrvalý.
Se svým velkým úlovkem se jakýmsi způsobem ztotožňuje.
Marlína nazývá svým bratrem, protože k němu cítí respekt a chápe, že i ryba bojuje o život.
Manolin
Chlapec Manolin je starcův nejbližší přítel.
Jezdí s ním rybařit, pomáhá mu a stará se o něj.
Je hodný, ochotný, citlivý a obětavý.
Starce má rád.
Se Santiagem má krásný vztah starého dědy a vnuka, který k němu vzhlíží.
Rodiče však chtějí, aby začal jezdit s úspěšným rybářem.
Přestože Manolin rybaří s někým jiným, starého rybáře neopouští.
Velký DiMaggio
Velký DiMaggio je baseballista, kterého Santiago obdivuje.
Stařec o něm přemýšlí jako o člověku, který by dokázal zvládnout i těžkou zkoušku s obrovskou rybou.
DiMaggio je pro Santiaga vzorem síly, vytrvalosti a sportovního výkonu.
Vypravěč a kompozice
Vyprávění je vedeno v er-formě.
Vypravěč pouze konstatuje a nevysvětluje.
Autor je nezaujatý a chová se jako pozorovatel.
Kompozice je chronologická.
Příběh je členěn pouze na odstavce.
Děj postupuje jednoduše a přehledně od Santiago východiska přes výpravu na moře a souboj s marlínem až k návratu do vesnice.
Jedná se o velmi jednoduchý a prostý příběh.
Chronologická, jednoduchá kompozice soustřeďuje pozornost na základní lidský prožitek.
Novela zachycuje nejzákladnější prožitek člověka, který se ocitá tváří v tvář přírodě, vlastnímu věku a fyzickým hranicím.
Jazyk a styl
Tato novela je psaná jednoduchým spisovným jazykem, ale postavy mluví tak, jak se to k nim „hodí“.
Stylizace vět je poměrně strohá.
Jsou zde krátké věty, hlavně u dialogů.
Strohá stylizace vět je patrná zvláště u dialogů.
Hemingwayův styl je zbavený všeho nadbytečného.
Autor často nechává význam situací vyplývat z jednání postav a z jejich krátkých rozhovorů.
Objektivní styl odpovídá vypravěči, který je nezaujatý a chová se jako pozorovatel.
Citové zabarvení je omezené, přesto je v jednání Santiaga, Manolina a v jejich vztahu patrná hluboká lidskost.
Symbolika díla
Moře
Moře je pro Santiaga zdrojem obživy, ale zároveň představuje prostor nebezpečí a zápasu.
Širé moře může být dobré i zlé.
Člověk v něm není pánem přírody, ale musí s ní žít a respektovat její sílu.
Marlín
Obrovský marlín je soupeřem, ale také bytostí, k níž Santiago cítí úctu.
Stařec rybu nevnímá pouze jako kořist.
Vždyť je to jeho bratr.
Ryba symbolizuje největší životní zkoušku, překonání sebe sama a zápas s vlastními možnostmi.
Žraloci
Žraloci představují ničivou sílu přírody, proti níž člověk může bojovat, ale nemůže ji zcela ovládnout.
Útočí na úlovek, který Santiago získal za cenu obrovského fyzického i psychického vypětí.
Jejich útok promění vítězství nad marlínem v návrat s pouhou kostrou.
Rybí kostra
Rybí kostra je viditelným důkazem starcova zápasu.
Úlovek sice nemůže prodat ani využít, ale kostra potvrzuje velikost ryby i rozsah jeho výkonu.
Stařec se vrací zpátky do vesnice pouze s rybí kostrou, přesto není vnitřně poražen.
Ruce a provaz
Pořezané ruce, dřevění levé ruky a bolest zad ukazují na fyzické hranice starého člověka.
Santiago se přesto snaží ruku přesvědčit, aby spolupracovala.
„Hezky čekej, ruko. Dělám to pro tebe.“
Ruce nakonec svůj díl práce odvedou, což zdůrazňuje starcovu vytrvalost.
Křesťanská symbolika
Křesťanská symbolika se objevuje ve jménu Santiago.
V jednom momentě autor přirovnává zasténání rybáře k situaci, kdy rukama projedou hřebíky.
Santiago prosí Boha, aby mu pomohl, přestože sám o sobě prohlašuje, že není pobožný.
Vztah člověka a přírody
Novela zobrazuje nekonečný boj člověka s přírodou.
Santiago používá zkušenosti, rozum, fyzickou sílu i pevnou vůli, ale příroda zůstává silnější.
Rybář rozumí moři, rybám i znamením přírody.
Dokáže podle slunce odhadnout čas a podle ptáka fregatky usoudit, že se poblíž nachází velká ryba.
Jeho znalosti mu umožní marlína ulovit, ale nedokážou ho ochránit před žraloky.
Člověk může být poražen v praktickém smyslu, nemusí však být poražen vnitřně.
Santiago utrpí drtivou porážku, ale neovlivní ho to nijak.
Na otázku, co ho vlastně porazilo, odpoví: „Nic.“
Význam přátelství
Manolin představuje protiklad starcovy osamělosti.
Rodiče chlapce pošlou k jinému rybáři, protože Santiago už dlouho nemůže chytit žádnou rybu.
Manolin však zůstává starci věrný.
Každé ráno a večer se o něj stará, pomáhá mu a obstarává mu jídlo a noviny.
Jejich vztah není založen na penězích ani na úspěchu.
Chlapec starce obdivuje a Santiago v něm vidí blízkého člověka, který mu rozumí.
Když se Santiago vrátí vyčerpaný, Manolin se o něj okamžitě postará a velmi pláče.
Význam díla v kontextu Hemingwayovy tvorby
Stařec a moře je poslední dílo, které Hemingway napsal.
Je posledním dílem, které vydal.
Za novelu získal v roce 1954 Nobelovu cenu za literaturu.
Novela je označována za mistrovské dílo Ernesta Hemingwaye.
Při prvním vydání v září 1952 se během dvou dnů prodalo 5,2 milionů výtisků.
Díky universálnosti a nadčasovosti námětu je toto dílo stále aktuální.
Toto dílo se stalo inspirací pro Josefa Škvoreckého a částečně i pro Arnošta Lustiga.
Jednoduchý příběh plný vnitřních poselství se stal klasikou světové literatury.
Stařec a moře je příběhem člověka, který může přijít o výsledek svého úsilí, ale nemusí ztratit důstojnost, zkušenost ani vnitřní sílu.
Hemingway žil mnoho let na Kubě.
Rybařil hlavně v přístavním městečku Cojimar ležícím východně od kubánské metropole Havany.
Cojimar byl spojený s Gregoriem Fuentesem, rodákem z ostrova Lanzarote, který se živil rybařinou.
Nebyl to ale ledajaký rybář, po téměř tři desítky let byl společníkem slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye.
Doprovázel ho jak při rybaření, tak při jiných dobrodružných výpravách, které americký spisovatel na Kubě podnikal.
Fuentes byl lodníkem, mechanikem, kuchařem a kapitánem na Hemingwayově jachtě Pilar a především předlohou pro hrdinu jeho nejslavnějšího díla, novely Stařec a moře.
Ve stejném přístavním městečku 13. ledna 2002 také zemřel.
Rodák z ostrova Lanzarote se dožil úctyhodných 104 let.
Slavného spisovatele, který v roce 1961 spáchal sebevraždu, přežil Gregorio Fuentes o více než 40 let.