Dominikánská republika: prezident, státní zřízení a politické dějiny

Dominikánská republika se nachází ve východní části ostrova Hispaniola v souostroví Velké Antily v Karibiku. Celková rozloha země je 48 730 km². Dominikánská republika sousedí na západě s Haiti.

Typ vlády: republika

Dominikánská republika je republikou prezidentskou. Hlavou státu je prezident, který představuje nejvyšší politickou autoritu země a stojí v čele výkonné moci.

Současný prezident Dominikánské republiky

Současný prezident Dominikánské republiky Leonel Fernandez Reyna byl poprvé zvolen v roce 2004 a vyhrál i další volby v roce 2008 a v květnu 2012.

Hlava státu: prezident Leonel Fernandez Reyna, viceprezident Rafael Albuquerque de Castro (oba od 16.

Dne 19. 5.

Ve volbách uspěl také díky rychlé postpandemické obnově, nízké inflaci a stabilnímu růstu, který není založen pouze na turismu a remitencích, ale i na snaze o postupnou diverzifikaci ekonomiky, zvyšování kvality vzdělání a transformaci země do logistického hubu vhodného pro nearshoring.

Ani v roce 2024 Dominikánská republika neočekává pokles ve výkonnosti ekonomiky, Světová banka růst v letošním roce odhaduje na 5,1 %, jedná se tedy o jednu z nejrychleji rostoucích latinskoamerických ekonomik, přičemž růst o 5 % se předpokládá i v letech 2025 a 2026.

Politický systém a význam prezidentského úřadu

Prezidentské uspořádání znamená, že prezident zastává klíčovou úlohu při řízení státu, utváření domácí politiky a prosazování hospodářských priorit. Dominikánská republika se musí vypořádat s několika dlouhodobými problémy, mezi něž patří energetika, organizovaný zločin, vztahy s Haiti, sociální nerovnost a rasová nesnášenlivost.

Stát se musí vypořádat i s rozsáhlým organizovaným zločinem. Přes zemi totiž putuje velká část drog směřujících z Kolumbie do Evropy a USA (v roce 2004 hovořily odhady o 8 % z celkového množství). Je rovněž známo, že kolumbijské drogové kartely v Dominikánské republice s oblibou perou špinavé peníze.

Hospodářské výzvy pro prezidenta

Nejen v porovnání se sousedním Haiti se Dominikánské republice hospodářsky daří. Po Kubě je druhou ekonomicky nejsilnější zemí v rámci celého Karibiku a Střední Ameriky.

Primárně je domácí hospodářství závislé na přírodních zdrojích a sektoru služeb, jenž zaměstnává největší část ekonomicky aktivního obyvatelstva.

Snad největší brzdou ekonomického růstu jsou velmi časté výpadky elektrické energie. Dodávka elektřiny je nespolehlivá už od dob diktátora Rafaela Trujilla a 75 % distribuční sítě a souvisejících zařízení stále pochází z tohoto období - elektrické rozvody jsou tedy v průměru přinejmenším padesát let staré.

Pozoruhodné je, že během Trujillova režimu (1930-1961) byla elektřina zavedena do mnoha měst, ale bezmála 95 % jí bylo odebíráno bez jakékoliv kontroly. Dodnes nemá asi polovina dominikánských domácností elektroměr.

Příležitost pro české firmy může představovat zájem Dominikánské republiky o modernizaci a rozšíření své elektrické infrastruktury. Země má zájem o zvýšení podílu obnovitelné energie v energetickém mixu země z 16 % na 30 % do roku 2030, také proto, že chce omezit svoji závislost na dovozu fosilních paliv.

Ekonomická strategie a rozvoj země

Ačkoliv se Dominikánský trh v porovnání s Mexikem a jihoamerickými státy může zdát zanedbatelný svojí velikostí (11 milionů obyvatel), je potřeba brát v potaz, že ji každoročně navštěvuje až 10 milionů turistů.

Prezident navíc usiluje o dosažení návštěvnosti 14 milionů turistů za rok nejpozději v roce 2028.

Výstavba nových hotelových komplexů by mohla představovat příležitost pro české firmy, např. v oblasti vybavení interiérů či exteriérů.

Díky stabilnímu ekonomickému růstu během posledního desetiletí se v Dominikánské republice podstatně rozšířila střední třída, která má značnou kupní sílu a zájem o zahraniční zboží, což by mohlo být další příležitostí, ať již pro potraviny a nápoje, kosmetiku, design, i další oblasti.

Vzhledem k častým dopravním zácpám v hlavním městě Santo Domingo by mohl být zájem o česká řešení v oblasti smart cities.

Zóny volného obchodu jsou pro investory velmi atraktivní, jelikož jejich právní režim osvobozuje společnosti od placení dovozního cla, daně z příjmu a většiny daňových povinností.

Firmy navíc mohou vyvážet produkci do Spojených států a Evropské Unie, aniž by měly povinnost platit clo.

V roce 2023 zaznamenala Dominikánská republika rekordní růst vývozu ze zón volného obchodu, který dosáhl hodnoty 8,06 miliardy USD.

Také je možné prodávat produkci na dominikánském trhu, což však vyžaduje povolení od Národní rady exportních zón volného obchodu.

Velvyslanectví České Republiky v Havaně je k dispozici českým firmám, které se chtějí o dominikánském trhu dozvědět více.

Historické kořeny státnosti

Předtím než u ostrova Hispaniola, na jehož východní části dnes leží Dominikánská republika, přistála 6. prosince 1492 výprava Kryštofa Kolumba, nevěděla Evropa o existenci této části světa vůbec nic.

Dominikánská republika rozhodně nepatří k nejproslulejším zemím světa. Přitom právě tady začala jedna z nejvýznamnějších kapitol moderních dějin, když u břehů ostrova Hispaniola v roce 1492 přistál Kryštof Kolumbus.

Tady vzniklo první stálé evropské osídlení a první španělské město v Novém světě.

Španělé si dělali nároky na celý ostrov, ale sídlili především na východě, kam v průběhu 16. století dovezli na plantáže cukrové třtiny mnoho afrických otroků.

Na konci 17. století byl ostrov rozdělen na západní třetinu ovládanou Francouzi a východní dvě třetiny, kterým dominovali Španělé.

Španělé po dalších 100 letech (1795) postoupili Francii.

V roce 1804 získala východní, španělská část (Haiti) samostatnost a v roce 1821 Haiťané obsadili i dnešní Dominikánskou republiku, která se osamostatnila až v roce 1844.

Samostatnost: 27. února 1844 (předtím pod kontrolou Haiti)

Mezi lety 1861 a 1867 byla země ještě nakrátko pod vládou Španělů.

V roce 1916 obsadily ostrov Spojené státy americké, které se bály německé intervence zejména v souvislosti s plánovanou stavbou Panamského průplavu.

Okupace trvala do roku 1924.

Prezident Balaguer (1966-1978) byl kritizován za rostoucí rozdíly mezi chudými a bohatými.

Juan Pablo Duarte a vznik republiky

Juan Pablo Duarte y Diez (* 26. 1. 1813 Santo Domingo, + 15. z dlouhé řady jejich caudillů.

Byl asketický idealista a opravdový vlastenec až příliš principiální.

V Evropě.

založit tajné hnutí odporu proti haitskému jhu.

kontakty.

přetransformovalo do nové organizace La Filantrópica.

organizovaná protihaitská opozice.

ome­zoval se na vzdělané kruhy městského obyvatelstva.

které vyústilo ve vyhlášení nezávislé republiky Haiti (1804).

Vyvrcholilo vyhlášením nezávislosti Dominikánské republiky.

13. 3. junty - a také velel dominikánské armádě.

regionu Cibao (s centrem v Santiago de los Caballeros).

podmínil souhlasem obyvatelstva ve svobodných volbách.

byl přinucen opět k odchodu do emigrace.

z tristních politických poměrů.

v roce 1884.

Rafael Trujillo a autoritářské období

Výraznou postavou následujících let byl diktátor Rafael Trujillo, který se ujal vlády vojenským převratem v roce 1930 a vládl až do roku 1961, kdy byl zabit atentátníky.

Rafael Leónidas Trujillo Molina (* 24. 10. 5. a 1942-1952).

Pocházel z chudé mulatské rodiny.

žebříčku završil v roce 1930 svržením prezidenta Horacia Vásqueze.

bude v zemi po odchodu Američanů udržovat pořádek.

politických stran.

byla nadále spravována jako jeho soukromý majetek.

republike.

V 50.

Trujillův režim zásadně ovlivnil politické, společenské i hospodářské poměry země. Elektrická infrastruktura, která byla v jeho době rozšířena do mnoha měst, zůstala z velké části zachována i v dalších desetiletích.

Trujillo s oblibou dával průchod nesnášenlivosti vůči Haiťanům, jež vinil z mnoha problémů.

Rasový problém kulminoval v období režimu diktátora Trujilla.

Za tento čin sklidil ostrou kritiku celého světa.

kteří prchali před nacisty.

promyšlený plán, který měl sloužit k „zesvětlení obyvatelstva“.

uprchlíků si s sebou smělo přivést své rodiny.

populací měly podpořit ono kýžené zbělení populace.

prosperity země.

V 50.

- např. vraždou sester Mirabalových a Galíndezovou aférou.

pracoval jako agent CIA.

Trujillo“, ve které rozkryl mechanismy dominikánské diktatury.

nepodařilo vypátrat.

popraven.

přinucen emigrovat.

bývalí Trujillistas (prominenti režimu) udrželi u moci až do 90.

Sestry Mirabalovy a odpor proti diktatuře

sestry Mirabalovy Patria Mercedes Mirabal (* 27. 2. + 25. 11. 1960), Minerva Argentina Mirabal (* 12. 3. 1926, + 25. 11. Antonia Maria Teresa Mirabal (* 15. 10. 1936, + 25. 11.

předním odpůrcům Trujillova režimu v Dominikánské republice.

jejich fyzická likvidace.

25.

uvězněných manželů.

diktatury.

- 25. listopad - mezinárodním dnem za odstranění násilí vůči ženám.

Vztahy s Haiti a otázka identity

Ve 20. století se v zemi usadilo mnoho Arabů (zejména z Libanonu a Sýrie), Japonců, Korejců a také Číňanů, kteří utíkali před komunistickou armádou.

Zdaleka nejvíce přistěhovalců ovšem pochází ze sousedního Haiti - jednoho z nejchudších států světa.

Tamní populace rychle roste a podle dostupných údajů žije z téměř desíti milionů Haiťanů plných 80 % pod hranicí chudoby a 53 % z nich neumí číst a psát.

Není divu, že je pro ně sousední Dominikánská republika zemí zaslíbenou.

Vztah k Haiťanům je velice komplikovaný.

Většina Dominikánců určitě vidí obrovskou chudobu sousední země.

Vždyť například budoucí haitské matky v posledních týdnech těhotenství ilegálně překračují hranici, aby se jejich dítě bezpečně narodilo v dominikánské nemocnici.

Statistiky uvádějí, že ze všech porodů v zemi je 22 % případů nutné přičíst na vrub právě Haiťankám, které jsou po porodu většinou vyhoštěny zpět na Haiti.

Rasismus v Dominikánské republice přetrvává od dob španělské nadvlády.

Rasová nesnášenlivost vůči „černým Haiťanům“ však vlastně nemá reálný základ.

Podle průzkumu provedeného newyorskou Společností pro výzkum dominikánské společnosti má totiž 90 % současných Dominikánců západoafrické předky.

Ramona Hernández, která výzkum vedla, vysvětluje: „Během Trujillova režimu byli lidé tmavé pleti diskriminováni, a tak si vyvinuli vlastní mechanismus, jak se systémem bojovat.

Santo Domingo jako politické a historické centrum

Dominikánské republiky, leží v ústí řeky Ozama do Karibského moře.

jedná se o nejstarší souvisle osídlené „evropské“ město v Americe.

Kryštofa Kolumba Bartolomeem.

koloniálních sídel v Novém Světě.

prohlášeno městem.

klášter (Monasterio de San Francisco).

Domingu založena první univerzita v Americe.

V Santo Domingu se odehrávaly klíčové události při vzniku republiky i v dalších obdobích politických konfliktů.

Obsazení haitské pevnosti nad řekou Ozama se stalo jedním z důležitých momentů boje za samostatnost.

Historické obyvatelstvo Hispanioly

Ameriky Kryštofa Kolumba.

obyvatelé Hispanioly.

polovině třetího tisíciletí před naším letopočtem.

nazvali Haiti.

život těchto indiánů tomuto slovu přesně odpovídal.

Předpokládá se, že na konci 15.

se pro ně stalo objevení a kolonizování ostrova Evropany.

nově zavlečené choroby a při otrocké práci na nové španělské pány.

než jedno století byli téměř vymazáni z povrchu zemského.

označují chování tehdejších Španělů jako genocidu.

uprchnout, přežívali hluboko v nedostupných horách.

rituály.

jediným indiánským vůdcem, který se úspěšně postavil Evropanům.

z náčelnické rodiny a byl vychováván mnichy v klášteře San Francisco.

jako dospělý utekl a ujal se vlády nad svým kmenem.

území Enriquillova kmene Španěl jménem Valenzuela.

úřady na ně ale vůbec nereagovaly.

skupinou indiánů do hor u jezera, které dnes nese jeho jméno.

svými lidmi na něj zaútočil, byl ale poražen.

španělské trestné výpravy ¨v následujících 13 letech.

rezervace.

Území a státní význam Hispanioly

Ostrov vznikl lety kolizí dvou paleoostrovů.

na východ.

m a mezi nimi mělký mořský průliv.

záliv v oblasti dnešního údolí Neiba.

m.

domorodci Hagueibon.

republiky.

hladina je 45 m pod úrovní moře) a byl zastaven v 50. letech 20.

z řeky Yaque.

Historická poloha Dominikánské republiky na východě Hispanioly zásadně ovlivnila její vztahy s Haiti, evropskými mocnostmi i Spojenými státy.

Základní údaje o Dominikánské republice

Prezident a současné priority země

Politické vedení země musí spojovat rozvoj cestovního ruchu s podporou dalších odvětví, protože stabilní růst není založen pouze na turismu a remitencích.

Prioritou je postupná diverzifikace ekonomiky, zvyšování kvality vzdělání a transformace země do logistického hubu vhodného pro nearshoring.

Zájem o modernizaci elektrické infrastruktury souvisí s potřebou omezit závislost na dovozu fosilních paliv.

Růst střední třídy vytváří značnou kupní sílu a zájem o zahraniční zboží.

Rozvoj turistické infrastruktury, smart cities, energetiky a zón volného obchodu patří mezi oblasti, v nichž se mohou projevit hospodářské priority prezidentské republiky.

Praktické informace pro návštěvníky

Do Dominikánské republiky se jezdí na dovolenou především za koupáním a relaxací na nejkrásnější pláže světa do prázdninových letovisek, jako např.

Pro vstup do Dominikánské republiky vízum není potřeba v případě pobytů nepřesahujících 120 dnů.

Postačí vám cestovní pas (pro pobyty nad 30 dní je třeba žádat o prodloužení pobytu až na 120 dní na úřadě Dirección General de Migración).

Je nutné mít také turistickou kartu, která je již zahrnuta v ceně letenky.

V Dominikánské republice očkování není povinně vyžadováno.

V Dominikánské republice je o pět hodin méně než v České republice.

V Dominikánské republice je oficiální měnou dominikánské peso (RD$, kód měny DOP).

Pro aktuální kurz (1 Kč = cca 2,3 RD$) doporučujeme navštívit oficiální stránky ČNB.

Měnu lze vyměnit na letišti po příletu, v hotelech, bankách a směnárnách.

Na mnoha místech můžete platit také kreditními kartami VISA, EC/MC či AMEX, které akceptuje většina hotelů, restaurací i obchodů.

Peníze je nutné měnit pouze v komerčních bankách, certifikovaných směnárnách v hotelech a směnárnách.

Banky mají otevřeno obvykle od 8.30 do 15.00 hodin, na letišti déle.

Nejlépe se směňují americké dolary, a to jak v hotovosti, tak v šecích.

Podmínkou je vždy předložení cestovního pasu.

Ostatní měny lze pak směnit pouze na některých místech.

Oproti směně v hotelu bývají kurzy v bankách výhodnější.

Komunikace a internet

V Dominikánské republice klasické poštovní služby nefungují.

Pohledy nechte v hotelu na recepci, kde se nachází schránka, kterou vybírá soukromá služba 1-2x týdně.

Cena známky do Evropy je 2 dolary (USD).

Telefonovat můžete z hotelového pokoje, účet dostanete poslední den při odjezdu.

Cena hovoru do Evropy je okolo 3 dolarů.

Pro mezinárodní hovory z pevné linky i z mobilního telefonu (včetně SMS zpráv) je nutné zadat nejprve 011, poté předvolbu země (pro Českou republiku +420), kód města a pak samotné číslo.

O sazbách volání z Dominikánské republiky v případě mobilních telefonů a aktuálních podmínkách se informujte u svého operátora.

Z důvodu slabšího signálu na některých místech v Dominikánské republice se může stát, že se na telefonní číslo delegáta není možné dovolat.

Neznamená to, že delegát má telefon vypnutý.

Přístup na internet je v současné době naprosto běžný ve většině hotelů, v turistické oblasti se nacházejí i malé internetové kavárny.

Ceny připojení k internetu se pohybují okolo 4 dolarů (USD) za 15 minut, hodina vyjde na 8-10 dolarů.

Zdravotní péče a finanční omezení

V každém hotelovém resortu je lékařská služba 24 hodin.

Ošetření se platí v hotovosti na místě.

Jedna návštěva u lékaře se pohybuje mezi 100 - 150 dolary (USD).

Pečlivě si uschovejte veškerá potvrzení od lékaře.

Pokud máte pojištění u ERGO Cestovní Pojišťovny, na základě podmínek sjednaných ve smlouvě vám budou po návratu náklady spojené s ošetřením vráceny.

Pokud máte uzavřené cestovní pojištění u jiné cestovní pojišťovny, postupujte dle jejích pokynů.

Při návratu není povoleno odvážet v hotovosti více než 10 000 dolarů nebo jakoukoliv jinou měnu ve stejné hodnotě.

tags: #dominikanska #republika #predstavitel #republiky