Deepwater je anglické slovo pro „hlubokou vodu“ - a zároveň jméno, které se nesmazatelně zapsalo do dějin těžby ropy i do filmu. Deepwater Horizon byla obří plovoucí vrtná plošina, jejíž exploze 20. dubna 2010 v Mexickém zálivu zabila jedenáct lidí a spustila největší ropnou havárii v dějinách moří.
Stejnojmenný americký film Petera Berga z roku 2016, u nás uváděný jako Deepwater Horizon: Moře v plamenech, ten večer zrekonstruoval prakticky minutu po minutě. Tenhle průvodce vysvětluje, co znamená pojem deepwater, převypráví děj filmu, porovná ho se skutečnými událostmi, shrne následky úniku ropy pro přírodu Mexického zálivu - a rozliší snímek od podobně znějících filmů Deep Water, se kterými se často plete.
Deepwater Horizon v kostce
V kostce: Deepwater označuje hlubokovodní těžbu ropy a plynu - a v běžném vyhledávání především plošinu Deepwater Horizon a film o ní.
| Údaj | Informace |
|---|---|
| Typ zařízení | polozanořitelná mobilní vrtná plošina (MODU) pro hlubokovodní vrty |
| Rok a místo stavby | Postavena 2001, loděnice Hyundai Heavy Industries, Jižní Korea |
| Vlastník / nájemce | Transocean / British Petroleum (BP) |
| Místo havárie | vrt Macondo, blok Mississippi Canyon 252, cca 66 km od Louisiany |
| Hloubka vody | asi 1 500 m |
| Hloubka vrtu | zhruba 5 600 m pod hladinu |
| Datum výbuchu | 20. dubna 2010, kolem 21:45 místního času |
| Lidé na palubě / oběti | 126 osob, 11 mrtvých, desítky zraněných |
| Doba úniku ropy | 87 dní |
| Množství uniklé ropy | přibližně 4,9 milionu barelů, kolem 780 milionů litrů |
| Film | Deepwater Horizon: Moře v plamenech, USA 2016, režie Peter Berg, 107 minut |
| Ocenění filmu | 2 nominace na Oscara za zvukový střih a vizuální efekty |
Plošina patřila firmě Transocean a pracovala pro BP na vrtu Macondo asi 66 km od pobřeží Louisiany, nad hloubkou zhruba 1 500 metrů. Dne 20. dubna 2010 ve vrtu selhalo cementování, plyn vystoupal do plošiny a výbuch zabil 11 ze 126 lidí na palubě.
Plošina hořela 36 hodin a 22. dubna se potopila; z nezacpaného vrtu uniklo za 87 dní přibližně 4,9 milionu barelů ropy. Film Deepwater Horizon: Moře v plamenech natočil Peter Berg (2016) s Markem Wahlbergem, Kurtem Russellem a Johnem Malkovichem a získal dvě nominace na Oscara - za zvukový střih a vizuální efekty.
Co znamená slovo deepwater?
Deepwater znamená v angličtině doslova „hluboká voda“ a v energetice označuje těžbu ropy a zemního plynu na mořském dně v hloubkách zhruba nad 300 metrů.
Ultra-hlubokovodní vrty pak míří pod více než 1 500 metrů vody - přesně do pásma, kde pracovala plošina Deepwater Horizon.
Vedle toho je deepwater i běžné jméno: nese ho americké město Deepwater v New Jersey, přístavní terminály i řada lodí a plošin.
Pro české vyhledávání je ale rozhodující jiný význam. Když někdo zadá „deepwater“, hledá v drtivé většině případů buď havárii plošiny Deepwater Horizon z roku 2010, nebo film, který o ní vznikl.
Právě proto se v tomhle článku věnujeme oběma rovinám - skutečné události i jejímu filmovému zpracování - a nakonec je odlišíme od podobně znějících snímků Deep Water.
Proč se hlubokovodní těžba vůbec dělá
Mělká ložiska v Mexickém zálivu byla vyčerpána už v druhé polovině 20. století, kdežto pod hlubokým dnem ležely miliardy barelů nedotčené ropy.
Technika polozanořitelných plošin dovolila vrtat tam, kde nelze postavit pevnou konstrukci: plošina plave na obřích ponorných pontonech a na místě ji drží soustava lodních šroubů řízená počítačem - takzvané dynamické polohování.
Deepwater Horizon dokázala vrtat do dna vzdáleného přes kilometr a půl pod hladinou a v roce 2009 tu dokonce vyvrtala tehdejší světový rekord v hloubce ropného vrtu.
Jak byla plošina Deepwater Horizon postavená
Deepwater Horizon byla polozanořitelná plošina páté generace: konstrukce stála na dvou ponorných pontonech, které se před prací zaplavily vodou, takže se plošina usadila hluboko do moře a získala stabilitu i ve vlnobití.
Neměla kotvy - na místě ji s přesností na metry držela osmice azimutálních lodních šroubů řízených počítačem podle družicové navigace.
| Součást | K čemu slouží |
|---|---|
| Vrtná věž (derrick) | spouští a vytahuje vrtné trubky, dominanta celé plošiny |
| Stoupačka (riser) | trubka spojující plošinu s ústím vrtu na dně, vede v ní výplach |
| Protierupční ventil (BOP) | poslední bezpečnostní bariéra, má vrt uzavřít i přeseknutím trubky |
| Vrtný výplach | těžká kapalina, jejíž tíha drží tlak ložiska v šachtě |
| Dynamické polohování | soustava lodních šroubů udržující plošinu nad vrtem bez kotev |
| Ponorné pontony | plováky zatápěné vodou, dodávají konstrukci stabilitu |
Rekord, na který byla posádka hrdá
V září 2009 vyvrtala Deepwater Horizon v poli Tiber tehdy nejhlubší ropný vrt na světě - sahal víc než deset kilometrů pod hladinu.
Plošina platila za jednu z nejlepších ve flotile Transoceanu a sedm let před havárií nezaznamenala vážnější nehodu.
Právě tahle bezchybná minulost se stala součástí tragédie: důvěra v techniku a v posádku vedla k tomu, že varovné signály nikdo nebral jako smrtelné.
Rizika, která k hloubce patří
S hloubkou roste tlak i teplota v ložisku a klesá možnost lidského zásahu.
Zatímco na pevnině lze k požáru vrtu přijet, kilometr a půl pod hladinou pracují jen dálkově řízení roboty.
Bezpečnost proto stojí na jediné poslední bariéře - protierupčním ventilu (blowout preventer, BOP), zhruba čtyřsetunovém bloku uzávěrů na ústí vrtu.
Selhal-li BOP, jak se stalo právě u Macondo, chyběla lidem na plošině jakákoli záložní pojistka.
Deepwater Horizon (2016): děj filmu krok za krokem
Film Deepwater Horizon vypráví posledních zhruba čtyřiadvacet hodin života plošiny očima elektrotechnika Mika Williamse (Mark Wahlberg).
Ráno se loučí s manželkou a dcerou, vrtulníkem se dostane na plošinu - a hned zjišťuje, že projekt je čtyřicet tři dní ve skluzu a padesát milionů dolarů nad rozpočtem.
Šéf plošiny Jimmy Harrell (Kurt Russell) proto tvrdě naráží na manažery BP, kteří chtějí urychlit uzavření vrtu.
Spor o zkoušku vrtu
Dramatické jádro první poloviny filmu tvoří tlaková zkouška.
Posádka odešle domů firmu, která měla otestovat kvalitu cementové zátky, a provede vlastní negativní tlakový test.
Výsledky si odporují: v jednom potrubí tlak drží, v jiném stoupá.
Manažer BP Donald Vidrine (John Malkovich) prosadí výklad, podle kterého je vrt v pořádku, a nařídí pokračovat - přestože Harrell i vrtaři mají pochybnosti.
Eruptce a exploze
Po odčerpání těžkého vrtného výplachu tlak plynu ze dna povolí zábrany.
Bahno vystřelí do věže, plyn zaplaví palubu, nasaje se do motorů a ty se roztočí do závratných otáček, než plošinu roztrhne série explozí.
Film pak sleduje záchranu: hořící chodby, zraněné kolegy, poškozené záchranné čluny a dynamickou operátorku Andreu Fleytasovou (Gina Rodriguez), která vysílá nouzový signál bez oprávnění a nakonec s Williamsem skáče z hořící paluby do moře.
Závěr, který nejde odbýt
Snímek nekončí velkolepou akcí, ale tichem.
Přeživší se na lodi Damon B. Bankston sečtou - a jedenáct jmen chybí.
Poslední minuty patří skutečným fotografiím obětí a záběrům z pozdějšího soudního slyšení.
Právě tenhle závěr posunuje film z katastrofické podívané do polohy připomínky, podobně jako to dělá snímek 13 hodin: Tajní vojáci z Benghází.
Katastrofa Deepwater Horizon
Obsazení a tvůrci filmu
Režisérem filmu Deepwater Horizon je Peter Berg, který se specializuje na rekonstrukce skutečných amerických tragédií - natočil i Osamělého přeživšího a Den patriotů.
Hlavní roli si zahrál Mark Wahlberg, který s Bergem spolupracoval opakovaně a stal se jeho dvorním hercem.
| Herec | Role | Kdo to byl ve skutečnosti |
|---|---|---|
| Mark Wahlberg | Mike Williams | hlavní elektrotechnik plošiny, přežil a svědčil před vyšetřovateli |
| Kurt Russell | Jimmy „Mr. Jimmy“ Harrell | velitel plošiny za Transocean, výbuch ho zastihl ve sprše |
| John Malkovich | Donald Vidrine | manažer vrtu za BP, postava filmového antagonisty |
| Gina Rodriguez | Andrea Fleytas | operátorka dynamického polohování, jedna z mála žen na palubě |
| Dylan O’Brien | Caleb Holloway | mladý vrtař, který přežil pád vrtné věže |
| Kate Hudson | Felicia Williamsová | manželka hlavního hrdiny, civilní protipól dění na moři |
| Ethan Suplee | Jason Anderson | vrtmistr, jedna z jedenácti obětí |
Předloha scénáře a filmová věrnost
Scénář Matthewa Michaela Carnahana a Matthewa Sanda vychází z rozsáhlé reportáže Deepwater Horizon’s Final Hours, kterou v prosinci 2010 zveřejnil deník The New York Times.
Tvůrci navíc mluvili s přeživšími a s rodinami obětí; Mike Williams byl u natáčení jako poradce.
Právě proto film netlačí na fiktivní hrdinství a soustředí se na řetěz technických rozhodnutí.
Skutečná katastrofa 20. dubna 2010
Havárie Deepwater Horizon začala v noci na 21. dubna 2010, kdy z vrtu Macondo unikl zemní plyn, vystoupal potrubím na plošinu a vzňal se.
Podle vyšetřovací komise americké vlády i podle rozboru amerického chemického bezpečnostního úřadu CSB šlo o kombinaci selhání - nikoli o jedinou chybu jednoho člověka.
Ropná plošina Deepwater Horizon, jejímž většinovým provozovatelem byla britská společnost BP (dříve British Petroleum), explodovala v Mexickém zálivu asi 70 kilometrů od pobřeží Louisiany zhruba v deset hodin večer místního času.
Den a půl hořela a pak se zřítila na dno moře.
V okamžiku neštěstí bylo na plošině 126 dělníků, z nichž 11 zahynulo.
Výbuch zřejmě zavinila bublina metanu, která se uvolnila z vrtu a prolomila bariéry.
Z vyšetřování americké Sněmovny reprezentantů vyplynulo, že zařízení, jež mělo po nehodě uzavřít potrubí, bylo vadné.
Výbuch přerušil i rezervní dálkové ovládání bezpečnostního ventilu.
Řetězec selhání
- Vadné cementování. Cementová zátka na dně vrtu, kterou připravovala firma Halliburton, netěsnila a nedokázala udržet plyn v ložisku.
- Špatně vyhodnocená tlaková zkouška. Negativní test ukázal anomálii, posádka ji ale vyložila jako takzvaný efekt bladder - tedy jako neškodný jev.
- Pozdě zachycená erupce. Známky stoupajícího tlaku byly v datech patrné desítky minut předem, nikdo je však nevyhodnotil jako erupci.
- Selhání protierupčního ventilu. Nůžkové uzávěry BOP se sice sepnuly, ale ohnuté vrtné potrubí nepřestřihly a vrt neuzavřely.
- Nefunkční zádrž plynu. Plyn se dostal do strojoven, kde nastartoval nekontrolovaný chod motorů a zažehl první explozi.
Jedenáct obětí
Při explozi zahynuli Jason Anderson, Aaron Dale Burkeen, Donald Clark, Stephen Curtis, Gordon Jones, Roy Wyatt Kemp, Karl Kleppinger ml., Keith Blair Manuel, Dewey Revette, Shane Roshto a Adam Weise.
Jejich těla nebyla nikdy nalezena.
Zbylých 115 lidí se podařilo evakuovat, mnohé s vážnými popáleninami a zlomeninami.
Časová osa: 87 dní, které změnily Mexický záliv
Havárie Deepwater Horizon neskončila výbuchem, ale přešla do téměř tříměsíčního zápasu o uzavření vrtu.
Následující přehled shrnuje klíčové okamžiky od prvního plamene až po definitivní zacementování.
| Datum | Co se stalo |
|---|---|
| 20. dubna 2010, večer | erupce plynu a série explozí, začátek požáru, evakuace posádky |
| 21. dubna 2010 | plošina hoří, pátrání po jedenácti pohřešovaných je bezvýsledné |
| 22. dubna 2010 | Deepwater Horizon se potápí, na hladině se objevuje první ropná skvrna |
| konec dubna 2010 | potvrzeno, že vrt volně uniká; nasazují se plovoucí zábrany a dispergátory |
| květen 2010 | selhává pokus překlopit nad vrt ocelový poklop, ropa dosahuje pobřeží Louisiany |
| konec května 2010 | neúspěšný pokus „top kill“ - zaplavení vrtu těžkým výplachem |
| červen 2010 | část ropy se daří odsávat na hladinu, vrtají se odlehčovací vrty |
| 15. července 2010 | nový uzavírací poklop zastavuje únik - po 87 dnech |
| 19. září 2010 | vrt je odlehčovacím vrtem zacementován a prohlášen za mrtvý |
Proč uzavření trvalo tak dlouho
Každý pokus o utěsnění se odehrával v hloubce kolem 1 500 metrů, kde panuje tlak přes 150 atmosfér, teplota kolem čtyř stupňů a naprostá tma.
Pracovat tam mohly jen dálkově ovládané roboty a každá operace se musela nacvičit na povrchu.
K tomu se přidávala fyzikální úskalí: první poklop ucpaly ledové krystalky metanhydrátu, které se v chladné hlubině tvoří samovolně.
Ropný únik v Mexickém zálivu
Únik z vrtu Macondo trval od 20. dubna do 15. července 2010, kdy se inženýrům podařilo nasadit uzavírací poklop; definitivně byl vrt zacementován 19. září 2010.
Uniklo přibližně 4,9 milionu barelů ropy, což z havárie dělá největší únik ropy do moře v dějinách.
Během 87 následujících dnů uniklo do moře téměř 5 milionů barelů ropy a uhlovodíkových plynů.
Po úklidových pracích zůstalo ve vodě 3,2 milionu barelů ropy.
Ropná skvrna z Deepwater Horizon, která dosáhla na moři rozměru asi 180 tisíc kilometrů čtverečních, dorazila k pobřeží USA 30. dubna a postupně zasáhla státy Louisiana, Alabama, Florida a Mississippi.
Ropa zasáhla pobřeží pěti amerických států a znečistila přes 2 100 kilometrů pláží a mokřadů.
Celkem postihla na 1730 kilometrů pobřeží.
Ještě rok poté, co se vrt podařilo uzavřít, bylo kontaminováno 790 kilometrů pobřeží a v dubnu 2012 asi 320 kilometrů břehů Louisiany, kde byly zbytky ropy nalézány i v roce 2013.
Dopad na mořské živočichy
Nejviditelnějšími oběťmi byli mořští ptáci - především pelikán hnědý, symbol státu Louisiana, jehož peří ropa slepila a zbavila izolační schopnosti.
Silně utrpěly i mořské želvy, zejména kriticky ohrožená kareta Kempova, a populace delfínů v zálivu Barataria, u nichž vědci ještě roky poté zaznamenávali plicní onemocnění a vyšší úmrtnost mláďat.
Uniklá ropa přímo zabila asi stovku delfínů a velryb, přes dva tisíce ptáků a na 470 ohrožených mořských želv.
Dohromady však byly škody zřejmě mnohem horší, podle odhadů ekologů se totiž podařilo najít jen asi dvě procenta uhynulých zvířat.
Těžko vyčíslitelné byly dopady na zdraví zvířat, případně jejich potomků.
Havárie ropné plošiny silně zasáhla všechny skupiny živočichů žijících na dně zálivu.
Ani deset let po úniku ropy se některá společenstva ještě zcela neobnovila, jiná dosáhla stabilního stavu, ale liší se od stavu před havárií, shrnuje studie.
Neviditelná část škody
Zdaleka ne všechna ropa vyplavala na hladinu.
Značná část zůstala v hlubinách v podobě rozptýlených oblak, k nimž přispělo i použití milionů litrů dispergátorů.
Ty ropu rozbily na drobné kapky, jenže tím ji zpřístupnily planktonu na začátku potravního řetězce.
Únik ropy ovlivnil biologickou rozmanitost na ploše 1 100 čtverečních mil (2 840 km2), zdokumentovali nyní výzkumníci.
Vědci se ve své studii zaměřili na plazivky, drobné korýše žijící u dna oceánu a citlivé na znečištění.
Pomocí pokročilých metod, včetně dálkového průzkumu nebo strojového učení, tým odhalil jemné změny ve složení společenstev těchto hlubinných klanonožců.
Dlouhodobé poškození ekosystému
Když se tým mořských biologů roku 2017 ponořil na místo úniku, našel tam téměř mrtvý ekosystém, jedinými živými organismy byli masivně poškození členovci.
Podle něj se tato část Mexického zálivu z ekologické katastrofy stále ještě nevzpamatovala a některé oblasti jsou zřejmě zničené permanentně.
Nedaří se tu téměř žádným formám života, jediné složitější organismy, které zde vědci pozorovali, byli krabi a krevety s chybějícími končetinami, těly pokrytými nádory a posetí parazity.
„Na to, co jsme viděli, nás nemohlo nic připravit,“ uvedl Clifton Nunnally, jeden z výzkumníků, kteří se na projektu podíleli.
„Všude tam byli krabi, kteří svým pohybem zvedali ze dna černé bahno plné ropy,“ popsal v rozhovoru pro web Atlas Obscura.
„Viděli jsme různé deformity, ale především tam věci chyběly,“ dodal.
Podle biologů se zde tito krabi nerodí, ale migrují do této oblasti - a to omylem.
Uniklá ropa je totiž podobná olejům, které se přirozeně vyskytují na krabích tělech; její nadměrné množství je tam tedy láká.
Jenže surovina má zcela jiné, toxické složení, takže na krabech způsobuje masivní poškození a jejich těla mutují.
„Olej na tomto místě je přitahuje, ale dál už to jde všechno z kopce,“ dodává Nunnally.
Tento výzkum je důležitý zejména proto, že se oblast přestala intenzivně sledovat roku 2014.
Do té doby tam vědci zaznamenali intenzivní pokles všech druhů zvířat, ale potom výzkum ustal.
Návrat biologů na místo ukázal, jak závažné poškození ropou bylo, a naznačil také, že náprava může trvat mnohem déle, než se čekalo.
Jak se ropu pokoušeli zastavit
Velkou část uniklé ropy se podařilo spálit na hladině či pomocí chemických látek (dispergátorů) rozbít na malé kapky, což snížilo přímý dopad na pobřeží, ale ponechalo velkou část v moři.
Část ropy zlikvidovaly mikroorganismy, které se jí živí.
Ty při tom ale spotřebovaly větší množství kyslíku, jenž pak ve vodě chyběl další organismům.
V roce 2013 na konferenci o důsledcích havárie na ekosystém byl zveřejněn odhad, že až třetina uniklé ropy může být stále hluboko na dně Mexického zálivu.
Zastavit unikání ropy z vrtu se firma BP pokoušela zprvu několikrát neúspěšně.
Situaci komplikovala bezprecedentní hloubka, v jaké unikala - 1500 metrů pod hladinou.
Po více než měsíci byl na vrt umístěn kryt zachycující část suroviny, jež pak byla čerpána do tankerů.
Zastavit únik se podařilo až v červenci krytem na poškozený vrt, do jehož hlavní šachty pak ještě v září pronikl v hloubce 4000 metrů vrt odlehčovací, jímž byl vháněn beton, a vytvořena betonová vrtule.
Právní dohra a odpovědnost
Podle vyšetřovatelů neselhali jednotlivci, ale systém.
Vyšetřovací komise zřízená na popud amerického prezidenta došla k závěru, že odpovědnost za neštěstí nese společnost BP, vlastník plošiny koncern Transocean (se sídlem ve Švýcarsku) i americká servisní firma Halliburton.
BP se v roce 2012 přiznala k trestněprávní odpovědnosti a zaplatila přes čtyři miliardy dolarů pokut.
V roce 2015 pak uzavřela civilní vyrovnání s americkou vládou a s pěti státy při pobřeží Mexického zálivu ve výši přibližně 20,8 miliardy dolarů.
V říjnu 2015 dosáhly americké úřady po pětileté právní bitvě urovnání sporu s BP o náhradu škod.
Ministerstvo spravedlnosti USA a pět amerických států souhlasily s odškodněním ve výši 20 miliard dolarů (484 miliard korun), což byla souhrnná částka za všechny civilní spory vedené proti BP.
Celkové náklady havárie pro BP se odhadují na více než 60 miliard dolarů, což z ní dělá nejdražší průmyslovou nehodu v dějinách těžby.
Film versus skutečnost: co sedí a co ne
Film Deepwater Horizon patří mezi nejvěrnější katastrofické rekonstrukce, přesto si dovoluje dramatické zkratky.
| Prvek filmu | Jak to bylo doopravdy |
|---|---|
| Zpoždění a tlak na náklady | sedí - vrt byl skutečně desítky dní ve skluzu a mimořádně drahý |
| Sporná tlaková zkouška | sedí - nesprávný výklad negativního testu popisují všechny zprávy |
| Vidrine jako hlavní viník | zjednodušení - zprávy viní systém rozhodování BP, Transoceanu i Halliburtonu |
| Williams jako centrální hrdina | dramatizace - přeživších s podobným podílem na záchraně bylo víc |
| Odpojení potrubí bez povolení | reálné jádro, ale zhuštěné do jedné efektní scény |
| Ropná skvrna v ději | film ji téměř neřeší - končí u záchrany lidí, ne u ekologie |
Nejčastější výtka kritiků
Recenzenti oceňovali technickou přesnost první hodiny, ale vyčítali snímku, že se nezabývá tím, co následovalo - totiž osmdesáti sedmi dny úniku ropy a jeho dopady na pobřežní komunity.
Kdo hledá právě tuhle stránku příběhu, sáhne spíš po dokumentech The Great Invisible (2014) nebo Vanishing Pearls (2014).
Deepwater Horizon a podobně znějící filmy
Nezaměňujte ho s erotickým thrillerem Deep Water (2022) ani s britským seriálem téhož jména.
Deepwater Horizon: Moře v plamenech je katastrofické drama založené na skutečné havárii ropné plošiny, zatímco Deep Water označuje jiný filmový i televizní titul.