Zámek Valeč na Karlovarsku: barokní architektura, zahrada a Braunovy sochy

Zámek Valeč na Karlovarsku najdeme ve stejnojmenné obci na úpatí Doupovských hor. Areál zámku Valeč tvoří ojedinělou ukázku vrcholně barokního stavitelství a krajinného urbanismu.

Zámek Valeč, nacházející se v malebném prostředí západních Čech, je jedním z nejvýznamnějších barokních sídel u nás. Barokní zámek Valeč je obklopen volně přístupným zámeckým parkem, jež zdobí sochy Matyáše Bernarda Brauna.

Historie zámku Valeč

První písemné zmínky o Valči jsou z poloviny 14. století, kdy je statek uváděn jako rozdělené zboží, držené bratry Ctiborem a Benešem z Valče.

Počáteční vývoj nového sídla, které nahradilo starší hrad, není přesně znám. Ještě dříve tu bývala panská tvrz, jejíž zbytky se dochovaly v zámeckém parku.

Pozdně gotický hrad byl postaven na místě dnešního zámku během 15. století za Valečských z Doupova. Až z roku 1526 je také první písemná zpráva zmiňující výslovně zámek. V této době se však označení zámek užívalo i pro hrady.

V roce 1505 zde seděl Jakub z Vřesovic, vnuk husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic, v letech 1513-1526 královský podkomoří, zemřel roku 1526 v bitvě u Moháče. Roku 1514 vymohl Jakub z Vřesovic na králi Vladislavovi II. povýšení Valče na tržní městečko.

Po smrti Jakuba z Vřesovic v roce 1526 prodali jeho synové Valeč Hugovi z Leisneku. V roce 1538 zdědil Valeč se zdejším hradem po Hugovi z Leisneku manžel jeho dcery Anny Vilém Hasištejnský z Lobkovic, který zemřel před rokem 1570.

V roce 1571 prodal Vilémův syn Arnošt Hasištejnský z Lobkovic Valeč Kryštofovi ze Steinbachu. Po smrti Kryštof ze Steinbachu, který zanechal šest synů, v roce 1585 se o panství Valeč rozdělili pouze dva ze synů.

Jan dostal menší díl, statek Skytaly, a Václavovi připadla vlastní Valeč. Po roce 1585 za Václava ze Steinbachu vznikl upravil zdejší hrad na pozdně renesanční zámek.

V roce 1591 rozšířil Václav ze Steinbachu panství sňatkem s Barborou Malesickou z Poutnova a v roce 1603 scelil opět valečské panství koupí Skytal od svého bratra Jana ze Steinbachu.

V roce 1616 se Václav ze Steinbachu stal hejtmanem Žateckého kraje a angažoval se v protihabsburském povstání z let 1618-1620 ve stavovských komisích, proto byl po Bílé hoře v roce 1622 odsouzen ke ztrátě všeho jmění.

Valečské panství tehdy zahrnovalo městečko a zámek Valeč, devět vesnic a tři tvrze - Jeřeň, Mlýnce a Skytaly. Roku 1623 však manželka Václava ze Steinbachu, Barbora, koupila válečnými událostmi zpustošené panství a vydrancovaný zámek zpět díky přímluvě Jaroslava Bořity z Martinic.

Barbora Malesická z Poutnova svého muže Václava a nejstaršího syna Jiřího v roce 1623 do emigrace nenásledovala, ale zůstala doma s rodinou. Václav ze Steinbachu zemřel v devadesáti letech roku 1658 v saském Annaberku.

Jiří ze Steinbachu se v roce 1638 po matčině smrti ze Saska vrátil, konvertoval ke katolické víře a zúčastnil se téhož roku spolu s bratry Erazimem, Ferdinandem a Jaroslavem dělení valečského panství.

V roce 1670 opět spojil rozdrobené panství nejmladší z bratrů, Jaroslav ze Steinbachu, který se stal královským radou a roku 1674 povýšen do hraběcího stavu „Kager von Stampach“.

Po smrti Jaroslava v roce 1694 zdědil panství Jan Kryštof, hrabě Kager ze Štampachu.

Vrcholně barokní přestavba

Na počátku 18. století byl zámek barokně přestavěn. Roku 1695 začal Jan Kryštof Kager ze Steinbachu s přestavbou zámku ve stylu vrcholného baroka a v letech 1695-1712 vzniká první fáze cenné barokní zámecké zahrady.

V té době práce vedl stavitel F. Barelli, později od roku 1701 vystřídaný G.A. Biana Rossou. Projekt pravděpodobně vypracoval Giovanni Battista Alliprandi, jemuž také odpovídá základní hmotové rozvržení zámku, které však nebylo provedeno v celém rozsahu.

Později se na stavbě zřejmě podílel drobnějšími úpravami a návrhy vybavení i František Maxmilián Kaňka, doložený jako štampachovský stavitel před rokem 1708.

V roce 1718 Jan Kryštof Kager ze Steinbachu zemřel bez potomků a panství přešlo na vdovu Kateřinu Terezii, rozenou z Morana. Po smrti Kateřiny Terezie v roce 1721 zdědil Valeč Jan Ferdinand Kager z Globenu, spřízněný se Steinbachy, za něhož dokončena barokní přestavba zámku, pod kterou staré renesanční sídlo Steinbachů téměř zmizelo.

V letech 1730-1733 byla dokončena druhou fází také výstavba zámecké zahrady. Roku 1747 zdědil Valeč po Janu Ferdinandovi hrabě Karel Josef August Kager z Globenu a Limburg-Styrumu.

Po smrti Karla Josefa Augusta v roce 1760 zdědila panství jeho dcera Marie Josefína, provdaná za hraběte Josefa z Argentau d'Ochain, rakouského vojevůdce valonského původu.

Roku 1797 prodala Marie Josefína zboží státnímu ministrovi hraběti Janu Augustovi z Pergenu. K valečskému panství patřil tehdy zámek, tržní městečko Valeč a pět vesnic. Již v roce 1798 však Jan August z Pergenu prodal Valeč rytíři Janovi Gottfriedovi Korbovi z Weidenheimu.

Ve 2. polovině 19. století získali od Weidenheimů Valeč hrabata z Thurnu, kteří vlastnili zámek s velkostatkem až do konce druhé světové války.

Podoba zámku a stavební vývoj

Zámek vznikl přestavbou pozdně gotického hradu po roce 1585 v pozdně renesačním slohu, přestavován od roku 1695 barokně. Novobarokní úpravy proběhly na konci 19. století.

Čtyřkřídlá, dvoupatrová stavba kolem obdélníkového dvora, se dvěma hranolovými věžemi v nárožích východního, hlavního průčelí. Vertikální osu zámku zdůrazňují vysoké mansardové střechy.

Konstrukce původního hradu jsou zachovány ve východním a jižním křídle zámecké budovy. Fasády budovy jsou členěny rizality a pilastry. Detailní úprava fasád zámku pochází až z novobarokních adaptací let 1895-96.

Z interiérů si umělecko-historickou hodnotu zachovaly oba hlavní sály. Menší se zrcadlovou klenbou s dobovou štukovou výzdobou nově doplněnou kolem roku 1740 na starší klenby a nástropní malbou z 19. Století.

Větší sál s lunetovou klenbou zdobenou ornamentální barokní štukaturou, nástropní freska z 19. století představuje skupinu antických bohů. Další prostory zase zdobí vrcholně barokní malba.

Zámek po požáru a poválečné využití

Roku 1945 přešel zámek do majetku československého státu a byl zde zřízen domov mládeže. V roce 1945 bylo sídlo posledním majitelům, na základě Benešových dekretů, zkonfiskováno.

Po válce se zámek stal na krátkou dobu sanatoriem pro válečné veterány, v 50. letech útočištěm pro korejské děti a na dlouho poté dětským domovem.

Roku 1976 poškodil zámek požár, od té doby opravován. V roce 1976 zámek zachvátil zničující požár.

Valeč is a castle in the Karlovarský kraj with a rich history, originally a Gothic fortress rebuilt in Baroque and Neo-Renaissance styles. The castle is managed by the National Heritage Institute and is gradually being restored, open to the public with tours and a lapidarium of unique sculptures by Matyáš Bernard Braun, inspired by works from Kuks.

Prohlídky a expozice

Areál nabízí prohlídky interiérů zámku a nedávno otevřeného lapidária soch Matyáše Bernarda Brauna. V zámku se nejedná o klasickou expozici, ale o stav objektu po částečné obnově.

Množství obnažených konstrukcí vám více přiblíží stavební historii objektu. Nebudete ochuzeni ani o část zrestaurovaných interiérů - především o Braunův sál s barokní výzdobou.

V infocentru zakoupíte vstupenky do zámku (bez průvodce, k dispozic je průvodcovský text). Návštěvu zámeckých interiérů obohacují výstavy současného umění.

Zámek Valeč je postupně obnovován a veřejnosti nabízí více než jednu podobu návštěvy: interiéry, lapidárium, audiovizuální instalace i volně přístupný park.

Gotické fresky z kostela svatého Wolfganga

Naprostou raritou je pak audiovizuální expozice zachráněných gotických fresek z doupovského kostela sv. Wolfganga. V roce 2021 byla otevřena expozice zachráněných fresek z doupovského kostela sv. Wolfganga.

Díky odvážnému nasazení několika restaurátorů se však mezi lety 1966-68 podařilo zachránit gotické fresky ze hřbitovního kostela sv. Wolfganga.

V roce 2021 došlo k jejich umístění do Hubertova ve valečském zámku. A tak se po dlouhých 53 letech toto zachráněné dílo vrátilo zpět do „Brány Doupova“, jak bývá Valeč nazývána - a může se tak ve zcela novém hávu představit veřejnosti.

Fresky jsou vystaveny v citlivé instalaci se scénickým nasvícením a zvukem, na které se podílel ateliér multimédií Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni pod vedením Jana Morávka.

Stávající konstrukce stropu je zaklopena uměleckým podhledem vytvořených z destruovaných prken z blízkého pivovaru. Podhled vytvořil umělec Jakub Hadrava, který je znám svou instalací duchů v kostele Luková a který je rovněž bývalým studentem ZČU.

Lapidárium Braunových soch

V objektu bývalé zámecké kovárny vzniklo v roce 2020 lapidárium pro sochy, které měří od 195 do 300 centimetrů. Sochy postav řecké mytologie vytvořil Matyáš Braun pro Valeč kolem roku 1735.

Expozice je audiovizuální - sochy doplňují světelné a zvukové efekty a návštěvníci si mohou volit z několika scénických režimů.

Na přípravě lapidária se podíleli studenti a učitelé ze Západočeské univerzity, Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Sochy jsou prezentovány pomocí scénických světel a zvuku s možností nastavení různých atmosfér.

Soubor soch a sousoší, které původně stávaly na zámeckých terasách, jsou prezentovány v novém prostoru a kontextu. Expozice je nainstalována tak, abyste se mohli se sochami skutečně setkat.

Přivádíme sochy na scénu tak, abychom i dnes zpřístupnili jejich umělecké hodnoty. Umění propojuje imaginární a skutečné. Sochy, tyto krásné zjevení z minulosti, se vynořují v přítomnosti pohledu, kde oscilují mezi kamenem a světlem, mezi paralýzou a aktivitou.

Barokní zámecký park

Zámecký park byl založen ve dvou fázích v letech 1695-1712 a 1730-1733 jako cenný barokní park, během 19. století byl pak přeměn v přírodně krajinářský park.

Zámecký park býval jednou z nejkrásnějších barokních zahrad v Čechách, kterou zdobily sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna představující alegorie vlastností a postavy z řecké mytologie a desítky terakotových soch.

Řada soch se dochovala do dnešních dní. Pozoruhodný soubor mytologických plastik pocházejících rovněž z dílny Matyáše Bernarda Brauna z let 1730-1740.

Skulptura A. Brauna z roku 1733 oslavující hraběte F. A. Šporka, známého barokního mecenáše umění.

Terasa před jižním, zahradním průčelím ozdobena kamennými alegorickými postavami, pocházejícími z okruhu Matyáše Bernarda Brauna z let 1730-1740.

Původní sochy zámeckého parku však byly přeneseny do muzea v Kladrubech, kde se staly roku 1982 součástí instalace barokního umění v bývalém klášterním konventu, a nahrazeny kopiemi.

Ve valečském areálu najdeme letohrádek s věží, kamenný Teatron, anglický park a barokní zahradu s alegorickými a mytologickými sochami Matyáše Bernarda Brauna.

Teatron

V zámeckém parku lze najít řadu dalších zajímavostí, a to nejen skleník s vysokou kopulí a podélnou lodí, nebo budovy kovárny, ale především teatron.

Původně se tímto názvem označuje hlediště antického divadla, přeneseně seskupení soch v určitém výjevu. Teatron byl častou součástí barokních francouzských a italských zahrad.

Stupně teatronu byly osazeny částmi z původní parkové výzdoby. Uprostřed spodního stupně je k vidění erb Štampachů, vytesaný z červeného pískovce, který původně zdobil, spolu s dalšími prvky ze stejného materiálu, fasádu průčelí zámku.

V současnosti je Teatron v rekonstrukci a tak možné shlédnout jeho promnu.

Skleník, letohrádek a vodní prvky

V parku se dochoval skleník s vysokou kopulí, přírodní divadlo - teatron, část vodních kaskád i galerie Braunových soch.

Dále se zde nachází teatron, zbytek unikátní vodní kaskády, vodní nádrže a letohrádek.

Pečlivě stříhané živé ploty, vodotrysky a fontány s fantastickými vodními stvůrami tu už sice nenajdete, ale dochoval se skleník s vysokou kopulí, přírodní divadlo - teatron, část vodních kaskád i galerie Braunových soch; podobně jako v Kuksu jde o alegorie vlastností, umění a vědy i postavy z antické mytologie.

Co navštívit v okolí Valče

Obnovenou barokní křížovou cestu si můžete projít až na návrší Kalvárie, kde se Vám otevře krásný výhled.

Spousty zajímavostí objevíte také v krajině kolem Valče na úbočí Doupovských hor, byť turistické značky se tomuto místu vyhýbají a čeká vás možná trochu bloudění.

Poblíž silnice směrem na Karlovy Vary byla obnovena barokní křížová cesta na návrší Kalvárie, v lesíku mezi Podbořanským Rohozcem a Nepomyšlí se skrývá romantická zřícenina hradu Křečov, nedaleko se nachází také židovský hřbitov.

Pokud by tato vycházka nesplnila vaše zámecká očekávání nebo byla prostě jen příliš krátká, doporučuji popojet o pár kilometrů dále, k zámku Chyše a zde navštívit jeden z prohlídkových okruhů.

Kdo miluje baroko, ten musí mít rád i Valeč. Objevíte tu pěkný barokní zámek, kostel Narození svatého Jana Křtitele a kostel Nejsvětější Trojice se sloupem a sousoším Nejsvětější Trojice z dílny sochaře M. B. Brauna.

Praktické informace pro návštěvu

Park je celoročně volně přístupný od úsvitu do soumraku.

Časy jednotlivých prohlídkových okruhů se mohou lišit.

Zpestřením jsou noční prohlídky s lucernou, které se konají v pátek a sobotu do 23:00 hodin.

Bezbariérově se dostanete do zámeckého parku oběma vstupními branami. Bezbariérové je také zázemí společenských prostor ve správní budově zámku.

Cestujte vlakem, autobusem i MHD.

Ubytování a občerstvení

V areálu zámku je také dostupné ubytování. Celkem je na zámku k dispozici 15 lůžek v 1. patře správní budovy.

K pronájmu je i sál správní budovy a přilehlé prostory. Pro svatby je připraven variabilní balíček, ve kterém je možné najít např.

K posezení láká kavárna, sídlící v zrekonstruované budově bývalé zámecké prádelny, v zámku se můžete dokonce ubytovat.

Občerstvení je možné také v „Prádelně“, kde servírují uzeniny od místního řeznictví Pelant.

Valeč je skvělý cíl nenáročného výletu s malým občerstvením. Myslím tedy, že i kočárek by neměl s okruhem, který jsme zvolili my, problém.

tags: #valec #zamek #okres #karlovy #vary #baroko