Představte si zemi, kde se snoubí drsná krása severu s duší jihu. Pobřeží, které připomíná Kraj z Pána prstenů. Hory, které se zvedají z moře do oblak. Vzduch, ve kterém se mísí sůl Atlantiku s vůní eukalyptu. Taková je Asturie - španělský region, který stále zůstává ukrytý mimo hlavní proudy cestovního ruchu.
Asturie je autonomní společenství na severozápadě Španělska, známé svým dramatičtějším pobřežím a vrchovinami, které jsou součástí Kordiller Cantabria. Nachází se na severním pobřeží Španělska mezi Kantábrií a Galicií, při Biskajském zálivu.
Asturie je místem, kde zažijete poněkud jiné Španělsko, než které znáte od turisty přeplněných měst a pláží na jihu této země. Region, který byl v době železné silně ovlivněn Kelty, může někdy připomínat spíš Wales nebo Irsko než domov horkokrevných býků.
Asturie není místem, kam se jede „zaškrtnout destinaci“. Je to prostor pro vypnutí, propojení s krajinou, návrat k tomu podstatnému.
Proč navštívit Asturii
Asturie je jako evropská mozaika na ploše Východočeského kraje. Krajina vás nepřestane překvapovat.
Více než 400 km atlantického pobřeží nabízí zářivou modř oceánu, která se tříští o vápencové útesy, pod nimiž leží panensky čisté pláže. Mnohé z nich zůstávají skryté za zelenými kopci, dostupné jen těm, kdo se dívají pozorně.
Asturie je ideálním místem pro ty, kteří milují kombinaci pobřeží a velehor. Z pláže do hor dojedete za méně než 30 minut. Za půlhodinu se z pláže dostanete do národního parku Picos de Europa, kde se horské štíty tyčí až do výšky přes 2500 metrů.
Na rozdíl od jiných evropských velehor tu příroda působí nespoutaně a komorně zároveň.
Region je často spojován s tradicí těžby uhlí, ale v dnešní době je více známý pro svou nádhernou přírodu a bohatou kulturu. Přírodní parky jako Picos de Europa nabízejí fantastické možnosti pro turistiku, horolezectví a pozorování divoké přírody.
Místní obyvatelé jsou nesmírně pohostinní a ochotně se s vámi podělí o své keltské dědictví. Neustále vám pod nos podstrkují sklenice povzbuzujícího cideru a lákají vás na talíře mořských plodů a sýrů.
Nejlepší způsob cestování: roadtrip autem nebo camperem
Nejlepší je cesta autem nebo camperem - ideálně jako součást roadtripu přes Francii a Baskicko.
Auto výrazně usnadní objevování odlehlých pláží, vyhlídek, horských vesnic a přírodních parků. Některá místa jsou dostupná pouze po pěších stezkách, jinam však veřejná doprava vyžaduje několik přestupů.
První prázdninovou neděli nastupujeme ve Vídni do letadla směr Santander. O 2,5 hodiny později stojím ve frontě na auto. Ta se pohybuje velmi pozvolna, žádný spěch. Zkrátka mañana.
Jedeme 220 km na západ. Do Asturie, odkud se budeme postupně přesouvat zpět na východ až za Santander.
Cestou poprchává, je 22 °C, všechno je neuvěřitelně zelené, všechno kvete, okolní lesy místy připomínají prales. Atlantik a pohoří Picos de Europa jen pár desítek km od pobřeží dělají své, suchem tu zdá se netrpí.
Kvůli všudypřítomné zeleni si připadáme trochu jako v Irsku, jen lesů je tu nesrovnatelně víc.
Praktické informace pro cestu autem
- V Asturii a Kantábrii jsme za dálnice Autovía nic neplatili.
- Obecně se ale ve Španělsku některé úseky dálnic platí.
- Kromě podzemního parkoviště v centru Ovieda jsme všude zaparkovali zdarma.
- Pokud byly na pláži sprchy, byly zdarma.
Kdy do Asturie vyrazit
Asturie má mírnější a vlhčí klima než jižní Španělsko. Všechno bylo úžasně zelené, všechno kvetlo, žádná vyprahlá pustina, byl to balzám pro oči.
Moře mělo 20-21 °C, vzduch 21-24 °C, jen výjimečně bylo přes 25 °C. Pokud vám stačí teplota moře lehce nad 20 °C, užijete si i výborné koupání v Atlantiku.
Atlantský oceán byl v červenci příjemně osvěžující.
Počasí se může měnit během dne. Na pobřeží se mohou objevit mraky, déšť nebo vítr, zatímco v horách bývá situace odlišná. Právě díky tomu zůstává krajina zelená i v době, kdy jsou jiné části Španělska suché a rozpálené.
Pobřeží Asturie: útesy, laguny a skryté pláže
Vydejte se na sever Španělska objevovat kouzlo chladivých modrých lagun, divokých národních parků a příjemných městeček.
Zářivá modř oceánu se tříští o vápencové útesy, pod nimiž leží panensky čisté pláže - mnohé z nich zůstávají skryté za zelenými kopci, dostupné jen těm, kdo se dívají pozorně.
Je jasné, že pro Čechy není příliš zajímavá destinace bez moře. Ani je ovšem návštěva Asturie nezklame, stačí navštívit největší město, Gijón.
Playa del Silencio a Mirador del Silencio
Jedeme na vyhlídku Mirador del Silencio a na Playa del Silencio.
Na příjezdu stojí nahaněč na placené parkoviště, ale mineme ho a po pár stech metrech parkujeme u cesty zdarma.
Po procházce k pláži a koupačce ve vlnách Atlantiku odjíždíme směr Cabo Vidio s majákem Faro de Vidio.
Cabo Vidio
Je možné dojet buď až k majáku nebo zaparkovat dřív a dojít k majáku turistickou cestou vedoucí nad útesy.
Útesy, oceán a maják vytvářejí jednu z typických asturských pobřežních scenérií.
Cudillero
Přejíždíme do krásného rybářského městečka Cudillero, které prochodíme a vyškrábeme se na nedalekou vyhlídku.
Asturijský Gijón je přímořské město, které se může pochlubit jak tradičním rybolovem, tak moderním urbanismem. Dokonce tu najdete i římské ruiny!
Pláže u Llanes
Z města Llanes se během několika minut ocitnete na pláži Gulpiyuri, která vyvěrá v louce daleko od moře.
Pokud se mezi vlnami cítíte jako ryba ve vodě a surfování vám není cizí, doporučujeme navštívit pláž San Martin, která leží západně od rybářského městečka Llanes ve východní Asturii.
Dostanete se sem pouze po pěších stezkách z vesnice Celorio.
Jedná se o rozlehlou písečnou pláž s obřími kamennými útvary, které vytesal oceán. Je to pláž, která dobře sbírá vlny a je nejlepší při odlivu.
Dalším oblíbeným místem jsou pláže Rodiles u města Villaviciosa, které ocení zdatnější surfaři.
Dnes máme částečně odpočinkový den. Jedeme k pláži Playa de Cuevas del Mar. Za mě to bylo nejlepší koupání.
Pak přejíždíme k asi kilometr dlouhé písečné Playa de Torimbia. Parkování je poměrně vysoko nad ní a strmá cesta dolů je docela náročná i kvůli pražícímu slunci (i když auto ukazuje jen 24 °C).
Trio pláží ukončuje malá a příjemná Playa de Troenzo. V její bezprostřední blízkosti je řada dalších pláží, takže si každý vybere.
Playa de Guadamía a Bufones de Pría
Z Visu a hor míříme k moři k Bufones de Pría: účinkem eroze na vápencové skály vznikly trhliny a komíny, které spojují moře s pevninou.
Bufones jsou unikátní přírodní geologické útvary nacházející se na pobřeží Asturie ve Španělsku.
Tyto útvary vznikají vlivem eroze skalních útesů a oceánských vln, které pod nimi vytvářejí velké jeskyně.
Při přílivu a bouři se pak voda násilím dostává ven z těchto jeskyní a vytváří ohromné trysky, které návštěvníky fascinují.
Nárazy vln o útesy způsobují vytlačování vzduchu, při silném vlnobití směs vody a vzduchu tryská do velkých výšek.
Velké vlny nejsou, ale přesto je to zajímavé na pohled i poslech.
Když jsme s velkým očekáváním došli na Bufones, zjistili jsme, že voda z děr stříká jen když je rozbouřené moře (tak od podzimu do jara).
Jelikož jsme kromě Picos chtěli ten stejný den vidět ještě Bufones (trhliny ve skalách vytvořené mohutnými vlnami narážejícími na útesy, kudy při příznivých podmínkách voda pod tlakem vystřikává do výšky několika metrů), vydali jsme se zpět stejnými autobusy.
Pak se koupeme v blízkém fjordu na Playa de Guadamía.
Vzhledem k velkému rozdílu hladiny při přílivu a odlivu plážička rychle mizí a někteří mají co dělat, aby zachránili oblečení a batohy.
Podmínky jsou u Bufones zásadní: za klidného moře lze obdivovat především tvary pobřeží, zvukové projevy a geologické útvary, zatímco vysoké vodní trysky se objevují při silném vlnobití.
Surfování na pláži Oyambre
Jedeme se vykoupat na Playa de Oyambre. 2 km dlouhá pláž je zjevně rájem surfařů; desítky jich čekají na tu správnou vlnu.
Pláže San Julián a Segunda Playa del Sardinero
Poslední den jedeme do města Laredo, kde procházíme známý Tunel La Atalaya.
Jako poslední bod programu jedeme k osamocené Playa de San Julián, kde jsme se chtěli vykoupat. Jenže mrholí a je chladno, tak se pokocháme výhledy a jedeme směr letiště.
V Santanderu jsme skočili na autobus, který nás dovezl na vzdálenější pláž Segunda Playa del Sardinero, odkud jsme se vydali na mirador k bývalému majáku.
Poté jsme si užili koupání, vrátili se zpět, a prošli si ještě tou dobou velice živé centrum.
Picos de Europa: hory vystupující z oceánu
Národní park Picos de Europa byl jedním z prvních národních parků ve Španělsku.
Picos de Europa jsou nejstarším národním parkem ve Španělsku. Park byl založen již v roce 1918.
Rozkládá se na území pohoří Pico de Europa a v regionech Asturie, Kantábrie a Kastilie de León.
Velkou část Asturie (zhruba 25 x 40 km) zaujímá národní park Picos de Europa, zasahující i do Kantábrie a Leónu, s nejvyššími vrcholy Torrecerredo (2648 m) a Naranjo de Bulnes, v místním jazyce Picu Urriellu (2519 m).
Národní park Picos de Europa sahá až do výšky 2 650 m n. m.
Pohoří se skládá ze tří významných a stejně jedinečných masivů Andara, Urrieles a Cornión, plných vrcholů, roklí a kaňonů.
Park je oblíbený mezi trekaři a horolezci.
Jedná se o odlehlou oblast pro fyzicky zdatné horaly, kteří zde mohou spatřit kantábrijského medvěda hnědého nebo vlka iberského.
Park byl založen s cílem chránit mimořádnou horskou krajinu a ohrožené druhy zvířat. Žije zde mnoho ohrožených druhů zvířat, včetně rysů, vlků a medvědů.
Čekají vás tam neuvěřitelné scenérie skalnatých hor, údolí a jezer.
Většina návštěvníků je obdivuje hlavně zezdola, výstup nahoru je čistě horolezecká záležitost.
Kaňon řeky Cares
Vhodná skoro pro každého je stezka kaňonem od řeky Cares, má více druhů obtížnosti, podle kondice si lze bez problémů vybrat.
Nejvíc turistů začíná v městě Poncebos, trasa vedoucí z něj není příliš náročná, ale přitom nepostrádá nic z adrenalinových zážitků, které skýtá vysokohorská turistika.
Znalci se shodují, že jeden z nejhezčích pohledů je na soutěsku řeky Cares a 12 km dlouhý kaňon, spojující osady Poncebos a Caín.
Součástí krajiny jsou i lávky přes skalní štíty, některé části cesty jsou úzké, třeba jen metr a půl, v těch místech se snad všichni instinktivně raději drží u skalní stěny.
Lagos de Enol a Ercina
Pěkná cesta, kde se už turista zadýchá a možná i trochu zpotí, vede od jezera Ercina k horské boudě Vega de Ario, možností je hodně.
Od zastávky jsme se vydali na okruh, kochali se přitom výhledy na hory kolem.
Fascinovaně jsme přihlíželi, jak se místní kravičky pasou s naprostým klidem a nenechávají se turisty rušit.
Covadonga
Na jihu Asturie, téměř na hranici s provincií Kastilie de León, se nachází přírodní park Somiedo, skutečný zelený ráj, který je zapsán na seznamu biosférických rezervací.
V srdci národního parku Picos de Europa leží Covadonga.
Prohlídneme si zde krásný kostel Basilica de Santa Maria la Real de Covadonga a Svatou jeskyni Santa Cueva.
U uvnitř je i kaplička Panny Marie či náhrobky dona Pelaya a krále Alfonse I., další slavné postavy Asturie.
Odtud vede tunel k bazilice postavené koncem devatenáctého století.
Pro nezadané ženy je dost přitažlivá návštěva vodopádu Pramen manželství.
Nad ním je svatá jeskyně, v ní kašna ve tvaru poháru se sedmi tryskami.
Traduje se, že když se vdavekchtivá dívka napije z každé trysky, do roka a dne se její přání splní.
Přírodní park Somiedo a další chráněná území
Na jihu Asturie, téměř na hranici s provincií Kastilie de León, se nachází přírodní park Somiedo, skutečný zelený ráj, který je zapsán na seznamu biosférických rezervací.
Oblast se rozkládá ve čtyřech údolích a sahá od vysokohorských oblastí s vrcholem Pico Cornón v nadmořské výšce 2194 metrů až po oblasti jezer, jako je Saliencia, kde se můžete kochat téměř pohádkovými sceneriemi.
Jinak kromě Picos de Europa jsou tu ještě tři další chráněná území - Muniellos, Somiedo, Redes.
Oviedo: historické a kulturní centrum Asturie
Město Oviedo je kulturním a politickým centrem regionu, známé svou impozantní katedrálou a starobylými uličkami.
Oviedo je město s architekturou pocházející z raného středověku, zelenými parky a sofistikovanou atmosférou.
Balíme a vyrážíme směr Oviedo, které je hlavním městem Asturie.
První zastávka jsou dva předrománské kostely (UNESCO) v kopcích nad Oviedem: Santa María del Naranjo a San Miguel de Lillo.
Oba pocházejí z 9 století a jsou velmi zachovalé.
Historické centrum je krásné, narazíte tam i na dvě památky UNESCO.
Za návštěvu stojí i pečlivě udržovaný rozlehlý park Campo de San Francisco jen pár kroků od centra.
Gijón: moře, historie a městský život
Asturijský Gijón je přímořské město, které se může pochlubit jak tradičním rybolovem, tak moderním urbanismem.
Dokonce tu najdete i římské ruiny!
Ve skutečnosti je dokonce větší než Oviedo, které je oficiálně hlavním městem regionu.
Gijónské pěší zóny a vyhrazené cyklostezky jsou ideální pro pěší nebo cyklistické výlety a na své si tu přijdou také skateboardoví nadšenci.
Ani ten, kdo chce spojit koupání a památky, nebude zklamán, za podívání stojí chrám San Lorenzo, budova radnice, nádherný palác Revillagigedo.
Raritou je muzeum, kde jsou vystaveny dudy nejen ze Španělska, ale i ze zbytku Evropy, Afriky a také Asie.
Ribadesella: pláže, cider a pravěké malby
Ribadesella je město na severu Španělska, v oblasti Asturie, leží na břehu řeky Sella a nedaleko pobřeží Biskajského zálivu.
Jeho historie sahá až do prehistorických dob.
Dnes je Ribadesella oblíbeným turistickým cílem díky svému krásnému historickému centru, plážím a blízkosti hor Picos de Europa.
Den druhý našeho dobrodružství jsme zahájili včasným vstáváním, abychom se stihli dostat na autobus do malebného rybářského městečka Ribadesella.
Kromě historického centra skrývá toto místo také jeskyni Tito Bustillo, kde se nacházejí fascinující prehistorické kresby.
Měli jsme obrovské štěstí, že jsme si ještě před odjezdem stihli zarezervovat volný vstup na středu, který byl zdarma.
Dopoledne jsme strávili na místní písčité pláži.
Oproti Santanderu zde byly velké vlny, ve kterých se dalo dovádět a užívali si klidu.
Po skvělém koupání jsme se vydali na oběd do tapas restaurace, kde jsme ochutnali místní cider.
Po obědě jsme se vypravili na prohlídku ohromné jeskyně Tito Bustillo, kde jsme se ocitli uprostřed podzemního světa plného krápníků a tajemných prehistorických kreseb.
Tato část jeskyně nebyla vůbec osvětlena, spoléhali jsme se tak pouze na našeho průvodce, který nám baterkou ukazoval cestu a malby na zdech.
San Vicente de la Barquera, Comillas a Kantábrie
Pokračujeme do městečka Llanes, které má částečně zachovalé hradby, pěkné centrum a vyhlídkovou promenádu nad vysokými útesy.
Ubytovaní jsme v městečku San Vicente de la Barquera.
Ještě večer si ho prohlédneme; z vyhlídky vedle kostela Santa María de los Ángeles jsou úžasné rozhledy.
Pokračujeme do městečka Comillas, známému díky vile El Capricho navržené Gaudím (vstupné stálo 7 €).
I samotné městečko stojí za prohlídku.
Přes vyhlídku nad mohutnými útesy Mirador del Acantilado El Bolao pokračujeme do městečka Santillana del Mar, které je cílem turistů kvůli velmi zachovalému historickému jádru.
Santander je přístavní město v Kantábrii na severu Španělska.
Město má bohatou historii sahající až do římského období a v průběhu staletí se stalo významným obchodním centrem a střediskem průmyslu.
Dnes je Santander oblíbenou turistickou destinací díky své krásné architektuře, plážím a kulturním akcím.
Naši cestu jsme zahájili ranním letem do Santanderu a hned po příletu jsme se vydali na procházku kolem santanderské katedrály a nedalekého parku.
Jakmile jsme si odpočinuli, pokračovali jsme dál podél pobřeží a obdivovali Palacio de la Magdalena, který využívá Santanderská univerzita.
Santoña a maják Faro del Caballo
Jedeme do města Santoña, kde se osvěžíme v moři před půldenní turistikou.
Na východní straně Santoñi je zalesněný poloostrov, protkaný řadou oblíbených turistických tras.
Volíme tu, která nás zavede k majáku Faro del Caballo.
K němu je nutné sejít a pak zase vystoupat 763 strmých a úzkých schodů.
Pro ty co trpí závratěmi nebo mají problémy s koleny silně nedoporučuji.
Jako odměna za dosažení majáku se kromě krásných výhledů nabízí koupel v moři.
Tunel La Atalaya v Laredu
Byl postaven v roce 1863, je dlouhý 221 metrů a na jeho konci je vyhlídka Abra, odkud je vidět pobřeží Lareda.
Historie a keltské dědictví
Asturie, jedna z autonomních oblastí Španělska, leží na severu při Biskajském zálivu.
Není příliš navštěvovaná běžnými turisty, spíš cestovatelskými fajnšmekry.
Oficiálně má název knížectví, i když jím není.
Nikomu to nevadí - byla dokonce královstvím.
Původně vizigótský šlechtic Pelayo tehdy v legendární bitvě u Covadongy porazil a poté vystrnadil obávané muslimské Maury.
Jeho sochu najdeme v každém významnějším městě.
Stejně je po něm pojmenováno kdeco - od náměstí až po hospody.
Podle pověsti jeho úsilí podporovala Panna Maria a předala mu vlastnoručně Kristův symbol, kříž.
S tím pak šel do vítězného boje.
Asturijská gastronomie
Gastronomie Asturie je stejně syrová a elegantní jako její krajina.
Asturie je domovem některých z nejlepších ciderů v celém Španělsku a lokální kuchyně je bohatá na mořské plody a tradiční jídla.
Typické jsou Parilly (grilované pokrmy), Sidrerías (jablečný cider) a sýry jako Cabrales.
Fabada asturiana
Fabada je pro Španělsko tím, čím je cassoulet pro Francii: krémový fazolový guláš, který při větrných dnech pořádně zahřeje.
Fabada je vyrobena z fazolí, klobásy a dalšího masa.
Kouzlo dobré fabady spočívá v bílých fazolích výjimečné kvality, které v Asturii pěstují už po staletí.
Dále je snad na každém jídelním lístku fabada asturiana - hustá fazolová polévka s klobásou a masem.
Cachopo
Další asturijská specialita, chacopo, se skládá ze smažených hovězích řízků plněných šunkou a sýrem, podávaných s opečenou červenou paprikou a hranolky.
Snad nejtypičtějším jídlem, které nechybí na žádném jídelním lístku, je cachopo.
Je to velká a poměrně tenká smažená telecí (hovězí) kapsa, plněná většinou šunkou a sýrem.
Pokud vám tato dobrota přistane na talíři, budete mít co dělat, abyste takovou obrovskou porci spořádali - množstvím v Asturii opravdu nešetří.
Neuděláte chybu, když se při objednání zeptáte, jak je cachopo velké.
Jedna porce totiž může být dostatečná i pro 2-4 lidi.
Asturijské sýry
A nesmíme zapomenout na místní sýry.
Právě z jejich mléka vznikají legendární sýry, těch je dvacet druhů.
Nejdelší, stoletou tradici mají cabrales a zejména gamoneu, který leckde stále ještě vyrábějí bačové v salaši, stejně jako jejich předci.
Je tvrdý, velmi chutný, cabrales, zvaný také „modrý“, naopak plísňovitý, výjimečný v tom, že se nesuší v kouři, ale minimálně dva měsíce zraje v jeskyních.
Pokud si ho někdo dá přímo u výrobce v horské boudě, má nejen kulinářský, ale i estetický zážitek.
Sidra Asturiana
Doprovod? Jablečný cider Sidra Asturiana, který se tu čepuje s přesností téměř divadelní.
Z nápojů je typický cider (sidra).
Není sladký a není perlivý, chutná úplně jinak než třeba v Irsku.
Podává se v sidrerías.
Nalévá se tradičně (ne všude) tak, že číšník drží ruku s lahví co nejvýš nad hlavou a ruku se sklenicí co nejníž dole.
A většinou se trefí 😊.
V porovnání s českým není tak sladký, nalévá se do skleničky tak z metru, a navíc pouze doušek až dva, aby byla chuť co nejvýraznější.
Samotné nalévání cideru je zážitek sám o sobě.
Láhev stojí v sidreríi obvykle 3-4 €.
Menú del día
Několikrát jsme se stavili na denní menu (menú del día).
V pracovní dny ho nabízí snad každá restaurace zhruba mezi 13-16 hodinou.
Cena byla obvykle 12-15 €.
Menu zahrnuje 2 chody (1. chod není zdaleka vždycky polévka), nápoj, dezert a/nebo kávu.
Vesměs by stačila 3 menu pro nás čtyři, porce byly veliké.
A pokud zatoužíte po zážitku mimo mapu - v horských vesničkách se stále najdou místa, kde obchod se smíšeným zbožím plynule přechází v bar.
Tam se neservíruje. Tam se žije.
Itinerář na osm dní přes Asturii a Kantábrii
Den 1: přílet do Santanderu a cesta do Asturie
První prázdninovou neděli nastupujeme ve Vídni do letadla směr Santander.
Jedeme 220 km na západ. Do Asturie, odkud se budeme postupně přesouvat zpět na východ až za Santander.
Náš dnešní cíl je městečko Soto del Barco, kde budeme bydlet první dvě noci.
Den 2: Playa del Silencio, Cabo Vidio a Cudillero
Jedeme na vyhlídku Mirador del Silencio a na Playa del Silencio.
Po procházce k pláži a koupačce ve vlnách Atlantiku odjíždíme směr Cabo Vidio s majákem Faro de Vidio.
Přejíždíme do krásného rybářského městečka Cudillero, které prochodíme a vyškrábeme se na nedalekou vyhlídku.
Den 3: Oviedo, Covadonga a Cangas de Onís
Balíme a vyrážíme směr Oviedo, které je hlavním městem Asturie.
První zastávka jsou dva předrománské kostely (UNESCO) v kopcích nad Oviedem: Santa María del Naranjo a San Miguel de Lillo.
Přesunujeme se do Ovieda.
Loučíme se s Oviedem a míříme na jihozápad do Covadonga, které se nachází v srdci národního parku Picos de Europa.
Pak zamíříme do městečka Cangas de Onís, kde se ubytujeme.
Menší procházku po městečku a okolí zakončíme u Římského mostu, který je asi nejznámější a nejfotografovanější dominantou Cangas de Onís.
Den 4: Vis, Bufones de Pría a Playa de Guadamía
Jedeme do horské vesničky Vis.
Končí tam silnice a končí tam svět.
Je tam jen pár domků, zaparkovat prakticky není kde, po dohodě s domorodcem si můžeme nechat auto před jeho kůlnou.
Cestou jsme nepotkali jediného turistu.
Z Visu a hor míříme k moři k Bufones de Pría.
Pak se koupeme v blízkém fjordu na Playa de Guadamía.
Jedeme se ubytovat do hotelu poblíž městečka Nueva de Llanes.
Den 5: pláže u Llanes a San Vicente de la Barquera
Dnes máme částečně odpočinkový den.
Jedeme k pláži Playa de Cuevas del Mar.
Pak přejíždíme k asi kilometr dlouhé písečné Playa de Torimbia.
Trio pláží ukončuje malá a příjemná Playa de Troenzo.
Pokračujeme do městečka Llanes, které má částečně zachovalé hradby, pěkné centrum a vyhlídkovou promenádu nad vysokými útesy.
Ubytovaní jsme v městečku San Vicente de la Barquera.
Den 6: Playa de Oyambre, Comillas a Santillana del Mar
Jedeme se vykoupat na Playa de Oyambre.
Pokračujeme do městečka Comillas, známému díky vile El Capricho navržené Gaudím (vstupné stálo 7 €).
Přes vyhlídku nad mohutnými útesy Mirador del Acantilado El Bolao pokračujeme do městečka Santillana del Mar.
Náš cíl je městečko Ampuero, které bude naším domovem na poslední dvě noci.
Den 7: Santoña a Faro del Caballo
Jedeme do města Santoña, kde se osvěžíme v moři před půldenní turistikou.
Volíme tu, která nás zavede k majáku Faro del Caballo.
K němu je nutné sejít a pak zase vystoupat 763 strmých a úzkých schodů.
Jako odměna za dosažení majáku se kromě krásných výhledů nabízí koupel v moři.
Den 8: Laredo a cesta na letiště
Poslední den jedeme do města Laredo, kde procházíme známý Tunel La Atalaya.
Byl postaven v roce 1863, je dlouhý 221 metrů a na jeho konci je vyhlídka Abra, odkud je vidět pobřeží Lareda.
Jako poslední bod programu jedeme k osamocené Playa de San Julián, kde jsme se chtěli vykoupat.
Jenže mrholí a je chladno, tak se pokocháme výhledy a jedeme směr letiště.
Varianta bez auta: cesta přes Santander, Ribadesellu a Picos de Europa
Den první: Santander
Naši cestu jsme zahájili ranním letem do Santanderu a hned po příletu jsme se vydali na procházku kolem santanderské katedrály a nedalekého parku.
Podařilo se nám najít stylovou “kavárnu” s velkým výběrem pečiva, já však zůstala věrná tostada con marmelada s café con leche.
Když jsme dočerpali energii, vypravili jsme se směrem na pláž, abychom si po noci strávené na letišti odpočinuli.
Atlantský oceán byl v červenci příjemně osvěžující.
Jakmile jsme si odpočinuli, pokračovali jsme dál podél pobřeží a obdivovali Palacio de la Magdalena, který využívá Santanderská univerzita.
Den druhý: Ribadesella
Den druhý našeho dobrodružství jsme zahájili včasným vstáváním, abychom se stihli dostat na autobus do malebného rybářského městečka Ribadesella.
Dopoledne jsme strávili na místní písčité pláži.
Oproti Santanderu zde byly velké vlny, ve kterých se dalo dovádět a užívali si klidu.
Po skvělém koupání jsme se vydali na oběd do tapas restaurace, kde jsme ochutnali místní cider.
Po obědě jsme se vypravili na prohlídku ohromné jeskyně Tito Bustillo.
Den třetí: Picos de Europa a Covadonga
Dostat se autobusem z Ribadeselly do Picos de Europa stálo několik přestupů (Ribadesella - Arriondas - Cangas de Onís - Covadonga - Lagos, a zpět), ale celkově orientace nebyla náročná a časově to netrvalo tak dlouho jak se zdá.
Nejprve jsme se prošli po Covadonze, překrásné bazilice uprostřed hor.
V době naší návštěvy uvnitř probíhala mše, proto jsme se dovnitř nepodívali a pokračovali autobusem na Lagos de Enoll a Ercina.
Kyvadlová doprava nás vyvezla ještě půl hodinu vzhůru.
Od zastávky jsme se vydali na okruh, kochali se přitom výhledy na hory kolem.
Den třetí: Bufones de Pría
Jelikož jsme kromě Picos chtěli ten stejný den vidět ještě Bufones, vydali jsme se zpět stejnými autobusy.
V Arriondas nám však autobus nepřijel.
Naštěstí jsou Španělé velice vnímaví vůči svému okolí, a jedna Španělka se jala řešit tuto situaci za ostatní cestující s dispečingem přepravní společnosti.
Po několika telefonátech nám oznámila, že bohužel nevědí kde autobus právě je, a ani kdy se jim podaří zajistit náhradní dopravu.
Navrhla nám všem tedy využít posledního vlaku naším směrem.
Skupinka 6 lidí se přemístila naproti na vlakové nádraží, chvíli jsme diskutovali o situaci, náhle však autobus přijel, po asi hodině zpoždění, a my slavnostně nastoupili.
Vydali jsme se po pobřeží zpět do Ribadeselly, tato část cesty nám poskytovala krásné výhledy na moře, avšak byla tak o hodinu až dvě delší, než cesta po silnici.
Do Ribadeselly jsme dorazili v noci akorát na večeři.
Poslední den: Ribadesella a Santander
Poslední den v Ribadeselle jsme si prošli město a odjeli zpět do Santanderu.
V Santanderu jsme skočili na autobus, který nás dovezl na vzdálenější pláž Segunda Playa del Sardinero, odkud jsme se vydali na mirador k bývalému majáku.
Poté jsme si užili koupání, vrátili se zpět, a prošli si ještě tou dobou velice živé centrum.
Co si v Asturii nenechat ujít
| Místo nebo zážitek | Co nabízí |
|---|---|
| Picos de Europa | Turistiku, horolezectví, vrcholy, rokle, kaňony a jezera |
| Somiedo | Zelený ráj, čtyři údolí, vysokohorské oblasti a jezera Saliencia |
| Oviedo | Raně středověkou architekturu, katedrálu, památky UNESCO a park Campo de San Francisco |
| Gijón | Pláže, rybolov, římské ruiny, cyklostezky, tapas bary a cidrerie |
| Ribadesella | Historické centrum, písčité pláže, cider a jeskyni Tito Bustillo |
| Bufones de Pría | Geologické útvary a vodní trysky při silném vlnobití |
| Covadonga | Baziliku Santa Maria la Real de Covadonga a Svatou jeskyni Santa Cueva |
| Playa de Cuevas del Mar | Příjemné koupání |
| Faro del Caballo | Výhledy, maják a koupání po zdolání 763 schodů |
Atmosféra Asturie
Všechno tu funguje v jiném rytmu.
Nezáleží na tom, jestli kráčíte po pěšině mezi útesy, míříte na večeři do vesnické Parilly, nebo se jen opíráte o kámen a pozorujete příliv.
Pláže, památky, městečka, hory, hospody atd. nebyly přecpány turisty.
Asturie je kraj, kde se dá během jediného dne kombinovat koupání v Atlantiku, procházka historickým městem, horská túra a večeře v malé sidreríi.
Pokud hledáte místo, kde se propojí styl, autenticita, příroda a klid, Asturie čeká.
A pak přijde chvíle, kdy se zastavíte. Kdy se krajina otevře v celé své síle a vy pochopíte, proč Asturie zůstává tak hluboko v srdci každému, kdo ji zažil.
ASTURIE není místo, které projedete, odškrtnete a jedete dál.
Je to kraj, kam se člověk vrací - někdy fyzicky, jindy jen v myšlenkách.
Připomíná, jak chutná opravdový klid, jak vypadá krajina bez přetvářky a jak silný může být zážitek z jednoduchých věcí.