Bílé Karpaty: největší turistická místa a kam vyrazit

Bílé Karpaty patří k nejmalebnějším pohořím jihovýchodní Moravy. Vydejte se do Bílých Karpat za klidem, dalekými výhledy a krajinou, kde se louky střídají s lesy, sady a tichými vesničkami.

Pohoří se rozkládá po obou stranách česko-slovenské hranice přibližně od Strážnice po Střelnou, což je délka cca 70 km vzdušnou čarou. Zvlněná krajina kopečků v nadmořských výškách od 300 do 970 m je malebná v každém ročním období a lze zde podniknou řadu pěších nebo cyklistických výletů.

Proč navštívit Bílé Karpaty

Bílé Karpaty jsou synonymem spojení „harmonická krajina“. Pravděpodobně nikde jinde v České republice není krajina se svou historií, geografickými podmínkami a působením člověka tak malebná, jako právě v tomto koutu jihovýchodní Moravy.

V roce 1980 zde byla na rozloze 747 km² vyhlášena chráněná krajinná oblast, o 16 let později zařazená i do programu Člověk a biosféra pod patronací organizace UNESCO jako biosférická rezervace.

V roce 1996 bylo území Bílých Karpat zapsáno na seznam UNESCO jako biosférická rezervace. Bílé Karpaty jsou současně Chráněnou krajinnou oblastí, na jejímž území se nachází 5 národních přírodních rezervací.

Přestože se jedná o nádherné území plné voňavých luk, bývá zde o poznání méně turistů než v sousedních Beskydech.

Příroda, louky a chráněná území

Území Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty tvoří jedinečná příroda plná nádherných panoramat i kulturních památek a lidové architektury.

Oblast na pomezí Moravy a Slovenska byla vyhlášena jako chráněná krajinná oblast a díky květnatým loukám patří k nejcennějším lučním biotopům Evropy a jsou studijní plochou světového významu.

Bílé Karpaty jsou územím s nejvyšší pestrostí a početností zastoupení orchidejí ve střední Evropě. Místní nejvyšší druhová rozmanitost orchidejí ve střední Evropě byla jedním z důvodů, proč byl region zařazen mezi biosférické rezervace UNESCO.

Bílé Karpaty mám ráda především kvůli jejich květnatým loukám, na kterých kvete největší množství druhů divokých orchidejí u nás.

Pro západní část Bílých Karpat (Strážnicko, Horňácko) jsou charakteristické velmi rozsáhlé komplexy květnatých orchidejových luk s rozptýlenými soliterními stromy.

Krajina je tvořena směsí luk, polí, hájů a hlubokých lesů. Na dnešní podobě krajiny se rovným dílem podepisují jak příroda, tak člověk a jeho hospodaření.

Poměr rozlohy polí, luk a lesů, jejich charakter, rozmístění drobných staveb v krajině i typická podoba domů a vesnic, vše utváří dojem, jaký v nás krajina zanechá.

Na území CHKO je vyhlášeno 51 maloplošných zvláště chráněných území, z toho šest v nejvyšší, národní kategorii - včetně částečně bezzásahového „pralesa“ v NPR Javořina nebo nejcennějšího komplexu luk, NPR Čertoryje.

Kde se Bílé Karpaty nacházejí

Bílé Karpaty, které se táhnou podél moravsko-slovenské hranice, leží na území Zlínského a Jihomoravského kraje i na Slovensku.

Převážná část pohoří je chráněna jako CHKO Bílé Karpaty a na slovenské straně jako CHKO Biele Karpaty.

Osou Bílých Karpat je hraniční hřeben, patřící do Západních Karpat a vzniklý z hornin, usazených na dně druhohorních moří.

Velká část je tvořena flyšem, tedy pravidelně se střídajícími vrstvami hornin jemnozrnných (jako jsou jílovce či prachovce) a hrubších, třeba pískovců a slepenců.

Vrcholové části včetně Velké Javořiny, jež je s 970 metry nad mořem nejvyšším bodem CHKO, jsou tvořeny odolnými pískovci.

Široké a ploché hřbety oddělují zařezaná údolí, vyhloubená do měkčích hornin. Právě geologické podloží je příčinou jednoho z častých fenoménů tohoto pohoří - sesuvů.

Nejvyšší vrchol: Velká Javořina

Velká Javořina s nadmořskou výškou 970 m n. m. (místně také Javorina, slovensky Veľká Javorina) je nejvyšší vrchol Bílých Karpat.

Hora se nachází v jižní části Zlínského kraje přímo na hranici České a Slovenské republiky a ač nepatří k našim nejvyšším, je díky rovinám, nad které vystupuje, vidět opravdu zdaleka.

Velká Javořina se majestátně rozhlíží do mystické přírody Bílých Karpat. Nachází se na česko-slovenské hranici a díky své výšce 970 m. n. m. není jen tak ledajakým kopcem, ale přímo nejvyšším vrcholem tohoto pohoří.

Velká Javořina je označována jako královna Bílých Karpat a výhledy z jejího vrcholu jsou opravdu královské.

Charakteristická silueta vysílače na jejím vrcholu tvoří záchytný bod této části malebné moravské krajiny.

Výstup od Kamenné boudy

Náš dnešní výlet začíná na parkovišti U Kamenné boudy, na které se dostanete autem za hodinku ze Zlína, za půl hodiny z Luhačovic nebo za 20 minut z Uherského Brodu.

Na parkoviště vede silnička, na kterou se dá odbočit cestou ze Slavkova do Strání.

Ke Kamenné búdě se dostanete odbočením z hlavní silnice č. 54 Slavkov - Strání, odbočka není nijak značená.

Úzká rozbitá asfaltka vás po cca 2,8 km přivede ke Kamenné búdě, kde je odstavná plocha využívaná lesáky k otáčení techniky a ukládání pokácených kmenů.

Místo je rozbahněné a moc dobře se tu neparkuje, přesto zde stává poměrně dost aut.

V zimě se cesta neudržuje a může zde vznikat námraza, jízda po uježděném sněhu nemusí být také všem příjemná.

Pokud se rozhodnete jízdu touto silničkou vynechat, můžete nechat auto u cesty, odkud se na silničku najíždí - je tady místo pro parkování.

Trasu si tak prodloužíte celkem o 5,5 km, což není žádná hrůza.

Nasadit čepice a rukavice, do batohu svačinku a něco na zahřátí a vzhůru po červené turistické trase na pětikilometrový výšlap.

Prvních 600 metrů nás míjí běžkaři, ale my se od nich odpojujeme a pokračujeme po červené trase zasněženou lesní cestou.

Na vrchol se dostanete nenáročnou trasou i na běžkách přímo od Kamenné boudy.

Prvních několik kilometrů vede lesem. Po prvních třech kilometrech se dostáváme k turistickému posezení.

Turistické posezení se nachází v polovině cesty.

Pokračujeme dál a zanedlouho nás na stráni nejvyššího vrcholu Bílých Karpat vítá vydatný vítr.

Někde v mlze před námi se tyčí symbol tohoto vrcholu v podobě televizního a rádio vysílače.

Ten ale kvůli silné mlze vidíme jen v obrysech, stejně jako výhledy, na které jsme se tolik těšili.

V dálce se obloha projasňuje, tak budeme doufat, že se nám ještě poštěstí.

Holubyho chata a zimní aktivity

Vyrážíme si dát něco na zub do místní horské Holubyho chaty.

U Holubyho chaty to o víkendech žije. A není divu.

Dá se tady bobovat, sáňkovat, běžkovat nebo si tady zařádit na skiaplech.

V okýnku Holubyho chaty se můžete zahřát alko nebo nealko punčem, horkou čokoládou nebo svařeným vínem.

Hlad zaženete teplým vývarem, vyhlášenou kapustnicou, kotlíkovým jelením gulášem nebo teplou vaflí.

Na slovenské straně stojí také více soukromých chat stejně jako nejznámější a veřejnosti přístupná Holubyho chata.

Z vrcholu Velké Javořiny můžete sejít kousek na slovenskou stranu k Holubyho chatě, kde lze platit jak eurem, tak českými korunami.

Chata se již dlouhá léta pomalu opravuje, ale po celou dobu je funkční.

Na chodbě mají v kleci papouška Aru.

Výhledy z vrcholové louky

Pokračujeme dál po červené turistické trase a na všech stranách lovíme slibované výhledy.

Ty se nám schovávají za mlhovou oponou.

Obcházíme vysílač, jehož špička se ztrácí v mlze a dodává tak místu jakýsi mystický nádech.

Z vrcholové louky (část mezi rozcestníky Velká Javořina - hřeben a Velká Javořina - vrchol) jsou krásné kruhové výhledy.

Pokud máte štěstí na počasí s dobrou viditelností, tak na slovenské straně uvidíte Malé Karpaty, Povážský Inovec, Strážovské vrchy a Malou Fatru.

Na české straně Velký Lopeník, Jelenec a další vrcholy Bílých Karpat, dále Beskydy, Vizovické vrchy, Hostýnské vrchy, Chřiby, Ždánický les a Pálavu.

Další přístupy na Velkou Javořinu

Když pomineme asfaltku ze slovenské strany, kterou se dá dostat až téměř na samotný vrchol (na parkoviště u Holubyhochaty), je hora z české strany přístupná pouze pěšky nebo na kole.

Je zde několik výstupových tras v délkách kolem 5 - 6 km (jedním směrem):

• z obce Strání-Květná po zelené (5,2 km, převýšení 645 m),
• od Kamenné boudy po červené (4,4 km, převýšení 323 m),
• z Vápenek po modré (5,6 km, převýšení 541 m),
• od Nové Lhoty po zelené a dále po vrcholové červené (z Kubíkova vrchu 6,2 km, převýšení 393 m).

Na vrchol se můžete vydat z vesničky Strání po zelené turistické značce.

Na Velkou Javořinu je nejkratší cesta z pohraniční vesničky Květná po zelené značce, přes chráněnou přírodní rezervaci Javořina.

Z Květné je trasa nahoru poměrně hojně chozená, vede převážně krásným bukovým lesem, zaparkovat se dá bez problémů v Květné.

Trasa od Kamenné boudy (Kamenné búdy) vede rovněž listnatým lesem, je nejkratší a také hodně oblíbená.

Z Vápenek je výstup asi nejnudnější, protože vede z velké části po lesní asfaltové cestě. Trasa je vhodná pro cyklisty.

Ve Vápenkách moc možností k zaparkování auta není. Parkoviště je u penzionu U Černého potoka.

Trasu od Nové Lhoty popisuje tento článek.

Výhledy do krajiny jsou v této části pohoří pouze z vrcholové louky na Velké Javořině a v oblasti Kubíkova a Šibenického vrchu, jinak trasy vedou lesem.

Okruh z Vápenek přes Novou Lhotu

Turisté většinou volí výstup a sestup na Velkou Javořinu stejnou trasou.

My jsme naplánovali trasu tak, abychom viděli co nejvíce.

Auto jsme zaparkovali ve Vápenkách na parkovišti u penzionu U Černého potoka.

Přímo naproti penzionu je zastávka autobusu.

Ze zastávky se dá pokračovat do Nové Lhoty a dále již pěšky do kopce po asfaltce kolem malého nefunkčního lyžařského vleku na Kubíkův vrch a dále po zelené značce na Šibenický vrch (708 m n.m.).

Na této části trasy jsou krásné výhledy do typicky zvlněné krajiny Bílých Karpat, na podzim byly louky plné fialových ocúnů, pasoucích se ovcí a listnaté lesy se barvily podzimními barvami.

Nepřehlédněte křížek na Šibenickém vrchu, je mimo značenou zelenou trasu na louce pod lesem.

Dále pokračujeme lesem po zelené na Kašpariskův vrch, kde je Dibrovův pomník (generál Dibrov, 2. světová válka).

Odtud dále po červené až na vrcholovou louku Velké Javořiny.

Z Velké Javořiny pak pokračujeme po modré do Vápenek zpět k autu, a to již jen lesem.

Celá popsaná trasa Nová Lhota - Velká Javořina - Vápenky je dlouhá cca 14 km, stoupání z Nové Lhoty na Velkou Javořinu je pozvolné a asi 600 m výškových.

Na vrcholu Velké Javořiny často a hodně fouká, hlavně na podzim a v zimě, nezapomeňte přibalit něco přes uši.

Prales Javořina a ochrana přírody

Národní přírodní rezervace Velká Javořina ležící převážně na severních svazích hory je jednou z nich.

Je tvořena pralesovitým porostem s převahou listnatých stromů, zejména buků, javorů a jasanů.

Pod Velkou Javořinou, směrem ke Strání, byla na naší i na slovenské straně vyhlášena chráněná Národní přírodní rezervace Javorina, která představuje lesní porosty pralesovitého charakteru, které se zachovaly na severním svahu Velké Javořiny.

Můžete zde vidět původní listnaté porosty javoru klenu, buku lesního a jasanu ztepilého.

Na jaře tady kvetou koberce sněženek.

To je jeden z důvodů, proč pohyb v tomto cenném území je možný pouze po značených turistických trasách.

Turisté jich mají k dispozici hned sedm: tři přicházejí ze Slovenska, čtyři z ČR.

Výlet je to překrásný, ale pozor: pohyb v tomto unikátním a cenném území je možný pouze po značených turistických trasách.

Velký Lopeník a rozhledna

Zajímavých výletních míst pro pěší turisty je celá řada.

Většina návštěvníků si nenechá ujít rozhlednu na Velkém Lopeníku ve výšce 911 m n.m. Rozhledna je vysoká 22 metrů.

Rozhledna Velký Lopeník stojí na stejnojmenném vrchu - druhé nejvyšší hoře CHKO Bílé Karpaty.

Stavba na česko-slovenské hranici má být symbolem přátelství Čechů a Slováků.

Na vrchol je nejjednodušší přístup po zelené turistické značce z Mikulčina Vrchu nebo se dá jít i po žluté značce z obce Lopeník.

Podobný les najdete v Bílých Karpatech také pod vrcholem Velkého Lopeníku směrem od obce Březová.

Pěší trasy a naučné stezky

V létě můžete krásy Bílých Karpat obdivovat při výletech pěšky či ze sedla kola, například po dálkové Beskydsko-karpatské magistrále.

Nádherná příroda v celém území mikroregionu přímo vybízí k pěší turistice.

Územím prochází několik pěších turistických tras včetně nejvýznamnější slovenské trasy Cesta hrdinů SNP, která vede z Dukelského průsmyku na severovýchodu země až na hrad Devín na západní hranici s Rakouskem.

Cesta hrdinů SNP je značená turistická cesta na Slovensku, která vede z Dukelského průsmyku na severovýchodu země, až na hrad Devín na západní hranici s Rakouskem.

Její celková délka podle uváděných zdrojů kolísá mezi 750-770 kilometry.

Zpět do Strání se můžete vydat po červené Cestě hrdinů SNP.

Ve Velké nad Věličkou začíná také Javořinská naučná stezka.

Celková trasa měří 23 km, cestou potkáte 14 panelů naučné stezky informující o zdejším kraji a jeho obyvatelích.

Z Velké nad Veličkou vede další naučná stezka - Javořinská, která pokračuje do uherskobrodské části Karpat až na Velkou Javořinu.

Krajem pod Javořinou vás provede naučná stezka z Květné.

Centrem Kopanic je Starý Hrozenkov kde také začíná naučná stezka Moravské Kopanice.

Jižní část Kopanic představuje naučná stezka Lopeník, kdežto okolí Bojkovic naučná stezka Bojkovická.

Krásy strážnické části Bílých Karpat můžete poznat při putování po naučné stezce Šumárnická, která vybíhá ze Strážnice směrem na Horňácko.

Tady u obce Javorník se nachází další cenná luční rezervace Jazevčí.

Naučná stezka Orchidejová v délce 15 kilometrů provede komplexem Vojšických luk a okolím v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty.

Hřebenový přechod Bílých Karpat

Máte chuť si projít celou hřebenovku Bílých Karpat?

Krásná houpavá trasa nabízí přes 100 km dlouhý přechod po hřebenu hor.

Nastoupit na něj můžete z obce (vlak. zast.) Sudoměřice, po zelené dojít na Mlýnky a poté Měsíčním údolím k Bukovině, přes Slovensko na Tri kopce a na naší Kobylu, Tři kameny, Vysoký Vršek, Novou horu, Kubíkův Vrch, Velkou Javořinu, do obce Květná a na Velký Lopeník, osady Vyškovec, Starý Hrozenkov, Žítkovou a po žluté značce na hraničním hřebenu hor na Rozepře a Baštu.

Cykloturistika v Bílých Karpatech

Cyklisté mají výběr jednodušší, ze Slovenska sem vede cyklotrasa č. 8304.

Cyklistům zde nahrává jednak hustá síť kvalitních tras a jednak povětšinou příjemně zvlněný terén.

Výjimku představují některá strmá stoupání, typická pro karpatská pohoří - namátkou jmenujme alespoň Velký Lopeník, který je pro cyklisty opravdu velmi těžko dostupný.

Přejezd Bílých Karpat na kole patří k nádherným vícedenním akcím.

Trasa cyklistické varianty Jižní stezky měří v Bílých Karpatech 125 kilometrů a dosahuje úctyhodného celkového stoupání 2350 metrů.

Pro přejezd je nutné si vyhradit alespoň dva dny s nocováním například na Mikulčině vrchu.

Trasa vede ze Střelné přes Valašské Klobouky do Brumova-Bylnice, kde se odklání od hřebene Javorníku a přes Hostětín a Žítkovou směřuje na Mikulčin vrch.

Trasa Jižní stezky přes Bílé Karpaty měří 110 kilometrů a je rozdělena na pět celodenních etap.

Zpočátku stezka přechází oblastí jižního Valašska, kde stoupá na pohraniční vrchol Končitá a přes rozhlednu Královec vede do Valašských Klobouků a dále do obce Brumov-Bylnice.

Před Starým Hrozenkovem trasa vstupuje do oblasti Slovácka, kterým pokračuje přes nejvyšší vrcholy pohoří a přírodně nejzajímavější lokality až do cíle úseku v Radějově.

Běžky a zimní turistika

Zimní sporty si užijete v několika lyžařských střediscích i na kvalitních běžeckých trasách.

Bílé Karpaty nepatří mezi vyhlášené běžkařské lokality, nicméně pokud napadne dostatek sněhu, může být projetí některých tras zajímavým zážitkem.

Oblíbeným východištěm běžkařů je obec Nová Lhota, odkud je možné dojet po hřebenové cestě až na vrchol Velké Javořiny.

Dále lze pokračovat ke Kamenné boudě a za dobrých podmínek přes Studený vrch na Mikulčin vrch.

Na slovenské straně je Velká Javořina také vyhledávaným lyžařským střediskem. Vleky jsou postavené zejména na slovenské straně.

Žítková a Moravské Kopanice

Území Moravských Kopanic tvoří obce Starý Hrozenkov, Žítková, Vápenice a Vyškovec.

Žítková leží geograficky v oblasti Moravské Kopanice, která se proslavila především zemědělstvím.

Místní pěstovali žito i zeleninu, nejvíce se tu dařilo okurkám.

Dodnes je v obci k vidění soubor původních domů nebo přírodní koupaliště.

A právě tady, vysoko v kopcích Bílých Karpat žily v minulosti ženy obdařené výjimečnými schopnostmi, kterým místní neřekli jinak než „žítkovské bohyně“.

Obzvláště část Černé je odedávna těmito ženami proslulá.

O bohyních se tradovalo, že dokáží nejen léčit pomocí léčivých bylin, ale také najít ztracené či ukradené věci nebo dobře poradit v partnerských problémech.

Díky svým schopnostem byly v minulosti ale velmi často také pronásledovány a pranýřovány.

Do vydání knihy Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové byly Kopanice, tedy magicky krásná krajina Bílých Karpat s pěti vesnicemi kolem Starého Hrozenkova, zapomenutým koutem Moravy.

Domek Irmy Gabrhelové (1905-2001), poslední žítkovské bohyně se nachází vysoko v kopcích Bílých Karpat.

Další knihou, která popisuje kraj a život v odlehlém koutě Moravy jsou Želary a Jozova Hanule spisovatelky Květy Legátové, která žila a působila jako učitelka ve Starém Hrozenkově.

Poprvé knihy vyšly roku 2001 a o rok později obdržely Státní cenu za literaturu.

Podle literární předlohy vznikl i film Želary (2003).

Strážnice, Horňácko a lidová architektura

K nejznámějším památkám patří větrný mlýn v Kuželově, novogotický zámek Nový Světlov či stavby architekta Dušana Jurkoviče v Luhačovicích.

Asi nejznámější muzejní expozicí podhůří Bílých Karpat představuje strážnický skanzen.

Jednou z nejstarších dochovaných staveb je zde Průžkův mlýn.

Slovácké stavení se žudrem a modrou obrovnávkou pocházející z roku 1876 je postavené z kotovice na kamenném základu, s dřevěnými stropy a modrými kuchyňskými kachlovými kamny, na kterých se dodnes dělají patenty a báleše.

Další místa a výlety

Oskorušová stezka

Užijte si oskoruše: Oskorušobraní na Salaši Travičná v září a Slavnost oskoruší v dubnu ve Tvarožné Lhotě.

Celoročně je přístupná 7 km dlouhá Oskorušová stezka se stromy i 500 let starými.

Znáte vzácný druh teplomilného jeřábu - oskeruši?

Řadí se mezi nejvzácnější ovocné evropské stromy a hýří hojností - i třísetletý kmet plodí přes tunu ovoce.

Jeho dřevo patří k nejpevnějším a vzrostlé exempláře, které potkáte na naučné stezce, jsou světovým unikátem.

Vydejte se na výlet za těmito vzácnými a nádhernými stromy!

Trasa vás povede nádhernou bělokarpatskou krajinou mezi obcemi Tvarožná Lhota a Radějov.

Trasa túry je dlouhá 17 km a zavede vás například do areálu Salaš Travičná s muzeem oskeruší, k rozhlednám Travičná a Holý vrch či k přírodní památce Žerotín.

Cesta Marie Kudeříkové

Cesta Marie Kudeříkové vede pěší turisty i cyklisty z Veselí nad Moravou (popř. Strážnice či Tvarožné Lhoty) na vrchol Kobyla (584 m).

Studentka a rodačka z Vnorov byla jako aktivní členka protifašistického odboje popravena roku 1943.

Cesta Marie Kudeříkové vychází z Vnorov přes Strážnici do Tvarožné Lhoty a na rozhlednu Šumárník.

Pokračuje na vrch Výzkum a Kobylu na slovenské hranici.

Javorník a Pláňavy

Tam, kde vyrostly sestry Gabra a Málinka, leží taky Javorník (783 m).

Až sem půjdete na výlet, vezměte to přes Pláňavy, pozdravte ovečky na kopcích nebo si na chvilku jenom tak lehněte do voňavé trávy.

Autobiografické vyprávění Amálie Kutinové přibližuje šťastné dětství dvou sester, přičemž Málinka je sama autorka a Gabra její starší sestra Gabriela.

Čtivé příběhy jsou okořeněny svébytným humorem a jadrným nářečím.

Valašské Klobouky a pozorovatelna Durch

Z Valašských Klobouků se vydejte na vrcholky Bílých Karpat, k pozorovatelně Durch, kterou tu před pár lety postavila firma Jánošík jako hold výhledu do krajiny.

Atypická pozorovatelna Durch vznikla roku 2018 dle návrhu architekta Zdeňka Fránka.

Zdáli může vypadat jako rám k obrazu této krásné krajiny.

Slouží také jako posezení pro kolemjdoucí nebo jako úkryt před nepřízní počasí.

Vlárský průsmyk

Vlárský průsmyk je průlomové údolí řeky Vláry v pohoří Bílé Karpaty na česko-slovenských hranicích.

V rámci obchodní stezky byl znám od doby bronzové a často jej využívali i Římané.

Další přírodní a kulturní zajímavosti

Přírodní rezervaci Lazy tvoří květnatá bělokarpatská louka s prameništi a mokřady v rozsáhlém komplexu jednosečných luk na údolním svahu Vláry pod vrchem Pláňava (598 m).

Přírodní památku Chmelinec tvoří mokřadní louky v údolí potoka Drietomica na severovýchodním okraji obce Vyškovec v CHKO Bílé Karpaty.

Rezervace Dolnoněmčanské louky ochraňuje bělokarpatské květnaté louky se spoustou solitérních stromů, převážně dubů.

Stálá expozice muzea je zaměřena na život lidí pod brumovským hradem, na typická řemesla a vybavení domácnosti.

Ekofarma Javorník ve Štítné nad Vláří na Zlínsku získala v roce 2016 titul Nejlepší sedlák roku.

Vznikla v roce 1996 a dnes nemá mezi ekozemědělci v naší zemi obdobu.

Jako jediná v celé republice nabízí v bio kvalitě i hermelín.

Velká Javořina jako místo setkávání

Velká Javořina je tradičním místem setkávání Čechů a Slováků, i proto je významným turistickým cílem.

Velká Javořina je nejvyšším vrcholem Bílých Karpat, jehož nejvyšší bod dosahuje nadmořské výšky 970 metrů.

Tyčí se na československé hranici a stal se symbolem československé vzájemnosti již v roce 1848.

Kdo chce zažít silvestrovské setkání Moraváků a Slováků na Velké Javořině, ať se sem vypraví 31.12. kolem poledne.

Každoročně tady v tuto dobu hoří vatra, hraje lidová kapela, a úměrně počasí se tu schází lidé z obou stran státní hranice.

Praktické tipy pro návštěvu

• V chráněných územích se pohybujte pouze po značených turistických trasách.
• Na Velkou Javořinu si vezměte vhodnou obuv, protože trasy vedou lesem a v zimě mohou být zasněžené nebo zledovatělé.
• Na vrcholu Velké Javořiny často a hodně fouká, hlavně na podzim a v zimě, nezapomeňte přibalit něco přes uši.
• V zimě se cesta ke Kamenné boudě neudržuje a může zde vznikat námraza.
• Pokud chcete využít občerstvení u Holubyho chaty, počítejte s tím, že o víkendech zde bývá rušno.
• Za dobré viditelnosti si z vrcholové louky užijete kruhové výhledy na českou i slovenskou stranu.

Další doporučené trasy na Velkou Javořinu:

• Po zelené trase ze Strání-Květné tam a zpět. Trasa 11,5 km.
• Po modré trase z Vápenek po Javořinské naučné stezce.

tags: #bile #karpaty #nejvetsi #turismus #a #kde