Cizinci ze zemí mimo Evropskou unii, kteří přijíždějí do České republiky s polským vízem nebo polským pracovním povolením, se mohou za určitých okolností pohybovat a pracovat i na českém území. Samotné polské vízum však automaticky neznamená právo pracovat pro českého zaměstnavatele.
Rozhodující je především účel víza, právní vztah mezi cizincem a zaměstnavatelem, skutečné místo výkonu práce a to, zda polský zaměstnavatel poskytuje v České republice služby a svého pracovníka sem řádně vysílá.
Proč firmy využívají pracovní agentury v Polsku
Na českém pracovním trhu chybí tisíce pracovníků zejména dělnických profesí. Nezaměstnanost je na rekordně nízké úrovni a zaměstnanců je nedostatek takřka ve všech oborech.
Někteří tuzemští zaměstnavatelé se proto snaží získat chybějící pracovníky oklikou přes Polsko, kde je mnohem menší byrokracie než v Česku.
Polská vláda rozdala do loňského prosince 900 tisíc dvouletých pracovních povolení.
Legalizace pobytu a práce cizinců v Polsku je nepochybně poměrně rychlá a bezproblémová. Na rozdíl od mnoha zemí Evropské unie lze příslušné povolení získat již za dva týdny.
To je jistě velkou výhodou pro firmy zaměstnávající pracovníky z Indie, Ukrajiny nebo Vietnamu.
Za prvé, čekací doba na pracovní povolení je v Polsku kratší než v mnoha jiných zemích EU. Tato doba je například kratší než doba potřebná k získání povolení v České republice a na Slovensku.
Za druhé, v Polsku zpravidla s vydáváním pracovních povolení a pobytových karet pro pracovníky z Ukrajiny, Vietnamu, Indie a dalších zemí nejsou žádné větší problémy, což se nedá říci o Slovensku a České republice, kde je velmi často komplikované a problematické získat dokumenty k legalizaci práce a pobytu.
Polské vízum a pobyt v České republice
Cizinci ze zemí mimo EU musí pro výkon práce na území ČR splňovat podmínky stanovené zejména zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, a zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
Současně je však nutné na jejich postavení aplikovat příslušné komunitární předpisy.
Tím pro nás nejzajímavějším je rozhodně čl. 21 odst. 1 a 2 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985, tzv. Schengenská prováděcí úmluva, dle níž platí, že: „Cizinci, kteří jsou držiteli platného povolení k pobytu vydaného některým členským státem, se mohou na základě tohoto povolení a platného cestovního dokladu volně pohybovat po dobu nejvýše tří měsíců během jakéhokoli šestiměsíčního období na území ostatních členských států...“
Citované ustanovení má v českém právním řádu odraz v ust. § 17 odst. b) pobytového zákona přímo odkazujícího na Schengenskou prováděcí úmluvu a stanovícího, že: „Cizinec může pobývat na území přechodně na základě krátkodobého víza uděleného podle přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství“.
Má-li tedy cizinec ve svém platném cestovním dokladu tzv. Schengenské krátkodobé vízum vydané jinou členskou zemí EU, je bez dalšího oprávněn po dobu nejvýše tří měsíců během jakéhokoliv šestiměsíčního období pobývat na území České republiky.
To však samo o sobě neřeší otázku, zda je současně oprávněn vykonávat v České republice práci.
Polské pracovní vízum s účelem „05“
Prácechtiví cizinci přicházející do ČR disponují stále častěji polským krátkodobým vízem s vyznačeným účelem vydání „05“ (Cel wydania 05).
Dle § 2 odst. 5 polského Rozporządzenie ministra spraw wewnętrznych z dnia 5 maja 2014 r. w sprawie wiz dla cudzoziemców, tedy Nařízení ministra vnitra ze dne 5. května 2014 o vízech pro cizince, je takovéto vízum vydáváno za účelem výkonu práce cizincem v období nepřesahujícím šest měsíců v příštích dvanácti měsících, na základě osvědčení o úmyslu jej zaměstnat registrované na okresním úřadu práce.
Budoucí polský zaměstnavatel tedy pro vydání víza pouze sdělí, respektive registruje, záměr zaměstnat cizince na příslušném úřadu práce.
Okruh prací, které mohou být předmětem zaměstnávání cizince, či lokalita, v níž má být práce vykonávána, přitom není nijak omezena.
Proto jsou tito cizinci oprávněni vykonávat práci pro svého polského zaměstnavatele i mimo území Polska.
Kdy může cizinec s polským vízem pracovat v Česku
V České republice jim pak tuto činnost umožňuje ustanovení § 98 písm. k) ZoZ, které stanoví, že cizinec, který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie, nepotřebuje na území České republiky povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu či modrou kartu.
Poskytuje-li tedy zaměstnavatel se sídlem v Polsku, či jiném státě EU, služby na území ČR, může na základě výše uvedeného zákonného ustanovení vyslat k plnění úkolů při poskytování těchto služeb své zaměstnance - cizince bez toho, aby k výkonu práce pro svého zahraničního zaměstnavatele tito cizinci potřebovali české povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou či modrou kartu.
Postačí tedy, mají-li povolení k výkonu práce v zemi sídla svého zaměstnavatele.
Takovýto výklad ZoZ přitom v minulosti aprobovalo také Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Z výše uvedeného se tedy podává, že je zcela v souladu s českým právním řádem, když společnost se sídlem v Polsku poskytující například úklidové či strážní služby vyšle své pracovníky pocházející ze země mimo EU, aby v období nepřesahujícím tři měsíce během jakéhokoliv šestiměsíčního období zajišťovali poskytování těchto služeb na území České republiky.
Lze tedy uzavřít, že cizinci ze zemí mimo EU, kteří disponují toliko vízy s oprávněním k práci vydanými jinou členskou zemí EU, mohou v České republice za určitých okolností legálně pracovat i bez českého povolení k zaměstnání, zaměstnanecké či modré karty.
Rozhodující je skutečný zaměstnavatel
Ukrajinec s polským vízem může v Česku legálně pracovat jen tehdy, když jej sem polský zaměstnavatel pošle na služební cestu.
To znamená, že cizinec musí zůstat zaměstnancem polského zaměstnavatele a v České republice vykonávat práci v rámci poskytování služeb tohoto polského zaměstnavatele.
Jiná situace nastává, pokud cizinec fakticky pracuje přímo pro českou společnost, česká společnost mu organizuje práci a polská agentura pouze formálně zajišťuje dokumenty.
Každá agentura, byť je zahraniční, musí mít na území republiky povolení ke zprostředkování.
Navíc podle české pracovní agentura nesmí nabízet lidi ze zemí mimo EU, to po splnění některých podmínek mohou jen zahraniční agentury, třeba polské.
Právě zde vzniká riziko, že bude spolupráce vyhodnocena jako obcházení českých pravidel pro zaměstnávání cizinců nebo jako zastřené agenturní zaměstnávání.
Případ Rohlik.cz a kontroly cizinců
Případ firmy Rohlik.cz, v níž policie při razii zadržela desítky cizinců, je důsledek toho, že se někteří tuzemští zaměstnavatelé snaží získat chybějící pracovníky oklikou přes Polsko, kde je mnohem menší byrokracie než v Česku.
Společnosti si ale musí dát pozor na to, že ne všechny pracovní agentury mají potřebná povolení.
A také na to, že způsob, jak si české úřady vysvětlují zaměstnávání třeba Ukrajinců s polskými vízy, se může dost výrazně lišit.
Praha - Cizinecká policie vyhostila téměř všechny zahraniční pracovníky, které zadržela při čtvrteční kontrole skladu e-shopu Rohlik.cz.
Online prodejce potravin se ale brání, že 85 zadržených pracovníků mělo pracovní víza, byť vydaná v Polsku, což prý pro práci v Česku stačí.
Každá agentura, byť je zahraniční, musí mít na území republiky povolení ke zprostředkování, upozorňuje náměstek Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček.
Pražská policie postupuje stále stejně. Za jiné kraje nemůžu mluvit.
Zmatky kolem zaměstnávání cizinců přitom komplikují řadě firem život.
Podle Burkoviče přitom Rohlik.cz není jediný případ.
„Těch kontrol byla loni spousta, ale ostatní firmy mlčí. Jen Rohlik.cz se to rozhodl medializovat,“ podotkl Burkovič s tím, že na „ukrajinské Poláky“ narazili v celé řadě firem, s nimiž jednali o možné spolupráci.
Ostřejší postup a častější kontroly nařídil koncem loňského roku ministr vnitra Milan Chovanec.
„Stačí, když ti lidé budou plnit platné podmínky zákona, a nemusí se bát kontroly.“
České pracovní režimy pro cizince
Než se zamyslíte nad tím, zda pro vašeho pracovníka ze zahraničí stačí krátké povolení na 90 dnů, je nezbytné pochopit, jak se v České republice dělí pracovní režimy pro cizince.
V praxi se cizinci z třetích zemí mohou zaměstnávat podle těchto základních schémat.
- Za prvé, mohou pracovat na základě zaměstnanecké karty nebo modré karty, což jsou takzvaná duální povolení - slouží zároveň jako dokument o pobytu a pracovní oprávnění.
- Za druhé, mohou mít povolení k zaměstnání spojené s krátkodobým vízem do 90 dnů.
U vysoce kvalifikovaných pozic se navíc často nabízí posoudit, zda není vhodnější režim modré karty, který má oproti standardním postupům některá specifika.
Ačkoli se článek věnuje pracovníkům, kteří povolení potřebují, stojí za to zmínit výjimky.
Patří sem například cizinci s povoleným trvalým pobytem v České republice, cizinci, kterým byl udělen azyl, či určité kategorie vědeckých pracovníků a umělců.
Krátkodobé zaměstnání do 90 dnů
Pracovní doba do 90 dnů není právně speciální kategorie se svými pravidly - spíše jde o jednu z možných variací v rámci obecného systému zaměstnávání cizinců.
Aby však mohla být realizována, musí být splněny konkrétní podmínky.
Cizinec, který chce v České republice pracovat kratší dobu a není držitelem dlouhodobého pobytového oprávnění, potřebuje krátkodobé vízum - konkrétně schengenské vízum s vyznačeným účelem pobytu, který umožňuje výkon výdělečné činnosti.
Toto vízum opravňuje k pobytu nejdéle 90 dnů během jakéhokoliv 180denního období.
Není to vízum pro turismus nebo návštěvu rodiny - je to vízum s explicitním zaměřením na výdělečnou činnost.
Schengenské vízum za účelem zaměstnání se žádá na zastupitelském úřadě, tedy na ambasádě či konzulátu České republiky v zahraničí, a to typicky v zemi, kde je občan třetí země rezidentem.
Vízum se vydává na jeden nebo více vstupů do schengenského prostoru - záleží na individuálním posouzení.
I když schengenské vízum platí pro celý schengenský prostor, samotné povolení k zaměstnání je vázáno na konkrétní výkon práce v České republice.
Vízum nenahrazuje povolení k zaměstnání
Zde se často objevuje první běžná chyba: firmy si myslí, že vízum samo o sobě umožňuje práci.
Tomu tak není.
Práci umožňuje až povolení k zaměstnání, které musí být vydáno zvlášť, typicky v ČR či již dříve.
Povolení k zaměstnání je rozhodnutí Úřadu práce, které vydává krajská pobočka Úřadu práce České republiky, v jejímž obvodu bude cizinec pracovat.
Povolení k zaměstnání se vydává na dobu určitou, maximálně však na dva roky.
Pro sezónní zaměstnání, která jsou vázána na roční období, je maximum devět měsíců v rámci dvanáctiměsíčního období.
Když se podíváte na českou právní úpravu konkrétněji, zjistíte, že povolení k zaměstnání nelze vydat, pokud cizinec k výkonu práce potřebuje jiný typ pracovního oprávnění, například zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu, nebo pokud povolení k zaměstnání není vyžadováno vůbec.
Toto pravidlo brání tomu, aby se stejný případ řešil dvěma různými režimy zároveň.
Postup při žádosti o české povolení
Celý proces má přesnou posloupnost.
- Nejdříve se cizinec účastní procesu podání žádosti o povolení k zaměstnání.
- O to žádá krajskou pobočku Úřadu práce zpravidla před svým příchodem na území ČR.
- Jakmile má platné povolení k zaměstnání nebo potvrzení o podání žádosti, musí si zajistit schengenské vízum s účelem zaměstnání.
- Žádost podává osobně na zastupitelství České republiky v zemi svého pobytu nebo rezidence.
- Jakmile jsou oba dokumenty - vízum i povolení - v pořádku, může cizinec legálně přijet do České republiky a nastoupit do práce.
Je důležité si uvědomit, že z právního hlediska o povolení žádá vždy sám cizinec.
U podání žádosti o povolení k zaměstnání se hradí správní poplatek ve výši 500 Kč.
Správné podání žádostí je základem.
Nejdříve se podává oznámení o volném pracovním místě.
Toto oznámení se podává předtím, než se podá samotná žádost o povolení k zaměstnání.
Úřad práce toto místo zaznamená a uveřejní ho.
Poté začíná takzvaný test trhu práce - lhůta, během níž mají nejdříve příležitost pracovní místo vyplnit uchazeči z členských států EU nebo občané ČR.
Až po uplynutí této doby se může skutečně podat žádost o povolení k zaměstnání.
Co musí obsahovat pracovní smlouva
Součástí žádosti musí být pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti uzavřená s cizincem.
V ní musí být explicitně uvedeny:
- doba trvání;
- mzda minimálně ve výši platné minimální mzdy České republiky za hodinu či měsíc, proporcionálně k rozsahu práce;
- týdenní pracovní doba;
- výměra dovolené.
Nejdůležitější je správně připravit pracovní smlouvu.
Smlouva musí obsahovat všechny povinné údaje: konkrétní místo výkonu práce, ne jen „kancelář v Praze“, ale konkrétní adresa, konkrétní pracovní činnost a den nástupu do práce.
Dále musí obsahovat údaje o mzdě, týdenní pracovní době, doba trvání, u krátkodobého povolení k zaměstnání se jedná o dobu určitou, například „od 15. září do 15. prosince“.
Smlouva musí být vyhotovena také v souladu s českým právem - v češtině nebo ve dvojjazyčném provedení, kde je čeština jednou z verzí.
Podepsána musí být oběma stranami.
Je-li místo práce v kontraktu popsáno příliš jednoduše nebo neurčitě, může Úřad práce postavit otázku a vyžádat si více informací.
Oznamovací povinnost před nástupem do práce
Na počátku října 2025 nabyla účinnosti klíčová novela zákona o zaměstnanosti, která měnila povinnosti zaměstnavatelů při zaměstnávání cizinců.
Od počátku října 2025 se přidala další povinnost pro zaměstnavatele: notifikace Úřadu práce ČR o skutečném nástupu cizince do práce, a to ještě dříve, než začne pracovat.
Změna vstoupila v platnost 1. října 2025 a její dodržování se nyní striktně kontroluje.
Dosavadní pravidlo umožňovalo zaměstnavateli oznámit cizince Úřadu práce nejpozději v den, kdy nastoupil do práce.
Bylo to tedy reaktivní hlášení.
Zaměstnavatel mohl kandidáta přijmout a až poté se „formálně hlásit“.
Nové pravidlo to převrací.
Zaměstnavatel musí cizince nahlásit Úřadu práce České republiky ještě dříve, než tato osoba začne pracovat.
Porušení této povinnosti se automaticky považuje za umožnění nehlášené práce, což je nový právní pojem.
Prakticky to znamená, že pokud chcete zaměstnat cizince na práci do 90 dnů, měli byste jej hlásit Úřadu práce alespoň několik dní předem.
Doporučená doba je nejméně týden.
Toto pravidlo se konkrétně dotýká i těch firem, které zaměstnávají cizince bez obecného pracovního povolení - například občany EU nebo držitele trvalého pobytu v ČR.
Všechna tato pravidla se týkají i občanů EU a jejich rodinných příslušníků bez ohledu na to, že mají volný přístup na trh práce.
Časté chyby zaměstnavatelů
Chybějící nebo nekompletní pracovní smlouva
Zaměstnavatel si s cizincem domluví práci pouze ústně.
Nebo má smlouvu bez konkrétního místa výkonu práce.
Úřad práce si to při přezkoumání žádosti všimne a vrátí ji.
Zapomenuté hlášení před nástupem
Zaměstnavatel si v létě hledá sezónního pracovníka z Polska, domluví se s ním, a zapomene jej hlásit.
Cizinec začíná pracovat bez hlášení.
Inspekce práce to odhalí.
Pokud to udělá, pracuje ve skutečnosti bez hlášení - a to i když má samotné povolení vydáno - a hrozí mu pokuta až do výše tří milionů korun.
Zaměstnávání bez potřebného povolení
Zaměstnavatel si myslí, že schengenské vízum automaticky umožňuje práci.
Nebo si vzal pracovníka „bez papírů“ a věří si, že je to v pořádku.
Inspekce to odhalí.
Pokud cizinec pracuje bez potřebného povolení, zaměstnavatel nese všechny dopady: pokuta až 10 milionů korun v případě právnické osoby, povinnost uhradit náklady na vyhoštění cizince a reputační újmu.
Neplatné vízum nebo padělané dokumenty
Cizinec přijede s vízem, které již vypršelo, nebo které bylo vydáno pod chybným kódem.
Někdy se setkáme i s padělanými dokumenty.
Dalším způsobem, jak se dostat do Česka, jsou falešné cestovní pasy.
Podle specialistů se často využívají doklady z nových států v Evropské unii: hlavně z Pobaltí, Bulharska nebo Rumunska.
Také ty se dají koupit za obvyklou sazbu, ta se u kvalitnějších padělků pohybuje kolem 70 tisíc korun.
Hubert Lang z cizinecké policie potvrzuje, že byl letos opět zaznamenán mírný nárůst těchto padělků.
Ministerstvo vnitra i cizinecká policie ale tvrdí, že jde spíše o pozůstatek z minulosti a situace se zlepšuje.
Problémy s kvalifikací
Cizinec tvrdí, že má potřebnou kvalifikaci, například zdravotnický certifikát, ale jeho doklady nejsou uznány či nejsou v pořádku.
U některých profesí je proto nutné předem ověřit uznání zahraničních dokladů a případně zajistit nostrifikaci.
Práva cizince v pracovním poměru
Cizinec v pracovním poměru v České republice má stejná práva jako občan České republiky.
To znamená, že platí pro něj kompletně zákoník práce a všechna jeho ustanovení.
Konkrétně cizinec má právo na mzdu minimálně ve výši právě platné minimální mzdy České republiky, přepočtené na odpracovanou dobu a rozsah práce.
Má právo na přestávku nejméně 30 minut po maximálně šesti hodinách nepřetržité práce a na nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, obvykle 11 hodin.
Cizinec má také právo odmítnout práci, při níž hrozí riziko ohrožení jeho zdraví.
Má právo na mateřskou dovolenou a rodičovskou dovolenou, stejně jako český rodič.
Nemůže být diskriminován z důvodu své národnosti, pokud by se jednalo o nesouvisející důvody.
Na druhé straně má cizinec i povinnosti.
Musí se chovat jako každý zaměstnanec - dodržovat pracovní řád, přijít včas, vykonávat svěřené úkoly a respektovat své nadřízené.
Agentury, pobytové služby a riziko podvodů
České televizi se podařilo získat přehled sazeb, za které nabízejí zprostředkovatelé cizincům vyřízení pobytu v Česku.
Třeba dlouhodobé vízum stojí od 60 tisíc korun výš, přihlášení k pobytu v hlavním městě minimálně sedm tisíc.
Podnikatelské vízum se dá sehnat už za 50 tisíc a za 399 eur prý zprostředkovatelé seženou fiktivní zaměstnance firmy.
Na podvodné praktiky lákají některé agentury i na internetu.
Ministerstvo vnitra, které agendu nedávno převzalo od cizinecké policie, však jakékoli nestandardní postupy odmítá.
Cizinci, kteří do Česka přijedou a mají v úmyslu se tu usadit, mají na výběr dvě cesty.
Ta první - legální - obnáší týdny a měsíce běhání po úřadech a vyplňování formulářů.
Za určitý finanční obnos ale může vše vyřídit agentura.
Na internetu se objevují podobné inzeráty: „Naši specialisté vám pomůžou při výběru nejlepší varianty trvalého pobytu, včetně plné asistence při získání povolení prostřednictvím svatby s občanem Česka.“
V posledních dnech evidujeme ve veřejném prostoru zvýšené množství pokusů o podvodné jednání, například falešné výzvy k uhrazení pokut, podvodné webové stránky a telefonáty.
V posledních dnech zaznamenáváme zvýšené množství podvodných telefonátů.
Volající se představují jako úřední orgány, například Ministerstvo vnitra ČR nebo KACPU, a snaží se od volaného vylákat osobní údaje, bankovní nebo jiné citlivé informace.
Jaké dokumenty si ověřit u polské agentury
- platnost cestovního dokladu;
- platnost a účel polského víza;
- polské pracovní povolení nebo jiný dokument opravňující k práci;
- skutečného polského zaměstnavatele;
- pracovní smlouvu uzavřenou s polským zaměstnavatelem;
- právní základ vyslání pracovníka do České republiky;
- povolení agentury ke zprostředkování práce;
- konkrétní místo a druh práce v České republice;
- splnění české oznamovací povinnosti před nástupem do práce.
Vždy proveďte kontrolu dokumentů předem.
Důsledně ověřte, že má cizinec obě dokumenty najednou.
Povolení bez víza, nebo vízum bez povolení - ani jedno nestačí.
Povolení není vízem, není cestovním dokumentem, takže i když je vydáno, cizinec bez víza nemůže do ČR legálně vstoupit.
Jakmile se vyskytne problém, například pokud chybí hlášení cizince Úřadu práce před nástupem, je nutné situaci řešit bez prodlení.
Polské pracovní dokumenty a jejich limity
Cizinci, kteří chtějí v Polsku legálně žít nebo pracovat, musí nejprve získat povolení k pobytu nebo pracovní povolení.
Cizinci, kteří mají zájem o legální zaměstnání v Polsku, by měli vědět, že mohou pracovat, pokud jsou v zemi legálně a mají příslušná povolení, která jim umožňují být zaměstnáni.
Cizinci by se proto měli včas ujistit, že jejich pobyt a práce v Polsku jsou plně legální.
Legálnost pobytu cizince v Polsku může vyplývat ze vstupu a pobytu v Polsku na základě tzv. bezvízového styku nebo na základě platného povolení k pobytu.
Samozřejmě ne všechny pobytové tituly opravňují cizince k práci.
Plný přístup cizinců na polský trh práce znamená, že cizinci mohou pracovat bez jiné doklady opravňující k zaměstnání u jakéhokoli zaměstnavatele v zemi a za jakýchkoli podmínek.
Plný přístup na polský trh práce mají mimo jiné cizinci, kteří v Polsku požívají dočasné ochrany, a ti, kterým bylo uděleno povolení k tolerovanému pobytu v Polsku.
Omezený přístup je umožněn cizincům, kteří mohou v zemi pracovat na základě dokladu, který je opravňuje k práci a určuje zaměstnavatele, u něhož mohou pracovat, a podmínky, za nichž mohou pracovat.
Je tedy k dispozici cizincům, kteří mají prohlášení o svěření práce cizinci a jeden z dokladů legalizujících jejich pobyt v zemi.
Druhy polských pracovních oprávnění
Povolení k zaměstnání
Povolení k zaměstnání je doklad, který opravňuje cizince k výkonu práce v Polsku.
Důležité je, že jak vyplývá z obsahu článku 88a odst. 1 zákona ze dne 20. dubna 2004 o podpoře zaměstnanosti a institucích trhu práce, „povolení k zaměstnání se vydává na žádost subjektu, který cizince pověřuje prací“.
Pracovní povolení se tedy vydává pouze na žádost zaměstnavatele, což znamená, že cizinec nemůže požádat o pracovní povolení.
Je důležité vědět, že pracovní povolení se vydává na dobu maximálně 3 let.
Lze ji však rozšířit.
Dočasné povolení k pobytu a práci
Dočasné povolení k pobytu a práci vám umožňuje dočasně pobývat v Polsku a pracovat v Polsku.
Přejít na takzvané jednotné povolení.
Žádá o něj cizinec, nikoliv zaměstnavatel jako v případě pracovního povolení, a měl by o něj požádat, pokud cizinec hodlá v zemi pobývat déle než 3 měsíce a hlavním účelem jeho pobytu v Polsku je výkon práce, jak na základě pracovní smlouvy, tak na základě občanskoprávní smlouvy.
Je třeba vědět, že jedno povolení se uděluje v rámci jednoho správního řízení.
To znamená, že cizinec nemusí zvlášť žádat o povolení k pobytu a zaměstnavatel nemusí zvlášť žádat o pracovní povolení pro cizince.
Povolení k sezónní práci
Povolení k sezónní práci se vztahuje na práci v rámci činností, které jsou považovány za sezónní a jsou uvedeny v příloze nařízení ministra pro rodinu, práci a sociální politiku ze dne 8. prosince 2017 o podtřídách činností podle polské klasifikace činností (PKD), podle které se vydávají povolení k sezónní práci cizinců.
Mezi tyto činnosti patří mimo jiné práce v zemědělství a zahradnictví a práce související s ubytovacími a stravovacími službami.
Povolení se vydává maximálně na 9 měsíců v kalendářním roce.
Prohlášení o svěření práce cizinci
Prohlášení o svěření práce cizinci je dokument, na jehož základě může cizinec legálně poskytovat práci v Polsku, pokud je občanem Arménie, Běloruska, Gruzie, Moldavska nebo Ukrajiny a doba jeho zaměstnání nepřesáhne 24 měsíců.
Časové lhůty a plánování
Povolení k práci v Polsku se vydává poměrně rychle.
Podle zákona se rozhodnutí vydává nejpozději do jednoho měsíce a v případě zvláště složitého případu do dvou měsíců ode dne zahájení řízení.
Realistické časové osy jsou důležité pro plánování.
Není běžné, že by se všechno vyřídilo během dvou tří týdnů.
Klientům doporučujeme podávat žádosti o víza s dostatečným předstihem a k žádosti dokládat všechny požadované dokumenty.
Pro občany ČR platí bezvízový styk.
Pro občany třetích států platí povinnost si pasové a vízové formality zajistit individuálně.
Pro nejaktuálnější informace doporučujeme sledovat oficiální web MZV - mzv.gov.cz.
Udělení víza je plně v kompetenci zastupitelských úřadů, proti jeho zamítnutí není odvolání a poplatek je v takovém případě nevratný.
Kontrolní postup pro českou firmu
- Určete, kdo je skutečným zaměstnavatelem cizince.
- Ověřte, zda cizinec pracuje pro polskou společnost, nebo přímo pro českou firmu.
- Prověřte, zda polská společnost skutečně poskytuje v České republice služby.
- Ověřte platnost polského víza a jeho účel.
- Prověřte polské pracovní povolení a jeho omezení.
- Zkontrolujte, zda pracovník splňuje podmínky pobytu v České republice.
- Vyhodnoťte, zda je možné použít režim vyslání v rámci poskytování služeb.
- Pokud je nutné české povolení k zaměstnání, podejte správnou žádost k Úřadu práce.
- Připravte pracovní smlouvu s konkrétním místem výkonu práce, pracovní činností, mzdou, pracovní dobou a dobou trvání.
- Nahlaste skutečný nástup cizince Úřadu práce ještě před zahájením práce.
- Uchovávejte kopie všech dokumentů a podklady dokazující skutečný právní vztah.
- Při skupině pracovníků, více pozicích nebo nejasném sezónním režimu si nechte případ předem právně posoudit.
V praxi vidíme, že řada problémů vzniká z preventivního selhání - z toho, že si firmy nejasnosti neujasní včas.
Nezdá se vám popis práce v žádosti povedený? Kontaktujte Úřad práce ještě před formálním podáním.
Komplexní je, když jde o skupinu pracovníků, různé pozice, nebo pokud si nejste jistí, zda vaše práce spadá pod sezónní zaměstnání.
Zaměstnávání cizince z třetí země na krátkodobou práci do 90 dnů v České republice je právně zvládnutelné, ale vyžaduje přesnost a předvídavost.
Klíčem je pochopit, že potřebujete dvě oddělená rozhodnutí: vízum, vydané Ministerstvem vnitra přes zastupitelství, a povolení k zaměstnání, vydané Úřadem práce.
Od počátku října 2025 je navíc povinné hlásit cizince Úřadu práce ještě předtím, než začne pracovat.
To není formální formalita - porušení vede k pokutě až do výše tří milionů korun.
Pokud chcete mít jistotu, že vše proběhne bez chyb, obraťte se na odborníky se zkušeností s pracovním právem a právním postavením cizinců.
