Vyvstává mnoho nových příležitostí pro bezbariérové cestování

Láká Vás cestování za zaslouženým odpočinkem, novými zkušenostmi, přírodou či památkami? Nebo Vás čeká důležitá cesta za pracovními záležitostmi? I když to zní pohádkově, pro některé z nás se může vysněné cestování proměnit v nečekaný stres, třeba pokud nemáme dostatečnou jazykovou výbavu do zahraničí nebo trpíme zdravotními problémy.

Bezbariérová doprava je pro mnohé jen příjemným bonusem při cestování, pro osoby se zdravotním či smyslovým handicapem jde ale o nezbytnost. Současným trendem je objevování nových cest, které umožní lidem se zdravotním postižením zvolit si domov a způsob života podle svých představ a žít tak samostatně.

Co znamená přístupné prostředí

Dostupnost se obecně docílí zrušením a přeměnou fyzických, psychologických, kulturních a komunikačních bariér.

V této souvislosti si musíme uvědomit, že základní podmínkou aktivního zapojení člověka do života společnosti je přístupnost prostranství a staveb, jejich užívání a možnost se v nich volně pohybovat. Jde o naplnění práva na svobodu pohybu v nejširším slova smyslu.

Toto právo je u občanů se zdravotním postižením omezováno architektonickými, dopravními a informačními bariérami, jejichž existence je v řadě případů zcela neopodstatněná. Jejich odstranění vede k celkové humanizaci prostředí pro všechny občany.

Všeobecně stále přetrvává mylný názor, že bezbariérové řešení staveb a veřejných prostranství se vztahuje jen na trvale zdravotně postižené, a to na osoby na vozíku, neslyšící a nevidomé. Ve skutečnosti se bezbariérovost týká mnohem širšího okruhu osob s ostatními vážnými pohybovými postiženími a omezeními, jako jsou malé děti, lidé s kočárky, cestující se zavazadly, senioři se sníženou pohyblivostí, schopností rychlé reakce a odhadu situace, osoby postižené dočasně vlivem úrazu či lidé malého nebo nadměrného vzrůstu.

V praktickém životě každý z nás zažije minimálně dvakrát určitý stupeň pohybového omezení, a to jako malé dítě a na sklonku života jako senior.

Na tvorbu prostředí bez bariér musíme nahlížet jako na tvorbu prostředí pro všechny. Přístupnost je oborem, který se významnou měrou neustále vyvíjí. Principy přístupnosti nejsou zaměřeny pouze na handicapované spoluobčany, ale dotýkají se celé populace.

Základní pojmy

• Porucha - morfologická nebo funkční porucha na úrovni orgánu či celého systému. Postižený o této poruše nemusí vědět, neboť ji lze diagnostikovat pouze v odborném prostředí.
• Zdravotní postižení - postižení vadou tělesnou, duševní nebo smyslovou, která může mít charakter trvalý nebo dočasný a omezuje vykonávání běžných denních aktivit.
• Handicap - ztráta nebo omezení příležitostí mít rovnoprávný podíl na společenském životě.
• Přístupnost - vlastnost prostředí či charakter poskytování informací a provoz komunikačních prostředků, které nevytvářejí žádným uživatelům omezení participace na společenském životě.
• Bariéry - překážky vytvářející omezení aktivit či participace na společenském životě.
• Bezbariérové prostředí - vlastnost prostředí a jeho parametrů, ve kterém nedochází k omezování aktivit nebo participace na společenském životě.

Pod pojem omezená schopnost pohybu a orientace nelze zahrnout pouze osoby se zdravotním postižením, tedy osoby, které z důvodu nemoci nebo vrozeného stavu se mohou jen obtížně pohybovat, vidět, slyšet nebo vnímat.

Každá z uvedených dílčích skupin má svá specifika a potřeby, která musíme respektovat při vytváření jednotného přístupného prostředí.

Zvláštním druhem postižení je hluchoslepota, daná různým stupněm souběžného poškození zraku a sluchu. Způsobuje především potíže při komunikaci, prostorové orientaci a samostatném pohybu, sebeobsluze a přístupu k informacím. Hluchoslepotu nelze chápat jako součet dvou postižení - sluchového a zrakového, ani jako součet jejich důsledků. Míra postižení obou smyslů se nesčítá, ale násobí. Hluchoslepý člověk si nemůže postižení jednoho smyslu kompenzovat smyslem druhým.

Omezené pohybové možnosti, orientace a samostatný pohyb lidí zdravotně postižených vyžadují stavební a technická řešení, která jim umožní volně se pohybovat ve vnitřním a vnějším prostředí. Tento požadavek se týká všech oblastí výstavby.

Access City Award: evropská města přístupná návštěvníkům

Pokud plánujete návštěvu některého z evropských měst, mějte v úvahu publikace Evropské Unie (EU), která uděluje ceny pro nejdostupnější města nebo-li Access City Awards.

Aby město mohlo být uznané jako bezbariérové pro Access City Award, musí mít více než 50.000 obyvatel, musí se již pyšnit bezbariérovými projekty a další projekty musí být naplánovány.

Vybrali jsme Vám tři z evropských měst oceněných při udělování Access City Award, ale podíváme se také až za oceán do dalekých krajin.

Lyon

Milióny místních a zahraničních turistů si užívá každoročně tento jedinečný svátek, který má kořeny v 19. století. Lyonská autobusová doprava je 100% bezbariérově dostupná a také přístup na kulturní události je zaručen.

Lyon také vyniká politikou pracovní inkluze zdravotně postižených.

Berlín

Německé hlavní město Berlín obdrželo evropskou cenu City Access Award již v roce 2013. Berlínská veřejná hromadná doprava je téměř 100% bezbariérová.

Město se může pochlubit chodníčky a orientačním systémem pro handicapované na přechodech pro chodce. Mnoho muzeí, divadel a většina restaurací a barů je také bezbariérových.

Barcelona

Barcelona, jeden z mnoha skvostů Španělska s velice příjemným klimatem, Vám nabízí směsici kultury, historie, výbornou kuchyni a nespočet zajímavých aktivit.

V roce 2011, kdy se konal první ročník Access City Award, se Barcelona vyšplhala mezi finalisty.

Toto město Vás očaruje nejen architekturou slavného chrámu Sagrada Família či parku Güell, ale také Vás velice mile přivítá bezbariérová městská hromadná doprava.

Dobrá zpráva také je, že historické středověké centrum města má velmi málo dlažebních kostek. Také barcelonské pláže se pyšní bezbariérovým přístupem, který je jeden z nejlepších v Evropě.

Rampy a dřevené chodníky křižují pláže, a dokonce je možno si vypůjčit speciální plážový invalidní vozík.

Bezbariérové možnosti mimo Evropu

Washington DC

Washington DC je od nepaměti známý jako jedno z nejvíce bezbariérových měst Spojených států a zároveň je domovem početné komunity osob s handicapem.

Městský systém metra je kompletně bezbariérový a nabízí svým obyvatelům a návštěvníkům výtah na každé stanici.

Také různá místa ve městě, jakou jsou muzea a kulturní centra, mají bezbariérový přístup. Příkladem je slavné Kennedyho centrum umění.

Singapur

A nyní se vydáme z Ameriky rovnou do tajemné Asie, a to přímo do městského státu Singapuru.

Singapur je jedno z nejvíce bezbariérových měst v Asii a ve světě. Singapurský systém metra - Mass Rapid Transport System (MRT) - je vybudován 100% bezbariérově.

Většina budov a turistických míst se také může pochlubit bezbariérovým přístupem.

Bezbariérové cestování v České republice

Zatímco v některých zemích je bezbariérová politika, díky níž vznikla celá bezbariérová města, v proudu již několik let, v České republice je teprve v začátcích.

V prvé řadě se jedná o odstraňování bariér při vstupu do budov, pohybu v budovách a budování bezbariérového WC.

Na stránkách nalezneme šest 100% bezbariérových objektů, které se nacházejí v různých městech.

Magistrát hlavního města Prahy v lednu 2018 vyhlásil Grantový program na podporu přístupnosti a odstraňování bariér ve veřejném prostoru.

Pražská integrovaná doprava

Pražská integrovaná doprava má za cíl poskytovat službu úplně všem.

Bezbariérová vozidla, bezbariérové přístupy do vozidel a vyhrazené prostory ve vozidlech jsou označeny piktogramem.

Bezbariérová přístupnost metra je limitována úpravou jednotlivých stanic a technickými vlastnostmi vozidel. Pro významnou část cestujících se sníženou schopností pohybu (např. cestující s kočárky, většími zavazadly) jsou pomocí i eskalátory.

Zastávky jsou postupně doplňovány o prvky pro nevidomé.

Autobusy a trolejbusy

Všechny spoje městských autobusových a trolejbusových linek jsou zajišťovány nízkopodlažními vozidly.

Na regionálních linkách postupně podíl nízkopodlažních vozidel roste, garantované bezbariérové spoje jsou označeny značkou , dále jsou bezbariérová vozidla vypravována na některé linky i nad rámec těchto spojů.

Bezbariérová přeprava je zajišťována nízkopodlažními vozidly nebo vozidly umožňujícími za asistence řidiče nástup cestujících na vozících.

Tyto spoje jsou vyznačeny v jízdním řádu symbolem pro přepravu cestujících na vozíku (symbolem přístupnosti) a rovněž v přední části vozu označeny piktogramem ♿.

Autobusové linky, které provozuje Dopravní podnik hl. m. Prahy, jsou zajišťovány nízkopodlažními autobusy, ale přístupnost autobusové dopravy ovlivňuje hlavně přístupnost zastávky a výška nástupní hrany.

Roste množství upravených nástupišť, která jsou často součástí chodníku.

Tramvaje

Při příjezdu tramvaje dává cestující na vozíku zdvihnutím paže znamení řidiči.

Zastávka většinou slouží pro několik linek a řidič si nemusí být jistý, že cestující chce nastoupit právě do jeho vozu.

Železnice

Na většině železničních tratí zahrnutých do PID je provoz zajištěn vozidly umožňujícími bezbariérový nástup.

Podstatná je situace v oblasti stanic a zastávek, kdy se v provozu vyskytují moderní zcela bezbariérové, ale i s nástupišti přístupnými pouze po schodech či s nástupišti v úrovni koleje.

Nádraží Holešovice: nádraží též pro mezinárodní spoje, významný dopravní uzel (možný přestup metro C). Přístup na nástupiště je bezbariérový.

Praha - Kolín - Přelouč / Kutná Hora - Čáslav - Světlá n. Praha Masarykovo nádr.

Metro

Metro ve městech obvykle tvoří páteř veřejné dopravy. Patří k němu ještě systém městské železnice, zejména v německy mluvících zemích označovaný jako S-Bahn.

Metro může být v některých úsecích vedeno povrchem, podobně jako v Praze např. v oblasti Stodůlek nebo Černého Mostu, obvykle je ale jeho většina skryta v podzemních tunelech a stanicích.

S tím souvisí jeden z důležitých atributů metra - jeho přístupnost pro cestující s omezenou schopností pohybu a orientace či rodiče s kočárky.

Přístupy k řešení této problematiky se v jednotlivých městech Evropy v průběhu historie lišily. Aktuální stav bezbariérovosti je proto výsledkem historického vývoje, technických parametrů stanic a současných možností provozovatelů včetně těch finančních.

Pražské metro je pro handicapované obecně přívětivé. Ze současných 61 stanic je převážná většina bezbariérově upravena.

Bezbariérový přestup mezi linkami existuje na stanici Muzeum (linky A a C) a Florenc (linky B a C).

Přibližně dvě třetiny stanic, které mají výtah, je přístupných s invalidním vozíkem.

Ve stanici Nádraží Holešovice funguje svislá zdvíhací plošina a ve třech stanicích jsou osazeny i šikmé schodišťové plošiny (Nové Butovice, Smíchovské nádraží a Strašnická).

Přesto i doprava metrem může mít své překážky. Dvěma nejzávažnějšími jsou spára mezi nástupištěm a vozem a rozdíl jejich výšek. Komplikace je to obzvlášť pro ty, kteří používají elektrické vozíky.

Důvodem jsou různé typy vlaků, které v pražském metru jezdí, a míra zatížení vagónů.

Rampou u prvního vagonu se řeší převýšení mezi nástupištěm a podlahou vozu, mezeru řeší výplní tzv. rektifikační hřeben.

Všechny stanice metra jsou dnes vybaveny vodícími drážkami pro nevidomé. Většina kabin výtahů je vybavena akustickým hlášením jednotlivých stanic.

Bezbariérový přestup mezi linkami existuje na stanici Muzeum (linky A a C) a Florenc (linky B a C).

Přívozy a parkování

Pro ucelenost nabídky uvádíme i přívozy, ale jejich použití je možné maximálně pro přepravu s kočárkem.

Na všech linkách přívozů PID sice plují palubová plavidla s bezbariérovým přístupem z přístavního mola, ale okolní terén asi ve většině případů neumožňuje bezpečný pohyb.

Nástupní molo Bohemia port, na Dvořákově nábřeží u Čechova mostu, umožňuje bezbariérové nastoupení do lodi - bezbariérová jsou mola č. 1, 2, 4.

V placených zónách Prahy existují sdružená vyhrazená parkovací stání (tedy ta, která nejsou označena konkrétní SPZ vozidla) a mohou je bezplatně využívat i návštěvníci Prahy (včetně cizinců, v případě, že vlastní ekvivalent parkovacího průkazu O 7 vydaný oprávněným orgánem v jiném členském státě EU).

Přeprava na objednání

Pro držitele průkazů ZTP nebo ZTP/P, osoby se sníženou schopností pohybu a orientace s trvalým bydlištěm v Praze nebo Středočeském kraji, zřídilo Hlavní město Praha službu mikrobusů na objednání.

Bezba dopravu řídí centrální dispečink pod organizací ROPID.

Držitelé průkazů ZTP a ZTP-P (včetně průvodce a psa) mohou pražskou MHD využívat zdarma.

Jak se vyvíjela přístupnost pražského metra

Metro, jako systém podzemní městské dráhy, si letos připomnělo 160 let od zahájení provozu prvního úseku.

Stalo se to 10. ledna 1863 v Londýně, kdy první vlaky na lince Metropolitan Railway projely mezi stanicemi Paddington a Farrington.

Ostatně mezinárodní slovo metro pochází právě z názvu první linky.

Doba, kdy vzniklo metro v jednotlivých městech, hraje zásadní roli v jeho bezbariérovosti.

Pražské metro není v současnosti v oblasti bezbariérovosti žádnou Popelkou ve srovnání s jinými evropskými metropolemi.

Celkem 46 stanic ze 61 je v Praze plně nebo alespoň částečně bezbariérových. To jsou tři čtvrtiny všech stanic, cílový stav pražského metra je bezbariérově zpřístupnit všechny stanice metra.

Historický handicap, který musela a musí Praha a Dopravní podnik hl. m. Prahy dohánět, je nicméně značný.

Všechny úseky a stanice pražského metra, které byly zprovozněny do konce roku 1990, byly postaveny bez osobních výtahů či plošin. Jedná se o 41 stanic.

Úseky a stanice, postavené a zprovozněné v období 1994-2015, byly již zcela bezbariérové.

První vlaštovkou v bezbariérovém zpřístupňování byla stanice Vyšehrad, kde DPP na konci 80. let vybudoval nájezdovou rampu od nástupiště ve směru z centra k nynějšímu Kongresovému centru, resp. Jedličkově ústavu. Do provozu byla uvedena v roce 1989.

V roce 1990 bylo možné na některých stanicích, např. Florenc nebo Chodov, přepravovat osoby s omezenou schopnosti pohybu a orientace nákladními výtahy za obsluhy staničního personálu.

První plnohodnotný osobní výtah v původních bariérových stanicích DPP vybudoval na Hlavním nádraží, mezi nástupištěm směr Háje a odbavovací halou Československých drah.

Do provozu byl uveden 18.12.1992.

Přesně půl roku nato, 18.6.1993, DPP uvedl do provozu osobní výtah i na opačné straně, tj. z nástupiště směr Nádraží Holešovice.

Do konce 20. století se podařilo vybudovat a zprovoznit výtahy ještě ve stanicích Dejvická (1998) a Muzeum - C (1999).

Následovaly Chodov a Skalka (2002), Pankrác, Muzeum - A a Budějovická (2004), o rok později Florenc - C a Vltavská.

V letech 2004 a 2005 DPP zpřístupnil stanice Smíchovské nádraží, Nové Butovice a Strašnická pomocí zdvihacích plošin.

V roce 2006 zprovoznil výtah ve stanici Florenc - B.

V roce 2011 přibyly výtahy na Hájích a Národní třídě.

Ve druhé polovině roku 2015 DPP uvedl do provozu výtahy ve stanicích I. P. Pavlova, Anděl a Roztyly.

O rok později začal fungovat nový výtah ve stanici Můstek A, rok nato na Palmovce.

V pražském metru zůstává 15 stanic, které v současnosti nejsou bezbariérově zpřístupněny a čtyři (Nové Butovice, Smíchovské nádraží, Strašnická a Vyšehrad), které jsou částečně bezbariérové díky zdvihacím plošinám, resp. nájezdové rampě.

Pražské metro ve srovnání s evropskými metropolemi

Londýn

Londýnské metro má v současnosti 11 linek a 272 stanic.

Vzhledem k jejich stáří, rozsahu sítě, v mnoha případech také kvůli prostorové úspornosti nebo složitému přístupu stanic je většina z nich bariérová, bez výtahů či plošin.

Do roku 1993 byla v londýnském metru přeprava vozíčkářů dokonce zakázána s odkazem na přísná pravidla požární bezpečnosti a evakuace cestujících.

Bezbariérové zpřístupňování metra se v Londýně stalo prioritou až na přelomu 20. a 21.

Paříž

Pařížské metro je jedním z nejrozsáhlejších v Evropě, má 16 linek a 308 stanic.

I přesto, že provoz zahájilo před 123 lety, je považováno za jedno z nejmodernějších, alespoň v Evropě.

Je to zejména kvůli plně automatické lince 14, která byla zprovozněna v roce 1998 a je plně bezbariérová nebo obecně automatizaci starých linek za provozu.

Většina stanic pařížského metra nicméně není vybavena výtahy, plošinami či rampami.

Týká se to zejména nejstarší části metra. Mnoho ze zdejších stanic je natolik úsporných, že s ohledem na situaci na povrchu není jednoduše výtah kde postavit.

Budapešť

Nejstarším metrem v kontinentální Evropě je podzemka v Budapešti, kde linka M1 zahájila provoz na začátku května 1896.

Metro v Budapešti má stejně jako to pražské tři linky a celkem 52 stanic. Z nich je přesně polovina bezbariérově zpřístupněná.

Většinou se jedná o nové úseky, které byly zprovozněny v nedávné době.

Berlín

Berlínské metro je jen o zhruba dva roky mladší než pařížské, má devět linek a 172 stanic, nicméně zhruba 70 z nich, zejména těch nejstarších, stále není vybaveno výtahy, rampami či plošinami.

Vídeň, Varšava, Mnichov a Norimberk

Když se podíváme k jižním a severním sousedům, Varšava i Vídeň se mohou pochlubit 100% bezbariérovostí svého metra.

Nicméně v případě Varšavy je to dáno tím, že tamní metro je poměrně mladé. První linka byla ve Varšavě otevřena teprve v roce 1995.

Metro ve Vídni je také o pár let mladší než pražské. Do zkušebního provozu bylo uvedeno v květnu 1976 a do oficiálního v roce 1978.

V Rakousku, Německu a řadě dalších měst na západ od československých hranic, kde se metro nově stavělo, se bezbariérovost jako celospolečenská norma objevila a začala uplatňovat mnohem dříve než u nás, proto je vídeňská podzemka nyní už zcela bezbariérová.

Podobně je tomu např. v Mnichově, jehož metro funguje od října 1971, ale všech 96 stanic na šesti linkách je zcela bezbariérových, nebo v Norimberku, jehož první úsek metra byl zprovozněn 1. března 1972 a všech 49 stanic na třech linkách je plně přístupných pro vozíčkáře.

Na druhou stranu je nutné podotknout, že jsou to jediná dvě města v Německu, jejichž metro je zcela bezbariérové.

Stanice pražského metra, jejichž zpřístupnění se připravuje

Jiřího z Poděbrad

Kaskádu výtahů podobnou jako na Karlově náměstí zde DPP buduje od září 2021 společně s kompletní rekonstrukcí stanice a výměnou eskalátorů.

Flora

U této stanice je projektová příprava v nejpokročilejší fázi.

DPP má na výstavbu výtahů a její kompletní rekonstrukci územní rozhodnutí.

Stavební práce na Floře budou zhruba ve stejném rozsahu jako na Jiřího z Poděbrad, tj. stanice projde kompletní rekonstrukcí, DPP zde vymění eskalátory a postaví kaskádu výtahů.

Želivského

DPP pracuje na podkladech na podání žádosti o územní rozhodnutí, tj. v současnosti probíhá zajišťování vyjádření dotčených orgánů státní správy.

Zahájení stavebních prací zde DPP předpokládá v roce 2026, ideálně v návaznosti na zprovoznění výtahů ve stanici Flora.

Staroměstská

Rada HMP v březnu 2020 uložila DPP, aby ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) zajistily zpracování prověřovací studie východního vestibulu stanice, jehož součástí by bylo také bezbariérové zpřístupnění.

Vzhledem ke složitým geologickým poměrům a komplikovaným inženýrským sítím bylo v plánu v této lokalitě provést odpovídající geotechnický průzkum.

V průběhu přípravných prací na průzkum se zjistilo, že místní podmínky jsou natolik složité, že akci nebude možné realizovat v původně navržené podobě.

Malostranská

DPP má zpracovanou studii, vysoutěženého projektanta a pracuje na dokumentaci pro územní rozhodnutí.

S IPR se dohodl, že pro podobu kiosku výtahu na povrchu bude vyhlášena architektonická soutěž na podkladě krajinářské studie.

Hradčanská

DPP má zpracovanou studii a vysoutěženého projektanta.

Stavební práce zde budou probíhat ve dvou etapách: kompletní rekonstrukce stanice a výstavba výtahů.

Strašnická

Stanice je nyní částečně bezbariérová díky zdvihací plošině.

V současnosti DPP pracuje na studii proveditelnosti bezbariérového zpřístupnění stanice, přičemž jednou z variant je přestavba tamního nákladního výtahu na kombinovaný.

Českomoravská

DPP zde plánuje rekonstrukci stanice a vybudování výtahů.

Má vysoutěžené architektonické řešení modernizace stanice.

Invalidovna

Ve stanici DPP chystá kromě vybudování výtahů také výměnu eskalátorů a její kompletní rekonstrukci.

Po výběru konkrétní varianty DPP zahájí projekční práce.

Křižíkova

DPP získal pro bezbariérové zpřístupnění stanice územní rozhodnutí a v současnosti pracuje na dokumentaci pro stavební povolení.

Po získání pravomocného stavebního povolení DPP vyhlásí veřejnou zakázku na zhotovitele.

Náměstí Republiky

Byly zpracovány tři varianty umístění výstupů výtahů na povrchu.

Po jejich prověření je nyní preferována varianta umístění v ulici V Celnici, nicméně v současnosti probíhá upřesňování samotného vyústění výtahu.

Poté DPP dokončí veřejnou zakázku na projektanta a začne s přípravou dokumentace pro územní rozhodnutí.

Smíchovské nádraží

Stanice je v současnosti částečně bezbariérově zpřístupněna plošinou.

Studie propojení nástupiště a vestibulu stanice pomocí výtahů a pohyblivých schodů byla připomínkována dotčenými orgány státní správy.

Radlická

V současnosti je již stavební povolení na výstavbu výtahu.

DPP v tuto chvíli připravuje veřejnou zakázku na zhotovitele.

Jinonice

DPP si nechal zpracovat studii bezbariérového zpřístupnění stanice.

Nové Butovice

Stanice je v současnosti částečně bezbariérová díky posuvné plošině.

DPP si nechává zpracovávat studii proveditelnosti nahrazení této plošiny výtahem.

Kačerov

DPP v současnosti pracuje na dokumentaci a podkladech pro podání žádosti o územní rozhodnutí.

DPP zde plánuje kompletní rekonstrukci stanice a vybudování výtahu.

Vyšehrad

Stanice je ve směru z centra bezbariérově zpřístupněna nájezdovou rampou.

DPP nechal zpracovat studii možného bezbariérového zpřístupnění stanice.

Ze studie vyplynulo několik možností propojení nástupišť s okolním terénem nebo vzájemného propojení nástupišť výtahy.

Pražského povstání

DPP si nechal zpracovat studii řešení výstavby výtahů ve stanici.

Příští rok DPP prostřednictvím veřejné zakázky hodlá vybrat projektanta a následně zahájit projekční práce.

„Ty povedou do hloubky třiadvacet metrů z povrchového objektu situovaného na Václavském náměstí před Adamovou lékárnou do přestupní chodby,“ popsala mluvčí.

Stavební a právní podmínky přístupnosti

Velký úkol v řešení bezbariérového prostředí je v předcházení těmto bariérám již v procesu návrhu a vlastního navrhování, tzn. prevenci.

Technická pomůcka TP 1.4 se zabývá podmínkami tvorby bezbariérového prostředí na základě nového pohledu a pojetí navrhování staveb, který musí být založen na integrální přístupnosti s cílem směrování vývoje problematiky architektonických bariér k co nejjasnějšímu vymezení spektra základních faktorů, ovlivňujících práci projektanta v oblasti bezbariérového přístupného prostředí.

Publikace je rozčleněna na část věnující se principům bezbariérové přístupnosti a legislativním podmínkám bezbariérového užívání staveb, a to především stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek.

Výrazný posun v oblasti stavebního práva a problematiky přístupného prostředí nastal v podobě stavebního zákona č. 183/2006 Sb., jenž definuje pojem bezbariérové užívání staveb a staví ho na úroveň obecných požadavků na výstavbu.

Každá stavba musí vyhovovat požadavku užívání nejen pro zdravotně postižené s těžkým tělesným či smyslovým poškozením, ale zároveň starším osobám, dočasně postiženým vlivem úrazu, těhotným ženám, osobám s kočárky či s nadměrnými lidskými proporcemi apod.

Ve stavební praxi se ujal pojem bezbariérovost, což je mnohdy chápáno jako úprava a technické opatření zajišťující pohyb vozíčkáře.

Daleko výstižnější je pracovat s pojmem přístupné prostředí, které již samo o sobě navozuje představu vstřícného prostředí pro každého, bez rozdílu věku či zdravotního postižení.

Takto můžeme předejít dalším novým bariérám, které znemožňují plnohodnotné užití veřejných prostor, staveb až samotného interiéru.

Uměle vytvořené životní prostředí je součástí rozvoje osobnosti každého člověka a projektanti musí brát v úvahu různorodost společnosti a lidskou potřebu nezávislosti.

Přístupnost je nezbytné vnímat v souvislosti s požadavky ČSN EN 17210 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí - Funkční požadavky.

ČSN 73 4001 platí pro navrhování přístupnosti a bezbariérového užívání nových pozemních staveb a staveb dopravní infrastruktury, změny záměru před jeho dokončením, změny dokončené stavby v zastavěném území, v zastavitelných plochách v návaznosti na předpokládané výstavbě.

Norma platí pro stavby občanského vybavení, stavby pro bydlení, stavby pro výkon práce, komunikace pro pěší a veřejná prostranství.

Norma neplatí pro stavby rodinných domů a stavby pro rodinnou rekreaci včetně přístupů k nim.

S účinností nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. došlo ke zrušení vyhlášky č. 398/2009 Sb.

Přístupnost je podle ustanovení § 145 odst. 1 písm. e) jedním ze základních požadavků na stavby.

Podrobné požadavky na přístupnost stanoví vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu.

Charakteristické znaky přístupného a plnohodnotného prostředí uvádí obr.

Obor zabývající se otázkou bezbariérovosti a využívání technických prostředků pro vytváření přijatelného životního prostředí pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace se v současnosti velice rychle vyvíjí a ustavuje se ja...

Odpovědnost projektanta a stavebního úřadu

Detailní řešení všech staveb z hlediska jejich bezbariérové přístupnosti a užívání je v prováděcím předpise stavebního zákona, a to ve vyhlášce č.

Tato řešení musí být srozumitelně vyjádřena v projektové dokumentaci, aby mohla být následně kontrolována v textové a výkresové části.

Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň návrhu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí.

Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu, vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru.

Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh.

Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání, a rozhodne o námitkách účastníků řízení.

Podmínkami zabezpečí ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem.

Stavební úřad musí jasně a konkrétně stanovit požadavky na bezbariérové užívání stavby, tzn. že není přípustné ve stavebním povolení se pouze obecně odkázat na dodržení požadavků vyhlášky č.

Provedení stavby musí vyhovovat ustanovení vyhlášky č.

Stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169), popřípadě jiných technických předpisů a technických norem.

Obecnými požadavky na výstavbu jsou také požadavky na bezbariérové užívání staveb.

Výraznou a podstatnou zásadní změnou je fakt, že bezbariérovému řešení a užívání staveb se podle § 132, odst. (3), písmene e) přiznává veřejný zájem.

Stavební úřad může na základě § 137, odst. (1), písmene h) a jistých podmínek nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku bezbariérový přístup a užívání pozemku nebo stavby.

Přiznání veřejného zájmu pro bezbariérové užívání stavby je výraznou a podstatnou změnou v dosavadní oblasti stavebního práva.

Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování na základě § 159, odst.

Jak plánovat bezbariérovou cestu

Zahraniční a domácí cestování může být náročné, ale nenechte se odradit. To můžeme vidět při porovnání České republiky s jinými světovými městy.

V dnešní době internetu je mnoho informací jednoduše dostupných na různých webech a můžete s předstihem vyhledávat bezbariérovou dopravu, ubytování, restaurace, muzea či kulturní akce.

Nejprve je vhodné ověřit nejen samotný dopravní prostředek, ale také přístupnost zastávky, stanice, nástupiště a navazující trasy.

Bezbariérové vozidlo totiž samo o sobě nezaručuje bezproblémovou cestu, pokud je nástupní hrana příliš vysoká, stanice je přístupná pouze po schodech nebo okolní terén neumožňuje bezpečný pohyb.

U metra je třeba počítat s tím, že bezbariérová přístupnost je limitována úpravou jednotlivých stanic a technickými vlastnostmi vozidel.

U autobusů přístupnost ovlivňuje hlavně přístupnost zastávky a výška nástupní hrany.

Na železnici je podstatná situace v oblasti stanic a zastávek, kdy se v provozu vyskytují moderní zcela bezbariérové, ale i s nástupišti přístupnými pouze po schodech či s nástupišti v úrovni koleje.

A nezapomeňte, že vhodné vybavení je klíčem k úspěchu.

tags: #vyvstava #mnoho #novych #prilezitosti #pro #bezbarierove