Úloha vstupních schodů do domu není jen v estetickém vnímání, ale především v tom, že se po nich pohodlně a bezpečně dostaneme domů.
Schody do domu totiž patří zejména za deště nebo mrazu k rizikové oblasti, vždyť statisticky je uklouznutí na mokré dlažbě jednou z nejčastějších příčin zlomenin a dalších úrazů.
Venkovní schody by měly být pohodlné, nízké, široké a pohledné.
Co je vstupní schodiště
Podesta je vodorovná plocha, která tvoří součást schodiště.
Jedná se o plochu před vchodovými dveřmi, které se nacházejí nad úrovní okolního terénu.
Charakteristickým rysem vstupního schodiště je jeho přístupnost ze dvou, resp. tří stran.
Schodiště bývá zpravidla zhotoveno z betonu a zadní stranou je ukotveno k fasádě domu.
Hrubá konstrukce se ve venkovním prostředí mnohdy obkládá přírodním kamenem.
Každý schod tvoří následující prvky: vodorovná stupnice, případně nahoře podesta a svislá podstupnice.
Schodiště je typicky tvořeno schody se stupnicemi - to jsou horní nášlapné plochy schodu, a podstupnicemi čili svislými plochami schodu, bočnicemi neboli postranními díly schodiště, které slouží jako nosné prvky schodiště a v neposlední řadě i zábradlím s příčkami a madlem.
Bezpečnost a pohodlné rozměry
Od schodů chceme především to, abychom se po nich odněkud někam dostali.
Schody musí především být bezpečné.
Neměly by být příliš příkré, aby se nám na nich nezatočila hlava a neměli jsme závratě.
Venkovní schodiště budujeme zásadně z materiálů, které odolají povětrnostním podmínkám, a upravíme je tak, abychom je mohli snadno udržovat, odstraňovat nečistoty, námrazu či sníh.
Výška stupňů - měla by být asi 15 centimetrů a šířka nejméně 38 centimetrů.
Všeobecně platí, že šířka schodiště musí činit nejméně 100 cm, v uzavřených bytech pak 80 cm.
Schody do podkroví mohou mít výšku i 20 cm.
Schodiště musí mít zábradlí, a pokud mát schodiště širší než 125 cm, musí být po obou stranách.
Hloubka schodu by neměla překročit 30 cm.
Minimální podchodná výška schodiště je 210 cm a průchodná výška je 190 cm.
Aby byl přechod před nimi pohodlný a nemuseli jste se zbytečně hrbit, zábradlí dopřejte výšku aspoň 90 cm.
Optimální výška schodů se pohybuje od 16 do 18 cm.
Nejčastěji se setkáte se schodem vysokým 17,5 cm.
U venkovních schodů je však výška stupňů asi 15 centimetrů a šířka nejméně 38 centimetrů.
Výpočet proporcí pomocí Lehmanova vzorce
Bez něj bychom se nemohli posunout o další, důležitý krok.
Tím krokem je precizní měření, které vám umožní propočítat si stavbu schodiště do posledního detailu.
K tomu slouží tzv. Lehmanův vzorec - b+2h=63 cm, přičemž 63 cm je průměrná délka kroku dospělého člověka.
Čím je schod nižší, tím širší je stupnice a naopak.
Při plánování a nákresu schodiště je nezbytné věnovat pozornost vlastnostem schodiště, které následně umožní jeho bezproblémovou montáž.
Volba materiálu pro venkovní schody
Volbu materiálu pro stavbu schodů do značné míry určuje jejich tvar, bezprostřední okolí i blízké stavby.
Působivé jsou schody vystavěné ze stejného nebo podobného materiálu.
Přírodní kámen
Z tradičních materiálů se nejčastěji používá přírodní kámen, který vyniká velkou trvanlivostí, odolností proti povětrnostním změnám a především přirozenou krásou.
V současnosti je nabídky struktur a barev přírodního kamene opravdu bohatá.
Rozměry jednotlivých kamenných obkladových desek jasně určuje betonový sokl v určitém rámu.
Keramika, beton a umělý kámen
Keramika, beton a umělý kámen ve venkovním použití přírodní kámen dlouho nahrazovaly, a to pro výhodnější cenu, větší barevnou škálu i snadnější manipulace.
Keramická dlažba musí mít mrazuvzdornou úpravu.
U betonových schodů můžeme řádným zhutněním betonové směsi a tzv. pemrlováním (nahrazuje pískování a broušení) dosáhnout minimální poréznosti struktury, pevnosti i pěkného vzhledu povrchu.
Zajímavá je i cihelná dlažba, která v kombinaci se zděnými zídkami nebo lavicemi podtrhuje uprostřed zeleně a květů romantickou atmosféru.
Vlhkost, mráz a odtok vody
Schodiště řádně založíme - dodržíme zámrznou hloubku a vrstvy nevhodné zeminy nahradíme nenamrzavou zeminou.
Věnujeme se i jednotlivým detailům schodiště tak, abychom zamezili podmáčení základové spáry a zvýšené vlhkosti jednotlivých prvků a částí schodiště.
Správným sklonem zajistíme, aby voda ze schodů odtékala a nezůstávala na jednotlivých stupních ani u základů schodiště stát.
Nášlapné plochy - jsou-li příliš hladké či málo pevné, mohou být nebezpečné.
Kámen a dřevo se při mrazu a dešti stávají velmi kluzké.
Betonové vstupní schody
Podkladem může být beton litý do bednění, snadnější je však práce s hotovými stavebními prvky.
Před kladením jednotlivých tvárnic budete muset vytvořit základovou konstrukci.
Na dně výkopu vytvořte mrazuvzdorné podloží použitím zhutnělého štěrkopísku v tloušťce přibližně 200 mm.
Potom vybetonujte základ.
Tvar budoucího schodiště vymodelujte pomocí bednicích betonových tvárnic.
Na základ naneste pomocí zednické lžíce silné maltové lůžko.
Použijte maltu vhodnou zároveň ke zdění i spárování.
Maltou vyrovnejte případné nerovnosti.
Po vytvrdnutí lepicí malty můžete schodiště vyspárovat.
Spárovací maltu nanášejte pomocí spárovací pistole nebo pytlíku přímo do spár.
Do hlubokých spár vtlačte spárovací maltu spárovací lžící.
Schody z betonových desek
Použít můžeme betonové desky, z nichž svislé nesou desky stupňů.
A proto je v podkladu řádně upevníme a zapustíme s výškovým dostupem asi 12 cm a ve vzdálenosti 55 cm.
Prvky spojujeme cementovou směsí, při práci postupujeme vždy odzdola.
Stupně vyrovnáme podle vodováhy, dodržíme vodorovný směr stupňů i jejich mírný sklon směrem dopředu (aby dešťová voda odtékala).
Na stupně položíme lícové cihly, a to s použitím plastové spárové mřížky nebo rozpěrové lišty, která nám zajistí stejnoměrnost spár.
Spárovací hmotu opakovaně zatlačíme do spár a vyhladíme šikmými tahy pryžovou stěrkou.
Schody ze ztraceného bednění
Ztracené bednění se nejčastěji využívá při realizacích základové desky domu.
Jako náhrada dřevěného bednění pro lití betonu však poslouží při zhotovení nejrůznějších stavebních konstrukcí.
Ze ztraceného bednění snadno postavíte i schody ke vstupu domu, na terasu nebo třeba do betonového bazénu.
Než se pustíte do stavby schodů ze ztraceného bednění, pečlivě si načrtněte jeho budoucí podobu a popřemýšlejte nad rozměry.
Rozměry schodů navrhněte tak, abyste museli betonové tvárnice co nejméně zkracovat a upravovat.
Šířka by měla být alespoň 100 cm, což odpovídá dvěma 50cm tvárnicím položeným vedle sebe.
Porovnáte-li tyto rozměry s velikostí běžně dostupného ztraceného bednění, zjistíte, že se úpravám zcela nevyhnete.
Problém nastává zejména v případě výšky stupně - nejčastěji se vyrábí betonové tvárnice vysoké 20 nebo 25 cm.
Proto je potřeba výšku upravit pomocí úhlové brusky, při realizaci spodního stupně pak odpovídající část zapustit pod úroveň pochozí plochy.
Založení a vyztužení
Pro zajištění maximální stability schodů ze ztraceného bednění doporučujeme provádět pokládku na připravený betonový základ.
Při stavbě schodů k domu nebo jiné zděné konstrukci doporučujeme do základů v úrovni betonové desky vyvrtat otvory a zatlouct do nich 10mm betonářské tyče (roxory).
Po zalití betonem zajistí soudržnost a zabrání „rozjíždění“ schodů od domu.
Alternativním řešením je pokládka ztraceného bednění přímo do štěrkového lože, tedy bez zhotovení betonových základů.
Takové řešení však bude spolehlivé jen při realizaci nízkého schodiště do dvou stupňů.
Počítejte však s rizikem možných posuvů z důvodu mrazu či deště.
Montáž tvárnic a betonáž
Až budete mít základovou desku připravenou, můžete přistoupit k samotné stavbě schodů ze ztraceného bednění.
Začněte realizací prvního stupně.
Ztracené bednění není potřeba lepit na desku ani k sobě.
O soudržnost se postará beton, kterým musíte vnitřní prostory tvárnic vylít.
V místě, kde budete pokračovat se stavbou dalšího stupně, nezapomeňte do betonu zapíchnout další roxory.
Pro zpevnění tvárnic mezi sebou použijte kari síť.
Přiložte ji na postavené bednění a zaznačte si místa, kde dochází k dotyku sítě s tvárnicemi.
Úhlovou bruskou vyřežte drážky, kari síť usaďte a překryjte vrstvou betonu.
Nášlapy a povrchová úprava
Nabízí se několik způsobu, jak realizovat nášlapy schodů ze ztraceného bednění.
Pracnější variantou je lepení keramické nebo třeba kamenné dlažby, která vyžaduje dokonalou rovinnost povrchu.
V takovém případě vás bude čekat další šalování.
Z dřevěných desek si vytvořte formu a připevněte ji k jednotlivým schodišťovým stupňům.
Vyplňte ji hladkým betonem a dbejte na rovinnost.
Realizace schodů pomocí ztraceného bednění je ve srovnání s šalovanými betonovými schody rychlejší a pohodlnější.
Ztracené bednění je dostupné v mnoha rozměrech, a tak si snadno vyberete typ odpovídající požadovanému typu schodů.
Postup plánování a nákresu vstupního schodiště
Horní hrana podesty se vyrovná podle prahu vchodových dveří, kde se většinou nachází ocelový nebo hliníkový úhlový profil.
Dodržte také dostatečnou vzdálenost k okapnici.
Nyní změřte vzdálenost od vyznačené rysky k povrchu půdy a sice na straně, která je hlubší.
Získaný rozměr vydělte počtem stupňů shodně podle velikosti betonového soklu.
Výsledek udává výšku jednotlivých schodů.
Nyní odečtěte tloušťku materiálu stupnice a získáte výšku podstupnice.
Nyní si narýsujte obrysy jednotlivých podstupnic.
Nezapomeňte do plánu zahrnout asi 2 cm vzdálenost mezi betonovým soklem a kamenem, která je určena k vložení betonové výplně.
Posazení schodiště začínáme zásadně odspodu u prvního stupně a pokračujeme směrem nahoru.
Při nákresu však postupujeme shora dolů.
Obkládání schodů kamenem
Práce začíná zabetonováním podstupnic nejspodnější řady.
Jestliže je okolní terén šikmý, musíte podstupnice odpovídajícím způsobem upravit.
Dbejte na to, abyste je umístili přesně svisle.
Po celé délce jejich plochy vyplňte vzdálenost mezi obkladem a betonovým soklem pokládkovou maltou.
Pro usazení stupnic použijte suchou betonovou směs.
Stupnice musí celou plochou dosednout do betonového lože.
Další řadu podstupnic musíte po nanesení pokládkové malty opět vyrovnat do přesně kolmé polohy.
Pomocí skládacího metru zkontrolujte šířku stupnice, tzn. vzdálenost mezi přední hranou stupnice a podstupnicí.
Zpravidla bývá nutné ručně upravit tvar vrchní desky, resp. podesty, tj. vyříznout ji podle zárubní vchodových dveří a dveřního výklenku.
Výřezy změřte.
Mezi kamenem a dveřním prahem ponechte dostatečně velkou spáru, kterou na závěr utěsníte pružným spárovacím materiálem.
Šedé šmouhy od cementu lze ještě po hodině otřít suchým hadrem, nepoužívejte však vlhký hadr, či houbu.
Schody z pórobetonu Ytong
Velkou předností pórobetonového schodiště Ytong je vysoká přesnost a možnost postavit jej a užívat ve velmi krátké době.
Výrobce vám také zdarma dodá první návrh schodiště.
Samozřejmostí je neomezené spektrum povrchových úprav a podlahových krytin.
Hlavu si nemusíte dělat ani s tím, jestli se vám podaří trefit se do vašich prostorových dispozic - variabilita tvarů je opravdu vysoká.
Přizpůsobivost a „lehkost“ Ytongu vás od dříve či později přivede k jeho další přednosti: systém stavebních komponentů Ytong vám totiž umožní postavit celou hrubou stavbu od sklepa až po střechu.
V současnosti je nejžádanějším produktem tepelněizolační řada tvárnic Ytong Lambda YQ, se kterou lze dosáhnout hodnoty pasivní výstavby i jednovrstvým zděním bez dodatečného zateplování.
Profesionálové i běžní stavebníci oceňují při Ytongu rychlost, jednoduchost, úspornost a minimum odpadu.
Kromě schodišťových stupňů, obvodového zdiva a příček, zahrnuje stavební systém Ytong také stropy a masivní střechu, která účinně zabraňuje letnímu přehřívání.
Rozměry a montáž
Základní schodišťový stupeň má délku 1200 mm, šířku 300 mm a výrobní výšku 150 mm.
Skutečná výška se ale v průběhu montáže stanoví seříznutím výšky úložné hrany podezdívky v souladu s projektovou dokumentací.
Montáž schodiště je velmi jednoduchá, nevyžaduje žádné tesařské ani jiné pomocné konstrukce a speciální nářadí.
Běžné schodiště v rodinném domě smontují dva zedníci za jednu pracovní směnu.
Jednotlivé stupně se ukládají na podezdívku tl. 125 mm na vápenocementovou maltu, je-li práce dostatečně přesná, lze použít tenkovrstvou zdící maltu.
Výhodná, i když koordinačně náročnější, je montáž přímo do nosného zdiva během hrubé stavby.
Schodiště je v tomto případě použitelné již při montáži a betonáži stropu.
Uložené schodišťové stupně jsou již následující den po montáži plně zatížitelné.
Jejich povrch je dokonale rovný a tvoří ideální podklad pro pokládku libovolné krytiny.
Ihned po zatvrdnutí malty už může schodiště sloužit i ve svém hrubém stavebním provedení.
Jedná o jednu z cenově nejvýhodnějších variant schodiště na našem trhu vůbec.
Ta vznikne, zejména když uvážíme užitnou a architektonickou hodnotu schodiště Ytong.
Úspora nákladů se týká jak nízké ceny za veškerý materiál, tj. schodišťové stupně Ytong a maltu, tak velmi krátké a snadné práce při výstavbě.
Schodiště nabízí vysokou únosnost a tichý „provoz“.
Nevyžaduje žádnou extra údržbu, jeho životnost je dána životností celé stavby.
Dřevěné schody a jejich výroba
Pro stavbu schodiště se nejčastěji používá dřevo z buku, dubu a jasanu.
Co se týká jehličnatých stromů, vhodný je smrk, jedle, modřín nebo borovice.
Ke stavbě dřevěných schodů použijeme kvalitní bukové dřevo.
Je pevné a vydrží i intenzivní otěr.
Z nářadí se nám bude hodit stolní pila, okružná nebo přímočará pila, elektrická bruska, horní frézka a vrtačka, případně aku šroubovák s vruty.
Ke schodům je z bezpečnostních důvodů také lepší připevnit zábradlí, které vylepší pocit stability.
Podle výše zmíněného vzorce vypočítáme sklon, vyměříme si délku schodiště, šířku, vzdálenost mezi stupni a výšku samostatných stupnic.
Tyto rozměry potom přeneseme na dřevo.
Použijeme bukový masiv, který je kompaktní a nebude se nijak rozlepovat nebo jinak znehodnocovat.
Na stolní pile přiřízneme tvar bočnic, obrousíme je bruskou a všechny hrany strhneme horní frézkou.
Oblé hrany budou bezpečnější.
Na každé bočnici si rozměříme výšku jednotlivých stupňů a tato místa si označíme.
Předvrtáme si otvory pro vruty.
Na vyznačená a předvrtaná místa přiložíme zarážky a pevně je přišroubujeme do bočnic, čímž nám vzniknou držáky pro stupně schodů.
Každou z bočnic potom ukotvíme do podlahy, stěn a případně i do stropu, pokud chceme schodiště vést skrz strop v místnosti.
Stupně začneme připevňovat odspodu směrem nahoru.
Také každý stupeň musí být dokonale obroušený a přední hrana zaoblená frézkou.
Po sestavení ošetříme dřevo vysoce odolným lakem, který je zvláště u dřeva nutný (zabraňuje oděru a poškrábání).
Dřevo dokonce i po letech pracuje, reaguje na změny tepla i vlhkosti a přizpůsobuje tomuto jevu svůj objem, což bohužel může způsobovat i ono nepříjemné vrzání.
Volba konstrukce podle způsobu stavby
Zde má investor na výběr.
Může volit i lehká, montovaná schodiště, která se instalují často až po finálních malířských úpravách interiéru.
Nebo tradiční litá betonová či zděná schodiště, která se realizují více či méně souběžně se zdivem v průběhu hrubé stavby.
Stavba atypického lomeného schodiště v interiéru
U složitějších lomených schodišť pak navíc přibývají mezipodesty.
Schody nejsou jen součástí domu, je to také kus nábytku, který vašemu domu dodává osobitý ráz a utváří minimálně ten pokoj, ve kterém jsou postaveny.
018# Montáž bednění a betonování schodiště | e4 dům svépomocí
Práce svépomocí a kdy přizvat odborníka
Stavba atypického nebo složitějšího schodiště vyžaduje přesné měření, správné založení a spolehlivé ukotvení jednotlivých prvků.
Při realizaci vstupních schodů je nutné zohlednit výšku prahu, sklon terénu, odtok vody, zámrznou hloubku, stabilitu konstrukce a bezpečnost nášlapných ploch.
Pro pokládku běžného metru materiálu budete potřebovat asi 30 minut.
K tomu je třeba připočíst přibližně 15 minut pro přípravné a dokončovací práce.
Pokud je nutné odstranit staré schody, pracují se také s vybouráním a odvozem stávajících schodů a likvidací suti.
U historického betonového schodiště může být nutná renovace odřených a popraskaných povrchů.
U konstrukcí napojených na dům je zvlášť důležité zabránit posunům, podmáčení a pronikání vody k fasádě nebo základům.