Výlety okolo Kremlu: nejzajímavější místa v okolí Moskvy

Kreml je jedním z největších hradebních komplexů na světě. Rozkládá se na Borovickém vrchu nad řekou Moskvou a zabírá plochu ve tvaru trojúhelníku o celkové rozloze 27,5 hektarů.

Žádný návštěvník Moskvy nesmí vynechat návštěvu duchovního, politického i uměleckého srdce Ruska, které Kreml bezpochyby ztělesňuje. Není totiž jen centrem hlavního města, ale také celé země. Z Moskvy se však vyplatí vypravit i za její hranice, protože v širokém okolí se nacházejí historická města, kláštery, chrámy, kremly, skanzeny lidové architektury a další významné památky.

Mapa výletů kolem Moskvy

Moskevský Kreml jako výchozí bod

Na Borovickém vršku stála pevnost již od raných časů Moskvy. Sráz nad řekou byl obýván Slovany již ve 2. tisíciletí př. n. l, později zde vznikla opevněná osada.

Skutečná historie kremelského areálu se však začala psát až o mnoho let později, ve 12. Tehdy na místě dnešního Kremlu založil veliký kníže kyjevský Jurij Dolgorukij dřevěnou pevnost, tzv. „Moskevský hrad“.

Do něj pak pozval na jednání jednoho ze svých spojenců, Svjatoslava, knížete novgorodského. Pevnost byla o necelých sto let později zničena během nájezdu Mongolů, následně však byla znovu vystavěna a ve druhé polovině 13. století začala sloužit coby sídlo moskevských knížat.

Když se roku 1320 Moskva stala hlavním městem, umístění sídla hlavy státu i církve bylo nabíledni. Skutečný rozvoj zažil Kreml ve století čtrnáctém. Tehdy se v areálu začaly stavět jedny z prvních kamenných staveb.

Architektura a památky Kremlu

Velkou postavou v kremelské historii se v té době stal ambiciózní vladař Ivan III. Veliký. Vladař k přestavbě nejprve povolal ruské stavitele - ti si však s ohromnými nároky nevěděli rady a pokazili, co mohli.

Když se třeba pokoušeli opravit chrám Nanebevzetí Panny Marie, bylo výsledkem jen zřícení několika chrámových zdí. Ivan III. se proto rozhodl hledat kvalifikované architekty svého sídla v uměním proslulé Itálii.

Během působení italských mistrů architektů vznikaly na konci 15. a na začátku 16. století budovy a chrámy, které se v areálu dochovaly dodnes.

  • Patří k nim například úchvatný Archandělský chrám, místo posledního odpočinku ruských carů.
  • K významným stavbám patří také Zvonice Ivana Velikého.
  • Rudé kremelské zdi z konce 15. století jsou dlouhé bezmála 2,3 kilometry.
  • Součástí opevnění je také dvacet věží.

Říká se, že než se vydáte objevovat kremelské poklady, měli byste si Kreml nejprve obejít kolem hradeb dokola, abyste skutečně pocítili jeho velikost.

Kreml v novověku a dnes

V následujících letech probíhaly v Kremlu další přestavby a vznikaly nové budovy. Zejména za panování Romanovců se na areálu podepsal barokní styl.

Nedlouho poté však Kreml čekalo dlouholeté zapomnění. Car Petr I. V roce 1682 bylo na schodišti u dnešního Fasetového paláce během povstání zavražděno několik příbuzných pozdějšího cara a malý Petr přitom jen o vlásek unikl smrti.

Kreml tak ztratil své výsadní postavení, i když v něm stále ještě probíhaly carské korunovace. Až carevna Kateřina II. Veliká si na něj v 18. století opět vzpomněla.

Nechala v areálu alespoň postavit budovu Senátu a ustanovila Kreml coby centrum ruské soudní moci. V následujících letech došlo ještě k několika přestavbám areálu, především v 19. století za cara Mikuláše I. po tom, co část Kremlu vyhodil v roce 1812 do vzduchu Napoleon.

Kreml však zůstával relativně klidným místem, stranou veškeré pozornosti. V roce 1917 na citadelu zaútočili bolševici, Moskva se opět stala hlavním městem a Kreml tím pádem sídlem nejvyšších představitelů země.

Do budovy Senátu se nastěhoval V. I. Když přišel k moci Stalin, nechal z kremelských věží sundat carský znak s dvouhlavým orlem a nahradil jej téměř třímetrovými hvězdami z červeného skla.

Během komunistické vlády pak v Kremlu vzniklo několik nových budov - zejména Vojenská akademie a tzv. Sjezdový palác z počátku 60. Dnes je sídlem ruského prezidenta, a tak se jeho historie tak trochu vrací. Rusko bylo z Kremlu ovládáno po staletí a nejinak je tomu i dnes.

Zlatý prsten kolem Moskvy

O Zlatém prstenu okolo Moskvy už asi každý slyšel. Zlatý prsten však jako oficiální název vlastně neexistuje, pouze neoficiálně se tak nazývají nejvýznamnější památky severovýchodně od Moskvy.

Jedná se o mužské i ženské kláštery, chrámy, kremly, skanzeny lidové architektury, místa významných bitev či nejstarší stavby v celém širokém okolí.

Avšak spousta míst za návštěvu rozhodně stojí. Mezi nejznámější města Zlatého prstenu patří Sergiev Posad, Pereslavl-Zalesskij, Rostov Velikij, Jaroslav, Kostroma, Ivanovo, Suzdal, Vladimir a Alexandrov.

MístoHlavní důvod návštěvyDoprava z Moskvy
Sergiev Posadtrojickosergievská lávraelektrička z Jaroslavského nádraží
Suzdalkreml, kláštery, skanzen lidové architekturyvlakem do Vladimiru a dále autobusem
Vladimirchrám Nanebevzetí Bohorodičky a Zlatá bránavlak z Kurského nádraží

Sergiev Posad a trojickosergievská lávra

Sergiev Posad leží přibližně 70 km severovýchodně od Moskvy. Do tohoto městečka Zlatého prstenu táhne turisty převážně komplex významného mužského pravoslavného kláštera.

V současnosti tu žije okolo 300 mnichů. Klášter trojickosergievská lávra byl založen Sergejem Radoněžským už v roce 1337.

Ve středověku hrál velice významnou roli v severovýchodní Rusi, byl oporou vlády, ale i obyčejných lidí. V polovině 16. století byl klášter řádně opevněn a to 1,5 km dlouhou kamennou zdí.

Díky tomuto opevnění se klášteru podařilo ubránit při dlouhém obléhání polsko-litevské armády v letech 1608-1610.

Sovětské období a návrat kláštera

Ve 20. století byl silně religiózní název města na počest sv. Sergeje trnem v oku sovětské vládě, a tak bylo město přejmenováno podle komunisty Vladimíra Zagorského na Zagorsk.

Hned po revoluci roku 1917 také sovětská vláda klášter uzavřela a stalo se z něj muzeum. Během dalších let klášter utrpěl značné škody, klášterní zvony včetně 65 tun těžkého zvonu Car byly zničeny a mnoho vzácných klášterních sbírek bylo nenávratně ztraceno.

Lávra začala sloužit původním účelům již po druhé světové válce a dokonce byla až do roku 1983 sídlem moskevského patriarchy, než mu bylo dovoleno přesídlit se do Moskvy.

Jak se dostat do Sergieva Posadu

Z Moskvy se sem nejsnáze dostanete električkou (příměstský vlak) z Jaroslavského nádraží přibližně za hodinu a půl.

Vlaky jezdí dost často, přibližně jednou za půl hodiny, a cena jedné cesty vyjde kolem 150 rublů. Další možností je vydat se sem autobusem ze stanice VDNCH.

Trojiční lávra v Sergievu Posadu

Suzdal: město chrámů a klášterů

Suzdal se nachází přibližně 200 km severovýchodně od Moskvy a 26 km od Vladimiru.

Už i vznik názvu Suzdal upoutá. Podle jedné teorie je odvozen od slov „slepit z hlíny“, podle jiné teorie je Suzdal doslova „výsledek stavební činnosti“.

A ono to odpovídá, tady toho bylo postaveno a slepeno nejen z hlíny od dob prvních zmínek o Suzdalu opravdu mnoho.

Co navštívit v Suzdalu

Za prohlídku stojí centrum Suzdalu, suzdalský kreml se třemi kostely, pět klášterních komplexů (Pokrovský, Alexandovský, Rizopoloženský, Vasiljevský, Spassko-Eutýnský), komplex staveb na Obchodním náměstí (šest chrámů a obchodní podloubí) a spousta dalších kostelů rozesetých všude po městě.

Za návštěvu rozhodně stojí i skanzen lidové architektury. Ve skanzenu si můžete prohlédnout dřevěné stavby svezené sem ze širokého okolí pocházející většinou z 18. a 19. století.

Doprava do Suzdalu

Do Suzdalu bohužel vlak nejezdí, ale můžete dojet z Moskvy z Kurského nádraží do nedalekého Vladimiru (cesta většinou trvá okolo 3 h).

Autobusy do Suzdalu jezdí z Moskvy ze Ščelkovského nádraží. Většinou se jedná o dálkové autobusy, které vedou přes Suzdal.

Suzdalský kreml a dřevěný skanzen

Vladimir: starobylé město a Zlatá brána

Město Vladimir bylo podle všeho založeno Vladimírem. Stalo se tak v roce 1108 a oním zakladatelem byl Vladimír Monomach.

Vybral si k tomu lukrativní místo prověřené staletími (první osídlení se datuje už do doby před 30 až 25 tisíci lety).

Nejvýznamnější památky Vladimiru

Nachází se tu chrám s velice vzácnými fragmenty fresek Andreje Rubljova z roku 1408. Jedná se o chrám Nanebevzetí Bohorodičky (Uspenskij soubor) z let 1158-61.

Přibližně stejně starou památkou je tzv. Zlatá brána z roku 1164. Brána sloužila k obraně a také jako triumfální brána v tehdy nejbohatší části města.

Traduje se, že ačkoliv je šířka brány 5 m, měla Kateřina Veliká problém tudy projet se svoji karetou.

K dalším památkám a místům, která stojí za zhlédnutí ve Vladimiru, patří chrám Pokrova na Něrli, spousta klášterů, Troický chrám, katolický kostel z konce 19. století, státní duma z počátku 20. století a několik muzeí.

Vladimirská centrála

Vladimír proslavil i Vladimír Krug (známý ruský šansoniér) svojí písní o zdejší vladimirské centrále, což je vězení s velice přísnou ostrahou.

Vladimirská centrála tu funguje už od dob Kateřiny II. a mohla by leccos vyprávět nejen o politických vězních, vědcích, vojenských velitelích, ale vlastně o nejvýznamnějších vězních posledních 200 let.

Tvrdí se, že odsud se nikomu nikdy nepodařilo utéct. Zároveň se také říká, že se přece jen v 70. letech minulého století podařilo přelézt stěny centrály dvěma vězňům.

Doprava do Vladimiru

Celkem pohodlně se do Vladimiru dostanete vlakem z Kurského nádraží.

Zlatá brána ve Vladimiru

Jak naplánovat výlet z Moskvy

Pro kratší výlet je praktickou volbou Sergiev Posad, protože leží přibližně 70 km severovýchodně od Moskvy a je snadno dostupný příměstským vlakem.

Suzdal a Vladimir je vhodné spojit do jednoho delšího výletu, protože Suzdal leží 26 km od Vladimiru a do Suzdalu vlak nejezdí.

Pokud chcete během jednoho programu navštívit především klášter, vyberte Sergiev Posad. Pokud vás zajímá soubor chrámů, klášterů, městských staveb a lidové architektury, nabízí nejpestřejší program Suzdal.

Vladimir je vhodný pro návštěvníky, kteří chtějí poznat starobylé město s významnými sakrálními památkami, Zlatou bránou a historickými muzei.

tags: #vylet #okoli #kremze