Vstupní komedie: význam pojmu a jeho souvislost s divadelní terminologií

Označení vstupní komedie může bez širšího kontextu působit nejednoznačně. V divadelním prostředí se však používají přesnější pojmy, které popisují nejen žánr hry, ale také její scénografii, způsob inscenování a komický účinek na diváka.

Komedie je druh zábavy nebo literatury, jejímž cílem je rozesmát lidi. Používá humor, vtipy a vtipné situace k pobavení publika. V divadelní terminologii se proto význam komedie vztahuje především k žánru, jehož podstatou je komičnost a cílem komický účinek na diváka.

Co znamená komedie

Komedie je literární nebo dramatické dílo, které je psáno se záměrem pobavit a rozveselit čtenáře či diváka. Komedie má veselý obsah, ideální představy se střetávají s všedními a směšnými záležitostmi, spor končí smířením a výsměchem lidským vadám.

Ačkoli se žánr nazývá komedie, ne všechny literární komedie jsou tradičním způsobem vtipné. Komedie má za cíl pobavit a rozveselit pomocí lehkých příběhů, zatímco tragedie se zabývá vážnými tématy a často končí smutným nebo dramatickým zakončením.

Dobře napsaná literární komedie obsahuje důležité prvky. Zaprvé, mezi postavami a postavami a čtenářem musí být hodně výrazu a komunikace. Zadruhé musí být originální a bezstarostné, s inteligentním psaním. Dobrá komedie má dokonalou směsici hlouposti a zábavy, i když není příliš hloupá, ale někdy jen hloupá. Nakonec je důležité načasování a rytmus.

Komedie pomáhá lidem relaxovat, vidět věci z nové perspektivy a vypořádat se s těžkými tématy smíchem. Odráží také společnost a může podnítit diskusi.

Původ a historické souvislosti komedie

Slovo komedie je spojeno s řeckým slovesem, které znamená „libovat si“, a čerpá inspiraci z hravých vtipů řeckého boha Dionýsa, boha vína a divadla.

Aristophanes, komiksový dramatik, napsal více než čtyřicet komedií, z nichž některé byly obscénní a urážlivé. Starověcí Řekové často používali komedie jako způsoby zesměšňování mocných a marných mužů a zobrazovali je jako pošetilé a přehnaně nadšené.

William Shakespeare napsal několik komedií, které se lišily od jeho dramatických tragédií. Některé běžné vzory spiknutí, které použil, zahrnují hádky mezi postavami, mylné identity nebo převleky, podvod a postavy překonávající překážky, aby se mohly znovu spojit.

Typické rysy komediální hry

Na rozdíl od protagonistů tragédií, kteří jsou často komplikovaní a chybní, mají komičtí protagonisté tendenci být méně realističtí, jednoduchí a dokonce pošetilí.

Komický účinek může vznikat z vlastností postav, z jejich nedorozumění, z kontrastu mezi jejich představami a skutečností nebo z rychlého střídání situací. Důležitou úlohu má také komunikace mezi postavami, načasování replik a rytmus jednání.

• humor a vtipné situace;
• kontrast ideálních představ s všedními a směšnými záležitostmi;
• hádky mezi postavami;
• mylné identity a převleky;
• podvod a nedorozumění;
• překonávání překážek;
• smíření nebo komické rozuzlení;
• výsměch lidským vadám a pošetilostem;
• výrazná komunikace mezi postavami;
• správné načasování a rytmus.

Dveřová komedie a její význam

V divadelním prostředí se objevuje spojení dveřová komedie. Spojení dveřová komedie se objevuje v divadelním prostředí jako označení hry, při níž jsou výrazným scénografickým prostředkem dveře.

Přesněji řečeno, na jevišti jsou umístěny dveře, jimiž postavy vycházejí před diváky a zase jimi odcházejí jinam. Dveře tedy nejsou pouze běžnou součástí dekorace, ale stávají se jedním z hlavních prostředků, pomocí nichž se vytváří komika a organizuje pohyb postav.

V tomto typu divadelní hry je kladen důraz na synchronizaci odchodů a příchodů herců, obvykle je totiž na jevišti dveří několikero, což dokládá i kontext vyhledaných výskytů v databázi Českého národního korpusu (ČNK, SYN v10):

„Jaká jsou největší úskalí hry? Je to klasická dveřová komedie. Máme osm dveří. Třeba čtyři lidé musí naráz otevřít dveře.“

Pro tento typ komedie je proto podstatná přesná koordinace pohybu herců. Postavy mohou současně přicházet z různých stran, míjet se, ukrývat se, vracet se na jeviště nebo se objevit ve dveřích v okamžiku, kdy je jiná postava očekává na jiném místě.

Po prohledání databáze ČNK je zřejmé, že spojení dveřová komedie není v úzu zastoupeno příliš hojně (nalezli jsme jen 9 výskytů).

Jak souvisí vstupní označení s divadelními pojmy

Samotné spojení vstupní komedie neoznačuje běžný základní dramatický žánr ve stejném smyslu jako komedie, tragédie nebo tragikomedie. V divadelním prostředí je třeba rozlišovat mezi názvem žánru, scénografickým prostředkem a praktickými údaji spojenými s návštěvou představení.

Vstup se v divadle obvykle vztahuje ke vstupence, vchodu nebo přístupu do kulturního zařízení. Komedie naproti tomu označuje druh dramatického nebo literárního díla, jehož cílem je vyvolat komický účinek. Pokud se obě slova objeví vedle sebe, jejich přesný význam závisí na konkrétní větě nebo situaci.

V divadelní hře mohou být dveře důležitým scénografickým prvkem, zatímco u návštěvního řádu se slovo vstup vztahuje k příchodu diváka do kulturního zařízení. Tyto významy proto není vhodné zaměňovat.

Další druhy komedie

Existuje mnoho druhů komedií, včetně tragikomedie, romantické komedie, sentimentální komedie a temné komedie.

Běžné typy komedie zahrnují slapstick, satiru, parodii, stand-up a situační komedii. Každý styl používá různé techniky k vytvoření humoru.

Slapstick

Slapstick využívá výrazné fyzické jednání, přehnané pohyby, pády, honičky a překvapivé situace. Komika často vzniká z rychlosti a opakování jednání.

Satira

Satirická hra - jedná se o komedii, jejíž námět je zaměřen k aktuální společenské kritice nebo se vysmívá lidským pošetilostem a charakterovým chybám.

Parodie

Parodie využívá napodobení známého stylu, díla, situace nebo způsobu jednání a záměrně jej posouvá do komické podoby.

Romantická komedie

Romantická komedie využívá vztahy mezi postavami, nedorozumění, překážky a opětovné spojení postav.

Temná komedie

Temná komedie pracuje s vážnými, obtížnými nebo znepokojivými tématy prostřednictvím humoru.

Tragikomedie

Tragikomedie spojuje prvky tragédie a komedie, buď převládá tragický děj zakončený komickým rozuzlením, nebo komický děj skončí tragicky.

Komické postavy a stavba děje

Komediální postavy bývají často jednodušší, méně realistické a pošetilé. Jejich chování může být přehnané, protože právě přehnanost umožňuje ukázat určitou lidskou vlastnost nebo společenský problém.

Mezi běžné dějové vzory patří hádky mezi postavami, mylné identity nebo převleky, podvod a překonávání překážek, aby se postavy mohly znovu spojit.

Fabule je souhrn událostí spojených časově a příčinně jako podklad děje literárního díla, smyšlený příběh. Motiv je důvod, který vede literární postavu k určitému činu; motivy na sebe navazují a vytvoří celek.

Dveře jako scénografický a komický prostředek

U dveřové komedie se scénografie přímo podílí na stavbě děje. Každé dveře mohou představovat jiný prostor, jiný směr příchodu nebo odchodu a jinou možnost, jak postavu uvést do situace.

Komika může vznikat například tehdy, když se několik postav snaží projít různými dveřmi ve stejný okamžik. Napětí mezi tím, kdo se má objevit, kdo má zmizet a kdo se nesmí s někým potkat, vytváří rychlý rytmus hry.

V tomto typu divadelní hry je kladen důraz na synchronizaci odchodů a příchodů herců. Pokud je na jevišti dveří několikero, musí herci přesně dodržovat své nástupy, odchody a načasování jednotlivých situací.

Výrazným příkladem je hra, v níž „Máme osm dveří“ a „Třeba čtyři lidé musí naráz otevřít dveře“. Taková inscenace klade vysoké nároky na herce, režiséra, technické zajištění i scénografii.

Základní divadelní terminologie

Drama znamená předvádění příběhu prostřednictvím jednání, dialogů a monologů jednajících postav.

Dialog je rozhovor herců na jevišti.

Monolog je řeč jedné osoby, která zůstane na jevišti. Obvykle vyjadřuje to, co se odehrává v mysli postavy.

Dramatik je autor divadelních her.

Dramaturg je člen umělecké správy divadla, který vybírá a upravuje repertoár, tedy co budou hrát.

Režisér po prostudování hry rozdělí role hercům. Potom řídí provedení hry na jevišti.

Scéna je část divadelní hry, zvaná též obraz, která se řídí proměnami dramatického jednání.

Scénář uvádí na jedné straně mluvený text díla a na druhé straně orientační údaje obrazové nebo zvukové, někdy se tím rozumí i režijní kniha.

Výtvarník má na starosti dekoraci jeviště. U dveřové komedie proto může být jeho práce zásadní, protože počet, rozmístění a vzhled dveří ovlivňují pohyb postav i celkovou podobu hry.

Premiéra je první představení hry a bývá slavnostní.

Repríza je opakování téže hry. Počet repríz svědčí o úspěchu u diváka.

Význam dalších dramatických žánrů

Činohra je běžný dramatický žánr, mísící prvky tragédie i komedie ve výjevech z obyčejného života.

Tragédie má obsahem nerovný boj jednotlivce proti nepřátelským silám. V tomto boji hrdina zákonitě podléhá.

Groteska je dramatický žánr 20. století, který obdobně jako tragikomedie staví svou poetiku na smysly vnímatelném paradoxu tragického a komického.

Filmová groteska je žánr filmové komedie, hlavně z období němého filmu, vyznačující se zkarikovanými postavami a dějem plným překvapivých až bláznivých situací.

Kabaret se postupně formoval ve svébytný žánr zábavného divadla. Program kabaretu se skládá z jednotlivých čísel, které jsou spojovány nejčastěji osobou konferenciéra, jenž má z celého pořadu vytvořit svým průvodním slovem homogenní celek.

Kabaretní žánr se nevytratil. Přetrvává ve dvou základních liniích. Jednak původní - jako pořad s volnou skladbou čísel - a také v sevřenější podobě, obvykle s náznakem rámcující fabule.

Balet je hudební dílo, kde se děj úzce pojí s hudbou a pohybovým vyjádřením.

Opera je hudební dílo, v němž se akce na jevišti úzce pojí s hudbou a text je zpíván za doprovodu orchestru.

Libreto označuje operní texty.

Choreograf je tvůrce baletního vystoupení.

Návštěva komediálního představení

Při zakoupení vstupenky si je divák povinen zkontrolovat správnost všech údajů.

Každý divák se je povinen před vstupem do kulturního zařízení prokázat platnou vstupenkou.

V případě zjištění duplicitní vstupenky bude umožněn vstup pouze prvnímu z diváků, který vstupenku předložil.

Jakýkoliv cizí zásah na vstupence činí vstupenku neplatnou a jejímu majiteli nebude umožněn vstup do divadla ani žádná náhrada.

Změna programu, obsazení nebo termínu vyhrazena.

Pro vstup do míst konání představení je divák povinen využít pouze vchody pro tento účel vyhrazené.

Divák se smí v kulturním zařízení pohybovat pouze v prostorách jemu určených a není mu dovoleno vstupovat do prostor vyhrazených technickému a uměleckému personálu.

Každý divák je povinen uzpůsobit své chování tak, aby nerušil průběh představení, ostatní diváky, účinkující a neohrožoval na zdraví a životě sebe ani ostatní diváky a účinkující.

Při neuposlechnutí pokynů pořadatele může být divák bez dalšího upozornění z kulturního zařízení vykázán bez nároku na vrácení vstupného.

Po skončení představení jsou diváci povinni opustit bezprostředně kulturní zařízení.

Pořizování audio-vizuálních záznamů nejen ruší ostatní diváky, ale zasahuje i do autorských práv, proto je přísně zakázáno po celou dobu konání představení.

V kulturním zařízení platí přísný zákaz kouření, konzumace jídla a pití, mimo prostory pro tento účel určené.

Diváci mladší 15 let se smí v areálu kulturního zařízení pohybovat pouze v doprovodu dospělé osoby, která je za ně odpovědná.

Do kulturního zařízení vstupuje každý divák na vlastní nebezpečí.

Každý divák je povinen se chovat tak, aby nedocházelo k poškozování zařízení a technického vybavení v areálu kulturního zařízení a dále zachovávat čistotu a pořádek.

Divák dává bez jakýchkoliv nároků vůči pořadateli i třetím osobám souhlas ke zhotovení a zveřejnění jakékoliv formy záznamu z představení či záznamu v souvislosti s ním spojených.

O veškerých zraněních způsobených v prostorách kulturního zařízení je divák povinen neprodleně uvědomit pořadatele, který zajistí nejnutnější ošetření na místě, případně zajistí příjezd záchranné služby.

Návštěvní řád nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2024; pořadatel si vyhrazuje právo jej kdykoliv měnit.

Jak lze pojem komedie vysvětlit ve výuce

Komedie může být představena prostřednictvím krátkých ukázek, hry nebo skupinového projektu. Navrhněte skupinový projekt skeče. Požádejte studenty, aby ve malých skupinách napsali a zahráli krátký komický skeč.

Použijte videoklipy. Zobrazte příklady slapsticku, satiry a parodie z vhodných zdrojů.

Poskytněte začátky vět. Dejte studentům podněty jako „Co kdyby...“ nebo „Představ si, že...“ k povzbuzení nápadů.

Zařaďte zábavné hry. Začněte lekci s vtipnou hádankou nebo vtipem souvisejícím s tématem.

Vytvořte kvíz o komedii. Požádejte studenty, aby přiřadili typy komedie k příkladům nebo vysvětlili, proč je něco legrační.

Takové aktivity mohou ukázat, že komedie není založena pouze na jednotlivých vtipech. Významnou roli mají také postavy, děj, rytmus, načasování, způsob komunikace a vztah mezi komickými situacemi a prostředím, v němž se odehrávají.

Známí představitelé komedie

Slavní komici zahrnují Charlie Chaplin, Lucille Ball a Robin Williams.

tags: #vstupni #komedie #vyznam