Vstupné do Svatovítské katedrály: ceny, vstup a praktické informace

Katedrála svatého Víta, oficiálně katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, je součástí komplexu Pražského hradu ve čtvrti Hradčany v Praze. Je hlavním a největším pražským chrámem, duchovním symbolem českého státu a jednou z nejvýznamnějších památek České republiky.

Prohlídka katedrály je součástí návštěvy Pražského hradu. Do turisticky přístupných prostor se zpravidla vstupuje v rámci okruhu, který zahrnuje také Starý královský palác, baziliku svatého Jiří a Zlatou uličku. Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální otevírací dobu, protože provoz může být upraven kvůli bohoslužbám, koncertům, mimořádným uzavírkám nebo stavebním pracím.

Kolik stojí vstup do Svatovítské katedrály

Katedrálu svatého Víta můžete navštívit v rámci okružní prohlídky po Pražském hradě. Nedá se koupit samostatná vstupenka pouze do katedrály. Okružní prohlídka zahrnuje taky Starý královský palác, baziliku svatého Jiří a Zlatou uličku.

Vstupné na okruh Pražským hradem je 250 Kč a snížené vstupné 125 Kč (pro děti 6-16 let, studenty do 26 let a seniory nad 65 let). Pokud navštěvujete Pražský hrad s rodinou, můžete si koupit zvýhodněnou rodinnou vstupenku za 500 Kč (zahrnuje 2 dospělé a až 5 dětí do 16 let).

Vstupenku si uchovejte po celou dobu návštěvy. Kód na vstupence budete skenovat na každém místě zvlášť, abyste prošli turnikety.

Uvedené ceny se v poskytnutých informacích liší podle konkrétního typu prohlídky a období zveřejnění. Před návštěvou proto ověřte aktuální ceník Správy Pražského hradu.

Prohlídka katedrály s průvodcem

Turistický provoz katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha spadá pod Správu Pražského hradu, takže je nutné pořídit si vstupenku na celý okruh Hradem. Tu si zakoupíte v infocentru Pražského hradu na 2. a 3. nádvoří za 450 Kč. Základní okruh zahrnuje Starý královský palác, Baziliku sv. Jiří, Zlatou uličku a konečně katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Dostupná je však zvláštní prohlídka s názvem Katedrála sv. Víta zblízka. Je k zakoupení zvlášť on-line. Jedná se o detailní prohlídku katedrály s průvodcem, která zabere asi 75 minut. Zájemci nahlédnou v rámci výkladu i do míst se zvláštní památkovou ochranou, kam se běžný turista nepodívá. Trasa zahrnuje celé přízemí katedrály sv. Víta, Královskou hrobku a Svatováclavskou kapli. Cena prohlídky je 600 Kč - platí se standardní vstupné do objektu (tedy na okruh), plus 150 Kč.

Průvodci Prahou, kteří poskytují odborný výklad turistickým skupinám, mají po předložení dokladu, že jsou licencovaní průvodci, nárok na volnou vstupenku.

Lze se do katedrály dostat zdarma?

Jestliže vám stačí jen letmé nahlédnutí do katedrály bude vám stačit pouze vstup do přední části katedrály, která je návštěvníkům přístupná zdarma. Pro návštěvníky bez vstupenky je vymezen prostor pod západní kruchtou, neboli kůrem. Jedná se tedy o vstup do přední novogotické části katedrály.

Přesto však existuje způsob, jak se do katedrály sv. Víta bezplatně dostat. Všichni věřící a poutníci jsou dovnitř zváni zdarma, a to nejen k účasti na pravidelných či svátečních liturgiích, ale i mimo liturgický provoz k individuální modlitbě či jako organizované poutní skupiny.

Věřící (jednotlivci či rodiny), kteří přicházejí za účelem modlitby, mají bezplatný vstup i během turistického návštěvního provozu, a to na vyžádání u pracovníků ostrahy při vchodu do katedrály.

V případě, že přijdete do katedrály na bohoslužbu, musíte po celou dobu jejího trvání sedět v lavici a nesmíte fotit. Po skončení mše však máte trochu času chrám si projít.

Skupiny poutníků doprovázené katolickým knězem mohou také slavit mši svatou v eucharistické kapli katedrály.

Otevírací doba katedrály

Chrám sv. Víta na Pražském hradě je přístupný v průběhu celého roku v níže uvedených otevíracích hodinách. Na této stránce pravidelně aktualizujeme veškeré změny v otevírací době - např. mimořádné bohoslužby, koncerty.

Otevírací doba katedrály svatého Víta se liší podle období. V letní sezóně (duben-říjen) je otevřená 9:00-17:00 a v neděli až od 12:00. V zimní sezóně (listopad-březen) je pak otevírací doba o hodinu zkrácená 9:00-16:00. Poslední vstup je vždy 20 minut předem.

Poslední možný vstup je 20 minut před koncem otevírací doby.

Návštěvní doba může být podle provozních podmínek upravena, zejména s ohledem na konání bohoslužeb - v průběhu církevních obřadů není prohlídka chrámu možná.

V době bohoslužeb není povolen průvodcovský výklad.

Jestliže jste již interiér katedrály viděli, anebo vám stačí obdivovat ji jen zvenčí, areál Pražského hradu je otevřený po celý rok 6:00-22:00 hodin.

Otevírací doba a vstupné na Velkou jižní věž

Další místo, kam si můžete koupit vstupenku, je Velká jižní věž katedrály svatého Víta, ze které budete mít Prahu jako na dlani.

Na velkou jižní věž katedrály můžete vystoupat denně od 10 do 18 hodin, poslední vstup je vždy v 17:30. Tato bezmála sto metrů vysoká věž nabízí jedinečný výhled na Prahu.

Výhledem z Velké jižní věže se můžete pokochat v létě v čase 10:00-18:00 a v zimě 9:00-17:00. Poslední vstup 30 minut předem.

Vstupné na Velkou jižní věž činí 200 Kč. Otevřená je denně od 10:00 do 18:00, poslední vstup je v 17:30. V poskytnutých informacích se objevuje také cena 150 Kč, snížené vstupné 80 Kč a rodinné vstupné 300 Kč, proto je vhodné ověřit aktuální ceník na místě nebo online.

Během výstupu po více než 280 schodech se naskytne jedinečný výhled na hlavní město, areál Pražského hradu i pohled na zvony Svatovítské katedrály.

Na jižní chrámovou vyhlídkovou věž vede 287 schodů. Její renesanční ochoz se nachází ve výšce 56 m a na barokní Pacassiho báni je připevněn 3,5 m vysoký pozlacený lev.

Kde Svatovítská katedrála leží a jak se k ní dostat

Katedrála svatého Víta je součástí komplexu Pražského hradu ve čtvrti Hradčany v Praze. Najdete jí na třetím nádvořím, kam se dostanete přes druhé nádvoří nebo od Starých zámeckých schodů ze zastávky metra A-Malostranská.

Oficiálním vstupem je vstup od Hradčanského náměstí, kde uvidíte zlatou Bránu gigantů s hradní stráží, za kterou se rozprostírá první nádvoří s Novým královským palácem. Celé náměstí lemuje několik nádherných paláců a zároveň si užijete parádní výhled na Prahu.

Vstup do Pražského hradu pak vede vlevo přes čtvrté nádvoří. Odtud projdete přes druhé nádvoří a podchodem se dostanete přímo ke katedrále.

Můžete jít taky vstupem od Prašného mostu, kde staví tramvaje 22 a 23.

Návštěvníci vstupují do katedrály portálem v západním průčelí, proti průchodu mezi II. a III. nádvořím Pražského hradu.

Historie katedrály svatého Víta

Gotická katedrála, duchovní symbol českého státu, byla založena r. 1344 na místě původní románské rotundy. Stavba trvala téměř 600 let, definitivně byla dokončena až v r. 1929.

Chrám je třetím kostelem stejného zasvěcení na témže místě. Kolem roku 925 zde kníže Václav založil předrománskou rotundu, která byla po roce 1060 nahrazena trojlodní bazilikou se dvěma věžemi.

Na místě katedrály svatého Víta stála původně od roku 929 rotunda a po ní bazilika, která byla sídlem pražské diecéze. Dodnes se dochovaly z románské baziliky pozůstatky.

Je zasvěcena třem svatým: kníže Václav (později prohlášený za svatého) založil na Hradě kolem roku 925 třetí kostel - rotundu sv. Víta.

Získal totiž darem od saského císaře Jindřicha Ptáčníka vzácnou relikvii - kost z paže sv. Víta, kterou v budované rotundě uložil.

Po zavraždění sv. Václava se rotunda stala i místem jeho hrobu a on sám pak patronem a světcem Čechů. Jeho svatostánek je zde dodnes.

Třetí světec, kterému je dnešní katedrála sv. Víta zasvěcena, je sv. Vojtěch, druhý český biskup, zabitý na misijní cestě k polabským Prusům.

Spytihněv II. dal Václavovu rotundu zbořit, protože již nestačila potřebám obyvatel Hradu a roku 1060 založil prostornější baziliku sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Význam kostela vzrostl zejména po zřízení pražského biskupství.

Ve 14. století, za vlády Jana Lucemburského, došlo k povýšení diecéze na arcidiecézy a tím k položení základního kamene katedrály svatého Víta v roce 1344.

Na jejím místě založil Karel IV. se svým otcem Janem Lucemburským roku 1344 velkolepý chrám jako kostel korunovační, pohřebiště králů a jako klenotnici nejvzácnějších pokladů.

Roku 1344 zahájil Karel IV. stavbu gotické katedrály. První stavitelé, Matyáš z Arrasu a později Petr Parléř, postavili chór s věncem kaplí, Svatováclavskou kapli, Zlatou bránu a spodní část Velké jižní věže.

Prvním stavitelem byl Matyáš z Arrasu do roku 1352, po něm přišel třiadvacetiletý Petr Parléř ze švábského Gmündu, který řídil stavbu i výzdobu do své smrti roku 1399.

Stavbu katedrály ovšem v roce 1419 přerušily husitské války a chrám po staletí zůstal nedokončen, přestože se někteří panovníci pokoušeli pokračovat ve stavbě.

Tu začal stavět Petr Parléř, ale nedokončil ji. Do původně zamýšlené výšky ji doplnil renesanční ochoz a helmice ze 16. století, kterou ale v 18. století nahradila současná kupole.

Mimo jiné byla postavena hudební kruchta a průčelí chrámu bylo provizorně uzavřeno.

Roku 1859 byla založena Jednota pro dostavbu chrámu sv. Víta.

Teprve ve 2. polovině 19. století zahájila Jednota pro dostavění chrámu sv. Víta opravu původní části a dostavbu katedrály v novogotickém slohu.

V 60. letech 19. století vedl obnovovací práce arch. Josef Kranner a roku 1873 byl položen základ k novostavbě podle projektu arch. Josefa Mockera, po němž pokračoval arch. Kamil Hilbert, který dovedl stavbu v roce 1929 ke konci.

V roce 1929 byl chrám slavnostně vysvěcen.

Teprve 28. září 1929 se lidem představila tak, jak ji známe dnes.

Katedrála byla slavnostně vysvěcena u příležitosti Svatováclavského milénia. Bylo to 12. 5.

23. 4. 1997 byl kardinálem Miroslavem Vlkem vydán dekret, na jehož základě byl objektu udělen jeho původní název katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Architektura a rozměry

Katedrála se skládá ze dvou částí: východní část, která obsahuje chór s kaplemi a velkou zvonovou věží, byla postavena v gotickém období 14. - 15. století, západní část s příčnou lodí, trojlodím a průčelím s věžemi byla přistavěna teprve ve 2. polovině 19.

Novogotickou část katedrály tvoří hlavní loď a úzké boční lodi s postranními kaplemi osvětlenými barevnými okny a severní křídlo příčné lodi.

Rozměry chrámu: délka je 124 m, maximální šířka v příčné lodi 60 m, šířka chrámu v západním průčelí 37,5 m, výška klenby 33 m.

Hlavní loď trojlodní katedrály je klenutá nepřetržitou síťovou klenbou Petra Parléře, použitou zde poprvé na evropském kontinentu.

Postranní nižší boční lodi jsou spojené kol dokola věncem devatenácti kaplí a staré a nové sakristie.

Kolem celého chrámu ve výši cca 14 m probíhá arkádový sloupový ochoz, zvaný triforium, který se proslavil vzácnou portrétní galerií 21 bust, vytvořených parléřovskou hutí v letech 1371- 85.

Plastiky, do té doby v Evropě ojedinělé, představují členy rodiny Karla IV., arcibiskupy, architekty a ředitele stavby.

V nové části chrámu jsou v triforiu další busty novodobých osobností, které se zasloužily o dostavbu.

Renesanční zpěvácká a hudební kruchta Bonifáce Wohlmuta je z let 1557-1561.

Královskou oratoř (modlitebnu) bohatě plasticky zdobenou sukovitými větvemi vestavěl do kostela koncem 15.

Západní průčelí, rozeta a vstup

Průčelí s dvěma štíhlými věžemi je zdobeno na pilířích 14 sochami světců, Karla IV. a arcibiskupa Arnošta z Pardubic.

Do hlavní lodě vedou tři portály s tympanony zdobenými reliéfy podle modelů Karla Dvořáka a bronzová vrata s litými reliéfy od Otakara Španiela.

Bronzové dveře jsou zdobeny reliéfy s výjevy z historie chrámu a z legend o svatém Václavu a Vojtěchu. Vyobrazeni jsou na nich svatý Václav a Karel IV. a jsou zde i tváře stavitelů katedrály.

Dalším prvkem hodným obdivu je monumentální kulaté okno, tzv. rozeta, jenž se podobá květu rozvité růže. Najdete ji nad vchodem do katedrály.

Růžicové okno nad portálem o průměru 10 m je vytvořeno podle kartonů Františka Kysely na téma Stvoření světa z roku 1921.

Rozeta byla dokončena v roce 1928 a za jejím architektonickým návrhem stojí Kamil Hilbert. Vitráž na téma Stvoření světa navrhl František Kysela.

Při bližším zkoumání okna zjistíte, že se skládá z několika obrazů. Malé barevné kousky skla vložené do olověných proužků tvoří v celku kompletní obraz.

Nejvýše je obraz, který znázorňuje Boha, pod ním jsou v kruhu v jednotlivých pětilístcích z barevných sklíček vyskládány jednotlivé dny podle biblického Stvoření světa.

Zlatá brána a mozaika Posledního soudu

V jižním průčelí chrámu z III. nádvoří je slavnostní vchod do chrámu tzv. Zlatou bránou.

Přímo na Velké jižní věži je zlatá brána a napravo od ní nádherná zlatá mozaika Posledního soudu. Z této strany byl původní vstup do katedrály.

Z této strany býval původní vstup do katedrály - tudy vycházel nově korunovaný panovník a tudy dovnitř vstupovaly davy poutníků.

Stěnu nad portálem dal osadit mozaikou Karel IV. Autorem její předlohy byl pravděpodobně malíř Nicollo Semitecolo.

Je ozdobena unikátní gotickou mozaikou italského typu na téma Posledního soudu s vyobrazením Karla IV. a jeho manželky Alžběty Pomořanské, kterou vytvořili v letech 1370-1371 neznámí mozaikáři z cca jednoho milionu skleněných kostiček a kamínků ve více než 30 barevných odstínech.

Mozaika je vyskládána asi z miliónu skleněných kostek v několika desítkách odstínů, na některé části obrazu byly místo skla použity různobarevné křemeny.

Ve vstupu je novodobá bronzová mříž, zdobená reliéfy kalendária a znameními zvěrokruhu, dílo Jaroslava Horejce z roku 1955.

V zemích na sever od Alp je taková mozaika naprostým unikátem.

Co vidět uvnitř katedrály

Především za slunečných dní je interiér katedrály nádherně prozářen barevnými vitrážemi, které hrají všemi barvami.

Na jejich výrobě se podíleli čeští umělci začátku 20. století včetně Alfonse Muchy, Františka Kysela a Maxa Švabinského.

V jejím impozantním interiéru se nachází mj. malbami a polodrahokamy nádherně vyzdobená Svatováclavská kaple s hrobem sv. Václava.

Kaple sv. Václava je kultovním centrem Svatovítské katedrály. Nádherná výzdoba a odlišné pojetí architektury zdůrazňují výjimečnost kaple, ústředního bodu chrámu s hrobem nejvýznamnějšího zemského patrona.

Obklad stěn z drahých kamenů a nástěnné malby pašijového cyklu jsou částí původní výzdoby kaple ze 14. století.

Nejvzácnějším prostorem chrámu je čtvercová Svatováclavská kaple s parléřovskou hvězdovou klenbou, v jejímž středu je hrob sv. Václava.

Strany kaple měří 14 m.

Gotický kamenný náhrobek sv. Václava ze 14. století stojí na soklu ozdobeném drahými kameny, nahoře je schránka na ostatky sv. Václava a jeho stříbrné poprsí.

Spodní části stěn kaple jsou vykládány z desek z drahých kamenů.

Celý prostor je bohatě zdobený vzácnými nástěnnými malbami - výjevy ze života sv. Václava - a dalšími díly uměleckého řemesla a plastikami.

Kaple je natolik vzácná, že si jí můžete prohlédnout jen od dveří.

Výjevy ze života sv. Václava doplňují další díla uměleckého řemesla a plastiky.

Za vidění stojí taky stříbrná hrobka Jana Nepomuckého a spousta dalších nádherných kaplí a detailů.

Korunovační klenoty a Svatovítský poklad

Dveře v koutě kaple vedou ke schodišti do Korunní komory, kde se ukládají korunovační klenoty (Svatováclavská koruna z roku 1346, královské žezlo z 1. poloviny 16. století a říšské jablko z poloviny 16. století, dále pouzdro na korunu, korunovační kříž, meč a textilie).

A kdo má klíče od korunovačních klenotů? Klíčů je sedm.

Po jednom klíči mají: prezident republiky, předseda vlády, pražský arcibiskup, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, Metropolitní kapitula chrámu sv.

Soubor Českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko s pouzdrem, královské žezlo s pouzdrem a korunovační roucho.

Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž, zv. Korunovační, a obřadní korunovační meč, zv.

V chrámu je uložen též Svatovítský chrámový poklad, soubor vzácných starožitností z doby sv. Václava a zejména z doby Karla IV.

V nové pokladnici katedrály sv. Víta i v depozitářích Metropolitní kapituly na Pražském hradě se nachází tzv. Svatovítský poklad. Jde o sbírku více než 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny.

Královská hrobka a pohřbené osobnosti

Před hlavním oltářem je od roku 1589 bílé mramorové královské mauzoleum provedené nizozemským sochařem Alexandrem Colinem.

Pod mauzoleem byla roku 1589 dobudována nová hrobka českých králů - podzemní krypta, do níž se vstupuje z kaple sv. Kříže.

Zde jsou uloženy ostatky českých králů a jejich příbuzných.

V chóru katedrály, před hlavním oltářem, stojí královské mauzoleum a pod ním, v podzemí chrámu královská hrobka.

V jejím podzemí se nachází hrobka českých králů včetně Karla IV.

V kapli sv. Václava, respektive v jejím podzemí, je uložen Václav I.

V podzemní kryptě jsou uloženi Rudolf I. Habsburský zv. Kaše (král český), Karel IV. (král český, císař římský), Václav IV. (král český, císař římský) a Rudolf II.

V chóru katedrály jsou uloženi Břetislav I., Spytihněv II., Břetislav II. a Bořivoj II. (česká knížata), Přemysl Otakar I. a Přemysl Otakar II.

V mauzoleu v hlavní lodi katedrály jsou uloženi Ferdinand I. Habsburský (král český, císař římský) a Maxmilián II.

V katedrále jsou uloženy také manželky panovníků - Anna Jagellonská (manželka Ferdinanda I., mauzoleum), Johana Bavorská (manželka Václava IV., krypta), manželky Karla IV. - Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická, Eliška Pomořanská (krypta) a dcera Marie Terezie Marie Amálie (krypta).

V katedrále jsou pohřbeni také pražští biskupové a arcibiskupové, mj. Arnošt z Pardubic, Jan Očko z Vlašimi a František Tomášek, většinou ve staré či nové arcibiskupské kapli.

Mezi uložené světce nebo části jejich těl patří sv. Jan Nepomucký, sv. Vojtěch, sv. Zikmund, sv. Vít a sv. Lukáš Evangelista, jehož lebka je v katedrále rovněž uložena.

V katedrále jsou pohřbeni také šlechtici Vratislav z Pernštejna v Pernštejnské kapli, tedy ve staré arcibiskupské kapli, a Jan Humprecht Černín z Chudenic v kapli sv.

Nejmladší náhrobek v chrámu je v jeho nové části náhrobek sv. Vojtěcha z roku 1997, zbudovaný u příležitosti 1000 let od jeho mučednické smrti.

Po zboření kaple sv. Vojtěcha při dostavbě chrámu neměl světec dlouhá léta nikde hrob.

Zvony a Velká jižní věž

Na pravé straně katedrály se pak nachází Velká jižní věž s hodinami, která je s výškou 96,6 metrů třetí nejvyšší kostelní věží v České republice.

Na tuto věž můžete vystoupat po více než 280 schodech a prohlédnout si Prahu, areál Pražského hradu i zvony Svatovítské katedrály.

Těch je zde sedm, mezi nimi i největší zvon v České republice - Zikmund, pocházející z roku 1549.

Nedostavěnou věž z roku 1419 dokončil po husitských válkách Bonifác Wohlmut a Hans Tirol v letech 1560-1562.

Zvon Jan Křtitel z roku 1546 vyrobil zvonař Stanislav.

Zvon Josef z roku 1602 vyrobil zvonař Martin Hilger. Dolní průměr zvonu je 82 cm, vysoký je 35 centimetrů.

Zvon Václav z roku 1542 vyrobili zvonaři Ondřej Pražský a Matyáš Pražský. Dolní průměr zvonu je 176 centimetrů, výška je 142 centimetrů.

Zvon Zikmund z roku 1549 vyrobil zvonař Tomáš Jaroš.

Zbývající tři zvony pocházely z 19. století.

V den výročí posvěcení katedrály a zároveň v den oslav 450. výročí obnovení pražského arcibiskupství - 12. května 2012 - dostala katedrála místo nich tři nové zvony.

Poprvé se nové zvony Dominik, Maria a Ježíš spolu s ostatními rozezněly 12.

Chrliče a další pozoruhodnosti

Například hrůzu nahánějící chrliče - na katedrále byste jich napočítali přesně 132.

První vznikly už ve 14. století a jejich funkcí bylo mimo jiné odvádět vodu od katedrálních stěn.

Voda se do nich dostává přes opěrné oblouky kanálky, které jsou skryté pod kamennými stříškami.

Není bez zajímavosti, že některé kanálky a jejich vedení v kameni jsou odborníkům dosud utajené.

Voda z chrličů padá až několik metrů od zdi katedrály.

Ze středověku zůstaly na katedrále pouze 4 kompletní chrliče, ostatní jsou už z mladší doby.

Druhá funkce chrličů je duchovního rázu - měly odstrašovat zlé síly zvenčí anebo jsou to naopak démoni, připoutaní ke katedrále.

Jejich podoba je opravdu různorodá: najdete zde dračí hlavy, podoby ďábla a démonů, hrůzná monstra, ale i porodní bábu, kováře nebo žida s prasetem.

Některé chrliče bylo třeba časem vyměnit, protože docházelo k opotřebení díky povětrnostním podmínkám, a škodu utrpěly také při požáru roku 1541 nebo při ostřelování Prusy roku 1757.

Na tuto událost odkazuje i jedna kuriozita v interiéru - zavěšená dělová koule ve Šternberské kapli.

Je připomínkou obléhání Prahy, kdy nepřítel na chrám během 23 dnů poslal 770 koulí.

Bohoslužby a návštěvní pravidla

V době bohoslužeb není povolen průvodcovský výklad.

Návštěvní doba může být podle provozních podmínek upravena, zejména s ohledem na konání bohoslužeb - v průběhu církevních obřadů není prohlídka chrámu možná.

Cyklus ranních mší svatých Putování po katedrále oživuje boční kaple katedrály sv. Víta i v letošním roce.

Akce navazuje na tradici duchovního objevování chrámu se zaměřením na svátky různých světců.

Každý pátek se v eucharistické kapli také koná celodenní výstav Nejsvětější Svátosti.

V případě, že si chcete katedrálu pěkně prohlédnout a navštívit celý chrám sv. Víta, je vhodné vyhradit si dostatek času a předem ověřit aktuální režim vstupu.

V případě mimořádných uzavírek nebo změn v programu je možné ověřit informace na čísle +420 724 558 889 nebo +420 734 648 727.

Správa a význam katedrály

Katedrála je ve společné správě státu a římskokatolické církve, je hlavním kostelem pražské arcidiécéze, sídlem Metropolitní kapituly, farním kostelem Římskokatolické farnosti u katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha Praha - Hradčany.

Metropolitní kapitula zajišťuje v úzké spolupráci se Správou Pražského hradu provoz katedrály sv.

Pražský hrad je národní kulturní památka od roku 1962.

Katedrála svatého Víta neboli svatovítská katedrála je asi nejznámější katedrálou v České republice.

Zároveň je taky nejnavštěvovanější katedrálou v Česku.

Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen.

Katedrála je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

tags: #vstupne #svatovitska #katedrala