Vlaky nejkratší trasy: od 105 metrů na Šumavě po výjimečné železnice světa

Železnice mohou spojovat velká města, překonávat celé kontinenty, šplhat do vysokých hor i vést přes státní hranici na vzdálenost, kterou člověk urazí pěšky během několika minut. Mezi nejpozoruhodnější železniční tratě patří také ty nejkratší.

Na česko-německé hranici v kouzelném koutě Šumavy se můžete svézt po nejkratší trati světa. Jde o Pošumavskou jižní dráhu, která spojuje české Nové Údolí s bavorským Haidmühle.

Pošumavská jižní dráha měří pouhých 105 metrů

Koleje měří pouhých 105 metrů a byly položeny po sametové revoluci na náspu původní železnice z Volar do Pasova, která byla zrušena v roce 1948.

Železniční zastávka Nové Údolí je konečným bodem tratě z Černého Kříže, ale nikoliv jedinou železnicí v tomto místě. Parta nadšenců, sdružená ve spolku Pošumavská jižní dráha, totiž vybudovala v Novém Údolí nejkratší mezinárodní železnici na světě!

Koleje mezi českým nádražíčkem Nové Údolí a bavorským Haidmühle stavěla parta nadšenců ručně s pomocí tažného koně.

Jízda přes hranici trvá sotva minutu

Provoz na trase obstarává originální replika parní lokomotivy, přezdívaná Gigant, která jezdí na lidský pohon, a kouř vycházející z komína obstarává tráva posečená a usušená na okolních šumavských loukách.

Výlet do Bavorska a zpátky zabere sotva minutu - to v případě rychlíku, ovšem nabízí se tu dokonce i možnost jízdy se zastávkou U Břízy, která zabere o pár vteřin déle.

Po této železnici se v turistické sezóně můžete svézt replikou parní lokomotivy, šlapací drezínou a obdržet pamětní jízdenku.

Jízdné je dobrovolné a tudíž každému dostupné.

Další možností, jak přejet státní hranici po kolejích nejkratší železnice světa, je šlapací drezína na vlastní pohon pasažérů, přezdívaná Kakadu.

Nové Údolí: malé nádraží v krajině Šumavy

Nové Údolí na Šumavě je jedním z nejkrásnějších míst v České republice. a bývalo rušnou pohraniční osadou, dnes však zde kromě jedné chalupy najdete pouze bývalý celní úřad pro pěší a malé romantické nádraží.

Tajemné místo na Šumavě, které v minulosti lákalo naši klukovskou fantazii.

Místo kde se mohou válet neproniknutelné mlhy a místo, kde se nemůžete nabažit slunečních paprsků.

Kde na Vás shlíží vrcholky hor vyšší než 1300 metrů, které se ale zdají na dosah.

Kde se na podzim ozývá řev jelenů a na jaře bublání rozvodněné Studené Vltavy.

Právě železnice udělala z Nového Údolí to, čím je dnes - rušným turistickým cílem mnoha návštěvníků od nás i ze světa.

V okolí jsou perfektní vycházkové trasy např.

Muzeum Pošumavských železnic a historické vagony

A nejen to. V našem areálu jsou odstaveny tři historické železniční vagony, v nichž naleznete další zajímavosti!

Jeden z nich slouží jako muzeum Pošumavských železnic s unikátním souborem dobových fotografií bývalého nádraží Haidmühle, velkým trojrozměrným modelem bývalé osady Nové Údolí a dalšími zajímavostmi.

V krčmě Vagon si můžete pochutnat na dobrém párečku, ve kterém je opravdu maso, českém nepasterovaném pivku či čaji, nebo na klasické turecké kávě jako na správném nádraží.

Nabídneme Vám i pohlednice, mapy, suvenýry a další výrobky, a to za ceny stejné jako ve vnitrozemí!

Poutnická základna a občerstvení

Využijte POUTNICKOU ZÁKLADNU!

Naše Krčma Vagon funguje sezonně, ale nově můžete využít pro občerstvení, doplnění zásob, uvaření kafe a další i naší Poutnickou základnu a v ní samoobslužnou Poutnickou zásobárnu!

Členové Klubu českých turistů odboru ČPA, poutníci po Stezkách Českem, Via Czechia, i jiní, pokud nejsou zhýčkaní, mohou přespat v klubovně našeho spolku na vojenských postelích.

Čerstvý počin z líhně Pošumavské jižní dráhy!

Nejkratší trať v porovnání s nejdelšími železnicemi

Rozdíl mezi Pošumavskou jižní dráhou a nejdelšími železničními trasami světa ukazuje, jak rozmanitý může být železniční provoz. Zatímco šumavská trať měří 105 metrů, Transsibiřská magistrála vede přes tisíce kilometrů.

Tohle jsme se všichni učili v zeměpisu už na základní škole: nejdelší železniční tratí světa je Transsibiřská magistrála v Rusku, vede z Vladivostoku na Dálném východě do Moskvy, měří 9288 kilometrů a cesta trvá 6 dní.

Transsibiřská magistrála v Rusku je asi nejslavnější vlakovou trasou na světě. Cestou z Moskvy do Vladivostoku přejedete za 7 dní více než 9000 km a vystřídáte 7 časových pásem.

Rozdíl mezi údaji o délce cesty a době jízdy souvisí s konkrétním směrem, vlakem a jízdním řádem: jedna charakteristika uvádí cestu trvající 6 dní, jiná cestu z Moskvy do Vladivostoku za 7 dní.

Další výjimečné vlakové trasy světa

Pomalé pečení, pomalé vaření, i pomalé cestování. Ano - vlaky se opět vrací do módy a my to i přes naše letenkové zaměření nemůžeme ignorovat.

Zatímco letadla primárně umožňují rychlost, vlaky disponují pocitem oddychu, a navíc krásnými výhledy do krajiny, což v naší uspěchané stresující době nejeden ocení.

Vybrali jsme pro vás sedm výjimečných tratí po celé planetě, které stojí za to projet.

Každá z nich je něčím výjimečná.

Skvělá zpráva: většinu z nich najdete v Evropě.

Horší zpráva: jen jedna se nachází na českém území.

Přejeme šťastnou cestu!

Nejvyšší železnice: Peking - Lhasa

Až do nadmořské výšky 5072 metrů šplhají koleje nejvyšší železnice světa, která spojuje od roku 2006 Čínu s Tibetem.

Jízda vlakem z Golmudu do Lhasy připomíná tak trochu cestu letadlem: vagony jsou kvůli řídkému vzduchu ve výšinách tibetské náhorní plošiny utěsněny, je v nich uměle udržován běžný atmosférický tlak a jsou vybaveny kyslíkovými maskami.

Je to však daleko zajímavější (a také levnější) varianta než si koupit na tuhle štreku letenku.

Přímé vlaky z čínské metropole Pekingu vyjíždějí každý večer a třetí den odpoledne - po 45 hodinách - jste ve Lhase.

Převážnou část nejpoutavějšího úseku trasy za Golmudem souprava díky příznivému jízdnímu řádu projíždí ve dne, což umožňuje pasažérům obdivovat drsnou krajinu věčně zmrzlé půdy, která byla dlouho zásadní překážkou ve výstavbě téhle trasy.

Teprve v roce 2001 se čínští inženýři odhodlali k realizaci projektu a za pět let bylo hotovo - s pomocí čtvrt milionu dělníků a za cenu bezmála čtyř miliard dolarů.

Nejdelší železniční trasa: Transsibiřská magistrála

Co však taková pouť obnáší?

Ten nejpodstatnější detail je potřeba zmínit hned na úvod, zvlášť chcete-li cestovat z Východu, aby vám expres Rossija neujel hned na startu: všechny vlaky se řídí moskevským časem, ačkoli ve Vladivostoku je o sedm hodin víc!

Každý vagon má svou průvodčí, jejíž uniforma v Rusku funguje coby autorita i na neurvalce.

V nejnižší třídě bývá opilých dost, pozvání na vodku tu nikdo neunikne, byť v případě českých pasažérů bývá obvykle bez urážky akceptována „pivní“ omluva.

Na jídlo se chodí do jídelního vozu, případně se lze zásobit na zastávkách.

Vybavení běžných vagonů je spartánské: lehátka, samovar a WC (bez sprchy).

Přesto je nejlevnější třída populární i mezi cizinci, kteří nemusí hledět na každý dolar: je totiž společenská, zatímco v dražších kupé bývá každý uzavřen ve svém světě.

Nejstrašidelnější trasa: Vlak do nebes

Z argentinského města Salta se můžete vydat na pořádně dlouhý vlakový den.

Sraz na nádraží je ráno v 6 hodin, odjíždí se v 7 hodin a návrat - podle jízdního řádu plánovaný 12 minut před půlnocí - se jen zřídka stihne v tentýž den.

Vlak se totiž na 200 kilometrech šourá rychlostí 35 km/h.

Cílem téhle pouti je velkolepý viadukt La Polvorilla vysoko v horách, konkrétně 4200 metrů nad mořem.

A přestože výchozí stanice leží o 3 kilometry níž, dokázali se stavitelé obejít bez ozubnicových úseků.

Obdivovaná La Polvorilla, oblouková stavba o délce 224 metrů, přepažila vysokohorské údolí 63 metrů nad terénem a vlak je na ni ve skutečnosti dotlačen, jelikož už v předposlední stanici pod vrcholem, v Concordia Mine, přepřahá lokomotiva pro opačný směr na cestu dolů.

pasažéři mívají u viaduktu zhruba 20 minut pauzu pro rychlé pořízení fotek, ale sami se přitom musí kvůli řídkému vzduchu hýbat co nejpomaleji.

Pro každý případ je ve vlaku k dispozici lékařská služba.

Nejkrásnější trať: Gotthardská dráha

Na celém světě od Nového Zélandu až po Kanadu existují desítky železnic, jež na svůj šarm úspěšně lákají turisty.

Přesto jsme zvolili jediného vítěze - švýcarskou gotthardskou dráhu.

Rychlíková trať, spojující Curych (případně Lucern) s italským Milánem, udivuje od roku 1882 až dodnes nejen odvážnou konstrukcí, díky níž překonávají hradbu Alp i v 21. století dennodenně mezinárodní rychlíky, ale také sceneriemi za okny vlaků.

Z centrálního Švýcarska, z kraje národního hrdiny Viléma Tella, vedou koleje podél čarokrásného Lucernského jezera, načež stoupají z údolí do hor za pomoci řady viaduktů i spirálových tunelů k 15kilometrovému vrcholovému tunelu, položenému ve výšce okolo 1100 metrů nad mořem.

Na jižním úpatí Alp, jen co projedete hradním městem Bellinzona se třemi pevnostmi ze seznamu UNESCO, pak proklouznete podél honosného Luganského jezera do Itálie.

Nemůžeme ale nedodat, že hlavním rivalem gotthardské dráhy je švýcarská trať Albula/Bernina, transalpská úzkokolejka, kterou provozuje Rétská dráha.

Během půldenní pouti ze švýcarského Churu do italského Tirana zažijete teď zjara klidně čtvero ročních dob, byť v pomíchaném pořadí.

Trať patří pod ochranu UNESCO.

Nejstrmější trať: Pilatusbahn

Podél téhle trati by většina lidí měla potíže jít pěšky, tak prudce stoupá dráha na Pilatus.

Železnice šplhající na švýcarskou skálu, jež se tyčí do dvoutisícové nadmořské výšky nad městem Lucern, popírá se sklonem kolejí až 48 procent na první pohled fyzikální zákony.

Pro názornější představu: sklon trati pozemní lanovky na pražském Petříně činí sotva 30 procent, a přece jsou její vagony zavěšeny na laně.

Aby byl železniční provoz na svazích Pilatusu bezpečný, vyvinul inženýr Eduard Locher pro tuhle trať unikátní ozubnicový systém, který nese jeho jméno.

Funguje tak, že ze spodku vagonu jsou horizontálně upevněna dvě protichůdná ozubená kola, jež se z obou stran zakusují do střední hřebenové kolejnice.

Pro zvýšení bezpečnosti nechal navíc na spodní stranu ozubených kol připevnit hladké ocelové disky, které zabraňují vyskočení vagonu z ozubnice.

Nejstrmější evropská trasa: The Flåm

Železnice The Flåm v Norsku je poměrně krátká, má jen 19 km, ale zážitek z ní je o to intenzivnější.

Cesta s těmi nejkrásnějšími horskými výhledy je jedna z nejstrmějších vlakových tras v Evropě.

Za padesát minut překonáte téměř 900 výškových metrů.

Nejdelší australská cesta: The Ghan

Australská krajina je tak rozmanitá, že by byla škoda ukrojit si jen jeden kousek v podobě výletu na konkrétní místo.

Pokud chcete vidět jak se Austrálie každým kilometrem mění, vydejte se na cestu s The Ghan, tedy Velkou jižní železnicí.

V dobře vybaveném kupé vyrazíte z Adelaide v jižní Austrálii a přijedete do města Darwin na severu.

Cesta má 3000 km a ve vlaku strávíte celkem 4 dny.

Glacier Express přes švýcarské Alpy

Jízda přes dlouhá údolí, ostré záhyby, desítky tunelů a mostů - to vše nabízí trasa švýcarského expresu ze Zermattu do St. Moritze, a trvá přitom „jen“ kolem 7 hodin.

Právem ji přezdívají „okno do švýcarských Alp“ - vlak je totiž vybaven panoramatickými okny, takže máte opravdu výhled.

Na vlak nasednete v nadmořské výšce 1600 metrů a vystoupáte cestou až na úroveň 2004 m.n. m.

Výhled máte na Alpy, údolí řeky Rýn a hlavně nádhernou švýcarskou přírodu.

TranzAlpine na Novém Zélandu

Jízda jižním Novým Zélandem nabízí nejdramatičtější scenérie ostrova.

Z pulzujícího města Christchurch se vydáte směrem k bývalému centru těžby uhlí a zlata, městu Greymouth.

Po cestě uvidíte stepní oblasti, hory, řeky, ale i subtropický prales.

A to všechno za míň jak 5 hodin.

The Jacobite ve Skotsku

Tušíte správně. Trasa, po níž jezdil slavný Bradavický expres, v tomhle seznamu nesmí chybět.

Vlak Jacobite vyráží z města Fort William a svoji jízdu končí v přístavním městečku Mallaig.

Čeká vás v něm 66 km krásné skotské přírody, plné jezer a jízda po monumentu Glenfinnan spolu s viaduktem známým z filmů o Harrym Potterovi.

Rocky Mountaineer v Kanadě

Dvoudenní výlet vlakem napříč Kanadou začíná ve Vancouveru a končí v historickém městě Banff.

Grand Canyon Railway v USA

Tato cesta by se dala nazvat i „stylově do Grand Canyonu.“

V arizonském městě Williams nastoupíte na vlak z 50. let minulého století a užijete si dvě a půl hodiny cestování v čase.

Royal Scotsman: luxusní cesta Skotskou vysočinou

Pokud jste umělecká duše a chtěli byste zažít cestování jako z románu, pak je tahle jízda přesně pro vás.

Není nejlevnější, ale zato si na palubě Royal Scotsmanu užijete pořádnou dávku luxusu.

Všechny trasy se začínají v Edinburghu a končí ve Skotské vysočině.

Vlak během jízdy zastavuje na různých místech, podle toho, jaký lístek si koupíte.

Lákadlem je určitě návštěva některého z lihovarů, kde můžete ochutnat pravou skotskou whiskey.

A když vás ta degustace unaví, zregenerujete se ve vlakovém spa.

Bergen railway v Norsku

Bergen railway se napojuje na výše zmiňovanou železnici Flåm.

Z města Begen se dostanete do Hønefoss za přibližně 7 hodin.

Krátké a dlouhé jízdy podle jízdních řádů

Nový jízdní řád přináší i řadu zajímavostí pro železniční fanoušky, například srovnání vlaků podle délky ujeté vzdálenosti nebo doby jízdy.

Deníku Zdopravy.cz poskytl výběr dat z nového grafiku ředitel odboru jízdního řádu SŽDC Miloš Houska.

Jak upozorňuje, jde o data bez záruky a je možné, že někdo z fanoušků jízdních řádů najde jiné zajímavosti.

Nejdelší jízdní dobu má v jízdním řádu 2018 zvláštní vlak Sp 9083 Praha-Braník - Ledečko, vedený parní lokomotivou, který však jede jen 2 dny v roce.

Z pravidelných vlaků vedených v závazků krajů má nejdelší dobu jízdy vlak Os 9211 Čerčany - Havlíčkův Brod na tratích 212 a 230 s dobou jízdy 4 h 12 min.

Když nebudeme počítat vlak, který momentálně nejezdí kvůli problémům na trati, nejdelší dobu jízdy má osobní vlak 9319 z Prahy do České Třebové.

Cestu dlouho 164 kilometrů zvládne za 3 hodiny a 59 minut.

Nízká průměrná rychlost není způsobena tím, že by jel po pomalé trati.

Téměř půl hodiny stojí v Kolíně, čtvrt hodiny v Pardubicích.

Nejdelší osobní vlak podle ujeté vzdálenosti je vysoko i v žebříčku nejdelší doby jízdy: vlak Ústí nad Labem - Cheb, na které ČD nasazují RegioPanter, jede 3 hodiny a 26 minut.

Vysoko v žebříčku podle doby jízdy jsou některé vlaky napříč Českým středohořím: z České Lípy do Postoloprt jede například 3 hodiny a 7 minut, za tu dobu ujede jen 96 kilometrů.

V kontrastu s těmito údaji působí Pošumavská jižní dráha ještě výrazněji: její jízda neslouží k překonání velké vzdálenosti, ale k zážitku z krátkého mezinárodního spojení, historické železnice a šumavské krajiny.

tags: #vlaky #nejkratsi #trasy