Karlovy Vary patří k městům, jejichž lázeňská architektura je působivá nejen z ulic a kolonád, ale také z okolních kopců. Nejstarší rozhlednou v Karlových Varech je rozhledna Karla IV., která stojí na Jižním vrchu a nabízí výhled na historickou část města.
Významným vyhlídkovým místem je také Goethova vyhlídka na Výšině věčného života. Historická pseudogotická stavba ukrývá výletní restauraci, kavárnu i vysokou vyhlídkovou věž, na jejíž plošinu vede točité schodiště.
Rozhledna Karla IV. na Jižním vrchu
Známé přísloví „vidět něco jako na dlani“ dokonale odpovídá výhledu z nejstarší rozhledny v Karlových Varech.
Jde o rozhlednu Karla IV., která stojí na kdysi odlesněném Jižním vrchu.
I dnes, po 140 letech od jejího zpřístupnění veřejnosti, je z ní úžasný pohled na historickou část města.
Tato odměna je ale pochopitelně za trochu fyzické námahy.
Na Jižní vrch se musí pěšky.
Rozhledna na Jižním vrchu vyrostla v roce 1876 a už v roce následujícím k ní na piknik vyráželi první lázeňští hosté.
Na konci 19. století, kdy tu rozhledna vyrostla, byl kopec úplně holý.
Dnes je kopec zarostlý velkými duby a buky, což zejména v horkém létě usnadňuje výstup.
Výhled ale stále nabízí úchvatný.
Stavba inspirovaná minaretem je totiž dost vysoká, abyste viděli i přes vrcholky vzrostlých stromů.
Domy v centru Karlových Varů z výšky působí, jako by byly součástí modelové železnice.
Za poslední čtvrt století se město mění do krásy, opravují se jednotlivé fasády, což vynikne zejména při pohledu z rozhledny.
Architektura a historický skandál
Jak se ukázalo, pseudogotickou stavbu na osmiúhelníkovém půdorysu stavitelé okopírovali.
Jednalo se o plagiát - kopii rozhledny, která už v té době stála v severoněmeckém městě Schleswigu.
Od Karlových Varů je ale dostatečně daleko, a tak vše nakonec vyšumělo.
Proměny názvu rozhledny
V průběhu času se měnil i název rozhledny, který vždy přesně odpovídal době.
Nejprve rozhledna nesla jméno Vyhlídka císaře Františka Josefa.
Po každé skončené světové válce došlo k jejímu přejmenování.
Od roku 1918 vyráželi turisté na Josefovu vyhlídku a od roku 1945 na Vyhlídku Karla IV.
Přístup na Jižní vrch
Dostanete se na něj lesními pěšinami od Poštovního dvora na kraji Karlových Varů po žluté turistické trase.
Pokud by se vám k rozhledně nechtělo pěšky prudkým kopcem, existuje ještě jedna možnost, jak se na Jižní vrch dostat.
Můžete vyjet lanovou dráhou Diana do mezistanice Jelení skok a odtud se vydat příjemnou pěšinou po vrstevnici, tedy téměř bez stoupání, asi tři čtvrtě kilometru také po žluté turistické trase.
Goethova vyhlídka
Rozhledna postavená na vrchu Věčného života v Karlových Varech byla otevřena v roce 1889.
V neogotické stavbě se nachází kavárna i rozhledna s výhledem na Krušné Hory, Slavkovský les a Doupovské vrchy.
V minulosti několikrát změnila jméno, nyní se jmenuje Goethova vyhlídka.
Goethova vyhlídka je vděčným místem i k focení.
Rekonstrukce Goethovy vyhlídky
Proč Goethova vyhlídka vznikla
V létě roku 1887 přivítaly Karlovy Vary vzácnou návštěvu - rakouskou korunní princeznu Stephanii.
V té době se shodou okolností chystali ve městě slavit výročí založení karlovarské městské spořitelny, a tak ctěné pány napadlo, že jubileum spojí s návštěvou princezny.
Zrodila se myšlenka, že na počest Stephanie a zároveň jubilea spořitelny - v roce 1887 slavila 25 let od svého založení - nechá město postavit novou rozhlednu.
Pro místo byla vybráno už tehdy populární místo s názvem Výšina věčného života.
Rozhledna byla postavena velmi brzy, už v roce 1889.
Karlovarským radním se totiž nápad zalíbil, zvláště když spořitelna městu přidala na stavbu rozhledny 20 000 zlatých.
To nakonec byla více než polovina z celkové potřebné částky.
Výstavba a slavnostní otevření
Honosný objekt stylové výletní restaurace doplněný vyhlídkovou věží byl vystavěn v letech 1888 - 1889 podle projektu významných vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera.
Slavnostní otevření objektu, který dostal název Vyhlídka korunní princezny Stefanie, se konalo dne 21. července 1889.
Místo se ihned stalo velmi vyhledávaným cílem vycházek lázeňských hostů.
Vzhled a konstrukce Goethovy vyhlídky
Projekt karlovarské rozhledny vytvořila uznávaná architektonická dvojice Ferdinand Fellner a Hermann Helmer.
Je koncipována jako honosný pseudogotický romantický objekt stylové výletní restaurace z režného cihlového zdiva.
Objekt je doplněn 42 metrů vysokou mohutnou válcovou vyhlídkovou věží s arkýřem na krakorcích, završenou štíhlou věžičkou.
Vyhlídková plošina rozhledny, zdobená cimbuřím, se nachází ve výšce asi 34 metrů.
Na vyhlídkovou plošinu vede 165 kamenných schodech točitých proti směru hodinových ručiček.
| Údaj | Informace |
|---|---|
| Typ objektu | pseudogotická výletní restaurace s vyhlídkovou věží |
| Poloha | Výšina věčného života asi 1,5 km východně od centra Karlových Varů |
| Nadmořská výška | 638 m |
| Období výstavby | 1888 až 1889 |
| Oficiální zpřístupnění | 21. července 1889 |
| Celková výška | 39 m |
| Výška vyhlídkové plošiny | 23,6 m |
| Počet schodů | 165 |
Proměny názvu a období uzavření
Zajímavostí je, že vyhlídka v minulosti několikrát změnila své jméno a opakovaně byla uzavřena kvůli špatnému technickému stavu.
Nejprve se rozhledna jmenovala Stefaniewarte podle arcivévodkyně Štěpánky Belgické.
Následovalo přejmenování na Stifterovu rozhlednu po česko-rakouském spisovateli Adalbertovi Stifterovi a asi nejhorší jméno nesla vyhlídka po II. světové válce, kdy se jmenovala Stalinova.
V roce 1918 byla rozhledna přejmenována na Stifterovu vyhlídku a roku 1945 dostala název Stalinova.
Nynější jméno Goethova rozhledna získal objekt v 60.letech.
Je to z toho důvodu, že si Karlovy Vary oblíbil i slavný německý básník Johann Wolfgang von Goethe.
Od roku 1957 se rozhledna jmenuje Goethova vyhlídka.
Výhled z Goethovy vyhlídky
Goethova vyhlídka nabízí kruhový výhled z plošiny, na severovýchodě až východě je však částečně omezený stromy.
Nicméně příchozí si mohou užít jedinečný pohled na lázeňské město Karlovy Vary, Doupovské hory, Krušné hory s Klínovcem i Slavkovský les a Tepelskou vrchovinu.
Přístup ke Goethově vyhlídce
K rozhledně však vedla dosti dlouhá trasa kopcovitým terénem, začalo se proto uvažovat o výstavbě lanové dráhy spojující výšinu s centrem lázní.
Přípravné práce však zastavila první světová válka.
Ke Goethově vyhlídce vystoupáte například z centra Karlových Varů od Vřídla po žluté turistické trase přes ulici Na Vyhlídce a dále lázeňskými lesy přes Vyhlídku Tři kříže.
Cesta je však díky délce 3,5 kilometru a převýšení přibližně 260 metrů dosti náročná.
Nejkratší možností přístupu je vyjít ze zastávky autobusů MHD č. 8 Hůrky asi 1,2 kilometru vzhůru Gogolovou stezkou.
Tato trase se kopíruje s Vycházkou č. 12, po které můžete pokračovat zpět do údolí.
Další točité a vyhlídkové věže v Česku
Točité rozhledny a vyhlídkové věže se nacházejí také v dalších regionech. Některé stojí mezi vinicemi, jiné jsou součástí hradních areálů nebo naučných stezek.
Rozhledna Milada na Lichnici
Po 20 letech se na hrad Lichnice vrátila vyhlídka.
Nová točitá rozhledna dostala jméno Milada po kruté hradní panně.
Rozhledna je vklíněná v torzu hradní zdi.
Měří 13 metrů a má dvě výškové plošiny.
Původně byla dřevěná, nyní je hlavním materiálem matný kov, aby se od něj neodrážely sluneční paprsky.
K vyhlídce vede dřevěné schodiště.
Kovová věž má tři pilíře, dva jsou nosné, kolem třetího pilíře je točité schodiště.
Při pěkném počasí návštěvníci vidí v dálce Čáslav, Kutnou Horu, Kolín, Bezděz, Milešovku, Seč nebo vysílač Krásné.
Investorem vyhlídky byl Mikroregion Železné hory, stavěla se od loňského července do letošního dubna.
Díky ní se hradu zvýšila návštěvnost.
Rozhledny mezi jihomoravskými vinicemi
Poblíž vinařské obce Kobylí vznikla unikátní rozhledna Stezka nad vinohrady.
Stojí východně na kopci Kobylí vrch, inspiraci našli její autoři v takzvaných stezkách korunami stromů na Šumavě nebo v Krkonoších.
Je postavena v nadmořské výšce 334 m. n. m. a je z ní nádherný výhled do všech světových stran.
Rozhlednu Maják najdete mezi vinařskými obcemi Zaječí, Přítluky a Rakvice, na Přítlucké hoře, ve výšce 292 m. n. m.
Pokud vyšlápnete 108 schodů, otevře se vám nádherný výhled na Pálavu s nejvyšším vrcholem Děvín, Novomlýnské nádrže, Lednicko-Valtický areál, pásmo Bílých Karpat, i na sousední Rakousko.
Rozhledna Slunečná stojí asi kilometr od jedné z nejznámějších vinařských obcí na jižní Moravě, Velkých Pavlovic, v nadmořské výšce 225 m.
Neobvyklá architektura vytváří optický klam, kdy se zdá, že je rozhledna nakloněná.
Rozhledna Dalibor stojí poblíž kapličky nad Vinařstvím U Kapličky, západně odobce Zaječí.
Zděná vyhlídková věž má výšku 11 m vysoká, otvírá se z ní působivý výhled na Pálavu a okolí Novomlýnských nádrží.
Akátová rozhledna se tyčí do výšky 18 m na kopci Výhon, dostanete se k ní naučnou stezkou ze Židlochovic.
Z rozhledny Vyšicko se můžete pokochat výhledem až na hřebeny Chřibů nebo na Babí lom.
Až k rozhledně vede asfaltová cesta, podél níž se linou nádherné vinice.
Na Slovácku, přesněji nedaleko Veselí nad Moravou, je 15 m vysoká rozhledna Radošov, která má zvláštní podobu, a to tvar poháru na víno, takže mezi vinohrady výborně zapadá a inspiruje k dalšímu programu.
Na vinicích se daří rozhlednám nejen na Velkopavlovicku, třeba na Mikulovsku u vinařské obce Drnholec, ve viniční trati U Křížku, je 11 m vysoká rozhledna U Křížku.
Rozhledna Nedánov s výškou 26 m stojí na vrcholku stejnojmenného kopce.
