Program mladých delegátů ČR do OSN: poslání, role a možnosti zapojení

Program Mladých delegátů ČR do OSN vytváří most mezi mladými Čechy a Češkami a Organizací spojených národů. Mladým lidem umožňuje zapojit se do diplomatického a mezinárodního prostředí a přenášet názory mladé generace na půdu Organizace spojených národů.

Cílem Programu Mladých delegátů do OSN je reprezentace české mládeže na půdě OSN, zastupování zájmů české mládeže na globální úrovni, propagace a naplňování lidských práv a následné šíření povědomí o fungování OSN a možnostech participace, aktivního občanství a Cílů udržitelného rozvoje mezi českou mládeží.

Co je Program mladých delegátů ČR do OSN

Program Mladých delegátů ČR do OSN dlouhodobě buduje most mezi mladými lidmi v České republice a Organizací spojených národů (OSN). Tento program zajišťuje reprezentaci české mládeže v OSN a zároveň prostřednictvím aktivit mladých delegátů šíří povědomí o fungování této organizace a Cílech udržitelného rozvoje (SDGs).

Mandát Mladého delegáta ČR do OSN získává mladý člověk ve věku mezi 18-25 po absolvování výběrového řízení, a to období přibližně jednoho roku.

Delegáti jsou od ročníku 2024/25 tři - dva mladí lidé, kteří jako mladí delegáti mají možnost se v rámci svého mandátu zúčastnit jednání v Ženevě nebo New Yorku, kde mají delegáti jednotlivých zemí proslov před třetím výborem v rámci Valného shromáždění OSN.

Ve svých projevech se zaměřují na témata spojená s problémy mladých lidí jak v jejich domovských zemích, tak i v globálním měřítku.

Historické a mezinárodní zakotvení programu

OSN doporučila členským státům v roce 1981 v rámci posílení participace mládeže zahrnout mládežnické delegáty do jejich delegací na Valné shromáždění OSN.

V roce 1979 iniciovala první světový rok mládeže určený na rok 1985 a k jeho desetiletému výročí vydala v roce 1995 Světový program akcí pro mládež (WPAY), kde byla účast mladých delegátů do OSN politicky ukotvena.

V mezičase také vznikla Úmluva o právech dítěte.

OSN opakovaně doporučovala členským státům začleňování mládežnických delegátů do jejich delegací a v tomto ohledu je i urgovala.

V roce 2007 rozšířila původních 10 oblastí světového programu pro mládež na 15.

Jedny z nejstarších programů mládežnických delegátů mají země jako Dánsko, Norsko a Nizozemí (od roku 1970).

Zapojení mládežnických delegátů není jasně rámované ze strany OSN, ale každý členský stát si nastavuje své mantinely programu a účasti pro své mladé delegáty sám.

Každá národní delegace tak zapojuje delegáty a pracuje s nimi jiným způsobem.

Vývoj programu v České republice

První snahy o realizaci programu v ČR měla Česká rada dětí a mládeže v letech 2010 a 2011, nicméně z politických a ekonomických důvodů k realizaci programu zatím nedošlo.

V roce 2015 se požadavek zřízení programu objevil v Národní zprávě z výstupů Strukturovaného dialogu s mládeží a na straně Ministerstva zahraničních věcí ČR iniciovali debatu o mladých delegátech také tehdejší mladí stážisti na Stálé misi ČR při OSN.

Česká rada dětí a mládeže, Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy hledají na základě World Programme of Action for Youth (A/RES/50/81) zájemce pro účast ve třetím ročníku Programu Mladých delegátů do OSN/ UN Youth Delegates Programme.

Program Mladých delegátů ČR do OSN (pořádán ČRDM, MŠMT, MZV, MŽP) dlouhodobě buduje most mezi mladými lidmi v České republice a Organizací spojených národů (OSN).

Co mladí delegáti dělají

Co účast v programu přináší? Především možnost být přímo u mezinárodních jednání, zapojit se do zahraničních výjezdů a setkání a vstupovat do veřejné debaty o tématech, která se týkají mladých lidí.

Delegáti se věnují například participaci mládeže, lidským právům, vzdělávání nebo udržitelnému rozvoji.

Součástí role je také komunikace s mladými lidmi v Česku a sběr jejich podnětů.

Agenda je rozpracované téma, které je delegátům blízké, má souvztažnost k agendě OSN a je dle delegátů důležité jej řešit v rámci České republiky.

Tato témata jsou vždy vztažena k Cílům udržitelného rozvoje.

Hledáš další možnosti, jak být aktivní ve veřejném prostoru?

Chceš mluvit do světového dění a zastupovat mladé lidi z Česka na mezinárodní úrovni?

Otevírá se 10. ročník Programu mladých delegátů ČR do OSN.

Mezinárodní jednání a spolupráce

Jedním z hlavních úkolů je zastupovat zájmy mladých lidí z České republiky na mezivládních jednáních OSN.

Delegáti mají možnost účastnit se jednání v Ženevě nebo New Yorku a vystoupit před třetím výborem Valného shromáždění OSN.

Program nabízí příležitost zapojit se do zahraničních výjezdů a setkání a vstupovat do veřejné debaty o tématech, která se týkají mladých lidí.

Mladí delegáti spolupracují s dalšími Mladými delegáty z celého světa v otázkách práv a participace mládeže, lidských práv, Cílů udržitelného rozvoje a dalších témat.

Součástí jejich práce může být spolupráce se Stálou misí ČR při OSN a účast na jednáních o rezoluci o mládeži.

Potenciální možnost zapojení se do dalších jednání rozšiřuje prostor, v němž mohou mladí lidé své zkušenosti a názory uplatnit.

Co program nabízí

Konkrétní aktivity a zahraniční výjezdy

• Účast na přípravném setkání evropských Mladých delegátů pořádaném Evropským fórem mládeže v Bruselu (poslední červencový víkend 2018)
• Účast na podzimním zasedání Valného shromáždění OSN (několikatýdenní pobyt v New Yorku v říjnu 2018)
• Účast na Fóru mládeže Hospodářské a sociální rady OSN a v Komisi OSN pro sociální rozvoj (cca dvoutýdenní pobyt v New Yorku na přelomu ledna a února 2019)
• Účast na jednání Komise OSN pro postavení žen (cca jednotýdenní pobyt v New Yorku v polovině března 2019)
• Spolupráce se Stálou misí ČR při OSN a účast na jednáních o rezoluci o mládeži
• Spolupráce s dalšími Mladými delegáty z celého světa v otázkách práv a participace mládeže, lidských práv, Cílů udržitelného rozvoje a dalších
• Potenciální možnost zapojení se do dalších jednání

Účastníci programu získávají také částečnou finanční podporu pro pobyt v New Yorku, úhradu cestovních nákladů a zajištění ubytování.

Pro koho je program určen

Program je určen pro mladé lidi ve věku 18-25 let, kteří mají velmi dobrou znalost angličtiny alespoň na úrovni C1.

Seminář je určen středoškolským i vysokoškolským studentům, stejně jako široké veřejnosti se zájmem o OSN a jejich mládežnické programy.

Uchazeč by měl mít zájem o diplomacii a orientaci v mezinárodním prostředí.

Důležitý je také zájem o otázky a témata spojená s mladými lidmi.

Očekává se týmový hráč, který dobře zvládá stresové situace.

Součástí požadavků je zájem šířit nabyté zkušenosti a znalosti mezi mladými lidmi po návratu do ČR.

Požadavky na uchazeče

• Věk 18 až 25 let (včetně)
• Výborná znalost anglického jazyka
• Další cizí jazyky jsou výhodou
• Zájem o diplomacii a orientaci v mezinárodním prostředí
• Schopnost týmové práce
• Schopnost zvládat stresové situace
• Zájem o otázky a témata spojená s mladými lidmi
• Zájem šířit nabyté zkušenosti a znalosti mezi mladými lidmi po návratu do ČR
• Zkušenost s prací v oblasti mládeže
• Ochota dobrovolně se zapojit do společenských a politických procesů po dobu přibližně jednoho roku

Zkušenost s prací v oblasti mládeže může pocházet z NNO pracujících s dětmi a mládeží, nezávislých iniciativ mládeže, školních klubů, studentských spolků a podobných aktivit.

Klíčovým předpokladem pro tuto práci je znalost cizích jazyků a ochota naučit se novým věcem.

Cizí jazyky, zejména jazyky OSN s angličtinou a francouzštinou v popředí pomohou vést jednání.

Univerzitní zaměření není tak důležité, pokud se chce člověk i nadále vzdělávat a rozvíjet své schopnosti.

Nicméně základní orientace v oboru se vyplatí.

Přihláška a výběrové řízení

Přihláška obsahuje strukturovaný životopis, návrh vlastní agendy a esej v angličtině.

Stručně v bodech navrhněte, jaké téma byste chtěli řešit, jakým způsobem, v jakém časovém harmonogramu a ve spolupráci s kým - co je cílem na konci mandátu a celé aktivity.

Požadována je esej v AJ na 3-5 normostran na téma: „How might young people contribute to the fulfilment of the Sustainable Development Goals (Agenda 2030) in the Czech Republic? Where do you see the opportunities for potential improvement?“

Výběrové řízení je dvoukolové.

V případě postupu do druhého kola budete pozváni na osobní pohovor, o kterém vás budeme informovat.

Pohovory proběhnou 14. nebo 15. 6.

Uzávěrka přihlášek je 4. března 2026 ve 23:59 CET.

Jak se připravit na roli mladého delegáta

Cílem on-line semináře je představit především praktické záležitosti a background lidí, kteří tyto pozice přímo vykonávají, abys měl/a bližší představu, co je pro takové stáže potřeba mít.

Cílem Programu Mladých delegátů do OSN je vytvářet most mezi mladými Čechy a Češkami a Organizací spojených národů.

Hledáš další možnosti, jak být aktivní ve veřejném prostoru?

Praktická příprava může zahrnovat také orientaci v tématech OSN, schopnost formulovat vlastní agendu a zkušenost s komunikací s různými skupinami mladých lidí.

V rámci semináře se také od zástupce EU Careers na Mendelově univerzitě v Brně dozvíš jednak o tom, co obnáší být studentským-velvyslancem kariéry v EU či jaká je jejich role na univerzitní půdě a s kým spolupracují.

Zároveň získáš informace o stážích v institucích, orgánech a agenturách EU, na které se můžeš i ty sám/sama přihlásit.

Zkušenosti mladých delegátek

Informace o programu uslyšíš přímo od dvou mladých delegátek, které již na těchto pozicích působí.

Na otázky, proč je mezinárodní spolupráce důležitá, jakou roli hraje OSN v dnešním světě, zda je stále relevantní, co jsou lidská práva a jak OSN přispívá k jejich ochraně, odpoví mladé delegátky interaktivní formou během svého workshopu.

A jak složité je, aby se státy na něčem dohodly?

Součástí workshopu bude také pohled do zákulisí práce mladých delegátů, jejich zkušeností z OSN v New Yorku, Ženevě a z klimatických konferencí (COP).

Veronika Novotná je mladou delegátkou za Česko do OSN a studentkou politologie, mezinárodních vztahů a práv na Univerzitě Karlově.

Poslední dva roky působila jako tvůrkyně obsahu v projektu Politika (nejen) pro mladé, kde (nejen) prostřednictvím sociálních sítí popularizovala a vysvětlovala politiku a mezinárodní dění mladým lidem.

Kateřina Špalková je první mladou delegátkou zaměřenou čistě na otázky změny klimatu - její program je tedy poměrně odlišný a účastnila se např. klimatické konference COP29 v Azerbajdžánu.

Vystudovala mezinárodní vztahy a veřejnou politiku na skotské Glasgowské univerzitě a příští rok se chystá zpátky do Velké británie na magisterské studium.

Studuje Mezinárodní vztahy a mezinárodní právo (MA) na Univerzitě v Edinburgu ve Skotsku.

Také zde působí jako prezidentka studentského spolku pro Klasické umění, který se snaží studentům objasnit a přiblížit význam klasické hudby a umění.

Byla také stážistkou na Ambasádě ČR v Londýně a na Stále misi ČR při OECD v Paříži.

Co obnáší práce v mezinárodních institucích

Markéta Homolková absolvovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v oboru evropských studií a College of Europe v Bruggách.

V roce 2003 nastoupila do Diplomatické akademie Ministerstva zahraničních věcí České republiky, aby se vydala na dráhu diplomacie.

Na MZV ČR se zabývala jednotlivými politikami EU a bezpečnostní politikou v sekci politického ředitele.

Působila na velvyslanectví ČR ve Francii a Stálém zastoupení ČR při OSN v Ženevě.

Poprvé jsem se k této práci dostala v roce 2012, kdy jsem jako kariérní diplomat byla vyslána na Stálou misi České republiky v Ženevě.

Od té doby jsem nezměnila portfolio odzbrojení, jen jsem změnila tým.

V současné době pracuji jako vedoucí sekce odzbrojení a nešíření na Delegaci Evropské unie při OSN, přičemž hájím zájmy EU a jejích členských států.

Je to komplexní práce, která má svá vlastní specifika, a ne každý si to zamiluje.

EU delegace se nesestává jen z našeho odzbrojovacího týmu, ale také z týmů věnujících se intenzivně ochraně lidských práv, posílení a vymáhání mezinárodního humanitárního práva, mezinárodnímu zdraví a pracovním standardům či ekonomickým a vědeckým mezinárodním organizacím, jež fungují v rámci systému OSN.

Náš tým je poměrně malý.

Máme však na starosti široké spektrum osmi odzbrojovacích úmluv a zapojujeme se i do nových procesů včetně spolupráce ve vesmíru či využiti nových technologií a umělé inteligence.

Koordinace a vyjednávání

Klíčovou prioritou EU je ochrana společných hodnot a vymahatelnost, resp. dodržovaní mezinárodních umluv, které tvoří součást globálního odzbrojovacího rámce.

Napomáháme tomu jak finančně, tak i politicky, aby se naplnily cíle stanovené jednotlivými úmluvami, jako je zamezení používaní, prodeje, vývoje a výroby jednotlivých kategorií zbraní.

Než se vydáme hájit naše zájmy na mezinárodní pole, musíme si nejprve ujasnit interně strategické a taktické pozice se všemi členskými státy EU.

EU má roli předsedajícího iniciátora, který naviguje a vede EU skrze jednotlivé multilaterální procesy a zajišťuje, aby EU mluvila jedním společným hlasem.

Aby EU obstála v této roli, spolupráce s členskými státy je klíčová, a proto je třeba se koordinovat.

Během EU jednání se všechny členské státy společně připraví na nadcházející zasedání a vyjasní si vlastní očekávaní a taktiku.

Agenda odzbrojení a nesíření je velmi specifická.

Na jednu stranu expertní a na druhou velmi politická, zasahující do bezpečnostních priorit a záruk jednotlivých státu.

Cíle jsou velmi ambiciózní, a to dosáhnout světa beze zbraní hromadného ničení, ale i konvenčních zbraní, které přináší lidem utrpení.

Na jednáních vystupujeme za EU, přičemž operativně svoláváme konzultace, připadne se podílíme na vyjednávaní s ostatními státy.

Po zasedání musíme informovat naše kolegy z Evropské služby vnější akce v Bruselu.

Na základě našich zpráv se připravují další strategie a instrukce.

Nové technologie, vesmír a odzbrojení

V současné době se vytváří nové regulace ve dvou aktuálních oblastech.

Jedním jsou nové technologie, tzv. autonomní zbraňové systémy (lethal autonomous weapons systems, zkráceně LAWS) a druhým ochrana vesmíru před umisťováním zbraní.

Druhou oblastí, která nabývá na významu, je vesmír a zamezení používání zbraní ve vesmíru.

Celý svět se svou infrastrukturou stává závislým na systémech a satelitech, které ve vesmíru máme.

Společnou snahou je tak zajištění jejich ochrany a toho, aby se do vesmíru nedostávaly zbraně.

EU je hlasitým a jednoznačným zastáncem multilateralismu a jasně stanovených a mezinárodněprávně závazných pravidel.

Největší prioritou EU je ochrana a posílení vymahatelnosti existujících právních nástrojů.

Lidská práva a agenda OSN

V Ženevě je letošní prioritou biologická úmluva, která byla přijata v roce 1975 jako první úmluva zakazující jednu celou kategorii zbraní.

Jedná se o patogeny, toxiny či různé viry, které mohou být použity jako zbraň.

V letošním roce se uskutečni tzv. Hodnotící konference, která jednou za pět let stanovuje cíle a přijímá rozhodnutí na další cyklus.

Druhou letošní prioritou je úmluva o nešíření jaderných zbraní, která rovněž bude hodnotit, jak se naplňuji cíle a priority, definovat, co je třeba učinit v následujících pěti letech.

Ráda bych zmínila i Smlouvu o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) či tzv. Ottawskou úmluva o protipěchotních minách.

Pro mě je nejzajímavější možnost pracovat s širokým spektrem partnerů a vytvářet si síť (network) založenou na vzájemné důvěře a otevřené komunikaci.

S networking (navazování kontaktů) souvisí i outreaching (propojování), tedy klíčový nástroj k dosažení cílů.

Jsem velmi otevřená, přímá a upřímná a bez předsudků.

Doposud to všichni ocenili.

Vždy mluvím jasně a srozumitelně a nezapomínám ani na stanovení jasných hranic a limitů.

Práce pro OSN a její odpovědnost

Vladimír Dzuro se v roce 1994 aktivně podílel na práci mírových sil OSN v bývalé Jugoslávii (UNPROFOR), od dubna 1995 pak zastával více než devět let funkci vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Den Haagu, v Holandsku.

Vladimír Dzuro působil více jak devět let v týmu pověřeném vyšetřováním válečných zločinů Srbů v Chorvatsku a západní Bosně.

Nyní vedete kancelář Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku.

V roce 2004 jsem odešel z práce u Tribunálu a začal jsem nově pracovat u Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN ve Vídni, kde jsem dostal funkci team leadera.

Ve stejném roce, ve kterém vznikl Tribunál, tedy v roce 1994, vznikl i tento Úřad pro vnitřní záležitosti.

U obou dvou těchto institucí hrála klíčovou roli paní Madeleine Albright, naše krajanka.

Úřad pro vnitřní záležitosti OSN má tři divize.

• První z nich je auditová.
• Další je hodnotící (evaluation).
• Pak je vyšetřovací.

Úřad má tři sídla - zde v New Yorku, ve Vídni a v Nairobi, a dále máme kanceláře tam, kde působí mírové jednotky.

Samotná činnost Úřadu je podobná tomu, co dělá v Česku generální inspekce.

Jednoduše řečeno, my vlastně vyšetřujeme trestnou činnost zaměstnanců OSN.

Vyšetřujeme například korupci - podvádění v benefitech poskytovaných zaměstnancům OSN ze strany OSN a tak podobně, dále podvody při nákupu zásob pro mise, ale také sexuální vykořisťování a zneužívání.

To se týká zejména těch tzv. „modrých přileb“ - vojáků, kteří jsou za OSN někam vysláni, aby tam udržovali mír, většinou to jsou mladí kluci.

OSN se snaží předcházet dalšímu zhoršování situace těchto žen.

S tím souvisí další věc, kterou vyšetřujeme, a to sexuální obtěžování v rámci OSN.

Kromě toho máme na starost i problém rasismu.

OSN je velice rozmanitá organizace, a proto se snaží, aby v ní nepracovaly osoby, které mají rasistické sklony.

Když to shrnu, tak vyšetřování se tak týká ekonomických záležitostí, jako jsou úplatky, potom pracovních věcí jako právě třeba rasismus a sexuální obtěžování, až po to sexuální zneužívání.

To vyšetřování není kriminální, ale administrativní.

To znamená, že cílem je získat dostatek informací pro to, aby mohl generální tajemník rozhodnout, zda chce, aby taková osoba pracovala pro OSN.

Zaměstnanec OSN tak může být za takový prohřešek propuštěn.

Co je potřeba pro práci v OSN

Potřebujete tu aspiraci, musíte chtít něco dokázat - neexistuje na to žádný recept, ale bez toho to nejde.

Z praktického hlediska potřebujete několik zásadních věcí.

Musíte umět dobře anglicky, abyste v angličtině dokázali pracovat.

Když umíte nějaký další jazyk, jako je třeba francouzština, je to výhoda.

Dva pracovní jazyky OSN jsou francouzština a angličtina, ale realita je taková, že je to hlavně angličtina.

Poté jsou ještě oficiální jazyky OSN, ty se taky hodí, ale ty pracovní jsou klíčové.

S francouzštinou se domluvíte třeba v sídle OSN v Ženevě, ale i tak musíte umět anglicky, abyste se dorozuměli se zbytkem OSN.

Potom potřebujete mít minimální zkušenost či praxi.

OSN vás nenajme přímo ze školy.

Během školy nebo po škole můžete na stáž - my třeba u nás v Úřadu každé tři nebo čtyři měsíce nabíráme nové stážisty, v současnosti je možné ty stáže vykonávat i virtuálně.

Taková stáž je určitě dobrá věc, protože se seznámíte s tím, jak OSN funguje.

Bez praxe kandidáta ten systém prostě nepropustí dál, vaše přihláška se automaticky vyřadí.

Systém má minimální požadavky, kromě praxe to je i samostatné vysokoškolské vzdělání.

Na nižší pozice stačí bakalářský, na ty vyšší pozice je pak třeba magisterský, ale pokud máte dostatečnou praxi, tak se i na ty vyšší pozice můžete dostat s bakalářským titulem.

Stáže a přihlašování do mezinárodních institucí

Zajímáš se o stáže v institucích EU?

Zároveň získáš informace o stážích v institucích, orgánech a agenturách EU, na které se můžeš i ty sám/sama přihlásit.

Na všechna místa se totiž dělá oficiální výběrové řízení, na které se musíte přihlásit právě přes tuto webovou stránku.

Tam si založíte profil a poté si můžete podat žádost na ty pozice, které chcete.

Na každou pozici se musíte hlásit zvlášť, nefunguje to tak, že byste se přihlásili jednou a pak by vás automaticky posuzovali na všechny pozice.

A nesmíte se nechat odradit, když to hned nevyjde.

Tím sítem není úplně jednoduché projít, my máme běžně tisíc přihlášek na jednu pozici.

Poté třeba půlka vypadne tím, že nesplňuje minimální podmínky.

Takhle ten systém funguje vždy, nedá se obejít.

Ten pohovor, na který jste potom pozváni, se nazývá competency-based.

Praktický seminář o OSN a mladých delegátech

Chceš slyšet praktické zkušenosti lidí, kteří se na této půdě pohybují?

Informace o programu uslyšíš přímo od dvou mladých delegátek, které již na těchto pozicích působí.

Samotný workshop bude trvat zhruba 60 min.

Na otázky, proč je mezinárodní spolupráce důležitá, jakou roli hraje OSN v dnešním světě a je stále relevantní, co jsou to lidská práva a jak OSN přispívá k jejich ochraně, odpoví mladé delegátky interaktivní formou během svého workshopu.

A jak složité je, aby se státy na něčem dohodly?

Součástí workshopu bude také pohled do zákulisí práce mladých delegátů, jejich zkušeností z OSN v New Yorku, Ženevě a z klimatických konferencí (COP).

Osobní zkušenost a motivace

Pro mě je nejzajímavější možnost pracovat s širokým spektrem partnerů a vytvářet si síť (network) založenou na vzájemné důvěře a otevřené komunikaci.

Jsem ráda, že jsem uspěla v konkurzu a obstála v konkurenci ostatních členských států na této pozici a že mohu vést odzbrojovací tým na EU delegaci.

To je zatím největší úspěch, kterého jsem kariérně dosáhla.

Jinak mne pokaždé těší, když se mi podaří najít kompromisní řešení, se kterým souhlasí všechny členské státy a které posune vyjednávaní dále.

Může to sice znít banálně, ale kolikrát to opravdu není jednoduché.

Nicméně v této souvislosti bych rád zmínil, že pracovat pro OSN považuji stále za velkou čest i přesto, že se vlastně každý den zabývám problémy, nebo můžeme říct i špínou té organizace.

Z toho cynického pohledu bych si tak už dávno mohl říct, že to za nic nestojí, ale já principu, na kterém je OSN postaveno, věřím.

Jsem moc rád, že ve světě existuje taková organizace, která chce pomoci těm lidem, kteří ji potřebují.

Protože i my můžeme jednoho dne právě tuto pomoc potřebovat, my proti neštěstí nejsme imunní.

Vím, že OSN není ideální organizace, ale pořád je opravdu hodně potřebná, a cítím hrdost, že pro ni mohu pracovat.

Hrdost, že se mi podařilo do takové organizace dostat na takto vysokou pozici, bez nějaké protekce, na základě tvrdé práce a samozřejmě i kusu toho potřebného štěstí.

Mít v životě štěstí je strašně důležité, ale je třeba mu jít naproti, domů za vámi samo nepřijde.

Musíte se o něco sami pokusit, něco tomu obětovat a pak můžete se štěstím dosáhnout velkých věcí.

Pokud narazíte na nějakou nespravedlnost, tak ta vás nesmí srazit k zemi, ale postrčit.

Musíte chtít ukázat, že to zvládnete i přes tu nespravedlnost a že všem ukážete.

tags: #program #mladych #delegatu #pro #cr #v