Pod Vyhlídkou II je přírodní památka nedaleko Nebahov v okrese Prachatice. Plán péče pro toto zvláště chráněné území na období 2001-2010 představuje odborný a koncepční dokument ochrany přírody.
Plán péče je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území a na zabezpečení zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu (viz § 38, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění - dále jen „zákon“).
Postavení plánu péče v ochraně přírody
Plán péče se zpracovává pro zvláště chráněná území těchto kategorií: chráněná krajinná oblast (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památka (NPP), přírodní rezervace (PR) a přírodní památka (PP).
Plány péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Nejsou závazné pro fyzické ani právnické osoby.
Podrobnosti o obsahu plánů péče pro jednotlivé kategorie zvláště chráněných území uvádí vyhláška Ministerstva životního prostředí (MŽP) č. 45/2018 Sb.
Postup projednání plánu péče je rovněž stanoven v § 38 zákona o ochraně přírody a krajiny. Oznámení o možnosti seznámit se s plánem péče je zveřejněno na portálu veřejné správy a na úředních deskách obcí. Orgán ochrany přírody plán péče schvaluje protokolem, ve kterém je mj. obsaženo vypořádání připomínek vlastníků, obcí a krajů.
Struktura plánů péče
Plány péče o maloplošná zvláště chráněná území v národní kategorii (NPR, NPP) zajišťuje Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím AOPK ČR.
Plány péče o maloplošná zvláště chráněná území nenárodních kategorií (PR a PP) na území CHKO Beskydy zajišťuje regionální pracoviště AOPK ČR. To je následně i projednává a schvaluje.
Zpracování plánů péče o maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) zajišťují orgány ochrany přírody příslušné k vyhlášení zvláště chráněného území.
Zpracování plánů péče o NPR a NPP zajišťuje tedy Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím AOPK ČR (s výjimkou NPR a NPP ležících na území národních parků, kde MŽP pověřuje jejich zpracováním správy národních parků).
AOPK ČR ročně zpracovává průměrně 80 plánů péče o MZCHÚ.
Rozbory a návrhy
Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Beskydy se dělí na rozbor (popis území a analýza jeho stavu) a návrhy (někdy označované také jako „vlastní plán péče“, tedy vytýčení cílů a návrh opatření a zásad).
Obě tyto části sestávají z textu a příloh.
U plánů péče o maloplošná zvláště chráněná území, mezi která Pod Vyhlídkou II patří, tvoří obdobně důležitý základ popis území, vyhodnocení jeho stavu, určení předmětu ochrany a návrh praktických zásahů, které mají zachovat nebo zlepšit jeho přírodní hodnoty.
Časové období a schvalování
Plán péče o CHKO se zpracovává na období 10 let.
Plány péče o CHKO se zpracovávají na období zpravidla 10 let.
Pro období 2001-2010 tak plán péče vymezoval rámec péče o Pod Vyhlídkou II po dobu deseti let.
Plán péče o CHKO schvaluje Ministerstvo životního prostředí a je závazný pro AOPK ČR, která by měla realizovat navržená opatření v období platnosti. Navržené zásady jsou doporučené pro postupy ostatních partnerů v území.
U maloplošných zvláště chráněných území se způsob zajištění, projednání a schválení odvíjí od kategorie území a od orgánu ochrany přírody příslušného k jeho vyhlášení.
Praktická péče a stav území
To, jak se o CHKO Beskydy pečuje, se řídí plánem péče, který si můžete stáhnout přímo zde.
Významným nástrojem pro zachování výjimečné beskydské krajiny a zdejší druhové pestrosti je také realizace různých krajinotvorných opatření za pomocí dotačních programů.
Prostřednictvím oddělení péče o krajinu je zajišťujeme konzultace, příjem žádostí, administraci, organizační záležitosti a kontrolu provedených opatření.
Administraci dotačních titulů na ochranu přírody a krajiny zajišťujeme nejen v rámci chráněných území, ale i v krajině a sídlech mimo ně.
Pro všechna důležitá opatření v krajině jsou významné také standardy péče o přírodu a krajinu.
Standardy péče o přírodu a krajinu jsou doporučením stanovujícím parametry výstupů a technický popis postupů jednotlivých činností běžně realizovaných v oblasti péče o přírodu a krajinu.
Jejich zpracovávání probíhá kontinuálně a postupně tak přibývají další.
V případě Pod Vyhlídkou II je významné také sledování návštěvnosti a technického stavu návštěvnické infrastruktury. V prostoru přírodní památky se nacházejí pozůstatky někdejší naučné stezky, například malé dřevěné stolky s čísly a další panely. V době návštěvy působila lokalita neudržovaně a značně zarostle.
Podklady pro plánování péče
Podkladem pro zpracování plánů péče o CHKO jsou výsledky monitoringu předmětů ochrany, souhrny doporučených opatření, preventivní hodnocení krajinného rázu a koncepce práce s návštěvnickou veřejností, případně i další dokumenty.
Preventivní hodnocení krajinného rázu
Studie preventivního hodnocení krajinného rázu chráněné krajinné oblasti obsahuje popis hodnot a znaků krajinného rázu, navrhuje cíle a podmínky jeho ochrany.
Studie jsou odborným podkladem pro plán péče i pro rozhodování o změnách v území.
Studie jsou k dispozici i ostatním orgánům státní správy a dále také např. zpracovatelům územních plánů, je možné do nich nahlédnout na místně příslušném pracovišti AOPK ČR.
Studie AOPK ČR pořizuje od konce 90.
Koncepce práce s návštěvnickou veřejností
Koncepce práce s návštěvnickou veřejností (KPNV) se zpracovávají od roku 2017.
Hodnotí dílčí plochy v CHKO z hlediska zranitelnosti a negativních projevů návštěvnosti.
Stanovují hlavní i dílčí sdělení a způsoby jejich interpretace.
Určují péči o návštěvnickou infrastrukturu a další záležitosti týkající se návštěvnosti.
U plánu péče z období 2001-2010 je nutné rozlišovat dobu jeho platnosti od pozdějších koncepčních nástrojů. KPNV se zpracovávají až od roku 2017, a proto nemohla být součástí původního desetiletého plánu.
Souhrn doporučených opatření Natura 2000
Souhrn doporučených opatření (SDO) je odborný a koncepční dokument popisující ekologické nároky předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000.
Podává informaci o aktuálním stavu těchto předmětů ochrany a důvodech jejich ohrožení.
SDO se zpracovávají pro evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO).
Slouží jako podklad pro jiné druhy plánovací dokumentace (plány péče, lesní hospodářské osnovy, lesní hospodářské plány atp.) a pro rozhodování orgánů ochrany přírody.
Nejsou závazné pro fyzické ani právnické osoby.
SDO jsou projednávány s dotčenými subjekty nad rámec požadavků zákona o ochraně přírody a krajiny, a postup projednávání se neřídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád.
Cílem projednávání je nalézt takový způsob obhospodařování pozemků, se kterým bude souhlasit vlastník pozemku a současně bude zajištěno naplnění povinnosti státu, tj.
Podle zákona o ochraně přírody a krajiny, je ke zpracování SDO příslušné Ministerstvo životního prostředí.
To pověřilo zpracováním SDO Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR pro všechny EVL a PO nacházející se na území České republiky.
Schválené SDO jsou k nahlédnutí na kartách příslušných lokalit v digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody (DRÚSOP).
Platí, že v případech úplného překryvu ptačí oblasti se zvláště chráněným územím (ZCHÚ) nevznikají většinou samostatné SDO, ale potřebná opatření se zapracují do plánů péče o tato ZCHÚ.
Naproti tomu SDO pro EVL se zpracovávají vždy.
Regionální akční plán a druhová ochrana
Regionální akční plán (RAP) slouží k záchraně populací ohrožených druhů rostlin a živočichů na regionální úrovni (tj. na úrovni regionálního pracoviště AOPK ČR).
Na rozdíl od záchranných programů může být předmětem RAPu i druh, který na území České republiky není zvláště chráněný, což je výhodou zejména při ochraně ohrožených druhů hmyzu (velká část kriticky ohrožených druhů dosud není zahrnuta ve vyhlášce č. 395/1992 Sb.).
Mezi druhy, pro které jsou připravovány RAPy, se často vybírají tzv. deštníkové druhy.
Tyto druhy vyžadují specifické prostředí a management a jejich ochranou tak chráníme mnoho dalších ohrožených druhů živočichů a rostlin s podobnou biotopovou vazbou.
Toto je případ i CHKO Beskydy, která má vypracovaný Regionální akční plán pro tetřeva hlušce v Beskydech.
Jeho cílem je stabilizace populace tetřeva hlušce na území CHKO Beskydy.
Prostředkem, jak toho chceme dosáhnout, je vyhlášení „tetřevích oblastí“ - míst, která jsou klíčová pro přežití tetřeva hlušce v Moravskoslezských Beskydech, do kterých je třeba směřovat managementové zásahy a kde je třeba minimalizovat pohyb osob mimo značené stezky.
Mezi opatření podporující přežití tetřeva patří mj. prořezávky příliš zahuštěných porostů, nebo naopak dosadby vhodných druhů dřevin, které tetřevům slouží jako potravní zdroje v zimě.
Regionální akční plán pro tetřeva hlušce se vztahuje k CHKO Beskydy, zatímco Pod Vyhlídkou II se nachází nedaleko Nebahov v okrese Prachatice. Tento konkrétní RAP proto nelze bez dalšího považovat za součást plánu péče o Pod Vyhlídkou II.
Význam plánu péče pro Pod Vyhlídkou II
Plán péče na období 2001-2010 vymezoval odborný rámec pro zachování hodnot přírodní památky Pod Vyhlídkou II a pro omezení nepříznivých vlivů, které by mohly její předmět ochrany ohrozit.
Jeho smyslem bylo propojit popis a analýzu stavu území s konkrétními cíli, návrhy opatření a zásadami péče.
Součástí takového přístupu je nejen ochrana přírodních hodnot, ale také zohlednění návštěvnosti, stavu infrastruktury, okolní krajiny a možností praktického managementu.
Plán péče je proto důležitým nástrojem pro dlouhodobou a systematickou ochranu území, přestože sám o sobě není závazný pro fyzické ani právnické osoby.