Zámek Pardubice je sázka na jistotu. Ať už se do Pardubic chystáte na výlet anebo je východočeská metropole pro vás třeba jen zastávkou na daleké cestě, představuje zdejší zámek jeden z bodů, který by rozhodně bylo škoda minout.
Památka, ve které sídlí Východočeské muzeum, je otevřna po celý rok denně, kromě pondělí. Zámek Pardubice najdete v samém srdci města za mohutnými obrannými valy. Ty jsou samy o sobě výletním cílem - v jejich bujné zeleni najdete kromě odpočinkových zón nejrůznější zámeckou zvěř - pávy, kozy i veverky. Ujít si nenechte zámeckou hlásku, ze které je za dobrého počasí krásný výhled.
V zámku je umístěno Východočeské muzeum se stálou expozicí numismatiky, archeologie a rozsáhlou sbírkou českého skla. Za prohlídku určitě stojí raně renesanční sály s unikátními nástěnnými malbami.
Milovníci historie a hradní architektury si jistě zvolí možnost prohlídky nazvané Pernštejnská rezidence, která je přenese do časů pozdní gotiky a rané renesance. Tehdy pardubický zámek a okolní město sloužily jako hlavní rezidence nejbohatšího šlechtického rodu v Čechách a na Moravě - pánů z Pernštejna. Během sedmi desetiletí (1491-1560) se na pardubickém zámku vystřídaly tři generace pernštejnského rodu. Zámek procházel zásadními přestavbami, kterými se zdokonalovaly dvě jeho základní funkce: byl pohodlným reprezentačním sídlem nejbohatší šlechtické rodiny a zároveň sloužil i jako nedobytná pevnost.
Poněkud tajuplná je Prohlídka pernštejnské truhly. Jedná se o prohlídku, na kterou je nutné se objednat v určitém termínu, který vyhlašuje zámek Pardubice. Po staletí nikdo netušil, že se v podzemí Zámku Pardubice skrývá pokladnice - masivní 3,5 m dlouhou a 1 m širokou truhlici z hrubě tesaných fošen pobitou železnými pásy objevil v malém sklepení pod zámeckou kaplí správce zámku teprve ve 20. století.
Zachovala se nejen díky stabilnímu klimatu, ale především protože již od dob Viléma z Pernštejna nemohla vzhledem ke svým rozměrům sklípek opustit. Sloužila jako trezor uchovávající nejvýznamnější listiny, smlouvy, zlato a cennosti. Dimenzovaná byla na stovky kilogramů zlata a stříbra. Přístup k ní vede přes zámeckou kapli dolů po úzkém točitém schodišti a podzemními chodbami přes několikeré masivní dubové dveře s mohutnými zámky. Samotnou truhlu zabezpečují petlice a mechanické zámky.
Hluboké sklepení pardubického zámku láká dospělé i dětské návštěvníky na výpravu do světa peněz, pokladů a podivuhodných příběhů. V nové numismatické expozici se nejen dozví, jak se kníže Svatý Václav zapsal do dějin českých mincí a proč už neplatíme zlatem. Spolu s českým stříbrným tolarem se vydají na dalekou pouť za Atlantik a nahlédnou do tajů medailérského umění. Ti šikovnější si zkusí vlastnoručně vyrazit svou minci podle tisíc let starého českého denáru knížete Boleslava II. Jádro expozice tvoří trezorová místnost, ve které září poklad stříbrných denárů z počátků české státnosti, nalezený v roce 2015 u Chýště na Pardubicku.
Také prohlídku krytu civilní obrany je nutné dopředu objednat. Konají se většinou během víkendu. Kryt civilní obrany se začal tajně stavět v severovýchodním rondelu zámeckých valů v roce 1953. K zajištění utajení byli dokonce vystěhováni obyvatelé budovy čp. 4 pardubického zámku (budova Labské brány). Stavba neměla sloužit k ochraně řadového civilního obyvatelstva, ale byla vybudována jako velitelské stanoviště civilní obrany, tedy štáb, jenž měl řídit činnost ve městě ohroženém radioaktivním spadem po případném útoku. Stavba byla vybavena telefonem a dálnopisem, tedy vrcholnými telekomunikačními prostředky své doby. Pro dočasné obyvatele kryt poskytoval strohá sociální zařízení, sprchy, vojenská lůžka. Voda se získávala z vlastní studny, objekt byl napojen na vnější zdroj elektřiny a má i svůj generátor. Vytápění zde, s výjimkou telefonní ústředny, nebylo.
Pardubická sbírka moderního českého skla je u nás i v zahraničí respektovanou kolekcí jak svojí početností, tak kvalitou zastoupených exponátů. Nová stálá expozice v jižním křídle zámku představuje originální díla i design českých sklářských výtvarníků od druhé poloviny 50. let 20. století až do současnosti. Ve dvou velkých sálech je vystaveno více než 160 exponátů, které se v historii oboru řadí ke špičkovým výtvorům i v mezinárodním kontextu.
Architektky Regina Loukotová a Klára Doleželová z pražského ateliéru GEM architects zde vytvořily imaginární podobu města, která poskytuje divákům příležitost pro rozvíjení fantazijní představivosti. Jsou zde „moderní periferie“ s plastikami v odlehčených konstrukcích věžových „mrakodrapů“, zavěšené vitráže plující ve výšce nad návštěvníky, temná pasáž s kójemi se zářícími poklady, „náměstí“ s rozměrnými dramatickými kompozicemi či místo pro rozjímání - „kostel“ s monumentální plastikou křišťálového betléma. Při procházce expozicí vás obklopí krása a elegance skleněných objektů, proměňujících se světlem v různých úhlech pohledu.
Od července 2022 se otevřel návštěvníkům nový pohled na Pardubice na věži zdejšího zámku. Samotný výhled z hlásky se nezměnil, doplnila jej ale panoramata se zakreslenými dominantami krajiny, dalekohledy, světelné panely se zajímavostmi o městě a přírodě i speciální kuličková dráha. Z hlásky je při dobrých rozptylových podmínkách minimální dohled 20 km. Na severní straně je vidět Kunětická hora s hradem, elektrárna Opatovice nad Labem a Hradec Králové. Z východní partie lze spatřit historické jádro Pardubic, z jižní strany Zelené Předměstí, Železné hory a ze západního pohledu sídliště Polabiny, zbytky rybniční soustavy kolem Lázní Bohdaneč a elektrárnu Chvaletice. Na vyhlídku věže vede 172 schodů.
Zámek Pardubice je historická památka ve městě Pardubice, ve které sídlí Východočeské muzeum. Ve sklepení zámku Pardubice se nachází tajuplná truhla, masivní železně pobitá truhlice, která uchovává nejvýznamnější listiny, smlouvy, zlato a cennosti. V nové numismatické expozici se návštěvníci dozví o historii českých mincí, včetně příběhů sv. Václava a mohou si vyrazit vlastní minci. Expozice moderního českého skla představuje díla českých sklářských výtvarníků od 2. poloviny 20. století do současnosti.
Pardubický zámek skrývá jedno velké tajemství - protiletecký kryt z 50. let o němž koluje mnoho fantastických historek. Zámek Pardubice najdete v samém srdci města za mohutnými obrannými valy. Ty jsou samy o sobě výletním cílem - v jejich bujné zeleni najdete kromě odpočinkových zón nejrůznější zámeckou zvěř - pávy, kozy i veverky. Ujít si nenechte zámeckou hlásku, ze které je za dobrého počasí krásný výhled.
Během sedmi desetiletí (1491-1560) se na pardubickém zámku vystřídaly tři generace rodu Pernštejnů. Průvodci Východočeského muzea provází zájemce od května 2018 po nových prohlídkových okruzích ve městě. Zájemcům představí dobu Pernštejnů a moderní architekturu z první poloviny 20. století.
Východočeské muzeum v Pardubicích - Zámek Pardubice
Expozice a výstavy muzea jsou otevřeny celoročně každý den kromě pondělí, od 10 do 18 hodin. Bezbariérový přístup je možný do výstav Život na sídlišti: Pardubice 1945-2000 a Příběhy palných zbraní: Od doutnáku k automatu. Prohlídkový okruh Pernštejnská rezidence je částečně bezbariérový (Velký gotický sál a Pernštejnská zbrojnice). Kontakt pro vozíčkáře: +420 466 799 270.
Pokladna
Vstupenky zakoupíte jak na pokladně, tak online. Skupinám doporučujeme rezervovat návštěvu muzea a zámku předem. Zámecký prohlídkový okruh - Pernštejnská rezidence - nejstarší renesance v Čechách (možné projít samostatně nebo s průvodcem každou celou hodinu), skupinové vstupné pro skupinu max.
Moderní architektura v Pardubicích v první polovině 20. století. Zámek čp.
Muzeum vylepšilo zámeckou hlásku Od července 2022 se otevírá návštěvníkům nový pohled na Pardubice na věži zdejšího zámku. Historie Původní tvrz ani vodní hrad na místě dnešního zámku neměly dominantní konstrukci věže. Hlavní budovou byl palác na místě dnešního severního křídla zámku. Až Vilém z Pernštejna nechal vybudovat hodinovou věž v severovýchodní části, dále severovýchodní bašty a na západní straně stavbu budoucí hlásky s točitým schodištěm. Tato stavba však převyšovala prostor severního křídla pouze střechou. Vyšší byla nedochovaná věž Jetmarka v jihovýchodním křídle. Teprve poté, co Pernštejnové v roce 1560 prodali Pardubice Královské komoře, zámek získal přibližně současnou podobu. Stavební úpravy vedl architekt Ulrico Aostalii de Sala. Hláska i hodinová věž byly postaveny pravděpodobně v letech 1580-1600. Až do vrcholně renesančního období je řadí celková koncepce stavební provedení z čistě cihelného zdiva a z architektonických prvků například společné použití půlkruhem překlenutých okének, dochovaných v předposledním patře hodinové věže a v posledním ochozovém patře hlásky. Ta měla sloužit především jako dominanta objektu, byla věží hlásnou (proto hláska), kontrolovalo se okolí a hlásilo případné nebezpečí (například příchod nepřátelských vojsk apod.). Výhled z hlásky Zámek Pardubice byl vybudován na navážce, tedy i zámecká věž byla postavena ve vyšší nadmořské výšce než dominanta města Zelené brána. Přestože je tato hlavní městská věž vyšší (59 m), její ochoz se nachází níže než vyhlídka ze zámecké hlásky. Z hlásky je při dobrých rozptylových podmínkách minimální dohled 20 km. Na severní straně je vidět Kunětická hora s hradem, Elektrárna Opatovice nad Labem a Hradec Králové. Z východní partie lze spatřit historické jádro Pardubic, z jižní strany Zelené Předměstí, Železné hory a ze západního pohledu sídliště Polabiny, zbytky rybniční soustavy kolem Lázní Bohdaneč a elektrárnu Chvaletice. Na vyhlídku věže vede 172 schodů.
O důvod víc navštívit Zámek Pardubice budou mít zájemci od 26. května. Kromě dvou expozic a venkovní výstavy Východočeského muzea v Pardubicích se znovu otevře i vyhlídka na zámecké věži. Návštěvníci tak po vystoupání 172 schodů odmění výhled na Pardubice, Kunětickou horu a v případě dobré viditelnosti i na úbočí Železných, Orlických hor i Krkonoš. Hláska bude přístupná každý den od 10 do 18 hodin.
„Vzhledem k platným omezením může na hlásku zavítat najednou maximálně šest návštěvníků, aby se splnil povolený limit jedna osoba na deset metrů čtverečních plochy,“ vysvětluje ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek. „Návštěvníci v pokladně ve vstupní Labské bráně zámku dostávají jednoduchý plánek areálu, který jim ukáže cestu k jednotlivým expozicím. Nasměruje je do průchodu v paláci a odtud buď do expozice Pardubice - příběh města nebo do točitého schodiště hlásky, z kterého je mimořádně přístup do archeologické expozice a samozřejmě nahoru na věž,“ popisuje navigaci na zámku Matěj Bekera, vedoucí oddělení služeb. Výstava Pardubické parforsní hony v parkánu je volně přístupná, otevřená zůstává Východočeská galerie.
Věž je z konce 16. století
Původní tvrz ani vodní hrad neměly dominantní konstrukci věže. Hlavní budovou byl palác na místě dnešního severního křídla zámku. Až Vilém z Pernštejna nechal vybudovat hodinovou věž v severovýchodní části, dále severovýchodní bašty a na západní straně stavbu budoucí hlásky s točitým schodištěm. Tato stavba však převyšovala prostor severního křídla pouze střechou. Definitivní podobu získala až po tom, co Pernštejnové v roce 1560 prodali Pardubice Královské komoře - při úpravách stavitele Ulrica Aostalliho de Sala na konci 16. století. Věž měla sloužit jako dominanta objektu, byla věží hlásnou (proto hláska), kontrolovalo se z ní okolí a hlásilo případné nebezpečí (například příchod nepřátelských vojsk). Nižší podlaží hlásky slouží jako depozitáře zoologie, paleontologie, ornitologie a textilu, její součástí je i část expozice archeologie.