Odhalené dno může na krátkou dobu ukázat krajinu, která bývá běžně skrytá pod vodní hladinou. V Česku lze díky tomu spatřit původní řečiště Vltavy pod nádrží Lipno II., zatímco u Deblova na Chrudimsku odhalili dobrovolníci zkamenělé dno prvohorního moře staré přibližně 500 milionů let.
Odkryté původní řečiště Vltavy u Vyššího Brodu
Na svých snímcích zachytil nevšední obrázek Libor Růžek. „Díky technické odstávce na vodní nádrži Lipno II. je nyní odkryté původní řečiště Vltavy. Při návštěvě Vyššího Brodu je možné spatřit původní řečiště," připsal k fotkám, které zaslal do redakce.

Šance vidět vltavské koryto v místech, kde obvykle bývá rozlehlá hladina přehrady, trvá jen krátce. Jak pro Deník uvedl mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán, už v závěru týdne by se měla nádrž zase začít plnit vodou.
„Hladina vody v nádrži Lipno II byla snížena v pondělí 7. dubna 2025. Důvodem je výměna česel na vodní elektrárně, která je umístěna na hrázi tohoto vodního díla.
Opětovné napuštění nádrže se uskuteční po skončení prací. Předpokládaný termín je tento pátek 11.
Technická odstávka odhalila krajinu skrytou pod hladinou
Dočasné snížení hladiny nádrže umožnilo návštěvníkům spatřit část krajiny, která je za běžného provozu přehrady nepřístupná. Odkryté původní řečiště připomíná, kudy Vltava protékala před zatopením území vodní nádrží.
Odhalené dno je však pouze dočasným jevem. Po výměně česel na vodní elektrárně bude nádrž znovu napuštěna a původní vltavské koryto opět zakryje voda.
Zkamenělé dno prvohorního moře u Deblova
Před rokem začali dobrovolníci odkrývat dno prvohorního moře u Deblova na Chrudimsku. Zkamenělý útes je provrtaný červy a dalšími organismy, které na Zemi žily před skoro 500 miliony let. A teď je zase zaplavila voda.
Zajímavý útes se nachází u Deblova na Chrudimsku. Kamenné moře nedaleko vesnice Deblov v Pardubickém kraji je součástí Národního geoparku Železné hory.
Národní geopark Železné hory se zaměřuje na ochranu a prezentaci geologického dědictví zdejší oblasti.

Čistění zkamenělého mořského dna
Hadice natažené, hasiči připravení. Čeká se na vodu.
„Pouštím na dva proudy dopředu, abychom omyli křemíkové skály,“ popisuje trochu netypický zásah hasič Radovan Málek.
Hasiče netlačí čas, nehrozí žádné nebezpečí, na místě je překážkou jen kopeček.
„Koukáme se na další krok čistících prací na lokalitě Deblov na Chocholce, kde se nachází zkamenělé mořské dno.
„Měla by to být krásná čistá skála bez vegetace. To, co už tu částečně vidět je, je přístupová cesta, budou tady netradiční naučné tabule, origami plechy, budou tu i pro děti i dospělé takové hmatové prvky tak, aby si návštěvník představil, co se tady nachází.
Obnova lokality za pomoci dobrovolníků a hasičů
V roce 2018 dobrovolníci odkryly zkamenělé dno moře, které zde bylo v období prvohor. Jedná se tedy o stáří 500 milionů let.
V roce 2019 se do obnovy zkamenělého mořského dna u Deblova zapojili také místní hasiči, kteří pomocí vodních proudů čistili povrch skály od nánosů a vegetace.
Tato spolupráce umožnila rychlejší a efektivnější odhalení fosilních struktur, což přispělo k lepší prezentaci a ochraně geologické památky.
Co ukrývá zkamenělé mořské dno
Zkamenělé prvohorní mořské dno je provrtané množstvím červích chodbiček.
Stezka ukazující život prvohor návštěvníkům umožňuje prozkoumat stopy po trilobitech a chodbičky červů v mořském dně.
Trilobity, hlavonožce, korály i vzácné krystaly. To vše ukrývá lom Prachovice.
Je to největší lom v Železných horách, který skýtá pohled do tří různě starých prvohorních moří.
| Lokalita | Co je možné spatřit | Časové určení |
|---|---|---|
| Lipno II. u Vyššího Brodu | původní řečiště Vltavy | odkryté během technické odstávky |
| Deblov na Chrudimsku | zkamenělé mořské dno, červí chodbičky a fosilní stopy | přibližně 500 milionů let |
| Lom Prachovice | trilobity, hlavonožci, korály a vzácné krystaly | tři různě stará prvohorní moře |
Naučná mikrostezka u Deblova
K tomuto unikátnímu místu vede naučná mikrostezka, která návštěvníkům umožňuje prozkoumat stopy po trilobitech a chodbičky červů v mořském dně.
Návštěvníci mohou zaparkovat u vysílače na kopci Na Chocholce, odkud je to jen krátká procházka k začátku stezky.
Stezka je vybavena informačními panely, které přibližují geologickou historii oblasti a pomáhají identifikovat fosilní stopy v terénu.
Plánované vybavení má přiblížit lokalitu dětem i dospělým. Součástí mají být netradiční naučné tabule, origami plechy a hmatové prvky, díky nimž si návštěvník může lépe představit, co se v místě nachází.

Jak vzniklo kamenné moře v Železných horách
Před stovkami milionů let bylo území dnešních Železných hor pokryto mořem.
Sedimenty, které se tehdy usazovaly na mořském dně, se během času přeměnily v pevné horniny.
Působením eroze, zvětrávání a dalších geologických procesů došlo k rozpadu hornin na menší úlomky, které se hromadily na svazích a vytvářely rozsáhlá kamenná pole - kamenná moře.
Odhalené horniny tak umožňují sledovat geologické procesy, které probíhaly v různých obdobích. Zatímco dočasně vypuštěná nádrž odkrývá současné říční koryto, lokalita u Deblova uchovává stopy po dávném mořském prostředí.
Význam lokality pro vědu a vzdělávání
Geolog Jan Doucek z Národního geoparku Železné hory uvedl, že horniny v lokalitě pocházejí z období ordoviku, tedy z doby před přibližně 500 miliony let.
Skála je provrtána stopami po různých organismech, jako byli červi a další mořští živočichové, což svědčí o bohatém ekosystému tehdejších moří.
Místo je proto cenné pro vědecký výzkum a poskytuje informace o geologické minulosti naší planety a o vývoji života na Zemi.
Lokalita slouží také jako venkovní učebna pro studenty geologie a paleontologie.
Ačkoliv Česká republika nemá přístup k moři v tradičním slova smyslu, díky těmto aktivitám se Kamenné moře u Deblova stává stále atraktivnějším cílem pro turisty a milovníky geologie.
Dvě podoby odhaleného dna
Odhalené dno u Lipna II. je výsledkem současné technické odstávky a jeho návštěvníci mohou krátce pozorovat původní řečiště Vltavy. U Deblova jde naopak o trvale cennou geologickou lokalitu, kde horniny uchovaly stopy mořského života z prvohor.
V obou případech voda nebo její dočasný úbytek odhaluje vrstvy krajiny, které běžně zůstávají skryté. Jedno místo připomíná proměny říční krajiny, druhé dokumentuje existenci dávného moře na území dnešní České republiky.