V pátek 15. března 2019 došlo k teroristickému útoku na dvě mešity ve městě Christchurch na Novém Zélandu. Nejhorší útok v dějinách státu narušil pověst Nového Zélandu jako bezpečné a klidné země.
Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová prohlásila, že jde o jeden z nejtemnějších dnů Nového Zélandu. K australskému střelci a jeho rozhodnutí provést útok na Novém Zélandu uvedla, že tak učinil, „protože představujeme diverzitu, vlídnost a soucit“.

Průběh útoku v Christchurchi
Dne 15. března 2019 krátce před druhou hodinou odpolední zaútočil těžce ozbrojený muž na věřící v mešitách ve městě Christchurch. Svůj čin živě streamoval na sociální sítě a po jeho řádění zůstaly desítky obětí.
V pátek 15. března 2019 ve 13:40 místního času vstoupil osmadvacetiletý Australan Tarrant do mešity Al Noor ve městě Christchurch a začal pálit na věřící. Už o minutu později dostala o incidentu zprávu místní policie. V mešitě se v době útoků nacházelo až pět set lidí, kteří se dostavili na modlitbu.
Hned u vchodu začal střílet na věřící z brokovnice a poté přezbrojil na pušku. Někteří lidé se pokusili Tarranta odzbrojit, ale bez úspěchu. V průběhu masakru Tarrant odešel do svého auta pro další zbraň a pokračoval v řádění.
Po asi pěti minutách od prvního výstřelu Tarrant nasedl do auta a odjel ke svému dalšímu cíli - Linwoodskému islámskému centru vzdálenému asi 5 km od mešity Al Noor. Tam dorazil v 13:52, zaparkoval své vozidlo do příjezdové brány, aby ji tak zablokoval, poté opět spustil palbu.
Po třech minutách odjel, aby zamířil ke svému dalšímu cíli, kterým byla mešita v Ashburtonu, ale po cestě byl zadržen hlídkou policie, která narazila do Tarrantova auta a pod hrozbou zbraně jej donutila se vzdát.

Oběti a zranění
Přímo při útocích zemřelo 49 lidí. Počet obětí páteční střelby dosáhl 50. Oznámila to v neděli novozélandská policie. Z útoku je viněn jediný podezřelý. V předchozí bilanci obětí atentátu bylo uváděno 49 mrtvých. Policejní komisař Mike Bush řekl, že jeden mrtvý navíc byl evidován, když byla těla vynášena z mešit.
Začátkem května útočník čelil obvinění z 50 vražd, následně zemřel ještě jeden zraněný a obvinění bylo rozšířeno na 51 vražd, 40 pokusů o vraždu. K tomu přibylo i obvinění z terorismu.
V Al Noor Tarrant postřílel 42 lidí, v Linwoodu sedm, jedna oběť zahynula v nemocnici. Celkem si střelba vyžádala 51 obětí a asi stejný počet zraněných.
Z celkových 48 zraněných osob bylo následujícího dne sedm propuštěno z nemocnice. Zdravotnické úřady dříve informovaly, že v kritickém stavu je nejméně 11 lidí, včetně čtyřleté dívky.
Svědky útoku v mešitě Al Noor se stali mimo jiné hráči bangladéšského kriketového týmu, kteří se v ní chystali pomodlit před mezistátním přípravným zápasem s domácím mužstvem, dorazili však ve chvíli, kdy začala střelba.
| Údaj | Informace |
|---|---|
| Datum útoku | 15. března 2019 |
| Místo | Christchurch, Nový Zéland |
| Zasažená místa | Mešita Al Noor a Linwoodské islámské centrum |
| Počet obětí | 51 |
| Obvinění | 51 vražd, 40 pokusů o vraždu a terorismus |
| Pachatel | Brenton Tarrant |
Útočník a extremistická ideologie
Novozélandské úřady potvrdily, že hlavním podezřelým z páteční střelby ve dvou mešitách ve městě Christchurch je 28letý Australan Brenton Tarrant. Australský premiér Scott Morrison potvrdil, že jednou ze 4 zadržených osob byl australský občan. Popsal ho jako „pravicového extremistu a násilnického teroristu“.
Média uvedla, že jde o Brentona Harrisona Tarranta, který pochází z města Grafton ve státě Nový Jižní Wales.
Brenton Harris Tarrant se narodil roku 1990 v Austrálii. Jeho rodiče jsou podle jeho slov skotského, anglického a irského původu. Dětství prožil ve skromných poměrech, nijak nevybočoval z řady svých vrstevníků a i ve škole byl průměrným studentem.
Po studiích pracoval jako fitness trenér a byl známý svým zápalem pro cvičení. Podle jeho známých se nikdy neprojevoval jako někdo, koho by zajímaly střelné zbraně a politika. Přesto byl členem střeleckého klubu a na místní střelnici pravidelně docházel. Byl také držitelem zbrojního průkazu a své zbraně držel legálně.
Tarrant cestoval nejprve za peníze, které utržil obchodováním s kryptoměnami a následně z dědictví po svém otci. Navštívil Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, ale i Severní Koreu. Za ideální stát považoval Čínu, ale zároveň byl více a více uchvacován krajní pravicí.
Navštěvoval místa střetů mezi křesťanskými a muslimskými vojsky a dokonce posílal příspěvky některým krajně pravicovým organizacím. Velice se zajímal o norského masového vraha Anderse Breivika (dnes Fjotolf Hansen), který mu prý byl největší inspirací.
V manifestu se označil za „obyčejného bělocha, který pochází z dělnické třídy, z rodiny s nízkým příjmem“. Jeho cílem bylo pomstít „tisíce obětí zahraniční invaze“.
Útočník před střelbou zveřejnil prohlášení, v němž napsal, že ho k činu přivedly protiimigrační motivy a že chtěl pomstít teroristické útoky spáchané muslimy v Evropě. Konkrétně přitom zmínil například jedenáctiletou Ebbu Akerlundovou, která zahynula při teroristickém atentátu ve Stockholmu v roce 2017.
Stejně jako Breivik i Tarrant krátce před útokem zveřejnil na internetových fórech 74 stránek manifestu, ve kterých popsal sám sebe, své názory a pohnutky k následnému činu.
Zbraně a příprava útoku
Všechny zbraně držené Tarrantem byly pořízeny legálně u několika různých prodejců, rovněž veškeré úpravy provedené na zbraních byly v souladu s tehdejší legislativou.
Uvedla také, že hlavní podezřelý byl legálním držitelem pěti zbraní, jež použil k útoku. Země by tak podle ní měla přehodnotit své zákony o zbraních.
Tarrant měl zbrojní průkaz a legálně vlastnil několik zbraní. Podle majitele obchodu se zbraněmi Gun City si u něj Tarrant několikrát objednal pušky a střelivo přes internet. Celkem čtyři pušky koupil v období od prosince 2017 do března 2018. Vysoce výkonná poloautomatická zbraň, kterou Tarrant použil při střelbě v mešitách, však prý mezi nimi nebyla.
Nakoupil dostatek střeliva a přes internet si opatřil zásobníky s větší kapacitou. Své zbraně popsal jmény obětí islámského terorismu a různými citáty.
V jeho autě byly nalezeny čtyři upravené nádoby na benzin, pravděpodobně tak chtěl původně mešity i zapálit. Možná právě díky statečnosti některých věřících, kteří se odhodlali mu postavit, to nestihl provést.
Zadržení a soudní řízení
Policie po útoku zadržela čtyři osoby, tři muže a ženu. Všichni čtyři byli identifikováni jako extremisté. Tři ale policie propustila s tím, že s útokem nemají nic společného.
Zadržený muž se v noci na sobotu SEČ krátce objevil před soudem a byl oficiálně obviněn z vraždy. Zůstane ve vazbě do dalšího soudního jednání.
Hlavní podezřelý, Australan Brenton Tarrant, přišel k soudu v poutech a bílém vězeňském oblečení. V soudní síni ve městě Christchurch strávil jen asi jednu minutu, během které si vyslechl obvinění z vraždy. Podle agentury AFP obžalovaný nepožádal o propuštění na kauci a zůstane ve vazbě.
Soudce Paul Kellar prohlásil, že Tarrant byl zatím obviněn pouze z jedné vraždy, tento počet ale podle něj nevyhnutelně poroste.
Před soudem se bude zodpovídat z jednapadesáti vražd a čtyřiceti pokusů o vraždu a z teroristického útoku, hrozí mu doživotní trest vězení.
Soudní jednání bylo naplánováno na 14. června 2019. Proces měl začít letos v květnu, jelikož ale v té době budou muslimové slavit postní měsíc ramadán, bylo nové datum pro zahájení procesu stanoveno na 2. června.
V soudním procesu byl Brenton Tarrant shledán vinným a odsouzen k doživotnímu vězení bez možnosti podmínečného propuštění.
Reakce vlády a změna zbraňových zákonů
Úřady na Novém Zélandu zvýšily stupeň bezpečnostní hrozby v zemi z „nízkého“ na „vysoký“ a nařídily dvoudenní uzavření mešit v zemi.
O víkendu byly z pietních důvodů zrušeny významné sportovní události. Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová na návštěvě muslimské komunity v christchurchském Phillipstownu den po teroristickém útoku vyjádřila solidaritu s pozůstalými a přeživšími.
Novozélandská vláda podle premiérky měla do 10 dnů představit přísnější zákon o držení zbraní. Dne 10. dubna téhož roku zákonodárci skutečně schválili zákaz útočných pušek a poloautomatických střelných zbraní. Pro novelu hlasovalo 119 poslanců, 1 byl proti.

Pietní akce a reakce muslimské komunity
V následujícím týdnu po útoku se na Novém Zélandu konala řada vzpomínkových akcí. V neděli 24. března 2019 se uskutečnila v Christchurchi tryzna za oběti útoku.
Konala se v místě původně připraveném pro koncert kanadského zpěváka Bryana Adamse, který byl po útoku zrušen, a zúčastnilo se jí kolem 40 tisíc lidí.
Muslimové v novozélandském městě Christchurch si připomínají rok od teroristického útoku, při němž australský extremista Brenton Tarrant zavraždil 51 lidí. Za cíl si vybral dvě mešity, kam se věřící sešli k pátečním modlitbám.
Před mešitu Al Noor, kde Brenton Tarrant zastřelil 43 lidí, hlídkovali policisté, protože minulý týden se objevila informace o nové hrozbě. Lidé na místo masakru přišli položit květiny, zastavovali se a objímali. Někteří s sebou přinesli vzkazy „Jsme sice malí, ale jsme silní“ nebo „Máme vás rádi“.
„První výročí je dobrou příležitostí, abychom se jako komunita sešli a vzpomínali na tu událost, při níž přišlo o život tolik lidí a mezi nimi i můj bratr,“ citovala agentura Reuters Ayu al-Umariovou.
V jiné části města se stovky lidí účastnily soukromé modlitby. Účast byla nižší, než se očekávalo, mnoho lidí raději zůstalo doma v obavách z šíření koronaviru.
„Rok minul, ale stále máme pocit, jako by se to stalo včera,“ prohlásil Abdul Aziz, kterého loni místní média oslavovala jako hrdinu, protože se střelce snažil zastavit.
Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová na tiskové konferenci zdůraznila, že země se od loňských útoků zásadně změnila a dodala, že je třeba udělat „mnohem více“ pro to, aby se zastavila radikalizace v zemi.
Odsouzení útoku ve světě
Politici v islámském světě čin odsuzovali, někteří z nich uvedli, že je zvlášť odporný, jelikož se odehrál v době pátečních modliteb.
Pákistánský premiér Imran Chán k činu řekl, že „vinu na stoupajícím počtu teroristických útoků nese nynější islamofobie“.
Prestižní káhirská sunnitská univerzita al-Azhar uvedla, že útok je důsledkem šíření nenávistných projevů, xenofobie a islamofobie.
Německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že je činem hluboce otřesena, že oběti byly zavražděny z rasové nenávisti a vyjádřila Novému Zélandu sounáležitost.
Papež František označil tyto činy za nesmyslné násilí a uvedl, že ho velmi zarmoutily.
Útok odsoudil prostřednictvím mluvčí Sarah Sandersové Bílý dům jakožto čin nenávisti a vyjádřil Novému Zélandu a jeho vládě solidaritu.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker uvedl, že EU bude vždy stát po boku Nového Zélandu proti těm, „kteří ohavným způsobem chtějí zničit naši společnost a naše životy“.
Předseda Evropské rady Donald Tusk uvedl, že „brutální útok ve městě Christchurch nikdy nesníží toleranci a slušnost, kterými je Nový Zéland proslulý“.
Šíření nenávisti na sociálních sítích
Na sociálních sítích se však objevily také schvalující komentáře. Policie oznámila, že takové případy prošetřuje, což potvrdil i ministr vnitra Jan Hamáček, jenž podobné reakce označil za nepřijatelné.
V polovině května 2019 byl první člověk policií obviněn ze zločinu podpory a propagace terorismu. Kromě jednoho trestního stíhání zahájila také čtyři trestní řízení pro jiné příspěvky ze sociálních sítí. Celkově policie zkoumala více než 30 příspěvků.
V březnu 2021 byl jeden z komentujících nepravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce šesti let, trest mu byl nakonec odvolacím soudem přehodnocen na tříletou podmínku se čtyřletou zkušební lhůtou.
Christchurchská výzva proti extremistickému obsahu
Dne 21. dubna 2019 došlo na Srí Lance k sérii sebevražedných výbuchů v kostelích a hotelech, jejichž následkem bylo více než 300 obětí na životech.
V reakci na útok iniciovala Jacinda Ardernová a Emmanuel Macron 15. května summit v Paříži, na kterém jednalo více než 20 vrcholných světových politiků se zástupci některých technologických firem o zamezení šíření teroristických příspěvků na sociálních sítích.
Dohodli se na právně nevynutitelné tzv. christchurchské výzvě, kde se technologické firmy zavázaly „podniknout transparentní specifické kroky s cílem zabránit zveřejňování teroristického a násilně extremistického obsahu“.
Vlády se pak zavázaly striktně dodržovat pravidla tak, aby nebyla dotčena svoboda projevu.