Mojácar a Andalusie u moře: pláže, příroda a medúzy

Pláže v oblasti Mojácaru patří mezi nejkrásnější v celém Španělsku. Sedmnáct kilometrů zdejších písečných i oblázkových pláží patří mezi nejkrásnější v celém Španělsku.

Na samém jihovýchodním cípu Andalusie, v provincii Almeria, se nachází klenot španělského pobřeží, kde najdete pravý andaluský přímořský venkov s bílými vesničkami, pouštní krajinou, větrnými mlýny, venkovským obyvatelstvem a příjemným klimatem po celý rok.

Oblast bez billboardů, bez diskoték, bez řetězců fast foodů a bez kolon dálkových autobusů. Přírodní park Cabo de Gata, jeden z posledních rájů španělského pobřeží, zůstává uchráněn od monstrózních hotelových komplexů, od neonových světel a od hlučných návštěvníků.

Mojácar a pobřeží jihovýchodní Andalusie

Je slunečné ráno. Proplétám se úzkými uličkami, stoupám stále výš a výš a každou chvíli se přede mnou otevřou malebná zákoutí se záplavou pestrobarevných květin. Městečko se ještě úplně neprobudilo, a přesto pulsuje zvláštním rytmem. Jeho kouzlo si vás podmaní od prvního okamžiku, kdy do něj vstoupíte.

Cabo de Gata je jednou z nejsušších oblastí v Evropě, srážkový průměr činí pouhých 200 mm ročně a průměrná teplota je 18 stupňů, to činí z regionu jedno z nejexotičtějších míst starého kontinentu.

Charakter krajiny je vulkanického původu, je hornatý a spadá prudce do moře, krajinu tvoří travnatá savana, můžete běžně narazit na kaktusy, plameňáky, vulkanické krátery. Opravdová exotika v Evropě.

Sierra Nevada je pohoří v Andalusii na jihu Španělska, z části leží v provincii Granada a z části v provincii Almería.

Proč je Cabo de Gata zajímavé

Hlavní atrakcí Cabo de Gata je klid. Tolik hvězd, které uvidíte mimo místní vesnice, a půvabné ospalé kouzlo soumraků stojí za trochu komplikovanější dostupnost oblasti.

Navštívil jsem Cabo de Gata mimo hlavní sezónu, byl březen, přes den jsem se opaloval na liduprázdné pláži, ubytování bylo na západní Evropu k mání za směšné ceny.

Kromě lenošení na plážích můžete podnikat túry. Tras, které můžete prozkoumat, je bezpočet.

Výchozími body k vašemu putování může být San José, jakési centrum celé oblasti, kde přeci jen najdete poměrně živý turistický ruch a dostatek ubytovacích kapacit i autobusové spojení do Almerie, stejně jako krásné pláže Los Genoveses a El Mónsul.

Osadu s půvabným jménem Los Escullos tvoří hotel, pár domků a velmi dobrý kemp. V okolí se nachází překrásné pláže, můžete se válet na písečné pláži a hned za skálou je jen pro vás liduprázdná oblázková pláž, záleží jen na vašich preferencích.

Ještě o kousek na sever je romantická bílá vesnička La Isleta del Moro a dál na sever další a další opuštěné zátoky, pláže a poklidné vesnice.

Ubytování a dostupnost

Hledáte-li nízkorozpočtové ubytování, mohu doporučit např. Hostal Sol Bahía v San Jose nebo třeba camping Los Escullos ve stejnojmenné osadě.

Nejkrásnější pláže v okolí Cabo de Gata

Playa de los Muertos

Playa de los Muertos je rozlehlá pláž, rozkládající se podél Středozemního moře. Pláž je 1160 metrů dlouhá a 30 metrů široká.

Nebuďte znepokojeni názvem Pláž mrtvých. Vše je živé a krásné, začíná podmořským světem plným života.

Pobřežní oblast přírodní rezervace Cabo de Gata je dobře chráněná a zachovala si přírodní krásu. Playa de los Muertos je přímo pod útesem a lze se k ní dostat pěšky.

Pěší cesta cca 10 až 15 min, která vede přímo k pláži z parkoviště, může být poněkud lehce náročná a v horkém létě únavná, takže budete potřebovat trochu motivace k dosažení cíle.

Říká se, že zde v minulosti v bouřích ztroskotali mnozí námořníci, kvůli silným proudům, které se zde vyskytují.

Playa Las Salinas Cabo de Gata

Pláž Las Salinas je velmi dlouhá a je pojmenována podle laguny, které se nachází vedle ní.

Pláž se táhne až po maják na mysu Faro de Cabo de Gata, v celkové více než 5 kilometrů rovné pláži. Je to největší pláž v přírodním parku, a proto je její úroveň obsazenosti i v srpnu nízká nebo střední.

Písek zde není souvislý, jsou zde místa s více kameny a místa s nejjemnějším pískem, ale celkově je to vynikající písečná pláž, ideální pro rodinnou zábavu, bez věkové hranice.

Cesta vede rovnoběžně s pláží, ramena jsou používána jako parkoviště pro vozidla. V polovině pláže si můžete prohlédnout kostel Las Salinas, který je ikonou přírodního parku.

Pláž je mimo centrum města, takže zde neexistují žádné služby. V poslední části směrem k majáku najdete vesnici Almadraba de Monteleva kde lze najít najít bary a restauracee.

Na konci pláže je městečko La Fabriquilla. Fabriquilla je užší pláž, než ostatní, je na úpatí kopce San Miguel. Toto místo si vybírá mnoho plavců, když vítr fouká od východu.

Playa Los Genoveses

Bezpochyby nejkrásnější zátokou přírodní rezervace je tato pláž, která se skládá z duny panensky jemného zlatého písku.

Pláž leží v celé zátoce, je široká a je obklopena malými dunami, kde rostou typické rostliny, jako jsou kaktusy a agáve pitas nebo vysoký piták.

Pláž, která usnadňuje koupání díky snadnému vstupu do vody.

Je chráněna před davy lidí a jako pláž Mónsul, soukromým autům je omezený přístup, v létě na několik vozidel za den, jakmile vozidla dosáhnou kvóty, pak pouze veřejnou dopravou nebo pěšky.

V létě doporučujeme jít pěšky nebo na kole, pláž je asi kilometr od vesnice San José a pěší chůze nám umožňuje pomalu vstoupit a objevovat tyto jedinečné krásy.

Pokud jdete pěšky, je zde mapa, která ukazuje cestu z parkoviště San José na pláž.

Tady je místo, kde se může praktikovat nudismus, ačkoli není oficiálně považována za nudapláž, to je místo, kde se skloubí různé způsoby života ve vazbě s přírodou.

Další zátoky a pláže

Dále na západ najdete Cala Grande Beach, která přes svůj název není malá, několik set metrů dlouhá, pak Cala Principe Beach, která jak již bylo řečeno, je navštěvována nudisty.

Další je pláž Cala Chica, která je značně větší než předchozí dvě a duny s malou vegetací uvnitř.

V okolí Los Escullos se nachází překrásné pláže, můžete se válet na písečné pláži a hned za skálou je jen pro vás liduprázdná oblázková pláž, záleží jen na vašich preferencích.

Medúzy ve Středozemním moři

Dovolená u Středozemního moře nemusí znamenat jen slunce a koupání. V posledních letech se stále častěji objevují zprávy o zvýšeném výskytu medúz, které mohou znepříjemnit pobyt turistům.

Odborníci ale upozorňují, že nejde o trvalé „zamoření“ celého Středomoří. Medúzy se objevují v závislosti na počasí, mořských proudech, teplotě vody i množství potravy a jejich výskyt se může během několika dnů výrazně změnit.

Proč medúz přibývá?

Vědci mluví spíše o takzvaných „bloomech“, tedy obdobích hromadného výskytu medúz. Na jejich vzniku se podílí několik faktorů.

• Teplejší moře prodlužuje období rozmnožování některých druhů.
• Mořské proudy je přinášejí blíže ke břehům.
• Svou roli může hrát také nadměrný rybolov nebo úbytek přirozených predátorů, například mořských želv.

Přesto nelze říci, že by medúz každoročně přibývalo ve všech částech Středozemního moře stejně - situace se výrazně liší podle regionu i konkrétní sezony.

„Ve Středozemním moři se medúzy vyskytovaly vždycky. S postupným oteplováním vody se sem ale šíří některé teplomilnější druhy z Rudého moře. Říká se tomu lessepsiánská migrace, tedy migrace přes Suezský průplav,“ vysvětluje zooložka Lucie Juřičková z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Podle ní se zatím největší obavy týkají především východního Středomoří.

„Nejnebezpečnější je zřejmě medúza kočovná Rhopilema nomadica, která může mít průměr zvonu kolem půl metru. Je celá bílá a obrovská, zatím se vyskytuje pouze na východě Středozemního moře, ale nejspíš se bude dál šířit. Je silně žahavá a vzhledem ke své velikosti může být pro člověka nebezpečná,“ upozorňuje odbornice.

Dalším druhem, který se do Středomoří šíří z Rudého moře, je kořenoústka Cassiopea andromeda.

„Vyskytuje se hlavně v přístavech a člověkem ovlivněných lokalitách, opět především na východě Středomoří. Je velká a žahavá,“ dodává Juřičková.

Největší problém představuje světélkující medúza

Za většinu bolestivých požahání ve Středozemním moři je zodpovědná talířovka svtivá (Pelagia noctiluca), známá také jako světélkující nebo fialová medúza. Patří mezi nejžahavější druhy, se kterými se turisté mohou setkat.

„Talířovka svítivá je poměrně malá, průsvitná a růžově zbarvená. Má velmi dlouhá žahavá chapadla, která člověk snadno přehlédne a může se pak požahat,“ říká Juřičková.

Její žahavé buňky se nenacházejí pouze na chapadlech, ale také na samotném zvonu. Dotyk proto může být bolestivý prakticky s jakoukoli částí těla medúzy.

Žahnutí způsobuje intenzivní pálení, zarudnutí, otok a někdy i puchýře. U citlivějších lidí se může objevit silnější alergická reakce vyžadující lékařské ošetření.

Jak poznat nebezpečnou talířovku

• má růžovou až fialovou barvu,
• zvon je posetý drobnými tmavšími bradavičkami,
• z těla visí dlouhá tenká chapadla, která mohou měřit i několik metrů,
• dorůstá přibližně pěti až dvanácti centimetrů.

Medúzy, které většinou nebezpečné nejsou

Ne každá medúza představuje pro člověka riziko.

Kořenoústka plicnatá (Rhizostoma pulmo) je velká bělavá medúza s nápadným fialovým lemem zvonu a chapadel. Může dosahovat průměru až několika desítek centimetrů, ale pro člověka nepředstavuje významné nebezpečí.

Velmi známá je také kořenoústka hrbolatá (Cotylorhiza tuberculata), které se přezdívá „medúza volské oko“ nebo „smažené vejce“.

Má žlutohnědý střed a světlejší okraj zvonu a bývá jednou z nejfotografovanějších medúz ve Středomoří.

„Tyto dva největší původní druhy jsou krásné velké medúzy, na které si můžete klidně sáhnout a nic vám neudělají. Jen pak není dobrý nápad promnout si oko nebo si sáhnout na jiné citlivé partie těla,“ říká s úsměvem zooložka.

Co dělat po požahání medúzou

Při požahání je důležité co nejrychleji opustit vodu a zabránit dalšímu kontaktu s žahavými buňkami.

1. opusťte vodu,
2. pokud na kůži zůstala chapadla, odstraňte je pomocí ručníku nebo jiného předmětu, nikdy ne holou rukou,
3. postižené místo zahřívejte co nejteplejší vodou, kterou snesete, případně použijte fén,
4. při silné alergické reakci nebo potížích s dýcháním okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

„Jed je termolabilní, takže se vyšší teplotou neutralizuje. Pokud člověk není alergik, většinou není nutné vyhledávat lékaře,“ vysvětluje Juřičková.

Odborníci radí v případě popálení medúzou hned opustit vodu a vyhledat plavčíka.

Pokud na pláži není, doporučují místo opláchnout, ale nikdy ne pitnou vodou, nýbrž tou z moře. Případně ledovat nebo ošetřit dezinfekčním krémem.

Web The Local se odborníka z Institutu mořské vědy v Barceloně zeptal i na častý mýtus, který se ohledně popálených míst šíří - že je dobré místo pomočit.

„To je naprostý nesmysl. Možná to funguje při některých rybích kousanců, ale nikdy u medúz,“ varuje profesor Josep Maria Gili.

Kdy do vody nevstupovat

Pokud u břehu spatříte několik medúz stejného druhu, je pravděpodobné, že se v okolí nachází větší množství dalších jedinců.

Po silném větru nebo změně mořských proudů se mohou během několika hodin dostat až k plážím.

Na mnoha středomořských plážích proto fungují varovné systémy.

Pokud plavčíci upozorňují na výskyt medúz nebo je vyvěšena příslušná vlajka, vyplatí se doporučení respektovat.

Pozor také na mrtvé medúzy vyplavené na pláž. Jejich žahavé buňky mohou zůstat aktivní ještě několik hodin až dní po uhynutí.

Jak velké nebezpečí medúzy skutečně představují

Podle odborníků bývají obavy turistů často větší než skutečné riziko.

„Požahat se samozřejmě můžete, ale koncentrace medúz obvykle nebývá tak vysoká, takže je to spíš otázka smůly. Někdy se ale stane, že mořské proudy nebo bouřky připlaví ke břehu větší množství medúz a pak vzniká panika,“ vysvětluje Juřičková.

Dodává, že ani v Chorvatsku nebo dalších částech Jadranu nehrozí scénáře známé z tropických oblastí.

„Žádná medúza ve Středozemním moři člověka nezabije, i když některé druhy mohou způsobit velmi bolestivé požahání a následné jizvy, které se hojí i několik týdnů,“ říká odbornice.

Konkrétní situace se však může během sezony výrazně lišit podle počasí, proudění a místních podmínek.

Turistická střediska na Costa Brava na severovýchodě Španělska se potýkají s přílivem medúz. Ty pronikají čím dál víc na sever kvůli stoupající teplotě moře, která usnadňuje jejich reprodukci, napsal zpravodajský server The Guardian.

Od letošního května do srpna vyhledalo lékařskou pomoc po požahání medúzou na katalánském pobřeží téměř 7500 lidí - to je o 41 procent více než za stejné období loňského roku.

Ve Španělsku funguje mobilní aplikace MedusApp, kam mohou lidé hlásit výskyt medúz. Během letošního léta zaznamenala denně stovky takových zpráv.

Většina medúz u katalánského pobřeží jsou relativně neškodné druhy kořenoústka hrbolatá (Cotylorhiza tuberculata) a kořenoústka plicnatá (Rhizotoma pulmo).

Ovšem v červenci byly uzavřeny dvě pláže v Tarragoně v jižním Katalánsku poté, co se u břehů objevila měchýřovka portugalská (Physalia physalis).

„Medúzy jsou stále častější a zvyšují své sezonní i regionální rozšíření,“ uvedla Marambiová.

„Všechny výzkumy ukazují, že jejich počty jsou cyklické a v některých letech jsou medúzy mnohem početnější než v jiných,“ dodala.

„Na pobřeží Costa Brava však pozorujeme, že se cykly zkracují. Ačkoli Marambiová označuje za klíčový prvek klimatickou krizi, svou roli hraje také nadměrný rybolov, který snižuje počet predátorů, a výstavba vlnolamů, přístavů, umělých pláží a přístavů.

Silný výskyt medúz na španělském pobřeží

Invazi medúz, jakou už dlouho nepamatují, zažili ve španělském letovisku Costa del Sol, nebo-li Slunečné pobřeží na jihu země. Za tři dny odvezli z pobřeží přes 11 tun medúz.

Zatímco se španělské letovisko chystá na příliv turistů, musí místní úřady řešit netradičně velký příval medúz. Během uplynulých dní jich z pláží odvezli přes 11 tun.

Při pobřeží je sbírají speciální lodě, na plážích je pracovníci městských správ shrabávali hráběmi a házeli lopatami do černých pytlů, které odvážely traktory.

Medúzy řádí mezi městy Torremolinos a Mijas a Nerja a Vélez-Malaga.

Lodě sbírající medúzy při pobřeží jsou na moři skoro nepřetržitě, aby nepříjemní žahavci neohrozili letošní sezónu.

Podle místních jde o talířovku svítivou, jeden z nejběžnějších druhů medúz v této části Středozemního moře.

Setkání s nimi ale bývá pro plavce velmi nepříjemné. Může způsobit velké popáleniny, nevolnosti či svalové křeče.

Takovouto invazi medúz zažila Andalusie naposledy v roce 2012. Nad plážemi minulý víkend vlály žluté vlajky varující turisty před nebezpečím.

Minulý měsíc vyděsil turisty jiný druh medúzy - měchýřovka portugalská.

Kvůli obřímu výskytu musely být uzavřené pláže podél pobřeží Costa Blanca. Jedenáctiletý chlapec musel být převezen do nemocnice.

Medúzy jako součást mořského ekosystému

Přestože jejich výskyt může turistům komplikovat dovolenou, medúzy jsou přirozenou součástí mořských ekosystémů.

Slouží jako potrava některým rybám i mořským želvám a zároveň pomáhají regulovat populace planktonu.

Odborníci proto upozorňují, že cílem není jejich likvidace, ale lepší monitoring výskytu a informování veřejnosti.

A podle Juřičkové není důvod, aby se turisté kvůli medúzám Středozemnímu moři vyhýbali.

„Žádné období, kdy by bylo riziko výrazně vyšší, neexistuje. Jezděte k moři a nenechte si jej znechutit poplašnými zprávami,“ uzavírá zooložka.

tags: #mojacar #andaluzie #more #a #meduzy