Liberecký zámek patří mezi vůbec nejstarší budovy ve městě a zároveň mezi první zděné stavby v Liberci. Byl vybudován v renesančním slohu a jeho stavba byla dokončena v roce 1587.
Původní jednoduchou renesanční stavbu nechali postavit bratři Kryštof a Melichar z Redernu již v letech 1582-1587 na místě staršího panského domu. Dnešní podobu však získal zámek až díky několika přestavbám, které započaly po ničivém požáru v roce 1615.
Renesanční počátky zámku
Liberecký zámek byl vybudován v renesančním slohu, stavba byla dokončena v roce 1587. Zámek je jednou z prvních zděných staveb v Liberci.
Dali ho postavit na místě staršího panského domu tehdejší majitelé frýdlantského panství bratři Kryštof a Melchior z Redernů v letech 1582-1587.
Podle nejstaršího vyobrazení z konce 17. století, jež se zachovalo na víku skleněného poháru, jednalo se o poměrně jednoduchou renesanční stavbu. Její sedlovou střechu ukončovaly na obou stranách vysoké profilované štíty, nad římsou vystupovaly ozdobné vikýře.
Vstup do zámku, umístěný na straně obrácené k městu, zdůrazňoval kamenný portál se znakem Redernů a Šliků.
| Událost | Období |
|---|---|
| Výstavba původního renesančního zámku | 1582-1587 |
| Dokončení stavby | 1587 |
| Přístavba zámecké kaple | 1602-1604 |
| Ničivý požár a následné přestavby | 1615 |
| Výstavba Nového neboli Zahradního zámku | 1773-1778 |
Zámecká kaple a přestavby po požáru
K hlavní budově, označované jako Redernský zámek, dala Kateřina z Redernů, vdova po Melchiorovi, přistavět v letech 1602-1604 zámeckou kapli, jejíž věž, sloužící současně jako zvonice, dominovala celému zámeckému komplexu.
V zámku se dochovala vzácná renesanční kaple z počátku 17. století. Dochovala se například vzácná renesanční kaple z počátku 17.
Nejcennější část zámku - kaple - nebyla naštěstí požárem v roce 1615 zasažena.
Dnešní podobu získal zámek díky několika přestavbám po ničivém požáru v roce 1615. Tehdy bylo na popud majitelky panství Kateřiny z Redernu k zámku přistavěno Nosticovské křídlo podle návrhu Jana Arkana ze Žitavy.
Kateřina ho dala postavit pro svou sestru Mikulášku Nosticovou, rozenou Šlikovou.
Mezi skvosty zámku patří například unikátní renesanční kaple, která představuje vzácnou památku na femme fatale starých libereckých dějin, a to Kateřinu z Redernu.
Takto dochovaných chrámových prostor z doby Rudolfa II. v Čechách ani ve střední Evropě mnoho není.
Nový neboli Zahradní zámek
V letech 1773-1778 byl zámek rozšířen o další budovu zvanou Nový neboli Zahradní zámek.
Jeho stavbu řídil a projektoval panský stavitel J. J. Kuntze.
Rozšířený zámecký komplex tak postupně získal podobu, která spojovala původní Redernský zámek, kapli s věží, Nosticovské křídlo a pozdější Zahradní zámek.
Skleněný zámek a období Skloexportu
Ve 20. století zřídila v zámku světoznámá firma Skloexport unikátní vzorkovnu skla a právě tato křehká krása dala vzniknout hrdému pojmenování: „Skleněný zámek“.
Nedlouho po sametové revoluci však Skloexport skončil, vzorkovna zmizela a zámek se propadl do zapomnění.
Pozornosti návštěvníků neunikly luxusní „devadesátkové“ salónky ve druhém patře redernovského křídla a kancelář české herečky a podnikatelky Reginy Rázlové s pseudorokokovým nábytkem a pozlaceným telefonem.
Využití zámku před převodem do vlastnictví města
Památkově chráněný zámek neměl dlouhodobě žádné trvalé využití.
Soukromý vlastník jej pronajímal organizátorům festivalu Anifilm. Sloužil jim jako hlavní sídlo, game zóna či škola animace.
Cílem organizátorů bylo přeměnit zámek do budoucna na takzvaný Dům animace.
O slavnostní zahájení liberecké zámecké slavnosti se postaral Melchior z Redernu.
Nádvoří zámku se proměnilo v dobové tržiště, atmosféru dotvářely taneční i hudební soubory.
Nechyběla ani módní přehlídka dobových kostýmů a na zahradě se uskutečnily ukázky historického šermu.
Zájemci mohli absolvovat komentované prohlídky libereckého zámku.
Liberecký zámek po koupi městem
V létě 2024 kupuje zámek město Liberec, k podpisu smlouvy došlo začátkem srpna.
Liberecký zámek z 16. století, který patří mezi vůbec nejstarší budovy ve městě, koupilo statutární město Liberec od soukromého majitele za 81 milionů korun.
Cílem je vytvořit důstojné místo Liberce, zámek po letech trvale oživit a revitalizovat park v samotném centru města.
Po více než dvaceti letech budou moci lidé do zámku nahlédnout.
Poté, co areál v roce 2024 odkoupilo město Liberec, začaly postupné kroky k jeho revitalizaci.
V současné době (2025/2026) probíhají dílčí opravy a zámek se postupně otevírá veřejnosti pro kulturní účely.
Město zpřístupní zámeckou kapli, věž i jedno křídlo.
Kulturní program a návštěva areálu
V loňském roce se uskutečnil kulturní program s názvem Prázdniny na zámku, připravilo ho město Liberec společně s Komunitním střediskem Kontakt Liberec, které sídlí v Paláci Liebieg vedle Libereckého zámku.
Program zahrnoval filmové večery, koncerty v zámecké kapli, vystoupení na zámeckých schodech, komentované prohlídky a celkově nabídnul možnost pobýt v parku a okolí v letním čase.
„Jsem rád, že si lidé našli cestu do zámku a zámecké zahrady a že odcházeli spokojení.
Objevte Liberecký zámek s renesanční kaplí, krásným parkem i interiéry přístupnými pro kulturní akce.
V současné době je však zámecký komplex nepřístupný, obdivovat lze pouze jeho zajímavý exteriér v samém srdci města.
Vzhledem k probíhající revitalizaci a postupnému otevírání jednotlivých částí se podmínky návštěvy mohou měnit podle aktuálního programu a rozsahu zpřístupnění.
Hrady a zámky Libereckého kraje
Co je na zámku nejcennější
- renesanční stavba dokončená v roce 1587;
- jedna z prvních zděných staveb v Liberci;
- vzácná renesanční kaple z počátku 17. století;
- věž kaple, která sloužila současně jako zvonice;
- Nosticovské křídlo podle návrhu Jana Arkana ze Žitavy;
- Nový neboli Zahradní zámek z let 1773-1778;
- historické interiéry včetně „devadesátkových“ salónků;
- park a poloha v samém srdci města;
- spojení historie zámku se sklářskou firmou Skloexport;
- kulturní využití kaple, nádvoří, schodů a zámecké zahrady.
Liberecký zámek tak představuje vrstevnatý areál, v němž se setkávají renesanční počátky, šlechtické přestavby, památkově chráněná kaple, sklářská minulost i současná snaha města vrátit objektu trvalý kulturní význam.