Český prezident Petr Pavel v rozhovoru pro The New York Times uvedl, že Ukrajina musí být realistická ohledně svých cílů a připustit, že některé části země mohou dočasně zůstat pod ruskou kontrolou.
Pavel, bývalý vysoce postavený generál NATO a jeden z nejvýraznějších podporovatelů Ukrajiny v její válce s Ruskem, podle The New York Times řekl, že nastal čas, aby Ukrajinci i jejich spojenci čelili realitě.
Pavel očekává dlouhodobé pokračování ruské okupace části Ukrajiny
V době, kdy proruskými postoji ovlivnění populističtí lídři, například maďarský premiér Viktor Orbán, narušují evropskou jednotu ohledně války a únava z 19 měsíců konfliktu „roste všude“, bude podle Pavla Ukrajina muset být realistická ohledně svých vyhlídek na obnovení kontroly nad územím okupovaným Ruskem.
„Nejpravděpodobnějším výsledkem války,“ řekl Pavel, „bude, že část ukrajinského území zůstane dočasně pod ruskou okupací.“ Zároveň upozornil, že tato „dočasná“ situace může trvat roky.
Pavel uvedl, že ani Ukrajina, ani Rusko nemohou očekávat dosažení svých maximalistických cílů.
| Strana | Maximalistický cíl | Postoj Petra Pavla |
|---|---|---|
| Ukrajina | Obnovení kontroly nad celým územím včetně Krymu | Úplné dosažení tohoto cíle nelze očekávat jako pravděpodobný výsledek války |
| Rusko | Formální odstoupení území, která Moskva nárokuje | Úplné dosažení tohoto cíle nelze očekávat jako pravděpodobný výsledek války |
Pro Ukrajinu by to znamenalo obnovení kontroly nad celým jejím územím včetně Krymu, který Rusko obsadilo v roce 2014. Pro Rusko by to znamenalo, že by Ukrajina formálně odstoupila území, na která si Moskva činí nárok, včetně čtyř oblastí, které ruské síly kontrolují pouze částečně.
„Mluvit o porážce Ukrajiny nebo o porážce Ruska - to se jednoduše nestane,“ řekl Pavel.
Historické příklady dlouhodobě okupovaných území
Pavel zmínil „řadu příkladů“ území, která Moskva dočasně ovládala. Konkrétní příklady neuvedl, ale východoevropští odborníci často poukazují na okupaci Estonska, Lotyšska a Litvy Sovětským svazem, která trvala půl století, než tyto země v roce 1991 znovu získaly nezávislost.
Neúspěšná ukrajinská protiofenziva změnila evropské hodnocení
Poté, co dlouhá ukrajinská protiofenziva nedokázala v minulém roce získat zpět významná území, evropští představitelé stále častěji soukromě hovoří o malých šancích Ukrajiny na znovudobytí velké části ztraceného území.
Veřejně většina evropských představitelů nadále tvrdí, že jakékoli budoucí urovnání s Ruskem je rozhodnutím Kyjeva, nikoli Evropské unie nebo NATO, uvedl The New York Times.
Podle Pavla však Ukrajinci potřebují být „realističtí ohledně podpory, kterou mohou očekávat“ od vlád, jež čelí rostoucímu tlaku na omezení pomoci v boji proti Rusku.
Únava z války a rostoucí tlak na omezení pomoci
„Tato otázka souvisí s populismem,“ řekl Pavel. „Je snadné říci: ‚Přestaňme Ukrajině poskytovat zbraně a munici a mír přijde sám.‘“
„Jako člověk se zkušenostmi v oblasti obrany a bezpečnosti a se znalostí Ruska vím, že mír nepřijde prohlášením Ukrajiny, že přestane bojovat,“ dodal.
Pavel odmítl jako „nesmysl“ výzvy populistických lídrů, například Viktora Orbána, který kritizuje vojenskou pomoc, aby Ukrajina rychle požádala o mír a přestala vyčerpávat zdroje, které by měly být podle nich vynaloženy na domácí potřeby Evropy.
Maďarský premiér Viktor Orbán patří mezi proruské populistické lídry, kteří narušují evropskou jednotu v otázce války. Andrej Babiš není vůči Rusku tak vstřícný jako Orbán nebo slovenský premiér Robert Fico, Ukrajina se však podle dostupného hodnocení nemůže spoléhat na jeho silnou podporu.
Budoucnost Ukrajiny na programu Valného shromáždění OSN
Budoucnost Ukrajiny bude hlavním tématem tohoto týdne na Valném shromáždění OSN v New Yorku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého středečního projevu požádá o další vojenskou a politickou podporu.
Publikace zároveň uvedla, že Zelenskyj ve čtvrtek ve Washingtonu představí prezidentovi Joeu Bidenovi „plán vítězství“ a následně ho zveřejní.
Pohonné hmoty zlevňují! Zelenskyj naléhá na OSN. A válka operních hvězd | Bleskové Zpárvy
Česká politická debata o podpoře Ukrajiny
Podpora Ukrajiny je významným tématem české politické debaty a může ovlivnit směřování země po parlamentních volbách.
Populistické hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše vede předvolební průzkumy a slibuje snížení daní a životních nákladů, zvýšení důchodů a ukončení role Prahy při koordinaci mezinárodních nákupů dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu.
Babiš projevil ochotu spolupracovat s krajní pravicí, když loni v Evropském parlamentu vytvořil euroskeptickou skupinu Patrioti pro Evropu společně s Orbánem a nacionalisty z několika zemí.
Čeští umírnění politici včetně vládní středopravé koalice Spolu, která má podle očekávání skončit ve volbách druhá, varují, že Babiš se při sestavování vládní většiny může obrátit ke krajně pravicovým nebo krajně levicovým stranám.
Průzkumy naznačují, že ANO může získat přibližně 30 procent hlasů, ale pouze asi 63 z 200 poslaneckých mandátů.
Babiš odmítá spolupráci s komunisty, kteří jsou součástí krajně levicové koalice Stačilo!, a proto se pravděpodobně obrátí ke krajně pravicové straně Svoboda a přímá demokracie, která má v průzkumech přibližně 13 procent, a k populistické straně Motoristé.
Průzkumy zároveň ukazují, že Stačilo! a Motoristé nemusí překročit pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do parlamentu.
To zvyšuje nepředvídatelnost voleb a posiluje naděje koalice Spolu, že si udrží moc v alianci se Starosty a nezávislými a Pirátskou stranou, které jsou obě středové a proevropské skupiny.
| Politická strana nebo koalice | Podpora v průzkumech |
|---|---|
| ANO | asi 30 procent |
| Spolu | asi 20 procent |
| Starostové a nezávislí | 12 procent |
| Pirátská strana | 10 procent |
| Svoboda a přímá demokracie | asi 13 procent |
Andrej Babiš a dosavadní český premiér Petr Fiala si ve středu před televizní debatou na CNN Prima News v Praze podali ruce.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu
Od loňska program známý jako česká muniční iniciativa dodal Ukrajině odhadem 2,5 milionu granátů tím, že spojoval zásoby dostupné na světovém trhu se státy NATO ochotnými nakoupit je jménem Kyjeva.
ANO tuto iniciativu vykresluje jako neprůhlednou, nehospodárnou a potenciálně korupční, aniž by pro svá tvrzení poskytlo důkazy.
ANO slíbilo změnit vládní politiku tak, aby se zaměřila na blahobyt Čechů, a zároveň odmítá obvinění koalice Spolu, že by podkopalo vztahy Prahy s Evropskou unií a NATO a opustilo Ukrajinu ve prospěch mírnějšího postoje vůči Rusku.
Rozdíl mezi podporou Ukrajiny a očekáváním výsledku války
Postoj Petra Pavla neznamená výzvu k okamžitému ukončení vojenské pomoci Ukrajině ani přijetí ruských územních nároků.
Pavel současně odmítl tvrzení, že by mír automaticky nastal poté, co Ukrajina přestane bojovat nebo přestane dostávat zbraně a munici.
Jeho vyjádření spojuje dvě odlišné otázky: pokračování podpory Ukrajiny a realistické posouzení toho, jakého výsledku může být v současných podmínkách dosaženo.
Podle Pavla nelze očekávat ani úplnou porážku Ukrajiny, ani úplnou porážku Ruska. Za nejpravděpodobnější scénář označil situaci, v níž část ukrajinského území zůstane po určitou dobu pod ruskou okupací, přičemž tato doba může trvat roky.
tags: #kolomojskyj #new #york #times