Kamzičí stezka ve Švýcarsku: trasa, příroda, doprava a praktické informace

Kamzičí stezka ve Švýcarsku označuje dvě atraktivní horské trasy, které se liší polohou, délkou i charakterem. Jedna vede v oblasti mezi Wengenem, Männlichenem a jezerem Bachalpsee, druhá spojuje lázeňské městečko Leukerbad s průsmykem Gemmi Pass v kantonu Valais.

Obě trasy nabízejí nádherné alpské scenérie, možnost pozorování kamzíků a dalších zvířat i dobře značené turistické cesty. Pro správný výběr je proto důležité vědět, kterou variantu máte na mysli.

Dvě švýcarské trasy označované jako Kamzičí stezka

Varianta stezkyOblastVýchozí místoNadmořská výškaDélka a náročnost
Chamois Trail nebo GemswegpfadGrindelwald-First a oblast MännlichenMännlichen2 168 metrů nad mořemStezka k jezeru Bachalpsee, vhodná pro zkušené turisty
Chamois Trail nebo GemmiwegValais, mezi Leukerbad a průsmykem GemmiLeukerbad nebo horní stanice lanovky Gemmi2 270 metrů nad mořemPřibližně 7 kilometrů jedním směrem; po použití lanovky relativně nenáročná

Kamzičí stezka mezi Männlichenem a jezerem Bachalpsee

Kamzičí stezka (Chamois Trail nebo Gemswegpfad) vás krásnou procházkou zavede přímo do kamzičího ráje na svahu mezi Wengenem a Männlichenplateaunem.

Stezka je součástí širší sítě turistických tras v regionu Grindelwald-First a představuje ideální volbu pro zkušené turisty, kteří hledají autentický alpský zážitek.

Pro přístup na začátek stezky můžete využít lanovku z Wengenu nebo Grindelwaldu na Männlichen.

Kamzičí stezka začíná ve výšce 2168 metrů nad mořem a vede přes několik významných bodů až k jezeru Bachalpsee.

Kamzíci na alpské stezce u Männlichenu

Jezero Bachalpsee jako cíl výletu

Výlet k jezeru Bachalpsee patří mezi populární trasy v Bernských Alpách. Tato okružní trasa začíná u stanice lanovky First, nedaleko Grindelwaldu.

Jedná se o relativně snadnou a velmi oblíbenou túru v délce 6 km s panoramatickým výhledem, která vede k malebnému jezeru Bachalpsee.

Oblast Grindelwaldu a Firstu nabízí také další atraktivní výlety. Nedaleko se nachází First Cliff Walk, známý visutý most, ze kterého pořídíte parádní fotky.

Okolí Firstu je zároveň výchozím bodem pro delší trasu směrem k Faulhornu. Zhruba 15 kilometrů dlouhý trek vedoucí do Firstu je považován za jeden z nejkrásnějších vrcholových výletů v celé oblasti.

Kamzíci, svišti a alpské rostliny

Kamzičí stezka je domovem bohaté alpské fauny a flóry.

Z rostlin zde najdete typické vysokohorské druhy jako protěž alpská, hořec, prvosenka nebo různé druhy sasanek.

Nejlepší šance na pozorování kamzíků je brzy ráno nebo pozdě odpoledne, kdy jsou zvířata nejaktivnější.

Ranní hodiny nabízejí nejlepší podmínky pro pozorování divoké zvěře a fotografování.

Doporučuje se mít s sebou dalekohled a zachovávat ticho.

Návštěvníci nejčastěji oceňují dechberoucí výhledy na okolní vrcholy a ledovce, dobře značenou trasu a vysokou pravděpodobnost pozorování divokých zvířat.

Kamzičí stezka přes průsmyk Gemmi

Kamzičí stezka, známá také jako Chamois Trail nebo Gemmiweg, se nachází v kantonu Valais ve Švýcarsku.

Konkrétně vede z městečka Leukerbad do průsmyku Gemmi Pass v nadmořské výšce 2 270 metrů nad mořem.

Tato historická stezka byla po staletí důležitou obchodní cestou spojující kantony Valais a Bern.

Průsmyk Gemmi není jen horskou stezkou, ale cestou, která po staletí spojovala alpská údolí i lidské osudy.

Přecházeli tudy obchodníci, poutníci i slavní cestovatelé, kteří hledali inspiraci v drsné horské krajině.

Jedná se o dávnou spojnici mezi kantony Bern a Valais, která byla využívána už ve středověku.

Průsmyk Gemmi a horské jezero Daubensee

Délka, převýšení a časová náročnost

Celková délka stezky je přibližně 7 kilometrů jedním směrem.

Převýšení činí zhruba 1 000 metrů, přičemž většinu tohoto převýšení lze překonat lanovkou.

Samotná pěší trasa po vystoupení z lanovky je relativně nenáročná a vhodná i pro rodiny s dětmi.

Pokud se rozhodnete jít celou trasu pěšky bez použití lanovky, počítejte s náročným stoupáním a časem okolo 3-4 hodin.

Cesta průsmykem Gemmi představuje velkou výzvu pro vaši fyzickou kondici a zároveň nabízí zajímavou kombinaci nádherné horské krajiny a exkurze do historie.

Výhledy a přírodní zajímavosti

Vaší odměnou za nelehký výstup strmým skalnatým terénem bude pohled na okouzlující horské jezero Dabensee, ležící v nadmořské výšce 2205 m.

Z vyhlídkové plošiny, situované na okraji útesu, si užijete zaslouženou odměnu v podobě neopakovatelných výhledů na zasněžené vrcholky Walliských Alp.

V nižších polohách vás stezka provede rozkvetlými pastvinami se stády pasoucích se krav.

Na trase se nachází několik vyhlídkových platforem, z nichž nejpůsobivější je Daubenhornská vyhlídka s panoramatickým výhledem na Wallisské Alpy.

Během výletu můžete pozorovat místní faunu včetně kamzíků, svišťů a různých druhů alpských ptáků.

Historická chata Schwarenbach

Mezi nejvýznamnější historické zajímavosti patří horská chata Schwarenbach z roku 1742, která dnes slouží jako restaurace a ubytování.

Na trase se nachází několik historických horských chat z počátku 20.

Schwarenbach je vhodným místem pro odpočinek, lehký oběd nebo svačinu.

Občerstvení na trase Gemmiweg

Na trase najdete několik možností občerstvení.

Hlavním bodem je horská restaurace Berghotel Wildstrubel na vrcholu Gemmi Pass, která nabízí tradiční švýcarská jídla a nápoje s panoramatickým výhledem.

Další zastávkou je historická horská chata Schwarenbach, kde si můžete dát lehký oběd nebo svačinu.

Obě místa nabízejí teplá jídla, polévky, nápoje a typické švýcarské speciality.

Po túře můžete odpočívat v termálních lázních Leukerbad. Termální prameny v Leukerbadu mají teplotu 28 °C až 43 °C.

Kdy se na Kamzičí stezku vydat

Letní sezona

Optimální období pro zdolání Kamzičí stezky mezi Männlichenem a jezerem Bachalpsee je od poloviny června do konce září.

Pro trasu přes průsmyk Gemmi je optimální období od června do října, kdy je stezka zpravidla bez sněhu a nabízí nejlepší podmínky pro turistiku.

Rozdílné termíny souvisejí s nadmořskou výškou, sněhovými podmínkami a konkrétní provozní situací v jednotlivých oblastech.

V letních měsících (červenec a srpen) můžete očekávat příjemné teploty kolem 15-20 °C, ale ve vyšších polohách může být citelně chladněji.

Doporučujeme vyrazit brzy ráno, kdy je menší pravděpodobnost odpoledních bouřek a mlhy.

První lanovka vyjíždí obvykle v 8:30 ráno.

Počasí ve vysokých horách

Vzhledem k vysokohorskému charakteru trasy je důležité sledovat předpověď počasí a být připraven na náhlé změny meteorologických podmínek.

Největší pozornost je třeba věnovat počasí - v případě bouřky nebo silného větru může být stezka nebezpečná.

V zimních měsících nebo při špatném počasí může být stezka uzavřena.

V zimním období je klasická turistická stezka většinou uzavřena kvůli sněhu a náledí.

Lanovka Gemmi je v provozu i v zimě, pokud to povětrnostní podmínky dovolí, a nabízí přístup k zimním turistickým trasám.

V zimě se můžete vydat na zimní túru po upravených cestách, vyzkoušet sněžnice nebo se věnovat běžeckému lyžování.

Je Kamzičí stezka vhodná pro rodiny s dětmi?

Kamzičí stezka je vhodná pro rodiny s dětmi, zejména pokud využijete lanovku pro překonání hlavního převýšení.

Trasa je dobře značená a udržovaná, s pevným povrchem.

Pro děti je zajímavá nejen samotná cesta, ale i možnost pozorování divokých zvířat a různé informační tabule podél stezky.

Doporučený minimální věk dětí je 6 let, mladší děti můžete nést v nosítku.

Bez použití lanovky je však trasa podstatně náročnější, protože převýšení činí zhruba 1 000 metrů.

Bezpečnost na horské stezce

I když je stezka obecně bezpečná a dobře zajištěná, existují úseky, kde je potřeba zvýšené opatrnosti.

Především v místech s větším převýšením jsou instalována bezpečnostní zábradlí.

Na horských trasách je nutné počítat s rychlou změnou počasí, mlhou, bouřkou, silným větrem, mokrým povrchem a sněhem ve vyšších polohách.

Pokud se počasí výrazně zhorší, je bezpečnější túru zkrátit nebo se vrátit.

Doporučené vybavení

I když je stezka dobře upravená, doporučujeme následující vybavení:

  • pevnou turistickou obuv s dobrou podrážkou,
  • několik vrstev oblečení včetně větrovky, protože počasí se může rychle měnit,
  • sluneční brýle a pokrývku hlavy, protože ve vyšších polohách je silné UV záření,
  • dostatek vody a svačinu,
  • základní lékárničku,
  • mapu oblasti nebo offline navigaci v telefonu,
  • fotoaparát pro zachycení úchvatných výhledů,
  • dalekohled pro pozorování kamzíků.

Mobilní signál a navigace

Pokrytí mobilním signálem je na většině trasy dostatečné, zejména v blízkosti Leukerbadu a na vrcholu Gemmi Pass.

Nicméně v některých údolích a odlehlejších částech stezky může být signál slabší nebo zcela chybět.

Doporučujeme stáhnout si mapu oblasti offline do telefonu před výletem a mít s sebou nabitou powerbanku.

Při putování po švýcarských horách využijete aplikaci SwitzerlandMobility, která nabízí popisy všech treků, včetně fotografií a výškových profilů.

Její výhodou je také napojení na veřejnou dopravu včetně jízdních řádů švýcarských vlaků a autobusů.

Pravidla ochrany přírody

Při návštěvě Kamzičí stezky je důležité dodržovat několik základních pravidel.

  • Návštěvníci by měli zůstávat na značených stezkách, aby chránili místní flóru a faunu.
  • Je zakázáno odhazovat odpadky - vše, co si přinesete, musíte odnést zpět.
  • Respektujte divoká zvířata a udržujte od nich bezpečnou vzdálenost.
  • Není dovoleno trhat rostliny ani sbírat kameny.
  • V oblasti platí zákaz používání dronů bez speciálního povolení.
  • Při pozorování kamzíků zachovávejte ticho.

Jak se dostat na Kamzičí stezku

Cesta k variantě Gemmiweg

Do Leukerbadu se nejlépe dostanete vlakem ze Ženevy nebo Curychu do Leuk, odkud jezdí pravidelné autobusy do Leukerbadu.

Cesta autobusem z Leuk do Leukerbadu trvá asi 30 minut.

Z centra Leukerbadu pak můžete využít lanovku Gemmi, která vás vyveze na začátek stezky.

Pokud přijíždíte autem, v Leukerbadu najdete několik veřejných parkovišť, například u dolní stanice lanovky.

Parkování v Leukerbadu

Největší parkoviště se nachází u dolní stanice lanovky Gemmi (Parkhaus Gemmi) s kapacitou přes 300 míst.

Denní taxa činí přibližně 12 CHF.

Další možností je parkoviště u termálních lázní nebo centrální parkovací dům.

Během hlavní sezóny doporučujeme rezervaci parkovacího místa předem přes oficiální webové stránky města Leukerbad.

Cesta k variantě Männlichen a Bachalpsee

Pro přístup na začátek stezky můžete využít lanovku z Wengenu nebo Grindelwaldu na Männlichen.

Výchozí body v oblasti Grindelwaldu jsou napojené na železniční a lanovkové spojení, což usnadňuje plánování jednodenního výletu bez auta.

Nejbližší mezinárodní letiště je v Curychu (ZRH), odkud je možné pokračovat vlakem do Grindelwaldu.

Z Curychu jezdí pravidelné vlakové spoje do Grindelwaldu s přestupem v Bernu a Interlakenu.

Z Curychu do Grindelwaldu vede dálnice A8, cesta trvá přibližně 2,5 hodiny.

Ubytování v Leukerbadu

Nejbližším místem pro ubytování je lázeňské městečko Leukerbad.

Doporučujeme hotel Dala, který nabízí komfortní pokoje s výhledem na hory a přístup k termálním bazénům.

Pro náročnější návštěvníky je zde Therme 51° Hotel Physio & Spa s luxusním wellness centrem a panoramatickými výhledy.

Leukerbad je vhodnou základnou nejen pro Kamzičí stezku, ale také pro odpočinek v termálních lázních a další letní i zimní aktivity.

Další výlety v okolí

Oblast kolem Leukerbadu nabízí mnoho dalších aktivit.

  • Můžete navštívit místní termální lázně Leukerbad Therme, které jsou největší v Alpách.
  • V létě lze podniknout další turistické výlety, například na vrchol Torrenthorn nebo k vodopádům Dala.
  • V zimě oblast nabízí lyžování v nedalekém středisku Torrent.
  • V zimě můžete vyzkoušet sněžnice nebo běžecké lyžování.

Kamzičí stezka v kontextu švýcarských Alp

Švýcarsko je protkáno pavučinou značených turistických cest.

V celé zemi najdete 65 tisíc kilometrů turistických stezek, přičemž třetina z nich patří náročným horským túrám.

Ve Švýcarsku napočítáte 48 vrcholů, které překonávají čtyři tisíce metrů nad mořem, což je nejvíce v Evropě.

Ve Švýcarsku není turistika jen sportem. Je to způsob, jak poznat zemi, jejíž rytmus určují horské štíty, ledovce a vesnice ukryté mezi zelenými pastvinami.

Hluboká údolí střídají horské louky poseté alpskými květinami, nad nimi se zvedají skalní stěny i ledovce a v dálce zní tlumené zvonce pasoucích se krav.

Právě proto patří Švýcarsko mezi nejlepší světové destinace pro pěší turistiku.

Každá trasa nabízí jiný pohled na Alpy - někde vás dovede k ledovcovým jezerům, jinde mezi vinice, historické horské průsmyky nebo pod majestátní čtyřtisícovky.

Via Alpina

Nejslavnějším páteřním trekem země je Via Alpina, která zdolává 14 významných horských průsmyků umístěných v šesti různých kantonech.

Vede z Montreux na břehu Ženevského jezera do Vaduzu.

Švýcarská část Via Alpina měří úctyhodných 390 kilometrů a je rozdělena do 20 etap.

Je jen na vás, zda se ji rozhodnete pokořit celou nebo si projdete jen některou její část.

Nejvýše položený průsmyk Hohtürli měří 2778 m.

Na švýcarské treky se vyráží až začátkem léta, ideálně od poloviny června, neboť dříve mohou být alpské průsmyky ještě pod sněhem.

Alpine Passes Trail a Jura Crest Trail

Zatímco trek Jura Crest Trail má fyzický stupeň obtížnosti na škále od jedné do šesti na úrovni trojky a Via Alpina je už na pětce, nejtěžší přechodový trek Alpine Passes Trail má maximální náročnost, tedy stupeň šest.

Pokud by ho chtěl někdo absolvovat v plném rozsahu, čeká na něj v rámci měsíčního pochodu 610 kilometrů okořeněných 37,5 tisíce nastoupaných výškových metrů.

Jura Crest Trail byla založena již roku 1905 a na její zdolání potřebujete dva týdny, během nichž ujdete 320 kilometrů.

Několikadenní treky jsou určené především pro sportovně založené turisty, většina návštěvníků Švýcarska volí jiný způsob: z jedné základny vyráží na výlety do okolí.

Bernské Alpy a oblast Jungfrau

Bernské Alpy jsou horským pásmem v jihozápadním Švýcarsku a táhnou se přes několik kantonů, včetně Bernu, Valais a Vaud.

Toto pásmo je součástí širších Alp a najdeme v něm některé z nejvyšších a nejvíce ikonických švýcarských vrcholů, včetně Finsteraarhornu, který je s výškou 4274 metrů nejvyšším vrcholem Bernských Alp.

Ve výškách nad údolím Lauterbrunnen dominuje horský masiv Jungfrau (4158 m).

Je součástí známého horského masivu, který zahrnuje také vrcholy Eiger (3970 m) a Mönch (4099 m).

Okolí Jungfrau je prošpikováno turistickými trasami, které se hodí pro všechny úrovně schopností.

Další doporučené trasy v Bernských Alpách

  • Eiger Trail měří přibližně 6 km a začíná na stanici u Eigergletscher, odkud vede dolů k Alpiglen.
  • Trasa k jezeru Bachalpsee začíná u stanice lanovky First a měří 6 km.
  • Trasa Schynige Platte - Vrchol Faulhorn je dlouhá kolem 16 km a je ideální pro zkušené turisty.
  • Lauterbrunnen Waterfalls Trail je lehká 8km trasa vedoucí údolím Lauterbrunnen.
  • Aletsch Glacier Panorama Trail vede ze stanice Riederalp k Moosfluh a měří přibližně 12 km.

V údolí Lauterbrunnen můžete obdivovat až 72 vodopádů, padajících ze strmého skalního srázu.

Trasa vede k vodopádům jako jsou Staubbach, který ve svých básních opěvoval již básník J. W. Goethe, nebo Trümmelbach, největší podzemní vodopád v Evropě.

Trümmelbach je napájený vodou z ledovce Jungfrau a průtok činí 20 000 litrů za sekundu.

Ledovec Aletsch

Největší alpský ledovec Aletsch je zapsán na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Obrovská masa ledu se vine údolím jako zamrzlá řeka a z vyhlídek vysoko nad ním působí téměř nekonečně.

Aletsch Glacier Panorama Trail začíná na stanici Riederalp a vede k Moosfluh, odkud lze obdivovat úchvatný pohled na plazící se masu ledu a okolní vrcholy.

Lze podniknout i návštěvu aletschkého ledovcového sálu a užít si vyhlídku z observatoře Sphinx.

Jungfraujoch

Zajímavým lákadlem pro turisty je vrchol Jungfraujoch (3 471 m n. m.).

Observatoř „Top of Europe“ má výhledy na panoráma alpských vrcholů a ledovec Aletsch.

Snadnou dostupnost zajišťuje ozubnicová železnice Jungfraubahn, která vede ze sedla Kleine Scheidegg.

Vrcholová stanice na Jungfraujoch je nejvýše položenou vlakovou stanicí v Evropě (3 454 m n. m.).

Schynige Platte a Faulhorn

Na náhorní plošinu Schynige Platte vede starobylá ozubnicová železnice z roku 1894, patřící mezi nejvýznamnější švýcarské historické stavby.

Nedaleko horní stanice je možné navštívit 90 let starou alpskou botanickou zahradu s 600 druhy horských rostlin a pak absolvovat jednu ze dvou okružních cest po plošině.

Faulhorn patří k těm vrcholům, kde se člověk jen těžko rozhoduje, zda pokračovat dál, nebo se jednoduše posadit a dívat se do krajiny.

Z vrcholu Faulhorn (2681 m n. m.) se otevírá panorama Bernských Alp s ikonickými vrcholy Eiger, Mönch i Jungfrau a jezery Thun a Brienz.

Valaiské Alpy

Valais je kanton v jihozápadním Švýcarsku, mluví se tu německy i francouzsky.

Je místem výskytu mnoha důležitých čtyřtisícovek jako například Jorasses či Matterhorn.

Ve Valais jsou skvělé podmínky pro alpské lezení, skialpinismus a vysokohorskou turistiku.

Vyhlášená zimní střediska Zermatt, Crans-Montana a Saas-Fee najdete právě ve Valaiských Alpách.

Ve Valais si užijete turistiku všech obtížností.

Ve Valais můžete s horským vůdcem zdolat třeba čtyřtisícovku Bighorn nebo přejít tajemnou ledovcovou řeku vytékající ze slavného ledovce Aletsch.

Výlet přes Höhbalmen u Zermattu

Matterhorn patří k nejfotografovanějším horám světa, přesto existují stezky, kde si jeho majestát můžete vychutnat bez davů.

Trasa přes Höhbalmen vede krajinou horských luk a kamenitých svahů, až se ikonický vrchol náhle objeví v celé své kráse.

Monumentálnost Matterhornu (4478 m n. m.) vás doslova uchvátí.

Trek začíná v malebném horském městečku Zermatt.

Schwarzläger, nejvyšší bod trasy, se nachází v nadmořské výšce 2 741 m.

Celá trasa nabízí nádherné výhledy na některé z nejznámějších alpských vrcholů včetně Weisshornu, Dent Blanche a samozřejmě Matterhornu.

Graubünden a Švýcarský národní park

Graubünden je největší kanton ve Švýcarsku a je známý svou hornatou alpskou krajinou.

Hraničí s Itálií, Rakouskem a Lichtenštejnskem.

Mluví se zde německy a italsky, ale užívá se tu též starý horský rétorománsky jazyk „romansch“.

Nachází se tu luxusní zimní střediska Davos, St. Moritz a Scuol.

V údolí Engadin leží jediný švýcarský národní park, zároveň nejstarší v Evropě, vyhlášený v roce 1914.

Přísná ochrana místní přírody způsobila, že toto unikátní prostředí zůstává již po více než 100 let nedotčené.

Túry jsou tu dobře značené a umožňují prozkoumat rozmanitou přírodu Národního parku Švýcarska od nížinných luk po vysokohorské terény.

Divoká zvířata jako sviště či jeleny tu mohou žít celkem nerušeně a pokud vydržíte potichu na místě, můžete je zpozorovat.

  • Z Il Fuorn na Buffalora: délka 5 km.
  • Panoramatická stezka kolem vrcholu Munt La Schera: délka 6 km.
  • Z údolí Val Mingèr na vrchol Buffalora: délka 10 km.
  • Z Fuorcla do Val dal Botsch: délka 17 km, vhodná pro zkušené turisty.

Trasa z Il Fuorn na Buffalora nabízí možnost vidět místní divokou zvěř jako jsou jeleni, kamzíci a lišky.

Macunská jezera, skrytá v samém srdci Švýcarských Alp, obklopuje panenská příroda přímo vybízející k průzkumu.

Cestou budete mít možnost pozorovat pasoucí se kamzíky, balancující na strmých skalách i legračně vyhlížející sviště.

Během cesty se budete muset vypořádat s náročnějším kamenitým terénem i stoupáním po strmých svazích k průrvě Fuorcletta da Barcli ve výšce 2850 m.

Ticino

Italská část Švýcarska vás zahrne typickou uvolněnou středomořskou atmosférou.

Množství slunce a vzrostlé palmy vás ihned přenesou do Itálie.

Navštivte Lugano, největší město v Ticinu, které vás uchvátí typickou architekturou připomínající Lombardii, barevnými domečky a subtropickou květenou.

Kochat se můžete středověkými hrady v Bellinzoně, ke koupání vybízí dvě úžasná jezera Lago Maggiore a horami obklopené jezero Lugano.

Ticino je skvělý region pro nenáročnou turistiku v nádherné přírodě.

Vyzkoušejte například turistický okruh kolem ledovce Basodino, během něhož můžete spatřit kamzíky, sviště i kozorožce ibexy.

Kamzíci mimo Alpy

Historie kamzíků v Sasku a severních Čechách sahá až do 16. století.

Divoké, drsné skalnaté oblasti Saského Švýcarska byly vždy oblíbeným lovištěm saských kurfiřtů.

Již tehdy v myslích Moritze a Augusta von Sachsen uzrála myšlenka vysadit do volné přírody Labských pískovců kamzíky.

Existuje několik písemných dokladů z let 1555 a 1556, které dokazují snahu kurfiřtů nechat odchytit kamzíky v Bavorsku a vypustit je v Sasku.

V roce 1690 byl učiněn další pokus o vypuštění.

Za tímto účelem byl vybudován další výběh na ploše dnešního národního parku mezi Ostrau a Schmilkou.

Další pokus o reintrodukci zahájil český kníže Ullrich von Kinský.

V roce 1907 nechal v členitých pískovcových skalách severně od Jetřichovic vybudovat asi 10hektarovou oboru.

Do roku 1908 byly do výběhu vypuštěny celkem tři samci a pět samic kamzíků z Tyrolska, Dolního Rakouska a Švýcarska.

V roce 1911 bylo nakonec rozhodnuto o odstranění ohrad, protože kamzíci v oboře byli extrémně agresivní.

V roce 1940 vichřice zničila oplocení a všichni kamzíci utekli na svobodu.

Do roku 1940 bylo do volné přírody Saska a severních Čech vypuštěno celkem 23 kamzíků z různých částí Alp.

Ti tvoří základ dnešní populace.

Na prvním vrcholu v roce 1945 bylo na ploše 14 000 hektarů napočítáno kolem 150 kamzíků.

V Saském Švýcarsku zmizel kamzík jako stálá zvěř koncem 70. let.

Podobný osud potkal kamzíky v pískovcových skalách přilehlého Národního parku České Švýcarsko.

Současná populace Lužických hor činí cca 90 jedinců (2019).

Česko-saská populace je geograficky nejsevernější na světě.

Švýcarská kuchyně po túře

Na závěr připojíme ještě jednu gastronomickou poznámku.

Hlavním důvodem, proč jsou švýcarské sýry považované za jedny z nejlepších na světě, není tajemná technologie či výrobní fígl, ale obyčejná, po staletí dodržovaná tradice.

Krávy ve Švýcarsku tráví každé léto na vysokohorských pastvinách, které jsou poseté desítkami druhů bohatě kvetoucích aromatických bylin.

Skvělé sýry se vyrábějí výhradně z tohoto letního mléka, získávaného od června do září.

Proto také dvě národní speciality, tedy fondue a raclette, překvapují návštěvníky Švýcarska úžasnou chutí.

V případě fondue jde vlastně jen o roztavený sýr, byť krajových variací, jak fondue připravit, je spousta.

Raclette je sýr víceméně grilovaný, přičemž se z velkého bochníku seškrabává vždy roztavená část.

NÁŠ PRVNÍ HIKE VE ŠVÝCARSKU! | APPENZELL VLOG 🇨🇭

tags: #kamzici #stezka #svycarsko