Kácení stromů v Libochovicích u zámku

Plastové štítky s číslem jsou nyní k vidění na stromech v libochovickém městském parku. Stromy jimi ověsil arborista David Burgr. Ten dělal pro zdejší městský úřad profesionální dendrologické hodnocení zdejšího vydatného porostu.

V parku se na hodnocení pracovalo dva měsíce. Výsledkem je návrh na pokácení až kolem dvou set stromů.

K tomu ovšem nedojde hned, ale po etapách podle naléhavosti provedení zásahu.

„První na řadu přijde dvanáct vyloženě nebezpečných stromů. Ty se musí pokácet ideálně hned a už se k tomu vyřizuje povolení,“ uvádí arborista David Burgr, s kterým přinášíme obsáhlý rozhovor nejen o důvodech masivního kácení v libochovickém městském parku, ale i o dalších aspektech práce profesionálního arboristy a dendrologa v Ústeckém kraji.

Na nepopulární opatření je David Burgr zvyklý i z jiných míst v celém Ústeckém kraji. „Z kácení nemám radost. Ale kdybychom dali na misky vah pokácet versus nechat stát, je jasné, že se miska vah naklání spíš pro kácení. Zvlášť v prostředí městské zeleně, kde se pohybují lidé,“ říká arborista.

Jaký vám jako odborníkovi, ale i z čistě lidského a estetického hlediska přijde libochovický park?

Je pěkný, starý, a teď už bude i udržovaný. Ve finále z toho bude krásná bezpečná zelená zóna plná stromů.

Zmínil byste nějaké místní rekordy?

Jsou tu hodně velké topoly, ty ale nejsou nejstarší, mají možná čtyřicet až padesát let. Ale kosterní dřeviny, které jsou staré klidně sto let, jsou tu jasany a duby. A pak tu jsou ještě staré jírovce, neboli kaštany.

Podle vašeho hodnocení není řada zdejších stromů v pořádku. Jak se obecně může přistoupit k takovému stromu, jehož stav není optimální?

Někdy může dál růst bez zásahu, což je ideální. To si ale vždy nemůžeme úplně dovolit, pokud se na tom kterém místě pohybuje hodně lidí.

To je případ i tohoto parku, že?

Ano. Všude se tu pohybují lidé, ale někde přeci jen méně. Kolem cest je to jasné, ale jsou tu dvě oblasti, kde je to zahuštěné. Je tam brutální keřový podrost, nikdo sem nechodí. Tady můžeme nechat i stromy sem tam s nějakou suchou větví. Ale je to hodně individuální, musí se obejít každý strom zvlášť.

Novou kastelánkou v Libochovicích se od letošního ledna stala Michaela Prokopová, která ve funkci vystřídala Ladislava Peška. Kastelánka, která zámecké prostředí důvěrně zná, protože zde pracuje již řadu let, má se zámkem i okolním parkem mnoho plánů.

Jelikož pochází z nedaleké Budyně nad Ohří, zná kastelánka Michaela Prokopová zámek v Libochovicích už od dětství. „Poprvé jsem tu byla asi s mateřskou školkou. Doteď si na to setkání pamatuji. Tehdy mi to tu všechno připadalo tak obrovské, tajemné. Zajímalo mne, kam asi vedou všechny ty zamčené dveře. Toto přání se jí v dospělosti splnilo a v roce 1996 na zámek nastoupila jako externí průvodkyně. „Absolutně jsem se do tohoto místa zamilovala a vlastně už nikdy neodešla,” dodává. V roce 2005 tu pak začala pracovat nastálo, a to jako správce depozitáře. Na starosti měla péči, správu či prezentaci mobiliárních fondů a depozitární knihovny.

V nové funkci kastelánky ji úkolů čeká ještě mnohem více.

„Aktuální problém, kterému se nyní intenzivně věnujeme, je havarijní stav rondelu jírovců ve francouzském parteru. Nebezpečný stav nám potvrdil i odborný dendrologický posudek, který je také navrhl skácet,” uvedla kastelánka s tím, že kácení starých stromů není zrovna příjemným úvodem do nové funkce.

Ve všem špatném lze ale najít něco dobrého, a tak Michaela Prokopová plánuje kmeny stromů nechat přetvořit uměleckými řezbáři na kláty - historické včelí úly, které pak umístí na původní místo zámeckého včelína.

Změny čekají i interiér zámku. „Plánujeme rozšíření expozice do druhého patra, kde jsou momentálně depozitáře,” prozradila kastelánka. Nová expozice bude věnována hraběcí rodině Herbersteinů, především v ní budou prezentovány bohaté sbírky Jana Josefa Herbersteina, posledního majitele zámku. Ten přivezl mnoho předmětů z cest po Africe, ve sbírkách má libochovický zámek například mnoho loveckých trofejí, etnografické předměty afrických domorodců nebo dokonce 4 500 let staré části egyptských mumií.

Na letní sezonu připravuje kastelánka také další novinky. Letos se libochovický zámek stal součástí projektu Po stopách šlechtických rodů, který je v tomto roce věnován Clam-Gallasům. Při této příležitosti si tu pro návštěvníky připravili komentované prohlídky zámeckého parku, odbornou přednášku o clam-gallasovském zahradníkovi, dobové venkovní hry v zámecké zahradě nebo zámecký „geokešink“.

„Abychom návštěvníky motivovali k procházce po zajímavých místech našeho parku, schováme zde schránky, které budou muset dle tištěné mapky najít. Každá z těchto schránek bude obsahovat část tajenky.

Zámek, zahradu, park i přilehlé budovy je totiž podle kastelánky třeba vnímat jako jeden celek. „Zámecký areál má ideální kompozici k vytvoření víceúčelového kulturního střediska Českého středohoří. Jeho hlavní prioritou musí být samozřejmě zachování a zprostředkování kulturního dědictví dalším generacím, ale přála bych si, aby byl také vyhledáván jako jedinečný komplex pro trávení volného času všech věkových skupin návštěvníků,” vysvětlila.

Nová kastelánka nezapomíná ani na nejznámějšího libochovického rodáka Jana Evangelistu Purkyně. Toho sice v současnosti na zámku připomínají, jemu věnovaná expozice ale pochází ze sedmdesátých let a pro dnešní dobu už je nevyhovující.

Michaela Prokopová nahradí v kastelánské funkci Ladislava Peška, který na zámku v Libochovicích pracoval od roku 1992. Do své správy přibral také rotundu sv. Jiří a sv. Vojtěcha na památné hoře Říp a ve své době vyhověl naléhavé žádosti vedení a ujal se po potřebnou dobu řízení a správy hradu Házmburk. Pod vedením kastelána Peška dokázal tým libochovického zámku zvládnout i takové katastrofy, jakou byly povodně, vichřice, přívalové deště.

V těchto dnech probíhá velké kácení stromů na horní louce zámecké zahrady. Jde o stromy, jejichž stav byl podle odhadů špatný a kácení tyto odhady potvrdilo. Většina kmenů již byla vykotlaná a bylo jen otázkou času, kdy se do stromů opře větší vítr a zlomí je.

Na kácení bude navazovat výsadba nových stromů a keřů. Jde o zhruba 15 kusů kvetoucích a stálezelených keřů, které vytvoří přirozenou protihlukovou stěnu od hlavní silnice. Dále se zapěstují stávající nálety, což čítá asi 30 kusů stromů. Pro doplnění ovocných dřevin dojde k výsadbě 3 kusů švestek a na své si přijdou také jehličnany.

Další související zásah u zámku Bečov

V září 2017 byla správa Státního hradu a zámku Bečov nucena přistoupit k radikálnímu řešení - pokácení vzrostlého javoru v oblasti JZ svahu pod tzv. Pluhovskými domy.

Javor mléč nacházející se jako výrazná dominanta pod Pluhovskými domy, přímo nad návštěvníky volně přístupnou hlavní zámeckou terasou, byl díky svému atypickému větvení ošetřován již v minulosti - bohužel ne vždy zcela odborně. K jeho kondici nepřispěl ani, na kmeni do poslední chvíle patrný, zásah bleskem.

Jeho stav byl proto dlouhodobě monitorován a dle vypracovaných dendrologických posudků v roce 2015 a 2017 se jeho stav rychle zhoršoval. Jako nejproblematičtější se jevila řada trhlin, hniloba v kosterních větvích, ale především postupující napadení dřevokaznými houbami.

Na doporučení odborníků a z nutnosti zachování bezpečnosti návštěvního provozu i ochrany kulturního dědictví ČR se proto správa SHZ Bečov rozhodla strom pokácet.

tags: #kaceni #stromu #libochovice #zamek