Jejich plavba se změnila na dva roky prázdnin na ostrově

Patnáct chlapců z Chairmanovy školy má trávit prázdniny na moři se zkušenými námořníky. Místo prázdninového výletu se však skupina chlapců z Chairman school z Aucklandu ocitne sama na lodi, která je za bouře odnese do Tichého oceánu, kde loď ztroskotá a chlapci se ocitají na pustém ostrově.

Na ostrově pak patnáct chlapců stráví dva roky nedobrovolných prázdnin. Žijí životem Robinsonů, bojují o život s drsnou přírodou i s lidmi. Autor vyzdvihuje pracovitost, odvahu a vytrvalost. Lidé by se neměli ani v těch nejtěžších situacích vzdávat, ale naopak nepřestávat bojovat.

Plavba, která se změnila v nebezpečné ztroskotání

Existuje tradice, že studenti s nejlepším prospěchem Chairmanovy školy mohou za odměnu trávit prázdniny na jachtě Chrt. Patnáct chlapců z Chairmanovy školy má trávit prázdniny na moři se zkušenými námořníky.

Posádka se jde před plavbou pobavit do města a na palubě tak s nimi zůstává jen plavčík Moko, jenž je ve věku chlapců z Chairmanovy školy (9-14 let). Když chlapci nastoupí na tuto jachtu, aby se připravili k platbě, utrhne se lano a chlapci se vydávají na moře bez doprovodu dospělých.

Bouře, která se mezitím strhne, zanese jachtu i s chlapci k útesům jednoho ostrova. Jachta nekontrolovaně pluje a plavba je velmi nebezpečná. Začnou prozkoumávat pobřeží a Briant, jeden z nejstarších chlapců, vyšplhá na mys, odkud uvidí modrou čáru.

Všichni si tedy myslí, že jsou na ostrově a že zde není zdroj pitné vody. Proto tento mys nazvou mysem Zklamání. Ostrov později pojmenují Chairmanův.

ztroskotaná jachta u pustého ostrova

První dny na pustém ostrově

Chlapci se hned pustí do práce a aby stihli všechno potřebné, rozdělí se do skupin. Někteří se vydávají na průzkum ostrova, jiní chytají ryby a hledají úkryt na blížící se noc.

Kousek dál objeví jeskyni, kde žil nyní již mrtvý francouzský trosečník. Chlapci najdou jeskyni, kde před 20 lety žil Francouz Boudoin, ale zbyla po něm jenom mrtvola.

Kousek dál objeví jeskyni, kde žil nyní již mrtvý francouzský trosečník. Chlapci přestěhují všechny věci do jeskyně, kterou nazvou „francouzská“.

Postupem času zdokonalují svůj lov zvířat a shánění potravin. Rozhodnout se tedy chovat lamy vikuni, lamy guanako a objeví i mnoho užitečných rostlin, například rostlinu, která jim dá cukr.

Objevují ostrov, zakládají osadu a dělají vše proto, aby se jednou mohli třeba vrátit nazpět domů. Aby přežili musí začít spolu všichni fungovat a hlavně popřít vlastní ega, což u některých je skutečně velký problém.

jeskynní osada trosečníků na ostrově

Chlapci a jejich povahy

Briant

Briant - Francouzský student. Je u ostatních chlapců populární a oblíbený. Má mnoho dobrých vlastností, především je charakterní, odvážný, chytrý a přemýšlivý.

Autor dobře vystihl soutěživost a konkurenci Briana a Doniphana, ale také hrdinství v podstatě všech, kteří ztroskotali a museli bojovat o holé přežití.

Jakub

Jakub - Briantův bratr. Bývá veselý, ale během pobytu na ostrově se mění v samotářského a tichého chlapce. Později se přizná k důvodu, proč se jeho chování tak změnilo.

Gordon

Gordon - Američan. Stejně jako Briant je chlapci uznávaný.

Doniphan

Doniphan - Z počátku působí nepřátelsky. Je suverénní, nerad se podřizuje ostatním a neposlouchá rozkazy ostatních. Chtěl by spíš velet ostatním, než aby musel poslouchat jiné.

Jeden z chlapců, Doniphan, je těžce zraněn, ale přežije.

Moko

Moko - Američan. Má nejvíce zkušeností s rybolovem. Je pracovitý a manuálně zručný.

Evans a Kate

Evans - Lodní mistr. Je zručný a pracovitý. Kate - Starší hospodyně. Je velmi hodná, obětavá a dobromyslná.

Ostatní chlapci

Baxter, Service, Costar, Cross, Webb, Wilcox, Iverson, Jenkins, Garnett, Dole - Další chlapci, kterých je dohromady 15.

Od soupeření ke spolupráci

Skupinu řídí nejstarší chlapci, kteří nejprve měli problémy, ale později se všichni stali velkými přáteli.

Chlapci samozřejmě bojují mezi sebou, o vodcovství, ale není vám však z toho tak zle, jako v Pánovi much. Moralizování je jen na úrovni jakési samovýchovy mezi chlapci. Zodpovědnost, cílevědomost, odvaha, starost o menší a slabší.

V příběhu je zdůrazněno, jak je nejen v takovéto situaci důležité přátelství. Aby přežili, musí se naučit spolupracovat, rozdělit si úkoly a překonat vlastní soutěživost i rozdílné povahy.

Dva roky života jako Robinsonové

Na ostrově pak patnáct chlapců stráví dva roky nedobrovolných prázdnin. Žijí životem Robinsonů, bojují o život s drsnou přírodou i s lidmi.

Kniha podrobně popisuje, jak si chlapci po ztroskotání poradili se vším, co jim mohlo pomoci překonat zimu, hlad nebo žízeň. Postupem času zdokonalují svůj lov zvířat a shánění potravin.

Chlapci objevují ostrov, zakládají osadu a dělají vše proto, aby se jednou mohli třeba vrátit nazpět domů. Příběh tak není pouze vyprávěním o dobrodružství, ale také o každodenní práci, odpovědnosti a schopnosti vytrvat.

Solo Survival on Desert Island for 5 Days (No Food, Water or Shelter)

Setkání se zločinci

Když přijde druhé jaro strávené na ostrově, který pojmenují Chairmanův, ztroskotá tam loď se zlými vrahy. Jednoho dne na ostrov připluje loď, kterou přepadli nebezpeční zločinci.

Ti z celé posádky nechali naživu jen kormidelníka Evanse a postarší služku Kate. Celou posádku lodě zabijí, přežije pouze hospodyně Kare a lodní mistr Evans.

Kate se podaří utéct a najde jeskyni, ve které se skrývají chlapci. Jelikož ničemové o skupince dětí vědí, rozhodnou se je pozabíjet.

Oba přeživší se společně s chlapci připraví na obranu před zločinci. Jeden z chlapců, Doniphan, je těžce zraněn, ale přežije.

Až později je vyprávění mnohem zajímavější - a to, když se na scéně objeví zlí piráti. Příběh tak získává další napětí a z boje o přežití v drsné přírodě se stává také přímý zápas s nebezpečnými lidmi.

obrana jeskyně před piráty

Dobrodružství pro mladé čtenáře

Zaujmout čtenáře dobrodružným příběhem plným napínavých momentů. Taková milá, místy lehce naivní kniha, v níž najdeme napínavé a dobrodružné situace, které prožívá skupina chlapců na jednom opuštěném ostrově.

Jedna z nejlepších verneovek. Verne možno jako objevitel „survival adventure“. Navíc pro mládež. Ta kniha má všechno, co má mít. Dostatečný prostor pro vývoj postav, každá je jedinečný charakter, plno dobrodružství, objevování samotného ostrova, boj o přežití.

Čekala jsem trochu něco jiného. Čtivé to docela je. Prvních pár kapitol jsem byla skeptická, ale pak jsem se v knize doslova utopila, jak mě bavila.

Kniha je tak trochu zdlouhavá, ale zase na druhé straně autor opravdu dopodrobna popsal, jak si chlapci po ztroskotání poradili se vším, co jim mohlo pomoci překonat zimu, hlad nebo žízeň.

Když se prokoušete prvními zhruba 300 stránkami, kde je děj dost rozvleklý, začne to v poslední čtvrtině být opravdu strhující dobrodružství, které má všechno, co udělalo z Verna tak slavného autora.

Nevím, jestli nepodceňuju dnešní mládež, ale 300 stran jako takový slabší úvod se mi zdá na knihu pro mládež příliš. Asi bych proto navzdory názvu i věku hlavních hrdinů doporučil méně zkušeným čtenářům radši nějakou kratší Verneovku (např. Cestu kolem světa). Kdo ale bude mít sílu dočíst se až do konce, určitě nebude litovat.

Vzpomínky čtenářů

Kolik jen odpolední strávila jsem jakožto dítko školou povinné s nosem zabořeným v téhle krásné knize, zatímco jiné děti hulákaly venku pod okny. Tehdy to znělo parádně lákavě - dva roky bez školy? Dejte to sem a nerušit!

Netrvalo dlouho, než mi došlo, že až taková legrace to nebude, ale to už mě od téhle (mojí nejoblíbenější) verneovky nikdo nedokázal odtrhnout. Malé ztroskotance jsem si zamilovala a celou dobu jim držela palce.

Jedna z mých prvních přečtených knih. Rád jsem si ji znovu přečetl, přestože už to nebylo ono, jednak jsem si děj zhruba pamatoval, jednak jsem už trochu (takových 30 let) mimo cílový záběr knihy. Nicméně je to nepochybně skvělá knihy pro mládež.

Úplně první moje verneovka, kdy jsem se učil číst. Vzpomínám, jak jsem první stránku louskal snad hodinu a pak to vzdal na později, než jsem se naučil číst rychleji a plynuleji. Pak to byl dokonalý zážitek.

Moje první verneovka, kterou jsem četl v šesté třídě. Četl jsem ji několikrát po sobě, stále dokola. Obdivoval a doslova jsem prožíval dobrodružství a každodenní boj o přežití na pustém ostrově i proto, že někteří z chlapců byli v mém věku. Moje srdcovka.

Bože, jak jsme těm klukům záviděli DVA ROKY prázdnin. Teď po letech už jsem ta dobrodružství tak nehltal, spíš si je v klidu vychutnával. Krásná knížka, která (především kluky) bude snad vždycky oslovovat.

Kdo by tenkrát nechtěl dva roky prázdnin, když ty hlavní byly tak krátké. Přesto mi dovolil na chvíli odplout do krajiny mého dětství, kdy jsem při jeho čtení zapomínala na písemku z fyziky, zkoušení z příroďáku.

Knihu jsem jako malá měla ráda, teď jsem se k ní po letech vrátila. Knihu jsem četla nejen já sama, ale i obě moje děti. A kdysi dávno dokonce i manžel. Líbila se nám všem.

Vydání knihy

ÚdajInformace
NakladatelstvíAlbatros
Místo vydáníPraha
Rok vydání2011
Vydání1. vydání
Počet stran209
VypravěčOndřej Neff
IlustrátorZdeněk Burian
StavDobrý, lehce cítit po vlhkosti

Podle románu Julese Verna volně vypráví Ondřej Neff. Ilustroval Zdeněk Burian. Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2011 (1. vydání). Počet stran: 209.

tags: #jejich #plavba #se #zmenila #na #dva