V Havlíčkově Brodě je s Petrem Novotným spojena především péče o historický dům U Zlatého lva, který zdobí brodské náměstí už od 16. století. V současnosti památka slouží jako hotel a restaurace.
Hotel U Zlatého lva představuje významnou součást historického centra města. Jeho příběh spojuje dlouhou tradici městského hostince, citlivou obnovu památky a snahu zachovat její atmosféru i pro současné návštěvníky.
Hotel U Zlatého lva v Havlíčkově Brodě
Prvním oceněným se stal Petr Novotný, majitel domu U Zlatého lva, který zdobí brodské náměstí už od 16. století.
V minulosti tu býval nejstarší známý brodský hostinec a v současnosti památka slouží jako hotel a restaurace.
Městský hostinec U Zlatého lva je v historických pramenech poprvé zmiňován v roce 1559.
S přestávkami nabízel své služby až do 20. let 20. století.
| Údaj | Informace |
|---|---|
| Název | U Zlatého lva |
| Město | Havlíčkův Brod |
| První zmínka | 1559 |
| Původní účel | městský hostinec |
| Dnešní využití | hotel a restaurace |
| Současní majitelé převzali budovu | 2002 |
Historie domu od renesance po současnost
Původně renesanční budova byla v polovině osmnáctého století zbarokizována.
Při opravách v roce 1972 zde byly nalezeny opěrné pilíře bývalého podloubí.
Historie Hotelu U Zlatého lva je velmi bohatá, pobýval zde Jan Trčka z Lípy, kterému patřil hrad v Lipnici nad Sázavou, přespal zde i císař Ferdinand V.
Když jsem zjistil, že zde býval již od 16. století ubytovací hostinec, jen jsem se utvrdil ve správném záměru.
Obnova památky pod vedením Petra Novotného
Do péče současných majitelů se budova dostala v roce 2002.
„Celý objekt se musel předělat, protože někdy v padesátých letech zde proběhla necitlivá přestavba,“ doplnil Petr Novotný.
Obnova domu navazovala na jeho historický význam a na potřebu napravit zásahy z druhé poloviny 20. století. Cílem bylo zachovat charakter stavby a současně ji přizpůsobit hotelovému a restauračnímu provozu.
„Ta stavba je pořád zajímavá. Drží si atmosféru a zároveň není podbízivá.“
Petr Novotný při přebírání ceny poznamenal zajímavou věc.
Totiž, že památkám je třeba naslouchat a otevřít se jim.
Ony už vás potom vedou samy,“ prozradil Libor Honzárek.
Ocenění za péči o historický dům
Udělení ceny za péči o památku bylo součástí nedávno proběhlé konference Památkář, projektant a investor ve vzájemném dialogu.
Letos organizátoři udělili cenu vůbec poprvé.
„Chtěli bychom z toho ale udělat tradici. Ocenit lidi, kteří mají vztah k památkám,“ poznamenal místostarosta Havlíčkova Brodu a předseda Sdružení historických sídel Čech a Moravy a Slezka Libor Honzárek.
„Z ceny mám upřímnou radost, už jen proto, že je pod ní podepsán David Vávra, kterého si upřímně vážím,“ reagoval na ocenění Petr Novotný.
Konference o péči o památky
Sjely se na ní přední čeští architekti a památkáři.
Věnovali se dobrým i špatným příkladům péče o památky, reklamnímu smogu nebo zeleni v centrech.
Hlavní myšlenkou konference je význam vzájemné komunikace mezi památkářem, projektantem a investorem.
„Když si porozumí, vznikají ty nejlepší věci,“ podotýká Libor Honzárek.
Stavby dnes podle něj vznikají mnohem rychleji, než dříve a často bez ohledu na své okolí.
„Naštěstí se o tom začíná více mluvit a trochu se to koriguje,“ doplnil.
„Chceme, aby se nad tím veřejnost více zamýšlela.
Aby si investor našel čas na konzultaci s architektem nebo pokud jsme v památkové zóně, tak s památkářem.
Problém je v tom, že hájí odlišné zájmy a pokud se nedohodnou, tak se památka velmi často zničí.
A o tom ta konference je.
Abychom si naslouchali a minimálně zvážili, co říká ta druhá strana,“ dodal.
Letní žurnalistická škola KHB 2012 - TV skupina - Havlíčkův Brod - historické město - UK verze
Petr Novotný a Havlíčkův Brod
Petr Novotný se narodil 20. ledna roku 1966 a své dětství strávil v Havlíčkově Brodě.
V pozdějších letech studoval gymnázium v Chotěboři a stal se členem rockových kapel Gumovej knedlík a Křečový žíly.
V domku jeho babičky se konaly v polovině osmdesátých let hudební akce a seance havlíčkobrodského undergroundu, za které byl často předvolán k výslechům.
Na podzim roku 1988 stál u zrodu nezávislé organizace Havlíčkovy mládeže a v březnu 1989 mu byl u Státní bezpečnosti zaveden operativní spis pro prověřovanou osobu.
Hudební začátky a undergroundové akce
„Měli jsme hudební skupinu Křečový žíly, měli jsme dokonce vystoupení tady v Brodě, to mi bylo asi šestnáct.
První vystoupení jsme tedy měli v kočárkárně u nás v paneláku.
Tenkrát se tam sešly děti z bytovky, jedna taková drbna, paní Krejčová, která si to nenechala ujít, pak naši kamarádi hokejisti, kteří to později dotáhli až do reprezentace.
A byli naším prvním koncertem nadšení.
My jsme spíš kolem sebe udělali takové haló, takový humbuk.
A tak nás pozvali svazáci na vystoupení v místním klubu, kde jsme měli první oficiální koncert, bez jakýchkoli přehrávek.
Asi po třech písničkách nám ale odpojili elektriku a zakázali další produkci.
My jsme tedy pokračovali dál, protože jsme měli akustickou kytaru, bicí byly taky slyšet a zpěvák byl hodně hlasitý, takže jsme v podstatě koncert dokončili.
Na základě toho jsme se stali docela populární.“
„Potom jsme se (s kapelou Křečový žíly - pozn. ed.) účastnili různých undergroundových festivalů i jinde po republice a organizovali jsme tady v Brodě festivaly, které jsme nazvali Pod tou strážní věží.
Bylo to tady kousek od Havlíčkova Brodu v místě, kde bydlela moje babička, je tam takový lom.
Můj děda byl stavební inženýr, měl firmu a stavěl po republice železniční tunely.
V roce 1948 mu to sebrali a naše rodina tady skončila, to byla jeho poslední akce, stavba tunelu od Havlíčkova Brodu směrem na Brno.
Elektriku jsme natáhli asi 300-400 m z té chaloupky prodlužovačkami až do lomu a tam jsme dělali tu produkci.
Vyvrcholením byl festival v roce 1986.
Tenkrát probíhaly festivaly na Lipnici a my jsme pod rouškou Lipnice udělali tenhle undergroundový festival, takže máničky, které jezdily na Lipnici (všichni jsme měli dlouhé vlasy na protest proti režimu), přijely sem, asi 200-300 lidí.
Státní bezpečnosti to tenkrát uniklo a měli z toho polízanici.“
Střet se Státní bezpečností
„Já jsem byl poprvé u výslechu hned po našem koncertu v klubu, to mi bylo asi šestnáct.
To byl můj první kontakt se Státní bezpečností.
Já jsem v podstatě v té době ani nevěděl, že nějaká StB existuje.
Když jsem odcházel z výslechové místnosti, ptal se mě policajt, jestli vím, kde jsem byl, tak říkám, že na bezpečnosti.
A on, jestli mi něco říká Státní bezpečnost, tak jsem po pravdě řekl, že ne.
Ale do školy potom ten estébák dojížděl.
Možná to bylo takové psychologické působení na mě.
Když jsem šel třeba ráno na autobus, tak jsem ho pořád potkával, ve stejný čas.
Jako by si mě nějak vytipoval.
A pak ho potkáte ve škole, jak mluví s ředitelem, nevíte...“
„Ten estébák bydlel ob tři baráky nad náma.
Vždycky když jsem šel na autobus, tak jsem na něj pravidelně narazil.
Vždycky jsem ho potkával.
Pro mě to bylo nepříjemný, potom se objevil ve škole a tam řešil něco s ředitelem, pak si mě ředitel pozval na kobereček.
Nebylo to příjemný.“
Rok 1989 a Palachův týden
Praha - Palachův týden / Petr Novotný / leden 1989 (archiv P.
„Chytli tam nějakou holku a začali ji prostě mlátit (příslušníci StB - dodatek editora), tak jsem šel, co dělá ten policajt, a samozřejmě se hned pustili do mě.
Teď mě tím obuškem mlátil přes aktovku a mě to nebolelo.
Sebrali mě, sebrali tu holku, odvezli nás do místní školy, kde měli základnu.
Tam probíhal výslech, takovej ten odkud jsem a co tam dělám a že jsem byl na toho příslušníka hrubej a že jsem kladl odpor.
A já povídám, jakej odpor?!
Já jsem jen stál a ten příslušník do mě mlátil, já se snažil zastat té slečny, co tam byla, aby ji nechali bejt, že ji docela brutálním způsobem začali mlátit.
Já jsem tenkrát tou dobou četl Dostojevskýho a Tolstýho a teď já byl ještě samozřejmě takovej provokatér, takže jsem na ně mluvil spisovně, a to je ještě víc přivádělo k nepříčetnosti, takže mě tam řezali obuškama přes záda a to už jsem měl aktovku pryč.
Došlo k tomu, že jsem vedl odpor, pasivní odpor a tam jsem strávil nějakou dobu tím brutálním výslechem.“
Další životní kapitoly
V roce 2009 obsadil druhé místo na mistrovství Evropy ve skateboardingu v Grenoblu, a v roce 2017 se stal dokonce mistrem Evropy v obřím slalomu v Madridu.
„A potom bylo vyhlášení vítězů.
Vyhlášení probíhalo na olympijským stadiónu v Grenóblu, a jak koukám, jak tam vlaje ta česká vlajka, tak si tak řikám: ‚Vždyť já jsem tady vlastně jako reprezentant České republiky.‘
Mně to došlo až tam, že jsem tam za Českou republiku, když tam vlály ty vlajky různých národů a mezi nima ta česká vlajka.“