Malá kolonáda v Luhačovicích je součástí významného lázeňského komplexu na Lázeňském náměstí. Společně s Velkou kolonádou, halou Vincentka a výstavní síní vytváří reprezentativní prostor východní části náměstí.
Centrem Lázeňského náměstí i dění v Luhačovicích jsou Malá a Velká kolonáda s prameny a halou Vincentka. Současnou podobu areálu vtiskl pozdně funkcionalistický návrh architekta Oskara Pořísky.

Malá kolonáda jako součást lázeňského centra
Kulturní památku na Lázeňském náměstí v Luhačovicích tvoří komplex Velké kolonády s pramenem Amandka, haly Vincentka a Malé kolonády s výstavní síní. Objekty urbanisticky dotvářejí prostor východní části náměstí.
Dílo brněnského architekta Oskara Pořísky koncipované v duchu pozdního funkcionalismu představuje poslední realizaci modernistického směru meziválečné architektury.
Luhačovice leží na Jižní Moravě, jižním směrem od města Zlín. Luhačovice jsou vyhledávaným lázeňským a rekreačním městem.
Luhačovické lázně leží v severovýchodní části města a celkově zde najdeme šestnáct léčebných minerálních pramenů, v drtivé většině případů uhličitých kyselek.
Při zmínce o Luhačovicích se kdekomu v hlavě vybaví především originální soubor staveb zbudovaných ve stylu lidové secese, které zde realizoval legendární slovenský architekt Dušan Samuel Jurkovič.
Za původní výstavbou lázeňského areálu v Luhačovicích stál slovenský architekt Dušan Samo Jurkovič. Za necelé tři roky zde realizoval šest staveb.
Mezi ně patří i známý Jurkovičův dům, jenž je spolu s lázeňskou kolonádou považován za symbol Lázní Luhačovice. Ten vznikl přestavbou hlavního lázeňského objektu z roku 1882.

Fotografické motivy Malé kolonády
Fotografie Malé kolonády mohou zachytit nejen její celkový vzhled, ale také jednotlivé architektonické prvky, které vyniknou při pohledu zblízka.
- Malá kolonáda s výstavní síní;
- propojení Malé kolonády s halou Vincentka;
- lázeňské náměstí a okolní park;
- mozaiková dlažba;
- sklobetonový strop;
- výdejní pult z kubánského mramoru;
- pítko pramene Vincentka;
- obnovená historická svítidla;
- atria Velké kolonády;
- prameny a lázeňské pavilony v okolí.
Kubánský mramor, podlaha z keramické mozaiky nebo sklobetonový strop jsou jedny z mnoha detailů, které si zaslouží při návštěvě vaši pozornost.
Pěkným místem pro Váš výlet jsou nově opravené Sluneční lázně v Luhačovicích.
Obnova kolonády a historických detailů
Po téměř sedmi desetiletích si stav objektů vyžádal komplexní obnovu. Práce započaly v září 2018.
Sanačními zásahy prošly hlavní nosné prvky, které se působením agresivních minerálních vod ocitly mnohdy v havarijním stavu, poškozené původní mozaikové dlažby byly nahrazeny replikou, navrácena byla historická podoba osvětlení.
Kolonáda byla rekonstruována za pečlivého dozoru památkářů a snahou bylo zachovat co nejvíce její původní ráz.
Po několika desítkách let špatné údržby se komplex nyní dočkal pečlivé rekonstrukce pod vedením architektky Mirky Chmelařové z projekční společnosti S projekt plus.
Jednalo se o ruční výrobu přesných replik keramické mozaiky, již stejně jako před 70 lety vyrobila česká značka RAKO.
Jelikož se jedná o kulturní památku, tak na proces pokládání skladby mozaiky dohlížel Národní památkový úřad.
Ústředním motivem mozaiky je obraz kachen nad nádržemi.
Stejně detailní a mistrovské rekonstrukce se dočkal sklobetonový strop ve středu kolonády, kde se dříve nacházel pramen Amandka, který byl dlouho zaslepen.
Obnovený světlík nad ústředním motivem mozaiky patří k detailům, které mohou být zajímavým fotografickým motivem.

Vincentka a prameny v areálu
Vincentka je určitě nejznámějším a nejvyhledávanějším luhačovickým pramenem.
Na své místo byl po přeleštění znovu vrácen původní výdejní pult z kubánského mramoru i původní pítko pramene.
„V opěrné zdi jsme našli původní studnu Vincentky, obnovili jsme ji, vybavili dokumentací.
Ve zpřístupněných atriích Velké kolonády vznikly odpočinkové zóny, včetně nové informační zastávky u obnovené původní studny Vincentky.
Mezi několika málo novinkami na kolonádě patří druhé pítko Vincentky uprostřed kolonády umožňující dostupnost této léčivé vody i mimo provozní dobu haly Vincentka.
V samém středu lázeňského města Luhačovice na Lázeňském náměstí vyvěrá Nový Jubilejní pramen.
Nad Lázeňským náměstím se nachází nový pramen Marie, který možno při toulkách Luhačovicemi ochutnat.
Možná nejméně známý luhačovický pramen najdeme na žluté TZ a červeném psaníčku Jurkovičova okruhu nad Lázeňským náměstím.
Jedná se o pramen nový a - přiznejme si - také zřejmě chuťově nejméně výrazný.
Ottovka je další z řady „klasických“ luhačovických minerálních pramenů, tzn., že mezi šestnácti zdejšími prameny patří k těm nejstarším, nejznámějším a nejoblíbenějším.

Co zachytit na fotografiích kolonády
Při fotografování Malé kolonády vynikne její vztah k okolnímu prostoru Lázeňského náměstí. Objekty lázní zde již dlouho chátraly, ale po obnově se do lázeňského areálu opět vrací původní lesk a sláva.
Revitalizace kolonády, haly Vincentky a dalších objektů zásadně proměnily charakter významných moravských lázní.
Luhačovická kolonáda byla vzorovým způsobem citlivě obnovena do téměř původního stavu a stala se tak opět reprezentativní součástí centrálního lázeňského prostoru.
Obnovou byl zhodnocen a prezentován původní architektonický koncept architekta Oskara Pořísky.
Při obnově původního strohého, ale účinného funkcionalistického stylu dostaly jedinou výjimku dvě mozaiky a reliéf v atriu, které do haly přinesl budovatelský socialismus.
Restaurátorské práce se zaměřily na dochované materiály, povrchové úpravy i barevné řešení, takže fotografie mohou zachytit jak celkovou kompozici areálu, tak drobné prvky obnoveného interiéru.
| Fotografovaný prvek | Charakteristika |
|---|---|
| Malá kolonáda | Výstavní síň a součást komplexu na Lázeňském náměstí |
| Mozaiková dlažba | Replika původní keramické mozaiky |
| Mozaika | Ústředním motivem mozaiky je obraz kachen nad nádržemi. |
| Sklobetonový strop | Obnovený prvek ve středu kolonády |
| Vincentka | Původní výdejní pult z kubánského mramoru a pítko pramene |
| Atria | Nově zpřístupněné odpočinkové zóny |
Velká kolonáda a okolí Malé kolonády
Velká kolonáda svým efektním obloukovým půdorysem sleduje úpatí Velké Kamenné a je doplněna prosklením, umožňujícím pohled do zeleně.
V nich mají sídlit zajímavé obchůdky i moderní gastronomické provozy s venkovními zahrádkami a lehkým občerstvením (jako např. creperie), díky kterým celý prostor ožije.
Kromě infocentra zatím ale nejsou obsazeny.
Návštěvníci ocení ovšem už teď, že zpřístupněna byly nově dříve nepoužívaná atria, také objevená původní studna pramene Vincentky.
Ve druhém patře haly byla připravena interaktivní expozice o vzniku a významu luhačovických minerálních vod.
Společenský dům na Lázeňském náměstí v Luhačovicích byl otevřen v neděli 2. června 1935.
Jednou z nesporných dominant luhačovického Lázeňského náměstí (č. 127) i okolního parku je hotel Společenský dům, významná to novostavba vynikajícího pražského architekta Františka Roitha z let 1933 až 1935.
Hotel Dům Bedřicha Smetany patří bezesporu mezi nejkrásnější a nejpozoruhodnější budovy moravského lázeňského města Luhačovice.
Pred pekným liečebným domom Bedřich Smetana sa nachádza zaujímavá fontána. Ide o Bruselskú fontánu.

Architektura a další fotografická místa v Luhačovicích
Procházíte -li Lázeňským náměstím v Luhačovicích, tvořícím střed známých, proslulých lázní, zaujme zde nejvýraznější stavba Jurkovičův dům - slouží k ubytování uprostřed překrásného lázeňského města.
Typickým znakem Jurkovičovy architekturu byla kombinace motivů regionální karpatské lidové tvorby s prvky secese.
To ovšem tehdejší lázeňské vedení považovalo za zpátečnickou tvorbu a počátkem 40. let byla vyhlášena architektonická soutěž, která měla řešit sousední lázeňskou kolonádu a modernizaci celého areálu.
Tento dřevěný altán je jednou z drobných - ale vysoce ceněných - staveb, které Dušan Samo Jurkovič navrhl pro naplnění své představy o podobě lázní Luhačovice.
Hudební pavilon, který lehce připomíná pohádkovou chaloupku na kuří nožce, byl postaven v roce 1903.
Luhačovice nejsou jen soustavou minerálních pramenů, přehlídkou architektury lázeňských pavilonů a nepřebernou sbírkou historizujících a funkcionalistických staveb všech druhů.
Luhačovická křížová cesta je součástí červeného psaníčka Jurkovičova okruhu a v podstatě spojuje dva zdejší nové minerální prameny, tedy Violin a Mariin.
Křížovou cestu vytvořila technikou malby na smaltu brněnská výtvarnice Jitka Jurnečková na přání ředitelky Lázeňského léčebného domu Praha Anny Kneblové.
Procházíte -li zajímavou ulicí Leoše Janáčka v blízkosti Jurkovičovy aleje v Luhačovicích, upoutá vaše zraky jedna z kulturních památek města - Vládní vila.
Vila Lipová patří mezi méně známé a nápadné luhačovické stavby, současně se však přitom jedná o budovu s bohatou, dlouhou a zajímavou historií.
Jednu z nejzajímavějších luhačovických staveb, reprezentujících historizující slohy, najdete na ulici Leoše Janáčka (č. 270), v těsné blízkosti tzv. Pražské čtvrti.

Význam obnovy kolonády
Hlavním účelem lázní bylo spojení člověka s přírodou - od 19. století se vycházelo z přesvědčení, že kontakt s divokou přírodou je léčivý.
Proto byla a je lázeňská léčba vnímaná komplexně, na čež navazuje sama architektura.
Dříve byly lázně více vnímané jako výkladní skříň státu.
Obnova lázeňské kolonády získala v roce 2020 cenu Národního památkového ústavu (NPÚ) Patrimonium pro futuro v kategorii Obnova památky - restaurování za obnovu lázeňské kolonády s halou Vincentkou.
Na cenu NPÚ v kategorii obnova památky, restaurování byly navrženy společnosti Lázně Luhačovice, a. s., zastoupená MUDr. Eduardem Bláhou, S-projekt plus, a. s., zastoupená Ing. arch. Mirkou Chmelařovou, a 3V & H, s. r.
Je možné, že by do budoucna mohla povedená rekonstrukce luhačovické kolonády jít příkladem i dalším revitalizacím budov, jež nám dříve sloužily ke zdraví?
Hala Vincentka v novém se otevírá veřejnosti
tags: #fotky #male #kolonady #v #luhacovicich