Cestovní ruch představuje cesty a pobyty realizované mimo obvyklé prostředí člověka. Ne každé opuštění místa trvalého bydliště však automaticky znamená cestovní ruch. Pro statistické sledování je rozhodující širší soubor kritérií, který zohledňuje místo pobytu, délku cesty, frekvenci návštěv i účel cesty.
Údaje o domácím a výjezdovém cestovním ruchu rezidentů České republiky zjišťuje Český statistický úřad prostřednictvím Výběrového šetření cestovního ruchu (VŠCR). Šetření se provádí čtyřikrát ročně v náhodně vybraném vzorku domácností a respondenti jsou dotazováni na cesty, které uskutečnili v referenčním období.
Co znamená cestování mimo obvyklé prostředí
Do cestovního ruchu jsou zahrnuty cesty pouze do míst mimo obvyklé prostředí respondenta, tedy mimo respondentovo trvalé a přechodné bydliště, pracoviště, školu a podobně.
Aby mohly být cesty nebo pobyty zahrnuty do cestovního ruchu, musí být realizovány mimo obvyklé prostředí.
Obvyklé prostředí lze definovat na základě čtyř kritérií. Aby se jednalo o aktivitu v rámci cestovního ruchu, musejí být splněna všechna kritéria zároveň.
Geografické kritérium
Za obvyklé prostředí je považována obec obvyklého bydliště respondenta, místo pracoviště v rámci zaměstnaneckého poměru, nikoli v rámci služební cesty, místo řádného studia a jiné často navštěvované místo.
U obce obvyklého bydliště se nerozlišuje její velikost. Toto kritérium tedy platí jak pro obyvatele malé vesnice, tak pro obyvatele Prahy stejným způsobem.
Samotné cestování do jiného města proto ještě nemusí znamenat cestovní ruch. Rozhodující je, zda jde o místo mimo obvyklé prostředí a zda jsou současně splněna také časová, frekvenční a účelová kritéria.
Časové kritérium
Doba návštěvy nebo pobytu musí trvat více než 3 hodiny a méně než jeden rok souvislého pobytu mimo obvyklé prostředí.
V souladu s mezinárodní metodikou se do cestovního ruchu počítají jen ty cesty, jejichž doba trvání nepřekročila 12 měsíců.
Horní hranice jednodenní cesty je méně než 24 hodin.
Frekvence návštěv
Frekvence návštěv daného místa je maximálně 4krát v šetřeném měsíčním období.
Toto kritérium má za cíl vyřadit z cestovního ruchu návštěvy, které se často opakují a tím patří spíše než do cestovního ruchu do aktivit v rámci běžné životní rutiny, respektive do aktivit spojených se zachováním standardu běžného života.
Příkladem může být pravidelný nákup v supermarketu nebo každodenní návštěva nemocných rodičů v jiném městě.
Účel návštěvy nebo pobytu
Účel návštěvy nebo pobytu nesmí být spojen jen se zachováním či udržením běžného života.
Aby nedocházelo k nadhodnocení cestovního ruchu, především se vylučují z cestovního ruchu jednodenní tuzemské cesty s nižší frekvencí než 5krát do měsíce, jejichž jediným účelem cesty byl nákup.
Toto kritérium rovněž vylučuje cestování za prací, například delší pobyt stavebních dělníků na určitém místě.
Domácí a výjezdový cestovní ruch
Domácí cestovní ruch
Domácí cestovní ruch představuje cesty a pobyty rezidentů v domácím prostředí, zde v České republice, mimo jejich obvyklé prostředí.
Může jít například o cestu obyvatele Brna na víkendový pobyt v Krkonoších, pokud tato cesta splňuje stanovená kritéria a není součástí jeho běžné životní rutiny.
Výjezdový cestovní ruch
Výjezdový cestovní ruch představuje cesty a pobyty realizované rezidenty v zahraničí.
Také u zahraniční cesty je nutné posuzovat, zda jde o cestu mimo obvyklé prostředí, jak dlouho trvá, jak často se místo navštěvuje a jaký je hlavní účel cesty.
| Typ cestovního ruchu | Vymezení |
|---|---|
| Domácí cestovní ruch | Cesty a pobyty rezidentů v České republice mimo jejich obvyklé prostředí. |
| Výjezdový cestovní ruch | Cesty a pobyty realizované rezidenty v zahraničí. |
Rozdělení cest podle délky
Delší cesta
Delší cesta je soukromá cesta, při které osoba alespoň čtyřikrát za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí.
Kratší cesta
Kratší cesta je soukromá cesta, při které osoba alespoň jedenkrát a nejvíce třikrát nepřetržitě za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí, včetně víkendových pobytů.
Jednodenní cesta může být rovněž součástí cestovního ruchu, pokud trvá více než 3 hodiny a současně splňuje ostatní kritéria.
Služební cesta
Služební cesta je sledována samostatně. Pracovní cesta proto není automaticky zahrnována mezi soukromé cesty, i když se uskutečňuje mimo místo bydliště.
Jaké údaje se o cestách sledují
Výsledky šetření umožňují sledovat nejen počet cest, ale také jejich délku, účel, způsob dopravy, typ ubytování a související výdaje.
- Počet cest - celkový počet cest uskutečněných mimo obvyklé prostředí.
- Průměrný počet přenocování - průměrný počet přenocování připadající na jednu cestu.
- Průměrné výdaje na 1 cestu - průměrné výdaje v Kč připadající na jednu cestu.
- Průměrné výdaje na 1 den - průměrné výdaje v Kč připadající na jeden den cesty.
Údaje jsou publikovány za osoby ve věku 15 a více let.
Jak se cestovní ruch statisticky zjišťuje
Předmětem šetření jsou všechny osoby obvykle bydlící v soukromých domácnostech na území ČR.
Šetření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních.
Zjišťovány jsou údaje o cestách soukromých, tedy o cestách za účelem trávení volného času, rekreace, zlepšení zdraví nebo návštěvy příbuzných či známých, a o cestách služebních.
Výběr domácností
Ve výběru bytů se zohledňuje počet obyvatel okresů a krajů.
Oporou pro výběr bytů je registr sčítacích obvodů a tento výběr je dvoustupňový.
Jednotkou výběru prvého stupně je sčítací obvod, na druhém stupni se provádí prostý náhodný výběr bytů ve sčítacích obvodech.
Vybrané byty jsou následně navštíveny speciálně proškoleným tazatelem, zaměstnancem ČSÚ.
Změna způsobu dotazování
Údaje o cestovních zvyklostech jsou od roku 2009 zjišťovány u všech členů domácnosti.
Do roku 2008 včetně se tazatelé dotazovali jen na jednoho náhodně vybraného člena domácnosti z patnáctiletých a starších členů domácnosti.
Přepočet výsledků na celou populaci
Výsledky výběrového šetření jsou pomocí váhových koeficientů přepočteny na celou populaci.
Převážení se provádí podle území, pohlaví a věkových skupin.
Údaje o populaci jsou brány z předběžných výsledků statistiky obyvatelstva o počtu obyvatel na začátku daného roku.
Tento odhad je dále zpřesněn predikcí vývoje přirozeného pohybu a salda migrace za příslušná čtvrtletí roku.
Členění statistických výstupů
Delší cesty
- v ČR a v zahraničí
- dle pohlaví
- dle hlavního účelu
- dle typu ubytování
- dle užitého dopravního prostředku
- dle organizace cesty
- dle délky cesty
Kratší cesty
- v ČR a v zahraničí
- dle pohlaví
- dle hlavního účelu
- dle typu ubytování
- dle užitého dopravního prostředku
- dle organizace cesty
Služební cesty
- v ČR a v zahraničí
- dle pohlaví
- dle typu ubytování
- dle délky cesty
Vztah cestovního ruchu k trvalému pobytu
Trvalý pobyt má v České republice význam pro řadu oblastí veřejného života, včetně voleb, doručování písemností, vydávání některých dokumentů a některých povinností vůči obci.
Pro vymezení cestovního ruchu však není rozhodující pouze údaj evidovaný jako trvalý pobyt. Statistická metodika pracuje s pojmem obvyklé prostředí, které zahrnuje také přechodné bydliště, pracoviště, školu a další často navštěvovaná místa.
Cesta mimo trvalé bydliště tedy může být běžnou součástí každodenního života a nemusí být započítána do cestovního ruchu. Naopak cesta do místa mimo obvyklé prostředí může být cestovním ruchem i tehdy, když nejde o velmi vzdálenou destinaci.
Trvalý pobyt a veřejné služby
Zaevidováním trvalého pobytu na území ČR vzniká občanovi mimo jiné povinnost hradit poplatek za komunální odpad.
Obecně závaznou vyhláškou může město či obec stanovit, že občané evidovaní na adrese úřadu nejsou povinni tyto poplatky platit.
Doručování písemností od státních orgánů probíhá na adresu trvalého pobytu, pokud občan nemá zřízenu datovou schránku, adresu pro doručování v evidenci obyvatel nebo neuvedl v konkrétním řízení jinou adresu pro doručování.
Pokud je adresou trvalého pobytu adresa úřadu, jsou písemnosti doručovány na tento úřad.
Úřad má povinnost zajistit pouze uložení oznámení a výzvy a vhodným způsobem uveřejnit informaci, kde si občané uložená oznámení a výzvy mohou vyzvednout.
Občan sám však musí skutečnost, zda mu nebyla na úřad doručena písemnost, kontrolovat.
Doklady a trvalý pobyt
Občan starší 15 let je povinen mít občanský průkaz.
O občanský průkaz si může požádat na jakémkoliv úřadu obce s rozšířenou působností, není nutné žádat o jeho vydání na úřadě podle trvalého pobytu.
Občanský průkaz není povinen mít občan, který ukončil trvalý pobyt na území ČR.
V případě ukončení trvalého pobytu je možnost nechat si vystavit občanský průkaz bez uvedení údaje o trvalém pobytu.
Vzhledem k tomu, že to není povinnost občana, je hrazen poplatek za vydání občanského průkazu bez uvedení adresy trvalého pobytu ve výši 100,- CZK.
O vydání občanského průkazu a cestovního pasu si občan může požádat na jakémkoliv úřadě obce s rozšířenou působností.
Ukončení a obnovení trvalého pobytu
Pokud občan ukončí trvalý pobyt, může to mít vliv na různé příspěvky od státu, například stavební spoření, nebo různé půjčky od bankovních institucí.
Trvalý pobyt má vliv na vydávání dalších dokumentů, a to především v oblasti matrik či státního občanství, kde se příslušnost řídí trvalým pobytem občana.
Po návratu na území ČR ze zahraničí se může občan, který předtím trvalý pobyt ukončil, k trvalému pobytu kdykoliv opětovně přihlásit, a to i na jiné adrese, než měl při ukončení trvalého pobytu před odchodem do zahraničí.
K přihlášení trvalého pobytu po návratu ze zahraničí se občan musí dostavit na úřad v obci či ve městě, kde bude žít, a předložit příslušné dokumenty, například nájemní smlouvu, kupní smlouvu k nemovitosti nebo souhlas vlastníka nemovitosti s přihlášením k trvalému pobytu.
Ukončení trvalého pobytu může mít vliv i na další oblasti, například sociální, zdravotní či oblast školství.
Cestování mimo trvalé bydliště a volby
Trvalý pobyt má vliv na volby, které jsou v ČR vyhlašovány.
Občan volí v místě svého trvalého pobytu, případně mu tento úřad vydá voličský průkaz, aby mohl volit v jiném volebním okrsku.
Volební průkaz je nezbytný ve chvíli, kdy se občan rozhodne volit mimo místo svého trvalého bydliště.
Typicky jde o situace, kdy volič pobývá v jiném městě, než kde má nahlášený trvalý pobyt, nebo plánuje v době konání voleb cestovat.
Bez volebního průkazu by mu volební komise v cizím okrsku hlasování neumožnila.
Volební průkaz je dokument, který umožňuje občanovi České republiky volit mimo místo svého trvalého bydliště, ať už v jiném městě v ČR, nebo v zahraničí na zastupitelském úřadě.
Pro které volby lze průkaz využít
Průkaz je možné využít ve všech druzích celostátních voleb, tedy při volbách do Poslanecké sněmovny, do Senátu, při prezidentských volbách i při volbách do Evropského parlamentu.
Je nezbytný pro všechny celostátní volby, tedy Parlament, Senát, prezidenta a Evropský parlament.
Speciální pozornost si zaslouží volby konané ve dvou kolech, například senátní nebo prezidentské.
Pokud volič požádá o průkaz, dostává ho vždy s platností pro obě kola voleb.
Jak požádat o volební průkaz
Žádost o volební průkaz je možné podat několika způsoby.
- Základní možností je osobní návštěva obecního úřadu v místě trvalého bydliště, kde občan vyplní formulář a průkaz mu bude vydán.
- Druhou možností je podat žádost písemně. Lze ji poslat poštou a musí být opatřena úředně ověřeným podpisem.
- Třetí variantou je moderní žádost o vydání volebního průkazu přes datovou schránku nebo Portál občana.
Elektronická možnost je v posledních letech stále populárnější, protože šetří čas a odpadá nutnost ověřování podpisů.
Žádost může za voliče podat i jiná osoba, ovšem vždy s řádně ověřenou plnou mocí.
Lhůty pro podání žádosti
Časové lhůty pro podání žádosti o volební průkaz jsou striktně stanovené zákonem a jejich dodržení je klíčové.
Písemné žádosti doručené poštou nebo elektronicky prostřednictvím datové schránky musí být podány nejpozději 7 dní před volbami.
Osobní žádosti na obecním úřadě je možné podávat déle, nejzazší lhůtou je však středa do 16 hodin před zahájením voleb.
Pokud volič požádá pozdě, úřad už nemůže průkaz vydat.
V praxi často vidíme, že lidé podávají žádost na poslední chvíli a podcení lhůty doručení.
Častou chybou je odeslání žádosti poštou příliš pozdě. Úřad ji pak nestihne zpracovat a volič o možnost hlasovat přijde.
Pokud úřad průkaz zasílá do zahraničí, je nutné počítat s delší dobou doručení.
Pokud volič plánuje hlasovat v zahraničí, je vhodné myslet i na lhůty doručování poštou, které se mohou u různých destinací výrazně lišit.
Doporučení právníků i úřadů je tedy jednoznačné: o volební průkaz žádejte co nejdříve, jakmile víte, že v době voleb nebudete doma.
Kolik volební průkaz stojí
Volební průkaz je zdarma.
Obecní úřad nemá právo požadovat jakýkoliv správní poplatek a služba je poskytována čistě v rámci výkonu volebního práva.
Je však třeba počítat s případnými náklady nepřímo souvisejícími s vyřízením žádosti.
Pokud žádáte písemně poštou, hradíte cenu za doporučené zaslání dopisu.
Pokud se rozhodnete pro vyzvednutí průkazu na úřadě osobně, mohou vám vzniknout cestovní náklady.
Tyto výdaje ale nelze srovnávat s povinností platit poplatek za samotné vydání průkazu.
Hlasování mimo místo trvalého bydliště
Jakmile má volič volební průkaz v ruce, otevírají se mu dveře k volbám v jakémkoliv volebním okrsku v České republice.
To platí pro volby do Poslanecké sněmovny, prezidenta a Evropský parlament.
Stačí přijít do volební místnosti, předložit občanský průkaz nebo cestovní pas a spolu s tím právě volební průkaz.
Na jejich základě volič obdrží hlasovací lístky a odvolí.
V případě voleb do Poslanecké sněmovny v zahraničí se volič dostaví na příslušný zastupitelský nebo konzulární úřad.
Tam je postup stejný: předloží občanský průkaz a volební průkaz, následně obdrží hlasovací lístky a odvolí.
Na zahraničních úřadech bývá menší počet volebních místností, a proto může voliče čekat cesta dlouhá i několik hodin.
Přesto je to jediný legální způsob, jak se voleb účastnit i za hranicemi, pokud volič využívá osobní hlasování.
Ztráta nebo odcizení průkazu
Pokud volič průkaz ztratí nebo mu byl odcizen, není možné získat nový průkaz, a tedy ani volit.
Po uplynutí lhůty už úřad průkaz nevydá.
Možnost korespondenčního hlasování ze zahraničí
Od roku 2025 mají Češi v zahraničí možnost volit i korespondenčně.
Hlasovací lístek vloží do menší obálky, ta se pak vloží do větší obálky spolu s identifikačním lístkem.
Vláda schválila nařízení, kterým vymezila územní obvody zastupitelských úřadů pro první korespondenční hlasování českých občanů v zahraničí.
Korespondenční hlasování představuje další způsob účasti ve volbách pro občany, kteří dlouhodobě pobývají mimo Českou republiku nebo se v době voleb nemohou dostavit osobně na zastupitelský úřad.
Cestování českých občanů do zahraničí s rodinnými příslušníky ze zemí mimo EU
Pokud občan cestuje mimo EU a doprovází ho rodinný příslušník ze země mimo EU, musí mít tento rodinný příslušník u sebe platný cestovní pas.
Také může potřebovat vstupní vízum. To záleží na tom, ze které země pochází.
Existuje seznam zemí, jejichž státní příslušníci nepotřebují k návštěvě EU vízum pro krátkodobé pobyty do 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů.
Pokud vízová povinnost platí, měli by rodinní příslušníci s dostatečným předstihem požádat na konzulátu nebo velvyslanectví země, do které cestují.
Rodinní příslušníci ze zemí mimo EU musí na hranicích předložit cestovní pas a případně také další doklady.
To, zda je vstupní vízum nutné, záleží na zemi, do které cestují, na jejich státní příslušnosti a na druhu pobytového oprávnění.
Kdy vízum nemusí být nutné
Rodinný příslušník ze země mimo EU vízum nepotřebuje, pokud má pobytovou kartu rodinného příslušníka občana EU.
Záleží však na tom, která země kartu vydala, a na zemi, kterou navštíví.
Obecně může být pobytová karta uznávaná při cestách do zemí EU, Norska, Islandu a Švýcarska, přičemž existují výjimky stanovené konkrétními pravidly.
Vízum nemusí potřebovat ani držitel pobytové karty vydané zemí schengenského prostoru, ale výsledek závisí na zemi, do které cestuje.
Výjimku mohou představovat případy, kdy byla pobytová karta vydána na Kypru nebo v Irsku.
Příklady různých situací
Jing z Číny má za manžela německého občana, se kterým žije ve Finsku.
Má pobytovou kartu rodinného příslušníka občana EU a cestuje na dovolenou do Rumunska.
Pokud předloží pobytovou kartu rodinného příslušníka, nebude vstupní vízum do Rumunska potřebovat.
Marek je český občan. Bydlí s Meerou, svou indickou manželkou v Bulharsku.
Bulharsko jí vydalo pobytovou kartu.
Sama cestuje na dovolenou do Francie a poté do Irska.
Do žádné z těchto dvou zemí nebude vstupní vízum potřebovat, a to ani v případě, že cestuje sama.
Joyce z Nigérie žije se svým manželem Luukem v Nizozemsku.
Pokud nemá pobytovou kartu, musí Joyce požádat o vstupní vízum.
Rodinný příslušník s pobytovou kartou vydanou v Irsku, který cestuje na Kypr, může podléhat jiným pravidlům než rodinný příslušník s kartou vydanou na Kypru, který cestuje do Irska.
Žádost o vízum
Pokud rodinní příslušníci ze zemí mimo EU potřebují vstupní vízum, měli by o něj s dostatečným předstihem zažádat na konzulátu či velvyslanectví země, do které chtějí cestovat.
Žádost rodinného příslušníka občana EU má být vyřízena bezplatně.
Žádosti rodinných příslušníků ze zemí mimo EU delší než 15 dnů by měly být výjimečné a řádně odůvodněné.
Žadatel musí uvést, že žádá o vstupní vízum jako rodinný příslušník občana EU.
Pokud by tento důvod neuvedl, mohl by mu být účtován poplatek.
K žádosti je třeba přiložit doklad prokazující rodinné vazby s občanem EU, například oddací list, a případně doklad o závislosti na něm nebo trvalosti partnerství.
Registrované partnerství se posuzuje podle pravidel země, do které občan cestuje.
Registrované partnerství může být uznáno jako ekvivalent manželství pouze za podmínky, že země, do které cestujete, registrované partnerství jako ekvivalent manželství uznává.
U dalších rodinných příslušníků, například sestřenic, tet, strýců a trvalých partnerů ze zemí mimo EU, se posuzují konkrétní podmínky a pravidla navštívené země.
Délka pobytu v zemích EU
Rodinní příslušníci mohou pobývat po dobu až tří měsíců, a to v každé navštívené zemi EU zvlášť, pokud splňují příslušné podmínky.
Pobyty v různých zemích EU můžete kombinovat bez celkové lhůty, pokud jsou splněny podmínky pravidel EU pro pobyt.
Pravidla schengenského prostoru stanovují pro některé cestující limit 90 dnů během období 180 dnů.
Marco, italský státní příslušník, má bydliště ve Francii.
Dva měsíce pobýval v Lucembursku.
Pokud se jeho rodinný příslušník ze země mimo EU hodlá v této zemi zdržovat déle než 3 měsíce, může po příjezdu požádat o pobytovou kartu.
Příslušné orgány ji musí vydat do šesti měsíců ode dne podání žádosti.
Po podání žádosti o pobytovou kartu se rodinný příslušník nemusí vracet do země původu, aby zažádal o nové vízum.
Doklady při cestování a hraniční kontrola
Rodinní příslušníci musí mít před cestou všechny nezbytné doklady.
Pokud vízum nemají, musí být schopni prokázat, že splňují podmínky pro vstup.
Pohraniční orgány jim musí v případě potřeby poskytnout veškeré přiměřené možnosti, aby jiným způsobem prokázali, že jsou rodinnými příslušníky občana EU.
Mohou například prokázat, že občan EU již má bydliště nebo se nachází v zemi, kam chtějí vstoupit.
Důkazní břemeno nese rodinný příslušník.
Nedodržení povinnosti mít potřebné doklady může vést k problémům při nástupu na palubu letadla nebo při překročení hranic a mohou za něj být uloženy sankce.
Pokud občan bydlí mimo území EU a jeho rodinný příslušník ze země mimo EU ho doprovází nebo cestuje do země EU, jejímž je občan státním příslušníkem, může rodinný příslušník potřebovat vízum a zaplatit vízový poplatek.