Cestování po Vysokých Tatrách: turistické trasy, doprava a horské chaty

Na východ od České republiky, u našich slovenských sousedů, se nachází přírodní klenot - pohoří Vysoké Tatry.

Vysoké Tatry jsou nejvyšším pohořím Slovenska i Polska, které je zároveň nejvyšším pohořím Karpat. Rozprostírají se na ploše 341 km2, kdy 260 km2 patří do Slovenska.

Vysoké Tatry jsou prostě srdcová a srdeční záležitost. I když jsou to malé velehory, patří mezi největší klenoty slovenské přírody. Nabízí nepřeberné množství turistických tras, chodníků a výstupů do sedel i na štíty.

Vysoké Tatry jsou označovány za nejmenší velehory Evropy - a právem. Jejich štíty jsou exponované a tak se při přechodu Vysokých Tater budeme pohybovat v dolinách, kolem jezer, ale překonáme i vysoká sedla.

Na území TANAPu se nachází přibližně 600km značených cest, které dovedou turisty k nejzajímavějším místům Vysokých Tater. Turistické cesty procházející dolinami umožňují výstupy na tatranské chaty, některé náročné i méně náročné tatranské vrcholy, jakož i přechody přes tatranská sedla.

Všechny turistické cesty určené pro pohyb návštěvníků v Tatranském národním parku jsou označeny značkami (červená, modrá, zelená, žlutá).

Kdy cestovat do Vysokých Tater

Do Vysokých Tater můžete vyrazit za turistikou klidně po celý rok. Ať je léto nebo zima, vždy tu jsou schůdné turistické trasy.

Výše položené trasy bývají schůdné pouze v letní sezóně - v roce 2024 jsou otevřené od 1. června do 31. října 2024.

Celoročně jsou přístupné trasy k turistickým chatám (výjimkou je Chata pod Rysmi) a méně náročné trasy v nižších nadmořských výškách.

Nejlepší období pro turistiku ve Vysokých Tatrách je červen až září/ přelom října.

Září , začátek října- méně lidí, krásné barvy, stabilní počasí.

Pokud nechceš slalom mezi lidmi, vyhni se státním svátkům, víkendům v červenci a srpnu a lanovkám po 10.

Během letních měsíců navštíví region Vysoké Tatry přes 1,3 milionu návštěvníků, kteří odpočívají a načerpávají síly v nádherném regionu po dobu jednoho nebo více dní.

Za turistikou je nejlepší vyrazit brzy ráno, kdy je počasí nejstabilnější. Odpoledne je větší riziko bouřek.

Pokud vás nějaká bouřka po cestě chytne, snažte se co nejrychleji sestoupit do údolí, držte se dál od izolovaných předmětů, odhoďte turistické hole a skrčte se na zemi (nelehejte si).

Lanovky na Lomnický štít, Skalnaté pleso, Hrebienok či Solisko jezdí zhruba od května do října. V zimě fungují jen některé - primárně pro lyžaře.

Aktuální provozní dobu si ověř na oficiálních stránkách lanovky.sk nebo přes GetYourGuide, kde koupíš skip-the-line vstupenky.

Nejlepší základny pro cestování po Tatrách

Snad nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že centrem tatranské turistiky jsou Smokovce - Nový, a hlavně Starý Smokovec.

Za další epicentrum tatranské turistiky lze považovat především Tatranskou Lomnici. I odtud vedou vyzývavé stezky a najdeme tu také Múzeum TANAPu s „expozíciou tatranskej prírody“.

Štrbské Pleso: ideální pro Rysy a Popradské pleso např.

Tatranská Lomnica: blízko lanovky na Skalnaté pleso.

Starý Smokovec: výchozí bod pro Hrebienok, Slavkovský štít.

Hrebienok tvoří přirozený výchozí bod tatranských tras nejrůznějších směrů a cílů.

Hrebienok je oblíbené středisko v nadmořské výšce 1 272 m na úpatí Slavkovského štítu. V zimě tu je sáňkařská dráha a dostanete se odtud k řadě krásných míst po nenáročných i celodenních náročnějších trasách.

Starý Smokovec a Hrebienok

Předpokládejme, že se strategicky zcela správně vyskytnete na stanici Tatranskej elektrickej železnice „Starý Smokovec“.

Než se ale pustíme vzhůru, určitě stojí za návštěvu Švajčiarsky dom, jedna z nejstarších místních dochovaných staveb, zároveň Múzeum tatranských nosičov a místo jedné příjemné kavárny s příběhem.

Nejjednodušší varianta, jak se dostat na Hrebienok, je pozemní lanovka ze Starého Smokovce.

Na Hrebienok se dostanete taky po svých po zelené turistické značce, která vede napravo od lanovky. Ještě víc napravo od stezky vede cyklostezka, která je o něco delší, ale schůdnější i s kočárkem.

Náročnost: 2,2 km; 1 hodina; převýšení 270 m; celoročně přístupné

V zimní sezóně (listopad - duben) určitě navštivte Tatranský ledový dům Hrebienok, kde si prohlédnete ledové sochy. Vstupné je zdarma.

Tatranská Lomnica

V Tatranské Lomnici najdeme Múzeum TANAPu s „expozíciou tatranskej prírody“.

Pokud máte menší děti, určitě je budou bavit třeba vycpaní medvědi s fotogenickým brlohem, do které si mohou zalézt.

Na Skalnaté pleso (1 751 m) se dostanete pohodlně lanovkou ze střediska Tatranská Lomnica.

Ze Skalnatého plesa máte krásný výhled do Skalnaté doliny.

Štrbské pleso

Nejznámější ledovcové jezero ve Vysokých Tatrách je bezpochyby Štrbské pleso, na slovenské straně hor zároveň druhé největší.

Štrbské pleso (1 344 m) je asi nejnavštěvovanější místo v Tatrách.

Procházka kolem jezera je krásná. Pohodová a ideální i s malými dětmi.

Můžete si půjčit člun a projet se přímo po plese s výhledem na tatranské vrcholky.

Ke Štrbskému plesu se dostanete pohodlně autem, električkou nebo zubačkou z Tatranské Štrby.

Kousek od Štrbského plesa je rozhledna Věž snů, která je nejvýše položenou věží v Tatrách v nadmořské výšce 1 413 m. Dojdete sem i s kočárkem nebo menšími dětmi.

Na východním okraji Štrbského plesa se rozkládá přírodní rezervace Rašelinisko.

Doprava do Vysokých Tater a po regionu

Základem dobrého pocitu z dopravy je správná volba dopravního prostředku.

Autem asi nejpohodlnější možnost, co se týče pohodlí v Tatrách.

Vlakem RegioJet - spoje jsou z Prahy až do Poprad-Tatry a jezdí denně. Často i noční spoj, který jsme využili taky a bylo to super.

Spoje vypravuje RegioJet nebo Leo Express.

Autobusem je to asi nejlevnější, ale také nejpomalejší. RegioJet, FlixBus i slovenské spoje.

Vhodné pro ty, kdo chtějí dorazit přímo do Popradu a pokračovat MHD nebo TEŽ.

Určitě využívat Tatranské električky (TEŽ). Je to levný a příjemný způsob dopravy mezi vesnicemi - spojují Štrbu, Poprad, Smokovec a Lomnici.

Jízdenku koupíš jednoduše v automatu nebo přes appku ZSSK.

Zároveň ale platí, že v sezoně mohou být jednotliv spoje přeplněné - v takovém případě pak musíte čekat na další spoj.

Parkování u lanovek a začátků tras bývá v sezóně plné už okolo 8:00.

Pod Tatrami se snaží všemožně dopravní spojení vylepšovat a provázat spolu jednotlivé druhy dopravy tak, aby se turisté mohli pohodlnou jízdou jednoduše přemisťovat z jednoho konce Vysokých Tater na druhý i ve velkém počtu, který je tu v největších sezónních náporech.

Na hraniční přechod s Polskem v Lysé Polaně a do města Zakopane existuje autobusová linka z Popradu i Kežmarku.

Díky ní lze chodit na túry i do polské části Tater v každé roční době.

Nenáročné turistické trasy

Vysoké Tatry nabízí turistům mnoho možností pro aktivní odpočinek jako např. lehkou či náročnější turistiku.

Tipy na turistické trasy a výlety jsem rozdělila do dvou částí. První část je ideální pro ty, co hledají nenáročné trasy, kam můžou vyrazit i s dětmi.

Štrbské pleso - Popradské pleso

Ze Štrbského plesa se sem dostanete po červeně značené Tatranské magistrále - naučná stezka Cesta lesom medzi Plesom a plesom.

U Popradského plesa se osvěžíte v Majlátově chatě nebo v Chatě pri Popradskom plese.

Náročnost: 4,7 km; necelé 2 hodiny; převýšení 250 m; celoročně přístupné

Další trasa k Popradskému plesu začíná u stanice TEŽ Popradské pleso.

Odtud se dáte po modré po asfaltové cestě, která je úplně ideální i pro kočárky.

Náročnost: 4 km; 1,5 hodiny; celoročně přístupné (kromě odbočky k cintorínu)

Asi půl kilometru od cíle stojí za to si udělat malou odbočku k „Symbolickému cintorínu“, symbolickému hřbitovu obětí Vysokých Tater pod strmou skalní stěnou Ostrvy (+ cca 0,5 km).

Jde o památkový objekt založený už roku 1940 a nemusíte se obávat, že tu budete zakopávat o nebožtíky, nikdo tu totiž pohřbený není.

Vodopád Skok

Túra na vodopád Skok (1 754 m) začíná u Štrbského plesa.

Dáte se po žluté turistické značce napravo od jezera. Ta vás dovede Mlynickou dolinou přímo k vodopádu.

Náročnost: 4,1 km; 1 hodina 50 minut; převýšení 400 m; celoročně přístupné

Jestli nebudete mít dost, můžete pokračovat dál po žluté až k Bystré lávce (2 300 m) kolem Capie plesa.

Trasa od vodopádu Skok k Bystré lávce je přístupná jen od 1. června do 31. října 2024.

Hrebienok - Rainerova chata

Rainerova útulňa (1863) je první, a tudíž nejstarší vysokohorskou chatou ve Vysokých Tatrách.

Nepříliš unaveni se můžeme z Hrebienku vydat ještě více všanc tatranským krásám a pokračovat až na malou, leč velmi bohatou horskou Rainerovu chatu (20 min.).

Z úpadku a téměř zapomnění ji vykřesal tatranský horský nosič a učitel Peter Petras.

Díky němu tu najdeme miniaturní a krásné Múzeum histórie tatranských nosičov.

Posedět můžeme uvnitř i venku a k tomu srkat domácí čaj s medem z ručně natrhaných tatranských bylin.

POZOR! V současné době je turistický chodník mezi Hrebienkom a Rainerovou chatou ohrožován erozí.

Vodopády Studeného potoka

Jeden z nejvděčnějších tatranských cílů představují vodopády na Studeném potoce.

Jejich velkou výhodou je výtečná dostupnost pro celou rodinu, neboť kousek od nich se nachází horní stanice pozemní lanovky ze Starého Smokovce na Hrebienok.

Na Tatranské magistrále z Hrebienku k vodopádům lze často potkat nosiče obtěžkané nákladem, vytrvale stoupající do nitra hor.

Vodopády Studeného potoka - po zelené turistické značce dorazíte po kilometru k vodopádům Studeného potoka.

Chata pod Soliskom a Predné Solisko

Pro úvodní výlet s dětmi, celou rodinou se nabízí nepříliš náročný výšlap na Chatu pod Soliskom, případně i vrchol Predného Soliska.

Tatranskou elektrickou železnicí se přiblížíme do stanice Štrbské pleso.

Tatranské jezero obejdeme pohodlným a širokým turistickým chodníkem z levé či pravé strany, až se dostaneme k odbočce modré u „čerpačky“.

Už zhruba po dvou hodinách se dostaneme na rozsáhlou horskou polici s chatou nesoucí název po vůkolních vrcholech.

Chata pod Soliskom poskytuje turistické útočiště celoročně.

Na horskou Chatu pod Soliskom (1 840 m) se dostanete nejpohodlněji lanovkou.

Druhou možností je dostat se k Chatě pod Soliskom po svých.

Náročnost: 3 km; 1 hodina 40 minut; převýšení 500 m; celoročně přístupné

Od chaty po červené vzhůru vede slepá cesta na vrchol Predné Solisko.

Od chaty si můžete vyběhnout po červené 250 výškových metrů přímo na vrchol Predné Solisko (2 117 m). Zabere vám to cca půl hodinky.

Toužíte-li po zdolání nějakého tatranského vrcholu vlastními silami, avšak netroufáte si na těžkou vysokohorskou túru, vydejte se na Predné Solisko.

Na výběr jsou dvě varianty výstupu. První zahrnuje výjezd čtyřsedačkovou lanovkou ze Štrbského Plesa (Solisko Expres) k chatě pod Soliskom a poté šplhání po červené značce až nahoru.

Skalnaté pleso

Na Skalnaté pleso (1 751 m) se dostanete pohodlně lanovkou ze střediska Tatranská Lomnica.

Odtud můžete pokračovat na vrchol Velká Svišťovka (2 038 m) a k Zelenému plesu.

Trasa je přístupná jen v letní sezóně.

Nebo naopak sestoupat k Zamkovského chatě.

Zelené pleso

Zelené pleso (1 551 m) je prý tím nejkrásnějším plesem ve Vysokých Tatrách.

Nejméně náročná trasa k němu vede od zastávky Kežmarská Biela Voda po žluté.

Možná se zaleknete převýšení, ale cesta sem je udržovaná a zvládnou jí i větší děti.

Náročnost: 7,6 km; 3 hodiny 15 minut; převýšení 641 m; celoročně přístupné

Druhou možností, jak se dostat k Zelenému plesu, je vzít to přes Velké Biele pleso.

Náročnost: 8,7 km; 3 hodiny 45 minut; převýšení 770 m; celoročně přístupné

Ostrva

Ostrva je poměrně nevýrazná hora, již najdete v okrese Poprad.

Ačkoliv působí obyčejně, poskytuje neobyčejně impozantní výhled na okolí.

Z vrcholu můžete pozorovat Mengusovskou dolinu, což je ledovcové údolí táhnoucí se okolo hory.

Výšlap na horu Ostrva je oblíbený pro svoji nenáročnost, takže cestu zvládnou i horalové-začátečníci nebo méně fyzicky zdatní turisté.

Belianská jeskyně

Belianská jeskyně je dostupná z Tatranské Kotliny.

Od objevu Belianské jeskyně v roce 1881 se veřejnosti zpřístupnilo 1 135 metrů chodeb, ze kterých lze obdivovat krápníkové vodopády, pagodovité stalagmity či křišťálově čistá jezírka.

Navštívit můžete taky zábavný lanový park.

Náročnější túry a výstupy na štíty

Druhá část uspokojí všechny, co si chtějí dát pořádně do těla nebo vyšlápnout jeden ze štítů.

Náročnost je počítaná ve směru tam, pokud není uvedeno jinak. Čas je jen přibližný a pokud máte trochu fyzičku, budete v cíli rychleji.

Slavkovský štít

Pro psychicky odolné a fyzicky zdatné jedince se nabízí výstup na Slavkovský štít, právem řazený mezi ty nejnáročnější.

Je velmi zdlouhavý, velmi vyčerpávající a po dosažení vrcholu zjistíte, že tam není vůbec nic.

Tedy kromě krásných výhledů a zajímavých perspektiv pro vášnivé fotografy.

Na Slavkovský štít se můžeme vypravit rovnou ze Starého Smokovce po modré až na křižovatku s červenou, kde se nenecháme zlákat a budeme po modré pokračovat až do vítězného konce na vrchol.

Připravte se na téměř nekonečné množství prudkých serpentin a naléhavý pocit, že „už tam přeci musím být“, abyste po dosažení domnělého vrcholu zjistili, že nad ním se vypíná další.

A tato scéna se několikrát opakuje, než vám Slavkovský štít nabídne svůj skutečně nejvyšší bod 2452 m n. m.

Délka trasy: 6,2 km

Čas trasy: 4 h 45 min

Obtížnost: náročná túra

Start: Hrebienok (1275 m)

Cíl: Slavkovský štít (2452 m)

Rysy

Výstup na Rysy patří mezi ty nejkrásnější, zároveň ovšem také nejoblíbenější výstupy. A zároveň také mezi ty nejobtížnější.

Rysy jsou nejvyšším vrcholem, na který vedou turisticky značené trasy.

Výstup na Rysy je přístupný pouze v letní sezóně, přičemž uzavírka trvá od 1. listopadu do 31. května.

Pokud vyrazíte v hlavní sezóně, obrňte se trpělivostí.

Na trase čekají prudké výšvihy a řetězy.

V případě méně ukázněných turistů i pády kamení přímo na stezku!

Cesta na Rysy je až do rozcestníku Nad Žabím potokom totožná jako trasa na Koprovský štít.

Od rozcestníku se dáte na Rysy doprava po červené.

Pokračujete Mengusovskou dolinou kosodřevinou a po chvíli začínáte výrazněji stoupat do travnatého svahu.

Jdete kolem Malého a Velkého Žabieho plesa, kde naberete sílu.

Od Kotliny Žabích plies začnete opět výrazněji stoupat a překonáte technicky náročnější úsek, kdy se v jedné části budete jistit řetězy a lany.

Výhodou výstupu na Rysy je, že se po cestě nachází Chata pod Rysmi, nejvýše položená chata (2 250 m).

Od chaty vás čeká ještě asi hodinka chůze.

Stoupáte až do sedla Váha, které bývá celoročně pokryté sněhem, tak tu zvyšte opatrnost.

Z tohoto místa máte krásný výhled na Gerlachovský štít a Tatry celkově.

Kousek pod sedlem Váha na vás totiž čeká jiný svět.

Svého času tam ikonický tatranský chatár Viktor Beránek založil Sľobodné kráľovstvo Rysy plné svobody a radosti ze života.

Tato nejvýše položená tatranská chata nemá celoroční provoz.

Náročnost: celodenní túra; 9,1 km; 5 hodin; převýšení 1273 m; nepřístupné od 1. listopadu do 31. května

Kriváň

Kriváň má pro Slováky zvláštní kouzlo.

Kriváň se probojoval do slovenské mytologie, národního hnutí i na slovenské mince.

Národní vrchol Slovenska Kriváň (2 494 m) tady nemůže chybět.

Národní, nikoliv nejvyšší, jak se většina lidí domnívá. Nejvyšším vrcholem je Gerlachovský štít (2 655 m).

Po cestě nenajdete žádnou chatu, tak si do batohu určitě přibalte dostatek vody a něco energetického, ať máte dost síly na výstup.

Hlavně poslední část výstupu je dost náročná.

Trasa začíná ve Štrbském Plese nebo na rozcestí Tri studničky a při dostatečné fyzičce i dobrých meteorologických podmínkách ji lze pojmout jako okruh.

Koprovský štít

Koprovský štít (2 363 m) zůstává trochu v pozadí slavnějších kolegů, ale podle mě nebudete výšlapu litovat.

Výhodou Koprovského štítu je, že vám při cestě na vrchol nabídne po cestě hned několik mezicílů, kterými se můžete pokochat.

Posledním místem, kde se občerstvíte jinak než z vlastních zásob, je Popradské pleso.

Nezapomeňte si přibalit zásobu vody a jídla s sebou.

Výstup na Koprovský štít začnete na TEŽ Popradské pleso, odkud se vydáte po modré k Popradskému plesu.

Od Popradského plesa pokračujete po modré Mengusovskou dolinou.

Budete míjet Velké Hincovo pleso, což je největší a nejhlubší jezero na Slovensku.

Od plesa začínáte výrazně stoupat.

Na rozcestníku Vyšné Koprovské sedlo opustíte modrou a pokračujete po červené, která vás dovede až na vrchol.

U posledního úseku je potřeba zvýšit opatrnost.

Náročnost: celodenní túra; 8,7 km; 4,5 hodiny; převýšení 1120 m; nepřístupné od 1. listopadu do 31. května

Jahňací štít a Velké Bílé pleso

Výstup na Jahňací štít začíná u Skalnatého plesa.

Ze Skalnatého plesa se vydejte červenou trasou na Velkou Svišťovku a pokračujte k Zelenému plesu.

U Chaty u Zeleného plesa se napojte na žlutou turistickou trasu, která Vás zavede do cílové destinace.

Délka trasy: 8,3 km

Čas trasy: 4 h 40 min

Obtížnost: náročná túra

Start: Skalnaté pleso (1755 m)

Cíl: Jahňací štít (2230 m)

Téryho chata a Zbojnická chata

Když už se jednou dostanete na horský čaj pana Petrase, máte možnost pokračovat na Zbojnickou chatu (2,5 hodiny), Zamkovského chatu (0,5 hod.) a dále na Téryho chatu (+ další 2 hod.), na Skalnatou chatu (1,75 hod.) pod majestátným Lomnickým štítem, anebo dokonce přes Sedlo pod Svišťovkou na Chatu pri Zelenom plese (3,3 hod.).

Zamkovského chata je další horskou chatou ve Vysokých Tatrách, ke které vede nenáročná trasa a pohodlně jí zvládnete i s dětmi.

Cestou k Zamkovského chatě budete míjet Obrovský vodopád.

Téryho chata je s nadmořskou výškou 2015 metrů nad mořem druhou nejvýš položenou chatou ve Vysokých Tatrách.

Zvláště v případě Téryho chaty jde o obdivuhodný výkon, s 2 015 metry se totiž jedná o nejvýše položenou celoročně otevřenou horskou chatu slovenských velehor.

Mnohé vysokohorské chaty patří mezi světové unikáty.

Třeba tím, že jsou v takové výšce otevřené celoročně a zároveň zásobovány po mnoho generací převážně lidskou silou.

Sama krása horských chat je hodna obdivu, takže jednou z dovolenkových výzev může být obejít všechny tatranské chaty - a že jich je! Dvanáct.

Rainerova, Zamkovského, pri Zelenom plese, Skalnatá, pod Soliskom... ale hlavně Zbojnická, Téryho a pod Rysmi.

Některé jsou dostupné velmi jednoduše, na některé vedou strmé kamzičí chodníčky opásané řetězy.

Lze se na nich bohatě občerstvit i přespat.

Ano, ale rezervuj si je dopředu - hlavně Téryho a Zbojnickou chatu.

Sliezsky dom a Velické pleso

Velické pleso najdeme pod Gerlachovským štítem ve Velické dolině.

Pleso se nachází v nadmořské výšce 1665,5 m. n. m., čímž se považuje za nejvýše položené jezero v Tatrách.

K jezeru se nachází horský hotel Sliezský dom.

Do plesa se vlévá Velický potok, který přitéká ze severní strany od cca patnáctimetrového Velického vodopádu (též nazývaný Věčný dážď).

Výlet na Sliezsky dom vede přes Slavkovskou dolinu.

Uvidíte tatranskou přírodu v celé její kráse, cestou uvidíte krásná horská panoramata, průzračná Slavkovská pleska a dechberoucí Velické pleso.

Lomnický štít

Lomnický štít je druhá nejvyšší hora Vysokých Tater (2 634 m. n. m.).

Na Lomnický štít se lze dostat dvěma způsoby. Prvním je zmíněná lanová dráha, která turisty za 9 minut vyveze na vrchol.

Ti se tam pak během povolených 50 minut mohou kochat dechberoucím okolím.

Lomnický štít není po turisticky značených trasách přístupný.

Máte 2 možnosti - horského průvodce nebo kabinkovou lanovku.

Nejprve vyjedete lanovkou na Skalnaté pleso a odtud nasednete na další lanovku na Lomnický štít.

Na Lomnickém štítu se pokocháte Tatrami z vyhlídkové terasy.

Pokud trpíte závratí, můžete vyjet sedačkou „jenom“ do Lomnického sedla.

Gerlachovský štít

Pokud toužíte po adrenalinovém zážitku, výstup na Gerlachovský štít je pro Vás správná volba.

Výstup na nejvyšší vrchol Slovenska je možné absolvovat jedině v doprovodu horského vůdce.

Výstupová trasa začíná na Slezském domě, přes Velickou próbu.

Obtížnost: náročná túra

Start: (1670 m)

Cíl: Gerlachovský štít (2655 m)

Tatranská magistrála a přechod pohoří

Tatranská magistrála je nejdelší turistická stezka spojující Vysoké a Západní Tatry.

Na celkové délce 65 km si můžete prohlédnout to nejkrásnější, co slovenské Tatry nabízí.

Vhodným místem k zahájení celého přechodu je Tatranská Lomnica, přes pohoří se v tomto případě budete pomalu přesunovat z východu na západ.

Celou trasu je ale možné obrátit a začít ji třeba na druhé straně u Štrbského plesa.

První nocleh čeká v nádherné Chatě při Zelenom plese (1551 m).

Pokud se na místo dostanete brzo, ještě před večeří se nabízí možnost výstupu na Jahňací štít (2229 m).

Druhý den existuje hned několik variant postupu ke Skalnatému plesu, ležícímu pod dominantním Lomnickým štítem.

Nejzajímavější je rozhodně poměrně náročná trasa přes Velkou Svišťovku (2038 m) po červené značce.

Další úsek cesty ze Skalnatého plesa vede po Tatranské magistrále s krásnými výhledy do podhůří.

Bližší variantou je Zamkovského chata (1475 m) stojící v ústí Malej Studenej doliny už od roku 1943, kdy ji tu v dodnes dochované podobě vystavěl Štefan Zamkovský.

Většina horalů má ale ještě dostatek sil vystoupat dalších 600 výškových metrů až na známou Téryho chatu.

Přechod Priečneho sedla (2352 m) je prý jednou z nekrásnějších, ale taky nejexponovanějších túr, které můžete ve Vysokých Tatrách absolvovat.

Ideální variantou je modrá značka přes sedlo Prielom (2288 m) a pak po zelené přes Polský hrebeň (2200 m) až na Sliezsky Dom (1670 m).

Mimochodem, Zbojnická chata (1960 m) je také skvělým místem k přenocování, kde v podkroví najdete rozlehlé společné ložnice.

Od Popradského plesa už se dá jednoduše zamířit třeba se zacházkou přes symbolický cintorín dolů ke Štrbskému plesu a zpátky do Popradu.

Celá zmiňovaná trasa je velice hezká a občas i exponovanější, nezahrnuje ale moc jasných vrcholů, protože mnohé z nich jsou ve Vysokých Tatrách určeny jen pro zkušené horolezce.

Bezpečnost a pravidla v TANAPu

Vysoké Tatry jsou součástí Tatranského národního parku, kde je potřeba se držet značených tras a svým chováním nenarušovat zdejší prostředí.

Vysoké Tatry jsou součástí Tatranského národního parku, kde se musíme držet značení a chovat se tak, abychom nenarušovali zdejší prostředí (neodhazovat odpadky včetně papírových kapesníčků, nesestupovat ze značených tras apod.).

Uvědomit si nutnost respektovat hory a nepřeceňovat vlastní schopnosti umožňuje symbolický hřbitov obětí Tater.

Podívat by se sem měly hlavně děti, aby se v horách chovaly vždy zodpovědně, neriskovaly a nepodceňovaly jejich nebezpečí.

Dostatek vody je třeba nosit během dne s sebou.

Na Kriváni po cestě nenajdete žádnou chatu, tak si do batohu určitě přibalte dostatek vody a něco energetického.

U náročnějších výstupů počítejte s prudkými úseky, suťovým nebo skalnatým terénem, řetězy a proměnlivým počasím.

Uvedené časy túr považujte pouze za orientační.

Vysoké Tatry s dětmi

Vysoké Tatry nabízejí nepřeberné množství nádherných túr uprostřed jedinečné flory a fauny „kapesních velehor“.

Najdeme tu mnoho různých výzev pro naše nejmenší i pro plnotučné dospěláky-sporťáky.

Pro rodiny s dětmi jsou vhodné především Štrbské pleso, Popradské pleso, Hrebienok, Rainerova chata, vodopády Studeného potoka a Chata pod Soliskom.

U Popradského plesa najdeme příjemné místo k odpočinku pro sebe i své děti.

Chata pod Soliskom poskytuje turistické útočiště celoročně.

Ideální příležitost k relaxaci nabízí rozlehlý vodní svět AquaCity, ve kterém si přijdou na své zájemci o plavání, dovádění na tobogánech či oddech v termálních bazénech.

Horští vůdci a nosiči

Již první návštěvníci Tater, kteří sem přicházeli v 16. století a možná i dříve, využívali při pohybu v neznámém a nebezpečném terénu služeb „místních znalců“ z podtatranských obcí.

Často to byli pytláci, později i příslušníci místní inteligence, například učitelé, faráři a zejména profesoři kežmarského lycea, kteří vodili i své žáky.

Roku 1773 sdružil doposud neregistrované vůdce v Uherský karpatský spolek, který později vystřídaly jiné spolky.

Výstup na Gerlachovský štít je možné absolvovat jedině v doprovodu horského vůdce.

Na Tatranské magistrále z Hrebienku k vodopádům lze často potkat nosiče obtěžkané nákladem, vytrvale stoupající do nitra hor.

Co dalšího navštívit

Slovensko krásné podzemní prostory doslova provrtávají a jeden z nich vábí k návštěvě na nejvýchodnějším okraji Tater.

Po výletu do hor můžete pokračovat dále do národního parku Slovenský raj, který není tak známý jako NP Vysoké Tatry.

Na druhou stranu nabízí větší klid, méně lidí, roklinky, prolézačky na žebřících a větší propojení se syrovou přírodou národního parku.

Praktický přehled vybraných tras

Vzhůru!

tags: #cestovani #po #vysokych #tatrach