Cedule „Stezka pouze pro pěší“ upozorňuje návštěvníky, že je konkrétní úsek určen výhradně pro chůzi. Na takové trase se nemá jezdit na kole, koloběžce ani jiném dopravním prostředku, pokud místní pravidla výslovně nestanoví jinak. Omezení se objevuje zejména tam, kde by pohyb cyklistů mohl ohrozit pěší návštěvníky, poškodit povrch cesty nebo narušit citlivé přírodní prostředí.
Naučná stezka je druh venkovní značené turistické trasy, seznamující návštěvníky s přírodovědnými či kulturními zajímavostmi okolí. Od běžné turistické trasy se zpravidla liší sérií informačních tabulí rozmístěných na jednotlivých zastaveních po trase naučné stezky.
Co znamená označení „pouze pro pěší“
Základním typem je naučná stezka pro pěší, ale vznikají naučné stezky cyklistické, vodácké, pro běžkové lyžaře atd.
Pokud je u stezky uvedeno, že je určena pouze pro pěší, návštěvník by měl trasu absolvovat chůzí a respektovat také doplňující zákazy nebo omezení na jednotlivých úsecích. Zvláštní pozornost je nutná v chráněných územích, mokřadech, na úzkých lesních pěšinách, lávkách a cestách s nerovným nebo blátivým povrchem.
Konkrétní důvody omezení se mohou lišit podle podmínek na trase. Může jít o bezpečnost pěších, ochranu přírody, nevhodný povrch, úzké můstky nebo zákaz vstupu s jízdním kolem do citlivé části území.
Naučné stezky a jejich informační cedule
Naučné stezky nejčastěji čítají kolem 10 až 15 zastavení a jejich délka dosahuje několika kilometrů. Ovšem některé stezky jsou dlouhé pouhých několik set metrů či naopak 15 a více kilometrů.
Většina stezek je vybavena rozměrnými informačními tabulemi, na nichž bývá uvedeno pořadové číslo zastávky, popis zajímavostí daného místa, často i s ilustracemi, někdy také mapka stezky s vyznačením dalších zastávek.
Popisy k některým naučným stezkám jsou šířeny také jako brožury či letáky (turistická informační centra) a běžně zveřejňovány na internetu.
Tištěné informace o naučných stezkách jsou QR kódy propojené s těmi elektronickými na této stránce, Informace se neustále doplňují, takže pokud se vydáte na některou naučnou stezku z níže uvedeného seznamu, můžete se načtením QR kódu chytrým telefonem dostat k dalším informacím, které se na tabuli nevešly, nebo se od doby vzniku změnily.
Proč jsou některé stezky vyhrazené pěším
Naučné stezky jsou nejčastěji zřizovány v přírodním prostředí. Seznamují návštěvníky s fungováním krajiny, výskytem vzácných či zajímavých druhů rostlin a živočichů, s pozoruhodnými geologickými jevy apod.
Jiné naučné stezky přibližují zajímavosti o lidových stavbách, archeologických nalezištích, technických památkách či historii měst.
Omezení pouze na pěší pohyb může pomáhat chránit přírodní stanoviště, vzácné druhy i samotnou trasu. Zvlášť citlivé jsou mokřady, rašeliniště, úzké lesní úseky a cesty vedené po dřevěných lávkách.
Na stezkách určených pouze pro pěší je třeba počítat s tím, že povrch nemusí připomínat městský chodník. Může se objevit bláto, kořeny, louže, spadlý strom, prudší stoupání nebo úzká lesní pěšina.
Jak se liší pěší, cyklistické a lyžařské trasy
Pěší trasy jsou značeny pásovými značkami, které se skládají ze tří vodorovných pásů. Prostřední pás, který určuje barvu značené trasy, je červený, modrý, zelený nebo žlutý.
Oba krajní pásy jsou bílé a mají za úkol značku ještě více zviditelnit. V ostrých lomech cesty nebo při jejím odbočení na jinou komunikaci je pásová značka doplněna na šipku.
Na společném úseku několika značených tras se používá vícebarevná značka, pro místní trasy je někdy použito místní značky.
Na koncích značených tras najdete koncovou značku a různé krátké významové odbočky jsou značeny speciálními značkami odbočka k vrcholu nebo vyhlídce, ke zřícenině hradu, ke studánce a k jinému zajímavému objektu.
Ve městech, vesnicích, na křižovatkách s jinou značenou trasou a na dalších turisticky významných místech je malované značení doplněno tabulkami a směrovkami.
Značení lyžařských tras se v podstatě neliší od značení tras pěších, používá se stejných druhů značek, stejné tabulky i směrovky, zachovávají se i jejich rozměry. Odlišná je pouze barva krajních pásů značek, která je oranžová.
Vnitřní pás pak může být červený, modrý, zelený nebo bílý.
V České republice se používají dva základní druhy značení - silniční a terénní. Převažuje silniční značení, které se používá na většině značených cyklotras.
Značky mají žlutou pokladovou barvu a jsou označeny symbolem kola. Trasy jsou značeny čísly nebo logy a mohou být doplněny i piktogramy.
| Typ trasy | Základní charakteristika značení |
|---|---|
| Pěší trasa | Pásové značky s bílými krajními pásy a barevným prostředním pásem |
| Lyžařská trasa | Stejné druhy značek jako u pěších tras, krajní pásy jsou oranžové |
| Cyklotrasa | Žluté značky se symbolem kola, číslem, logem nebo piktogramem |
| Naučná stezka | Šikmý zelený pruh ve čtvercovém bílém poli |
Symbol naučné stezky v České republice
Symbolem používaným v České republice k vyznačení naučné stezky je šikmý zelený pruh ve čtvercovém bílém poli.
U informačních tabulí je značka doplněna oranžovým číslem stanoviště.
Označení naučné stezky samo o sobě nemusí znamenat, že je celá trasa vhodná pro kola, kočárky nebo jiné způsoby pohybu. O vhodnosti rozhoduje také povrch, šířka cesty, ochrana přírody a případné místní cedule.

Pravidla pohybu na stezce pouze pro pěší
- Respektujte ceduli „Stezka pouze pro pěší“ a všechny další zákazové nebo příkazové značky.
- Na úsecích se zákazem jízdy na kole z kola sesedněte a pokračujte pěšky pouze tehdy, pokud to místní pravidla dovolují.
- V mokřadech, rašeliništích a na úzkých lávkách se držte vyznačené trasy.
- Buďte ohleduplní k pěším návštěvníkům, rodinám s dětmi a lidem s omezenou pohyblivostí.
- Po dešti počítejte s blátem, loužemi a kluzkým povrchem.
- Nevstupujte na místa označená jako „nepovolaným vstup zakázán“.
- Nezasahujte do vegetace a nerušte živočichy.
- Před cestou si ověřte aktuální stav stezky, protože značení, povrch i průchodnost se mohou v průběhu času změnit.
Kočárky, děti a pěší návštěvníci
Na některé z nich se můžete vydat i s malými dětmi, a to jak pěšky, tak v kočárku nebo na kole. Možná nebudete moci projet stezku celou, ale i tak to bude stát za to.
Vhodnost pro kočárek nelze posuzovat pouze podle délky trasy. Rozhoduje zejména povrch, převýšení, šířka cesty a aktuální počasí.
Veronika se ptala: „Pekny den,da se prosim trasa projet s terénním kocarem?“
Na některých úsecích může být průjezd kočárkem nemožný. U rašeliniště Vimperky 2 byla cesta podle návštěvníků zatarasena třemi borovicemi a se kočárkem tam nebylo možné projít.
Trasa může být pro pěší návštěvníky dobře zvládnutelná, ale současně nevhodná pro kočárek nebo jízdní kolo. Tyto podmínky je proto nutné rozlišovat.
Stezka Cesta kolem Světa: příklad trasy s omezením pro cyklisty
Výrazným příkladem diskuse o tom, zda je naučná stezka vhodná pro kola, je Cesta kolem Světa u Třeboně.
Na 16 informačních tabulích stezka poskytuje návštěvníkům základní informace o vývoji Třeboňska.
Většina informačních panelů je věnována základním ekologickým vztahům v přírodě a jednotlivým rostlinným a živočišným druhům, typickým pro různá společenstva třeboňské krajiny.
Trasa stezky vede po polních a lesních cestách, část po lučních pěšinách a také po hrázi rybníka Svět.
Procházka po okolí Třeboně může spojit přírodní zajímavosti s návštěvou Schwarzenberské hrobky. Dále pokračujete NS Cesta kolem Světa, od které se odpojíte a dojdete do Spolí.
Historie naučné stezky se začala psát ještě před vyhlášením CHKO Třeboňsko v roce 1979, kdy prof. Jan Jeník z botanického ústavu v Třeboni navrhl, aby byly na třeboňsku vybudovány vhodné naučné stezky.
Návrh vypracoval tehdejší prof. biologie na gymnáziu a pozdější zakladatel stezky Rostislav Černý.
Stezku vybudovala tehdy velmi aktivní ZO ČSOP v Třeboni a v roce 1985 byla stezka slavnostně otevřena.
V roce 2016 se stezka dočkala nových informačních cedulí s fotografiemi, obrázky i zajímavými texty.
Nové cedule naučné stezky Cesta kolem Světa jsou určené dětem i dospělým. Obsahují zajímavé informace, fotografie současné i historické a vtipné malůvky od autora Václava Bartušky.
Délka a čas potřebný na pěší průchod
„Dnes jsme absolvovali pěšky s NW cestu kolem Světa. Začali jsme u Bertiných lázní, kolem Aurory (zastávka, výhled z výtahu u Aurory) atd. Velmi hezká „procházka“ 12 km, nejhezčí úsek vede lesem a také parkem u Schwarzenberské hrobky. Je to na cca 2,5 - 3 hodiny. Ale stojí to za to!!! Fanda P.S. Vodu sebou :-)!“
„Dobrý den,Cestu jsme šli pěšky, 12 km jsme ušli za 3 hodiny s krátkou přestávkou. Vyšli jsme od hotelu Svět.“
„Šel jsem NS 28.1.2025, od Aurory k Auroře, od tabule k tabuli. Celá cesta je dobře značená, první tři kilometry to byla cesta necesta protože přišla obleba. Zastávkové tabule jsou poučné a velmi vtipné. 12,44 km jsem zvládl za necelé tři hodiny, doprovod mi dělal drobný a vytrvalý déšť po většinu času. Ve věku 76 let zdrávi došli, super zážitek.“
Tyto údaje se vztahují k pěšímu průchodu za konkrétních podmínek. Rychlost ovlivňuje počasí, stav povrchu, přestávky, věk návštěvníků i počet zastavení.
Proč někteří návštěvníci doporučují pěší variantu
„Mirek Sli jsme to predloni taky pesky a musim rict, ze me to bavilo. Sice na te louce ma clovek pocit, ze vypusti dusi (bylo pres tricet stupnu).. Na kole to mate objete za hodinu, ale pesky jsem si to uzila mnohem vice.“
„Šli jsme s malým pejskem Majdou (Jack Russel teriér), ta si to užívala úplně nejvíc, naběhala asi 15km, byla nadšená, i když na konci cesty u Schwarzenberské hrobky nás již přemlouvala, že to stačilo, že by nějaké to poponesení nebylo od věci.“
„Kdo jedete do Třeboně - určitě si tuto vycházku nenechte ujít, je to báječné a nabije vás to energií.“
„Hezká procházka okolo rybníka, kromě části, která vede lesem, kde je hodně komárů. Po cestě doporučuji využít odbočky k penzionu Dvorce, příjemné občerstvení. Cesta zabere cca 3 hodiny volné chůze.“
„Šel jsem včera s 6ti letým synem a dá se pěšky úplně v pohodě. Určitě zaznamenáš víc zajímavostí než na kole. Cesty byly upravené i značené moc pěkně.“
Úseky, kde jízda na kole není povolena
„Dovolím si krátkou informaci, kterou postrádám v oficiálním popisu stezky - totiž jak s ní mají naložit ti, kteří jezdí na kole. Jsou dva úseky, kde se na kole jet nesmí.“
„První je od rozcestí na konec parku, ve kterém je Schwarzenberská hrobka.“
„Druhý je zhruba v úseku Vimperky 1 a 2, kde stezka vede močálem se spoustou úzkých můstků.“
„Lesní úsek mezi Odměnami a Spolským mlýnem je docela drsný, spousta bahna a navíc kořeny, ale taky se to dá projet.“
„Shrnuto - stezku lze projet i s Croozerem a s dětmi, ale není to jako projížďka parkem u Aurory.“
Tyto zkušenosti je třeba chápat podle konkrétního úseku. I když lze část stezky technicky projet na kole nebo s vozíkem, neznamená to, že je jízda na celé trase povolena. Tam, kde je umístěna cedule zakazující jízdu, má přednost místní značení.

Počasí a stav povrchu
„Stezka není vhodná po dešti. Přes cestu spadlý strom a kolem bahno.“
„Jeli jsme tuto trasu na kole a skoro to nebylo možné-příšerná cesta,neudržované polní cestičky. Krom toho je zde úsek,který se na kole NESMÍ jet /400m/. Doporučuji jít spíše pěšky.“
„Na kole v obou směrech, místy horší cesta kvůli kořenům v lese, ale dá se opatrně projet.“
„Dnes jsem byl na stezce poprvé v životě a dost mě pobavilo, jakým stylem jsou ty tabule zpracované, jel jsem opačnou cestou na kole a až na komáry, kteří byli u mě během pár vteřin, co jsem zastavil bylo krásných 23 stupňů, navíc mi nepřišlo, že bych potkával hodně lidí, takže jsem si cestu užil a chtěl bych se sem někdy vrátit.“
„Včera jsme šly pěšky stezku s dcerou,krasná procházka.Bohužel jsme se nevyhly konfliktům s cyklisty, kteří nebrali ohledy na pěší ani v mokřadech,kde je cesta na kole výslovně a dobře viditelně zakázána cedulemi, ale ani v průběhu celé NS.“
„Horší ale byly, všude přítomné použité toaletni papíry po celé trase. A to i u nadherného památného dubu.“
Historie naučných stezek v Česku
Za první naučnou stezku na území Československa byla dlouho označovaná naučná stezka Medník, od železniční zastávky Petrov a Posázavské stezky na vrch Medník.
Autorem jejích textů byli Jan Čeřovský a Miloš Homoláč, naučné tabule se věnovaly nejen floře a fauně rezervace Medník, ale i řece Sázavě a geologické stavbě říčního kaňonu či trati Posázavského pacifiku.
Byla zřízena po vzoru „některých evropských států“ Státní ochranou přírody k jarním „dnům ochrany přírody“ 1965 a zpočátku byla míněna „spíše jako určitý pokus“.
Dnes již víme, že nejstarší naučná stezka vznikla jinde, byla to v roce 1941 Köglerova naučná stezka vybudovaná v severní části Lužických hor, u Krásné Lípy.
Protože jen menší část stezek je zřizována ve spolupráci s Klubem českých turistů a protože budování naučných stezek není v ČR nijak centrálně řízeno ani povinně evidováno, lze jejich počet jen odhadovat.
Karel Drábek v roce 2005 odhadoval počet stezek na 400, některé však měly značení a panely neudržované, někdy nepoužitelné.
Česká spořitelna vydala v roce 1982 brožuru Učebny pod širým nebem - Stručný průvodce po naučných stezkách státní ochrany přírody v ČSR.
Příklady pěších naučných stezek
Páchníkova stezka ve Vlašimi
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) včera spolu s partnery slavnostně otevřel pro veřejnost novou naučnou stezku ve Vlašimi s názvem Páchníkova stezka.
Upozorňuje na význam cenných biotopových stromů v lese a důležitost péče o ně.
Orlinské údolí je unikátní tím, že díky špatné přístupnosti se zde zachovaly více než stoleté stromy, především duby, které zde vyrostly v původně světlém řídkém porostu.
Údolí navazuje na vlašimský zámecký park, který je součástí evropsky významné lokality Vlašimská Blanice a ve kterém žije vzácný brouk páchník hnědý.
Stezka představuje opatření, která ČSOP Vlašim ve spolupráci s městem Vlašim a Lesy ČR, lesním závodem Konopiště, v posledních letech realizoval.
Zaměřuje se především na uvolňování nejcennějších starých stromových velikánů - tedy na odstranění konkurenčních stromů z jejich bezprostředního okolí, aby měly více světla, vody a živin a mohly tak déle žít.
Osluněné dřevo navíc prospívá páchníkům a dalším druhům hmyzu, které na těchto stromech nacházejí ideální podmínky.
Současně opatření zahrnují i výsadbu a ochranu mladých dubů, které jednou převezmou jejich roli.
Páchníkova stezka je okruh dlouhý 2,7 km.
Obsahuje osm zastavení s nenápadnými panely, které nenarušují divokou krásu údolí.
Trasa vede částečně po nové mlatové pěšině, kterou vybudovalo město Vlašim od konce ulice V Sadě k Vorlinské nádrži.
Další část stezky vede úzkou lesní stezkou členitým terénem.
Neklouzavá turistická obuv se určitě vyplatí.
V nejprudší části přibyly zemní schody.
„Páchníkova stezka nemá přilákat davy, nejsou na ní ani žádné interaktivní prvky.“
Naučná stezka v Modřanské rokli
Naučná stezka procházela úzkým údolíčkem, které stoupá od východního konce Modřanské rokle směrem k Základní škole Meteorologická v Praze-Libuši.
V údolíčku Český svaz ochránců přírody vyčistil a obnovil několik studánek.
Součástí bylo i vytvoření naučné stezky s přírodovědnou a historickou tematikou, představující toto území.
Bohužel naučná stezka byla permanentně ničena vandaly a nakonec zrušena.
Naučná stezka vedla lesní pěšinou po dně nebo úbočích úzkého údolí podél bezejmenného přítoku Libušského potoka.
Nebyla náročná, i když poměrně výrazně, ale krátce stoupala.
Byla vhodná pouze pro pěší.
Krátké stezky a trasy pro rodiny
Kraťoučká naučná stezku u Jílovic nedaleko Borovan. Celá trasa má jen něco málo okolo 1 km.
Pochodově laděná procházka s pár naučnými tabulemi.
Guinessova kniha rekordů přijala novou nominaci - a to na nejkratší naučnou stezku na světě.
Měří totiž jen 78 metrů a najdete ji u Benešova nad Černou.
Velice kvalitní a plnohodnotná stezka se rozprostírá na jedné louce a sestává z několika interaktivních a naučných tabulí.
Hned vedle stezky teče řeka Černá.
Krátká nenáročná procházka v okolí Benešova nad Černou.
Velké Skaliny asi mnoho z vás bude znát jako místo dětského letního tábora.
Výlet vede kolem samoobslužné galerie (unikát) a koupacího rybníku.
Zámecký park v Boršově má obec dlouhodobě v pronájmu.
V nedávné době tam vyrostla minimalistická naučná stezka.
Na naučných tabulích oceňuji zejména spoustu zajímavostí a tipů, co vše se dá zkusit.
Stezky u rybníků, rozhleden a historických památek
Krátká a nenáročná procházka kousek od Písku.
Hlavním lákadlem je vyhlídková věž Řežabinec a fotogenické chodníčky směrem do rybníka.
Co je na trase k vidění: vyhlídková věž Řežabinec, Mezolitické naleziště, asi 4 chodníčky/lávky směrem do rybníka, cedule naučné stezky Řežabinec.
Největší zajímavostí na trase je podle mě rozhledna Lomnice, dlouhý dřevěný most nebo ptačí pozorovalna.
NS Velký Lomnický navíc můžete s dětmi spojit s návštěvou dětského a dopravního hřiště.
Vodopády sv. Wolfganga leží na Naučné stezce Opatská stezka I.
Bývá tam docela dost lidí, ale stojí to za to.
Perfektní je vlastně celá stezka.
Jsou tam velké kameny, říčka a další pozoruhodnosti.
Poutní místo spojené s křížovou cestou a naučnou stezkou Křížem krážem Klokoty.
Zaujme věřící, nevěřící, dospělé i děti.
Po cestě můžete zajít i do centra Tábora.
Jak se připravit na pěší naučnou stezku
- Ověřte si délku, převýšení a předpokládanou dobu chůze.
- Zjistěte, zda je stezka vhodná pro děti, kočárek nebo psa.
- Prověřte, zda se na trase nacházejí úseky se zákazem jízdy na kole.
- Podívejte se na aktuální stav značení a průchodnosti.
- Vezměte si pevnou obuv, zejména pokud trasa vede lesem, mokřadem nebo členitým terénem.
- Počítejte s tím, že po dešti mohou být cesty blátivé a kluzké.
- Mějte s sebou vodu a podle délky trasy také občerstvení.
- V citlivých lokalitách se držte vyznačené cesty a respektujte zákazy vstupu.
Při jízdě po značených trasách je dobré mít představu, kam chceme dojet, naplánovat si cestu a zjistit, jaké trasy můžeme využít.
Osvědčený způsob je trasu si naplánovat na internetové mapě mapy.cz a mapu i itinerář si můžeme vytisknout, nebo exportovat do GPS.
Vždy je ale vhodné mít sebou na trase i tištěnou mapu (nejlépe vydanou KČT, kde jsou aktuální značené trasy).
Stejná zásada je užitečná i při pěší návštěvě. Elektronická mapa může pomoci s orientací, ale tištěná mapa nebo jednoduchý itinerář mohou být zálohou při vybitém telefonu či slabém signálu.
Údržba cedulí a informačních panelů
Výstavba a údržba takových tabulí není levná, náklady na zřízení běžné naučné stezky dosahují stovek tisíc korun a více.
Značným problémem je vandalismus a mnozí zřizovatelé nepočítají ani s omezenou životností danou přírodními vlivy.
Všechny naše edukační prvky jsou povrchově ošetřeny proti běžným povětrnostním vlivům a mají základní ochranu proti plísním a houbám.
Prvky udržujte čisté, každoročně je zbavte nečistot, mechů a povrchových plísní, které se běžně ve venkovním prostředí tvoří.
Nepoužívejte abrazivní a chemicky agresivní materiály a čistící prostředky, aby nedošlo k mechanickému poškození povrchů.
Na místech, kde jsou výrobky vystaveny soustavnějšímu vlhku, nebo jiným specifickým podmínkám, se může vyskytnout povrchová plíseň (černý povlak), nebo mech.
Lze je odstranit mechanicky a pomocí přípravku proti plísni vhodným pro dřevo a dřevěné materiály.
Věnujte pozornost také hranám a mechanickým částem otočných a výklopných elementů.
V ideálním případě a pokud je to možné, je vhodné na zimní sezónu výplně demontovat a uskladnit na suchém, tmavém místě.
Stav prvků je odrazem toho, jak se o ně majitel stará a v zimních obdobích pečuje.
Proč je důležité cedule respektovat
Cedule „Stezka pouze pro pěší“ není pouze doporučením k pohodlnějšímu výletu. Pomáhá udržovat bezpečný pohyb návštěvníků, chránit povrch cesty a zachovat klid v přírodně cenných místech.
Naučná stezka je ideální způsob, jak přirozeně seznámit místní i návštěvníky s problematikou, či zajímavostmi vašeho kraje, představit unikátní i běžné rostliny a živočichy, kteří žijí ve vašem okolí a probouzet v dětech i dospělých touhu po poznání a pobytu v přírodě.
Každé dítě má právo na vzdělání. Poznávat přírodu ve svém okolí je to nejzákladnější, co mohou děti vnímat. Proto je každá naučná stezka blíže dětem správná a plní svůj účel.
Respektování pěšího režimu umožňuje, aby si informační panely, přírodní stanoviště i samotnou trasu užili pěší návštěvníci, rodiny s dětmi a další lidé bez zbytečných konfliktů.