Bilance cestovního ruchu v České republice

Bilance cestovního ruchu zachycuje příjmy a výdaje spojené s mezinárodním cestovním ruchem a ukazuje, jak cestování ovlivňuje ekonomiku Česka. Do příjmů z mezinárodního cestovního ruchu se zahrnují náklady na cestu zahraničních turistů a výletníků.

Největší částku tvoří ubytování, stravování a doprava. Do výdajů z turismu se zahrnují útraty za dovolenou Čechů v zahraničí. Rozdíl mezi příjmy a výdaji představuje saldo platební bilance cestovního ruchu.

Co bilance cestovního ruchu sleduje

Report obsahuje statistiky platební bilance na čtvrtletní bázi v letech 2012 až 2026. Více informací o běžném účtu platební bilance jsou k dispozici na stránkách České národní banky.

Bilance umožňuje porovnat, kolik prostředků do české ekonomiky přinášejí zahraniční návštěvníci a kolik naopak odtéká v důsledku cest českých občanů do zahraničí. Kladné saldo znamená, že příjmy z cestovního ruchu převyšují výdaje, zatímco záporné saldo ukazuje opačný poměr.

Vývoj bilance v prvním čtvrtletí

Příjmy 35,2 mld. Kč, výdaje 34,7 mld. Kč. Tak vypadala platební bilance cestovního ruchu v letošním 1. čtvrtletí. V praxi to znamená kladný zůstatek tzv. účtu turismu ve výši 463 milionů Kč.

Cestovní ruch tak opět pozitivně ovlivňuje ekonomiku Česka. Příjmy z cestovního ruchu v letošním prvním čtvrtletí byly o cca 14,2 mld. vyšší než ve stejném období loni a dokonce o 24 mld. vyšší ve srovnání s 1. kvartálem 2021.

Čísla před pandemií covidu-19 však ještě nedosáhly. Porovnáme-li poslední známou statistiku s lednem, únorem a březnem 2019, rozdíl je cca -4,5 mld. Kč.

Saldo platební bilance cestovního ruchu za letošní 1. čtvrtletí dosáhlo 463 milionů Kč. Nejvíc v plusu bylo před pandemií koronaviru, kdy se jednalo o 6,8 mld. Kč. O rok později zůstatek klesl na cca 4,4 mld. Kč a v roce 2021 na -851 milionů Kč. Loni, tzn. za první tři měsíce 2022, bylo saldo dokonce cca -2,3 mld.

Výdaje na cestovní ruch letos v 1. čtvrtletí činily 34,7 mld. Kč, v předkoronavirovém období 2019 byly cca 32,9 mld. Kč.

Příjmy a výdaje v období po pandemii

Zatímco v roce 2021 byly příjmy Česka z cestovního ruchu 66,8 mld. Kč, rok předtím se jednalo o 83 mld. Kč. V předcovidovém roce 2019 byly 167 mld.

Výdaje na cestovní ruch loni činily 116 mld. Kč, meziročně to znamená o 46 mld. více, ve srovnání s předkoronavirovým obdobím 2019 byl stav -19 mld Kč.

Saldo platební bilance cestovního ruchu, srovnáme-li roky 2019, 2020, 2021 a loňský, bylo nejvíc v plusu před pandemií koronaviru. Dosáhlo 32,4 mld. Kč. O rok později kleslo na 5 mld. Kč a v roce 2021 bylo dokonce záporné, a to -3,1 mld. Kč.

I když loni výrazně víc než dřív po Česku cestovali domácí turisté a hostů z okolních států už bylo téměř stejně jako před pandemií covidu-19, stále chyběli a chybí bonitnější turisté ze vzdálených zemí, zejména z Asie.

Situaci pomohou změnit přímé dálkové lety, na jejichž obnovení či novém zavedení spolu s Letištěm Praha usilovně pracujeme.

Vývoj ve třetím čtvrtletí

O víc než 17 mld. Kč vzrostly meziročně příjmy České republiky (ČR) z mezinárodního cestovního ruchu. Zatímco loni ve třetím čtvrtletí byly zhruba 18,9 mld. Kč, letos ve stejném období dosáhly cca 36,2 mld. Kč.

V kladných hodnotách je i saldo cestovního ruchu, a to 3,8 mld. Kč.

Výdaje cestovního ruchu v letošním třetím čtvrtletí byly cca 32 mld. Kč, tedy o 2 mld. Kč nižší než ve stejném období v roce 2019. Zahrnují se do nich útraty za dovolenou Čechů v zahraničí.

Saldo platební bilance, srovnáme-li třetí čtvrtletí 2019, 2020, 2021 a letos, bylo nejvíc v plusu před pandemií covidu-19. Dosáhlo 9 mld. Kč. O rok později kleslo na 1,5 mld. Kč a loni bylo dokonce záporné, a to téměř -1 mld.

Za vývoj platební bilance cestovního ruchu a záporné saldo příjmů a výdajů v roce 2021 mohly především restrikce spojené s pandemií covidu-19.

Výdaje zahraničních návštěvníků

Zahraniční turisté utratili v ČR v letošním třetím čtvrtletí průměrně 1 905 Kč na osobu a den. Ve srovnání s rokem 2019 to bylo o 200 Kč méně.

Zahraniční turisté loni v Česku utratili průměrně 1 907 Kč na osobu a den. Ve srovnání s rokem 2019 to bylo zhruba o 300 Kč na osobu a den méně.

Současný vývoj příjmů a výdajů z cestovního ruchu odpovídá tomu, že v České republice stále chybí zahraniční turisté, kteří bývají bonitnější.

Ve srovnání s předcovidovým rokem jich letos v říjnu přijelo o 25 % méně.

Země s největším podílem na příjmech

Největší příjmy z cestovního ruchu mělo v letošním 1. čtvrtletí Česko díky hostům z Německa, Ukrajiny, Polska, Slovenska a Velké Británie. A v TOP 15 se umístila také Jižní Korea.

Nejvíc se loni na příjmech Česka z cestovního ruchu podílela Ukrajina, šlo o téměř 42 mld. Kč. Následovalo Německo se 17,7 mld. Kč a Polsko s 12,3 mld. Kč. Do pomyslné TOP 5 se dostalo Slovensko s 12,3 mld. Kč a Spojené státy americké s cca 3 mld.

Zatímco u Ukrajiny výsledek velmi souvisí s aktuální válečnou situací, ostatní země patří dlouhodobě mezi ty, jejichž turisté do Česka jezdí nejčastěji.

Potvrzuje se, že návrat zahraničních turistů velmi souvisí i s leteckým spojením. V březnu začala létat přímá linka Praha - Soul, návštěvníků z dané země přibylo, což zvýšilo tuzemské příjmy z turismu.

Týká se to nejen turistů z Jižní Koreje, ale také například hostů z Tchaj-wanu. Linka Praha - Tchaj-Pej má začít létat v červenci.

Cestovatelé z ciziny jsou důležití pro všechny regiony Česka, utrácejí u nás víc.

Vztah bilance k návštěvnosti ubytovacích zařízení

V druhém kvartálu 2026 bylo v organizacích destinačního managementu (DMO) na území České republiky zaznamenáno 6,4 milionů příjezdů a 15,1 milionů přenocování. Průměrná délka pobytu dosáhla 3,38 dne, což potvrzuje stabilní zájem o domácí i zahraniční cestování v rámci jednotlivých turistických oblastí.

Report přináší komplexní pohled na vývoj cestovního ruchu v jednotlivých krajích České republiky. Zaměřuje se na intenzitu cestovního ruchu, tedy počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních na počet obyvatel, a na hustotu cestovního ruchu, tedy počet přenocování na 1 km².

Data za roky 2017 až 2025 potvrzují, že třetí čtvrtletí (červenec-září) je dlouhodobě nejvýznamnějším obdobím z hlediska návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení.

Například v roce 2024 bylo ve 3. čtvrtletí zaznamenáno přes 7,7 milionu příjezdů a více než 21 milionu přenocování, což představuje absolutní vrchol sezóny.

Kapacita hromadných ubytovacích zařízení

V roce 2024 bylo v České republice evidováno celkem 10 012 hromadných ubytovacích zařízení.

Z hlediska kategorie jednoznačně dominovaly penziony (4 210), následované tříhvězdičkovými hotely (1 475), ostatními HUZ (1 473) a čtyřhvězdičkovými hotely (857).

Nejvyšší kapacitou ubytovacích zařízení disponoval Jihočeský kraj (1 241), následovaný Královéhradeckým krajem (1 096) a Jihomoravským krajem (995).

Metodické ukazatele využití ubytovacích zařízení

Čisté využití lůžek se dle metodiky ČSÚ vypočítá jako podíl počtu přenocování za sledované období a součinu průměrného počtu lůžek k dispozici s počtem provozních dnů.

Výsledná hodnota je uvedena v procentech, tj. násobena 100.

Využití pokojů se vypočítá jako podíl počtu realizovaných pokojodnů.

Report zobrazuje statistiky příjezdů zahraničních a domácích turistů do hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) a hotelů, čisté využití lůžek, pokojů a počet konferencí konaných v hotelech se zaměřením na Prahu.

Hotelový segment a mezinárodní srovnání

Publikace Vývoj příjezdů a přenocování v hotelech nabízí detailní přehled o vývoji cestovního ruchu v České republice.

V reportech jsou sledovány příjezdy i přenocování hostů v hotelech, přičemž údaje jsou rozděleny na rezidenty a nerezidenty a doplněny o meziroční změny (YOY).

Benchmark Report for the V4 countries and Austria provides a comparison of the development of collective accommodation establishments in the V4 countries and Austria over the period 2019-2025, based on the number of arrivals, overnight stays, and average length of stay.

Report Benchmark HUZ zemí V4 a Rakouska přináší srovnání vývoje hromadných ubytovacích zařízení v zemích V4 a v Rakousku v letech 2019-2025 na základě počtu příjezdů, přenocování a průměrné doby pobytu.

Všechny sledované země zaznamenaly výrazný pokles návštěvnosti v období pandemie a následné oživení, avšak s odlišnou dynamikou.

Význam satelitního účtu cestovního ruchu

Satelitní účet cestovního ruchu je světově uznávaným systémem, který umožňuje mezinárodní srovnávání výkonnosti cestovního ruchu.

Je podporován všemi významnými mezinárodními organizacemi v oblasti cestovního ruchu (EUROSTAT, OECD, UN Tourism).

Na národní úrovni je nezastupitelným analytickým a informačním podkladem pro rozhodování státních orgánů a odborné veřejnosti.

Jeho základ tvoří deset vzájemně propojených tabulek na roční bázi.

Další údaje související s ekonomickým přínosem cestovního ruchu

V roce 2025 navštívilo turistická informační centra (TIC) v České republice více než 10 milionů návštěvníků, což představuje nárůst oproti předchozím letům.

Největší zájem byl zaznamenán v Středočeském kraji (1,18 mil.), následovaném Hlavním městem (1,10 mil.) a Jihomoravským krajem (1,08 mil.).

Silnou pozici si udržují také Královéhradecký kraj, s návštěvností nad 1 mil. osob.

Report obsahuje přehled částek vybraných jako poplatek z pobytu na území České republiky za roky 2020 až 2025.

V databázi na poslední stránce reportu lze pomocí filtru zobrazit poplatky za jednotlivé okresy a obce.

V roce 2024 bylo v lázeňské péči přijato 327 334 pacientů, kteří vykázali 5 183 604 ošetřovacích dnů, průměrná ošetřovací doba dosáhla 15,84 dne.

Nejvyšší podíl přijatých pacientů připadl na Karlovarský kraj, který současně nesl největší podíl ošetřovacích dnů a vyznačoval se i výrazným podílem cizinců mezi přijatými.

Zdroje a interpretace dat

Vyplývá to z přehledu platební bilance cestovního ruchu Česka, který na základě údajů České národní banky připravil Institut turismu České centrály cestovního ruchu - CzechTourism.

Data pro tyto reporty byla čerpána z Českého Statistického Úřadu.

Pozn.: Data za předchozí období jsou podle ČSÚ revidována v květnu následujícího roku. Data vydaná za rok 2023 budou revidována v květnu 2024.

tags: #bilance #cestovniho #ruchu