31. rota letištního a radiotechnického zabezpečení v Bechyni

31. rota letištního a radiotechnického zabezpečení byla útvarem Československé lidové armády dislokovaným na letišti v Bechyni. Jejím hlavním úkolem bylo zabezpečovat letovou činnost 31. smíšené letky velení a průzkumu.

Historie roty navazovala na předchozí 14. rotu letištního a radiotechnického zabezpečení, která vznikla 1. září 1974 na letišti Bechyně a byla podřízena velitelství 10. letecké armády. Po reorganizaci leteckých útvarů byla 14. rota k 31. říjnu 1985 reorganizována na 31. rotu letištního a radiotechnického zabezpečení.

Základní údaje o útvaru

14. rota letištního a radiotechnického zabezpečení

Tzv. "Vrtulkárna" - 14. rota letištního a radiotechnického zabezpečení (VÚ 6324): vytvořena 1.9.1974 na letišti Bechyně a byla podřízena velitelství 10. letecké armády.

Jejím úkolem bylo zabezpečovat letovou činnost 4. spojovací letky a 14. vrtulníkového letky.

Po zrušení 4. spojovací letky a reorganizaci 14. vrtulníkové letky na 31. smíšenou letku velení a průzkumu byla 14. rota letištního a RTZ k 31.10.1985 reorganizována na 31. rotu letištního a radiotechnického zabezpečení.

I nadále setrvala na letišti v Bechyni, ovšem již pod krycím číslem VÚ 6613.

Vznik 31. roty v roce 1985

31. rota letištního a radiotechnického zabezpečení vznikla 1. listopadu 1985 reorganizací své předchůdkyně. V přehledu útvaru je jako datum zřízení uvedeno 01.11.1985.

V období od 1. listopadu 1985 do 1. října 1991 náležela rota do týlu 10. letecké armády.

Přímo pro Československý front byla určena 31. smíšená letka velení a průzkumu a její doprovodný útvar 31. rota letištního a radiotechnického zabezpečení na letišti Bechyně.

TO byl do jisté míry unikát.

Úkoly letištního a radiotechnického zabezpečení

Název roty vyjadřoval její podpůrné určení. Nešlo o útvar určený k samostatnému vedení leteckého boje, ale o jednotku, která vytvářela podmínky pro činnost zabezpečované letky.

Vojskové letectvo bylo důležitou složkou našich leteckých sil, ale bylo slabé.

Do roku 1987 bylo voskové letectvo podřízeno pod 10. leteckou armádu s velitelstvím v Hradci králové a pod pozemní vojsko by přešlo v době převodu celé 10.

Poté co bylo vyvedeno od 10. Pro 1. 11. vrtulníkový pluk a 11. 1. letku velení a průzkumu a 1. Pro 4. 51. vrtulníkový pluk a 51. 52. letku velení a průzkumu 52. Pluky byly tvořeny vždy dvěma letkami vrtulníků Mi-24 různých modifikací a jednou letkou vrtulníků Mi-17.

Použití je logické: taktické vzdušné výsadky, doprava osob a kurýrní služba, boj s protivníkem pomocí PTŘS, leteckých neřízených raket a leteckých bomb.

A nesmíme pominout ani rotační čtyřhlavňový rychlopal na Mi-24.

U letek velení a průzkumu se soustředily dopravní vrtulníky pro plnění dopravních kurýrních služeb a vrtulníky průzkumné.

31. smíšená letka velení a průzkumu v Bechyni

V Bechyni působila 31. smíšená letka velení a průzkumu, kterou 31. rota letištního a radiotechnického zabezpečení zabezpečovala.

Nakonec zde byly dva roje dopravních vrtulníků.

U letek a pluků byly umístěny mírově i vrtulníkové odřady jednotlivých divizí.

Třeba v Bechyni jsme měli dva.

Byly to maličké útvary tvořené válečně 4 kusy vrtulníků Mi-2, přebíraných v Polsku.

Tedy mírově to byly vrtulníky dva a dva se doplňovali válečně například od Slovairu.

Tedy třeba by se pro armádu zabavily práškovací stroje.

Podřízení a změny po roce 1991

Od 1. října 1991 se v přehledu útvaru mění údaj o nadřízeném velitelství. Rota pak pokračovala ve své činnosti do konce roku 1992.

V přehledu je datum zániku uvedeno jako 31.12.1992. Současně se uvádí, že 01.01.1993 byla předána do složení AČR.

To znamená, že přelom roku 1992 a 1993 představoval organizační přechod mezi strukturami Československé lidové armády a Armády České republiky.

Pokračování útvaru v roce 1993

Na původní útvar navázala 31. rota letištního a radiotechnického zabezpečení, vedená v novém přehledu jako 31. rota letištního a radiotechnického zabezpečení.

Nově uvedená rota tedy existovala od 1. ledna 1993 do 31. května 1993.

K zániku roty došlo 31.5.1993, v návaznosti na zrušení zabezpečované 31.

Veškeré dostupné údaje tak zachycují dvě bezprostředně navazující etapy existence útvaru: původní 31. rotu v rámci ČSLA do 31. prosince 1992 a následně útvar vedený od 1. ledna 1993, který zanikl 31. května téhož roku.

Vztah k týlovému zabezpečení

Na úvod bych chtěl předeslat, že v době existence kdy sloužil podporučík Argonantus, nebyl používán dnes běžný termín logistická podpora.

Jelikož jsem v ČSLA pracoval jako týlový specialista služby PHM, na funkcích NS PHS 31.rlrtz v Bechyni, ČVO 740 a potom jako důstojník služby PHM 51. lpr v Prostějově, ČVO 742 budu se věnovat pouze týlovému zabezpečení.

Základem týlového zabezpečení útvarů jednotek ČSLA byly POHYBLIVÉ ZÁSOBY MATERIÁLU.

Pohyblivé zásoby byly materiál všech materiálových tříd potřebný k tomu, aby bojující armáda byla schopna vést boj na dobu 3 až 5 dnů.

Pohyblivá zásoby byly kalkulovány, vytvářeny, přepravovány, spotřebovávány a doplňovány v základních kalkulačních ekvivalentech.

Základní kalkulační ekvivalenty

• Palebný průměr: počet kusů střeliva určený k dané zbrani.
• Denní dávka potravin: množství kalorií uložených v různých typech konzervovaných potravin a pečiva, které mělo zajistit energetickou spotřebu vojáka na jeden den.
• Záloha výstroje letní/ zimní: množství jednotlivých výstrojních součástek na kompletní vybavení jednoho vojáka na letní/ zimní období.
• Náplň PHM: bylo to předepsané množství PHM, které muselo mít přímo u sebe jedno vozidlo nebo agregát.

U zbraně Sa 58 to bylo 300 nábojů.

Palebný průměr pro jednotlivé zbraně určovaly speciální předpisy.

Palebný průměr jednotky nebo útvaru byl součet všech palebných průměrů všech zbraní a zbraňových systémů celé jednotky nebo útvaru.

Suma: náplň vozidla P-V3S byla 200 litrů motorové nafty.

Tank T-72 měl obsah integrálních nádrží 1560 litrů, což byla jeho náplň, ale to byla pro podporučíka Argonanta hudba míru.

Pohyblivé zásoby PHM

Pohyblivé zásoby PHM nebyly tvořeny jen benzinem, naftou a leteckými palivy u letectva.

Služba PHM musela udržovat a vyvážet i celou pro útvar potřebnou zásobu maziv a speciálních kapalin.

Jejich množství se vypočítávalo z vypočtené náplně jednotlivých pohonných hmot.

Základní předpoklad je ten, že veškerá technika opustila mírovou posádku s plnými nádržemi a že se podařilo vyvézt i připravené pohyblivé zásoby.

1. vozidla si doplnila hlavní palivové nádrže z přídavných obalů.

2. Tanková technika to dokázala podobně.

Podél kolony jela nákladní vozidla se sudy s naftou.

Ty pomocí speciálních lyžin byly u každého tanku při krátké zastávce spuštěny na zem.

Jeden nebo, dva - podle potřeby.

Každý tank či odvozená technika měla ve výstroji elektrické čerpadlo na PHM poháněné z palubní sítě vozidla.

Tím si osádka sama naplnila nádrže techniky a prázdné sudy potom osádky soustředily na určená místa.

3. Běžný způsob pak bylo vytvoření výdejen PHM z cisternové techniky.

Vždy zde byla jedna až dvě cisterny a vozidlo s plnými sudy a kanistry.

Výdejny se vytvářely dvě až tři.

Vozidla byla v prostorech soustředění doplněna PHM na plnou kapacitu náplně PHM.

Po zahájení útočné činnosti pak doplňování materiálu a to nejen PHM v průběhu boje řídil náčelník štábu praporu pomocí velitel čety týlového zabezpečení.

PHM se doplňovaly pouze tehdy, pokud došlo k přestávce v boji, nebo na závěr denní bojové činnosti.

Zde byla postupně z bojových sestav vyjímána jednotlivá vozidla nebo malé jednotky - maximálně četa a ta byla doplněna veškerým materiálem tedy i PHM mimo přímý dohled a dostřel protivníka.

Doplňovalo se pomocí praporních prostředků, bylo možno i jejich posílení silami vyčleněnými od roty týlového zabezpečení.

Vyprázdněné praporní prostředky pak odjížděly do určených prostor.

V době vedení útočné činnosti se prostředky pohybovaly za druhým sledem praporu a trvale se snažily hledat úkryt.

Význam roty pro provoz letiště

U útvaru, jakým byla 31. rota letištního a radiotechnického zabezpečení, bylo týlové zabezpečení součástí širšího systému, který měl udržovat letiště a leteckou jednotku v provozu také v podmínkách válečného nasazení.

Prostor kde se technika rozešla z pochodových do předbojových sestav byl určen i k tomu že tyto přidané obaly byly z techniky složeny.

Technika potom s nedotčenou náplní PHM zahájila boj.

Velitel čety a roty musí vždy znát stav zabezpečení veškerým materiálem.

Před zahájením boje a po jeho skončení velitele osobně kontrolují stav materiálu.

Cokoliv chybí, musí vyžádat a trvat na doplnění.

Cílem je, aby tank šel do boje na plných stavech materiálu.

V průběhu boje sleduje spotřebu hlavních druhů materiálu, zejména munice PHM.

Bechyně v systému vojskového letectva

Vojskové letectvo bylo důležitou složkou našich leteckých sil, ale bylo slabé.

Tolik bojových vrtulníků co celá ČSLA, jich měla jedna jediná americká divize.

Pluky byly tvořeny vždy dvěma letkami vrtulníků Mi-24 různých modifikací a jednou letkou vrtulníků Mi-17.

U letek velení a průzkumu se soustředily dopravní vrtulníky pro plnění dopravních kurýrních služeb a vrtulníky průzkumné.

Přímo pro Československý front byla určena 31. smíšená letka velení a průzkumu a její doprovodný útvar 31. rota letištního a radiotechnického zabezpečení na letišti Bechyně.

Pro fungování takové jednotky bylo nezbytné nejen samotné letecké vybavení, ale také zabezpečení letištního provozu, spojení, radiotechnických prostředků, pohonných hmot, materiálu a personálu.

Časová osa existence útvaru

1. 01.09.1974: na letišti Bechyně vznikla 14. rota letištního a radiotechnického zabezpečení (VÚ 6324).
2. 31.10.1985: 14. rota byla reorganizována na 31. rotu letištního a radiotechnického zabezpečení.
3. 01.11.1985: vznik 31. roty pod krycím číslem VÚ 6613.
4. 01.10.1991: změna údaje o nadřízeném velitelství.
5. 31.12.1992: zánik útvaru v rámci původní organizační etapy.
6. 01.01.1993: předání do složení AČR a vznik navazující 31. roty.
7. 31.05.1993: zánik navazující 31. roty.

Význam označení „letištní a radiotechnické zabezpečení“

Označení útvaru spojovalo dvě základní oblasti jeho působení. První se týkala praktického zabezpečení provozu letiště a letové činnosti, druhá radiotechnických prostředků a činností nezbytných pro velení, řízení a průzkum.

31. rota letištního a radiotechnického zabezpečení proto tvořila podpůrný základ pro činnost 31. smíšené letky velení a průzkumu.

Jejím prostřednictvím byla na letišti v Bechyni zajišťována existence a provozní připravenost doprovázené letecké jednotky.

Po zániku zabezpečované 31. smíšené letky velení a průzkumu zanikla také rota, která její činnost zabezpečovala.

tags: #bechyne #31 #rota #letistniho #a #radiotechnickeho