Vyprávěli jsme si o Hrabalovi
Tečku za „Hrabalovým“ rokem udělal listopadový Literární čaj o páté. Pozvali jsme na něj životopisce Bohumila Hrabala, dokumentaristu, fotografa, publicistu a básníka Tomáše Mazala.
Tomáš Mazal je živým důkazem toho, že si přátele nevybíráme podle věku. Dlouholetý přítel a pomocník o 42 let staršího spisovatele Bohumila Hrabala vypráví se zaujetím, z něhož poznáváme, jak byl Hrabalovi blízký a v některých situacích pro něj dokonce nepostradatelný. Svým vyprávěním přiblížil autorovo dílo, ale především jeho lidskou stránku. Vysvětlil a popřel mnohé mýty, které jsou se spisovatelem spojovány. Ukázal na rozpor v osobnosti autora – v projevech někdy nerudný, protivný, v jádru však ostýchavý, citlivý člověk. Byl nesmírně skromný, nikdy se nepovyšoval, pocty přijímal s rozpaky. Jeho osobnost dokresluje i vztah k penězům. Jeho slova „dva obědy nesním“ to vystihují naprosto přesně. Tomáš Mazal se dotkl i konce života velkého spisovatele. Je přesvědčen, že Hrabal odešel ze života dobrovolně. Neviděl před sebou žádnou perspektivu, jen bolest, neschopnost pohybu a samotu. A to rozhodlo. Udělal to, o čem přemýšlel a o čem mluvil už delší dobu. Teď k tomu měl poslední příležitost. A tak ji využil.
Tomáš Mazal propaguje dílo Bohumila Hrabala i v zahraničí. Dověděli jsme se o jeho cestách po Evropě, dokonce navštívil se svou misí i Čínu. I tam jsou čtenáři Bohumila Hrabala.
Neokázalost, naprostá absence jakéhokoli patosu, samozřejmost, s jakou sděloval jednotlivé skutečnosti, svědčily o tom, že Tomáš Mazal byl pro spisovatele Hrabala „persona grata“. A to ho opravňuje stát se nyní vykladačem jeho života a díla.
Byl to poučný večer. Sympatický Tomáš Mazal je další osobností, kterou si zapíšeme do seznamu lidí, s nimiž jsme strávili příjemné chvíle.
Mgr. Libuše Procházková