Host ze sousedství
Obvykle naši hosté přijíždějí zdaleka – z Prahy, Českých Budějovic, z Hrubého Rohozce, z Opavy. Tentokrát cesta do Vyškova netrvala dlouho. Spisovatel, psycholog, publicista a pedagog Jaroslav Štěpaník již sedmnáct let žije v Komořanech, a to je od Vyškova, co bys kamenem dohodil.
Ač nyní, v důchodovém věku, přesídlil na venkov, celý jeho život i jeho tvorba jsou spjaty s Brnem. V Brně se narodil, vyučil se v brněnské Chiraně, při zaměstnání odmaturoval a v roce 1967 promoval na Filosofické fakultě brněnské univerzity, kde vystudoval psychologii. Tam byl i posluchačem fakultativního oboru filmová věda. Po studiích pracoval jako poradenský psycholog. Po prověrkách v roce 1970 v době normalizace byla jeho činnost omezena. Postupně se začal věnovat publicistice, spolupracoval s řadou novin a časopisů, s rozhlasem i televizí. Začínal ve Svobodném slově drobnými črtami a kurzívami, pak přišly na řadu vtipné rozhlasové fejetony, mikropovídky a scénáře vzdělávacích pořadů. Na podzim 1988 byl přijat do brněnské redakce Svobodného slova. Zde byl redaktorem, pak i zástupcem vedoucího redakce. V roce 1990 přešel jako odborný asistent na Ústav společenských věd Stavební fakulty VUT. Mezi tím v roce 1990 ukončil na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity distanční vysokoškolské studium pedagogika-občanská výchova, v témže roce obhájil rigorózní práci z psychologie odevzdanou už v roce 1975.
Díky širokému „záběru“ našeho hosta bylo o čem povídat. Na přetřes přišla jeho profese psychologa, publicisty i pedagoga. Autor nás seznámil se svými knihami, z nichž velká většina má vztah k Brnu. Z jeho povídání byla patrná nejen znalost Brna, ale zároveň vřelý vztah k tomuto městu, obzvláště ke Starému Brnu, kde se narodil a vyrůstal.
Poslechli jsme si rozhlasové nahrávky dvou jeho fejetonů i ukázku z knihy Od andělů k žízni. Autor odpovídal i na otázky z řad publika.
Na závěr besedy měli návštěvníci možnost zakoupit si některou z knih Jaroslava Štěpaníka, a tak mnozí odcházeli domů s výtiskem podepsaným autorem.
Mgr. Libuše Procházková